období mezi léty 1914 - 1918

1914

Celé jaro a léto panovalo sucho, ale úroda se ukazovala dosti slibnou nebýti hrabošů.

Rozmnožili se velmi a nadělali mnoho škod na obilí a jeteli. V trati “Rovná” ani se neseklo, poněvadž všechno zničili. Tento rok byl krutý pro všechny vrstvy obyvatelstva bez rozdílu, následkem vypuknuvší světové války, k níž poslední příčinou byl atentát na následníka rakouského Františka Ferdinanda a jeho manželku dne 28. června v Sarajevu. Oba byli při něm zabiti. Ve Vlčnově bylo právě cvičení omladiny před jejím šéfem generálmajorem Fitznerem. K večeru se roznesla bleskem zpráva o atentátu. Chmury 1. světové války se objevily na obloze.

Dne 2. srpna byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Po vyhlášení rukovali všichni domobranci patřící k první výzvě. Snad všichni šli den před tím k sv. zpovědi a na druhý den ráno v průvodu, při kterém je vyprovázela celá vesnice až za dědinu pod "Bočky". Smutné bylo tedy loučení všech, neboť doma zanechávali rodiče, ženy a dítky. Kojili se všichni nadějí, že za dva měsíce, nejdéle do vánočních svátků, bude po válce, při nynější technické vymoženosti. Leč Bohu-žel přešly jedny vánoční svátky, odvody stíhaly odvody a mužové schopni aspoň částečně museli do zbraně. Nebylo snad domu, z kterého by někoho nepostrádali. Všichni tito byli účastni světové války:

Ceny. Válka byla patrna i na cenách obilí. Platilo se: réž q 42 K, pšenice q 44 K, ječmen q 34 K, oves q 32 K. Zemáků bylo mnoho a byl 1 q za 10 K.  Za řepu se platilo 2.20 K. Seno a jetel bylo drahé 1 q za 12 K. Ovoce bylo málo, něco trnek.

V tomto roce 1914 započato se stavbou silnice od vesnice po Dolněmčí. Silnice vystavěna v délce 2 km 100 m nákladem …?…. ,- K.

Též i smutné zprávy z bojiště docházely. Bylo dosti těch, kteří ztratily životy v cizině. Jsou to:

1915  Počasí.  Na jaře se oziminy většinou zaorávaly a sel se ječmen. Po jarním zasetí bylo stále sucho až do 3. července. Obilí vzešlo řídké, zemáky až po dešti červencovém. Pak se dostavily deště a trvaly přes celé žně. Skoro všechno obilí porůstlo. Sváželo se do stodol i mokré. Sena následkem sucha bylo velmi málo, jetele nic.

Trhy obilné byly zrušeny. Zřízen “Obilní válečný ústav”, jemuž obilí přebytečné se muselo odvésti.

Ceny. Platilo se: pšenice q 34 K., réž q 28 K., ječmen na slad q 28 K., ječmen na krmivo q 26 K., oves q 26 K. Zemáků bylo proti dřívějším letům polovice (1 q za 10 K.). Za q řepy platily cukrovary 2.75 K. Z ovoce se urodilo mnoho hrušek a jablek. Trnek a durancií málo.

Padlí v tomto roce jsou:

1916

Počasí. Rok nebyl velmi úrodný. Zemáky a jarní obilí bylo pěkně zapraveno za pěkného počasí. Uprostřed vzrůstu obilí nastalo sucho a trvalo až do vysypání. Veškeré obilí zůstalo řídké. Réž sypala málo, neboť dvě třetiny zrnek se nevyvinuly, pšenice jen některé (hlavně později seté) daly poněkud větší užitek. Ječmen a oves velmi řídký. Počátkem žní počasí bylo nevalné, denní pršky vadily sklizni. Později panovalo počasí velmi pěkné a žně zakončeny za pohody nejlepší.

Úroda. Píce pro dobytek bylo tohoto roku hojnost. Úroda zemáků byla velmi dobrá. Skoré zemáky se urodily prostředně. Cukrovky bylo málo. Platilo se za 1 q 3.90 h.

Jako vloni tak i letos panoval obilní ústav válečný, jemuž přebytek měl každý odvést. Na výživu vyměřeno pro každou těžce pracující osobu při sklizni 500 g obilí denně od 15. července do 1. října, pro ostatní osoby 300 g, pro dítky 240 g. Aby přebytky byly správně odvedeny zaveden soupis oseté a osázené plochy u každého, když i nepatrný pozemek měl v držení. V obci zvolena komise, v níž byl zástupce velkostatku, větších a menších rolníků, domkařů a dva spotřebovatelé konsumenti. Komise vyšetřila úrodu na stojatě v jednotlivých tratích po 1 ha a zjistila výnos výmlatem na zkoušku u 10 rolníků. Na základě tohoto výmlatu vypočítán pak výnos úrody v celé obci. Semílání obilí mohlo se dít jen s povolením c. k. hejtmanství a to množství dle počtu obyvatel v rodině. Hejtmanství vydávalo lístky na 4 měsíce. Kdo neměl svého vlastního obilí kupoval mouku na lístky. Výkaz spotřeby chleba a mouky, kteréž vydávány vždy na 14. dní, na osobu 2 kg 80 dkg. Mouku dodával válečný obilní ústav.

Ceny. Na obilí stanoveny maximální ceny. Za 100 kg: pšenice 38 K., réž 31 K., ječmen sladový 36 K., ječmen krmný 32 K., oves 30 K..

Rolníci však prodávali obilí jež měli schované ve skrýších po húrách tajně za zvýšené ceny (100 kg rži 120 K., 100 kg pšenice 104 K., 100 kg ječmene 80 K.). Mnozí prodávali i mouku (1 kg režné 1.60 h., 1 kg pšeničné 2.40 h., 1 kg ječmenné 1.60 h.). Poněvadž se počal jevit nedostatek kávy a cukru, zavedeny lístky. Cukru 1 kg na měsíc pro jednu osobu, 3/8 kávy pro osobu na dva měsíce. Místo kávy pražili lidé réž, pšenici a ječmen. Zemáky zabaveny též pro válečný ústav. Cena stanovena za přebrané 9 K, za nepřebrané 7 K. Naší obci předepsáno odvést 2500 q. Pro dobytek ponecháno rolníkovi pozadní obilí, jehož nesmělo býti více jak 5%, čtvrtina ječmene, 1 kg ovsa denně na jednoho koně, míšenina a zemáky. Mák byl též zabaven. Rolník mohl si ponechat 5 kg, ostatek odprodat ústředně pro olej za 1 K 50 h 1 kg.

Prodej dobytka omezen; bylo možno prodat jen na chov s povolením c. k. okresního hejtmanství. V Brně zřízena ústředna pro nákup dobytka. Každá obec musela odvádět 3 až ­4% dobytka. Nejvyšší ceny hovězího dobytka stanoveny za 100 kg živé váhy: za voly I. jakosti 400 K; II. jakosti 350 K. a III. jakosti 300 K., za krávy I. jakosti 370 K; II. jakosti 340 K. a III. jakosti 300 K., za jalovice I. 380 K; II. 340 K. III. a 300 K., za býky I. 360 K; II. 310 K; za telata I. 320 K; II. 280 K. Ze živé váhy ve chlévě sráží se vždy 5%.

Trhy na hovězí dobytek zakázány. Jeden kg hovězího masa za 7 K 60 h.,1 kg vepřového za 8 K 40 h.,1 litr mléka za 50 h., máslo v mlékárně za 12 K.

V tomto roce padli ve válce:

1917

Počasí. Úroda tohoto roku prostřední. Na jaře vše dobře zaseto, obilí dobře sklíčilo, vláhy bylo hojnost. Od 29. dubna deště přestaly a více do žní nepršelo. Teplo bylo značné. Obilí zimní narůstalo dosti dobré, jarní obilí, zemáky a řepa řídké. Velmi mnoho řep nevzešlo. Úroda ukazovala se dosti dobrá. Avšak hraboši, kteří se vyskytli ve trati “Rovná” a ve třech nedělích jich bylo takové množství, že zničili úrodu buď úplně nebo ze tří čtvrtin ve všech tratích, místo Drahy, Přední dřinek a Mezilončí. Na některém poli se vůbec ani neseklo. Při této katastrofě sleva na dani žádná. Zemáky málo zasedly a k tomu byly malé (1 q byl za 130 K.). Řepy bylo málo a úroda nepatrná (1 q byl za 6 K.). Krmná řepa prodávána až za 25 K. Sena a píce první bylo málo, druhé nic (1 q za 25 K.).

Ceny stanoveny Obilním válečným ústavem takto: pšenice 1 q za 42 K., žito 1 q za 42 K., ječmen 1 q za 37 K., ovsa 1 q za 35 K., zemáky neskoré 1 q za 22 K., zemáky skoré 1 q za 60 K.

Rolníci prodávali pod ruku: 100 kg pšenice a žita za 380 K., 100 kg ječmene za 280 K., 100 kg bramborů za 200 K..

Pro nedostatek píce klesla dojnost krav a tím výrobky značně zdraženy. Litr mléka za 60 h., kg másla za 16 K., vejce za 44 h., kg sádla za 25 K., kg masa hovězího za 6 K., kg masa telecího za 4.80 h., kg masa vepřového za 10 K. Slepice se prodávala až za 16 K., kachna za 12 K., husa za 28 K., pár kuřat za 8 až ­10 K., pár selat za 300 K.

V tomto roce padli:

1918

Počasí. Jaro bylo velmi suché, napršelo poněkud jen jednou ve druhé polovici měsíce června. Počátkem června byly noci velmi chladné a mrzlo značně, neboť 5. června byl tak silný mráz, že zemáky, fazole, kukuřice a okurky pomrzly úplně. Z obilí poškozena ponejvíce réž, která v polohách nižších, ať ve květu ať po odkvetení, zmrzla třemi čtvrtinami a místy i úplně. Pšenice postiženy snětí měrou neobyčejnou.

Úroda. Přes to ale v naší obci úroda velmi dobrá množstvím, hodnotou však špatná, poněvadž od počátku žní až do polovice září skoro denně pršelo, tak že obilí na pokládkách, v mandelích a pšenice pozdní i na stojato. Úroda zemáků ač 2 pomrzly byla hojná. Řepa narostla veliká (za 100 kg se platilo 12 K.). Z ovoce se urodilo velmi mnoho durancií, trnek méně, hrušek a jablek málo. První píce bylo za příčinou sucha málo a placeno za 1 q až 200 K. Úroda otavy a jetele značná a také, poněvadž deště ustály, znamenitá. Válečný obilní ústav trval dále. Pro zemědělce stanoveno na výživu 11 kg obilí, pro samozásobitele 9 kg a pro lehce pracující a nezaměstnané 6.75 měsíčně.

Ceny stanoveny: 100 kg pšenice a rži 55 K., 100 kg ječmene a ovsa 50 K.. Za odvedené obilí v měsíci červenci příplatek 25 K., v srpnu 20 K., v září 15 K., v říjnu 10 K. a v listopadu 5 K.

Rolníci prodávali obilí pod ruku a to: 100 kg pšenice za 700 K., 100 kg ječmene za 500 K., 100 kg zemáků za 200 K. Odbyt byl dobrý, poněvadž z měst (až i z Vídně) chodili po vesnici a kupovali zač jen mohli (1 kg mouky až 14 K., za pecen chleba až 50 K., 1 l mléka 2.40 h, 1 kg másla 50 K., 1 kg sádla a slaniny 80 K.).

Dobytek se musel jenom pro erár odvádět. Maso se prodávalo na lístky 8 až ­12 dkg na osobu týdně. Jeden kg masa za 7 K. Řezníci prodávali též maso hojně, když něco koupili. Jeden kg masa hovězího, telecího nebo skopového 16 K., 1kg masa vepřového 40 K. Dobytka bylo velký úbytek, cena jeho stoupla měrou neobyčejnou. Koně prodávány po 10.000 až 16.000 K., hříbata po 5.000 K., krávy po 6.000 až 8.000 K, telata 3 neděle stará po 500 až ­800 K. Drůbež byla hledaná (husa byla až za 100 K., slepice 54 K., kachna 20 K., pár kuřat 32 K., pár holubů 40 K.). Vejce slepičí za 1.06 h., husí za 5 K, kachní 2 K.

Padli v tomto roce:

Válka zuřila stále, skoro všichni od 18 až ­42 let museli na vojnu. Poměry obyvatelstva byly těžké, poněvadž všechny pracovní síly mužské byly z domova pryč. Ku polní hospodářské práci byly odkázány jenom ženy, děti a starci. Něco málo jedinců, co byli ušetřeni tohoto válečného shonu a zůstali doma, hleděli využitkovat doby, kdy se dalo mnoho nahospodařit, ať způsobem jakýmkoli.

Tehdejší starosta obce Jan Pavelčík, č. 97 měl těžké postavení, poněvadž nařízení stíhalo nařízení, jednak nucená dodávka plodin hospodářských a dobytka, nucené upisování válečných půjček. Nebyla to práce lehká, z jedné strany vyhovět úřadům, a z druhé strany nezatížit mnoho občany. Všeobecně se může říci, že pracoval dosti dobře. Leč hned v roce 1917 byly případy zběhnutí od vojska, které se v tomto roce úžasně rozmohly. Četnictvo chodilo stále, a když to mnoho nepomáhalo, bylo povoláno vojsko asi třikrát, výsledek však byl mizerný. Mnozí byli předem informováni o podobné návštěvě a pak se vše zařídilo, by každý se hleděl schovat.

Konečně přišel ten toužený den toho vysvobození z této válečné útrapy 28. říjen, prohlášení Čs. samostatnosti. Všichni si oddechli po tak dlouhé době. U nás bylo oslaveno prohlášení Čs. samostatnosti 2. listopadu na večer průvodem po vesnici. Okna byla osvětlena, domy ověnčeny. Na druhý den 3. listopadu byly pak děkovné bohoslužby, po nichž zůstali všichni na slavnostní řeči, kterou pronesl p. profesor Seitl a Dr. Neděla z Uh. Brodu.

Po 28. říjnu dojížděli již naši legionáři do vlasti, napřed italští a francouzští, ruští posléze až v roce 1920. Bylo jich poměrně dosti. Jsou to:

Pavelčík Karel č. 145, nar. 1896, vstup do legie 7/XII. 1917 ruská, střelec 2. pluk.;
Péchal Frant. č. 211, nar. 1890, vstup do legie 4/VII. 1917 ruská, četař 2. pluk.;
Hauerland Frant. č. 210, nar. 1894, vstup do legie 18/IV. 1917 italská, četař 32. pluk.;
Zábrana Frant. č. 1, nar. 1887, vstup do legie 18/V. 1918 italská, četař 32. pluk.;
Klabačka Šim. nar. 1893, vstup do legie 15/IV. 1918 italská, střelec 32. pluk., invalida;
Zemek Jan č. 81, nar. 1889, vstup do legie 10/VI. 1918 franc., četař 23. pluk.;
Hala Jan č. 380, nar. 1886, vstup do legie 17/V. 1918 italská střelec 32. pluk.;
Zemek Jan č. 202, nar. 1878, vstup do legie 16/VI. 1918 ital. střelec, invalida;
Nevařil Šimon č. 221, nar. 1895, vstup do legie 9/X. 1917 ruská, střel. 8. pluk.;
Ondrůšek Jan č. 87, nar. 1898, vstup do legie 18/IX. 1917 italská, střelec 31. pluk.;
Kovář Jan č. 35, nar. 1894, vstup do legie 10/VII. 1917 ruská I. děl. pluk. invalida;
Pavelčík Fr. č. 103, nar. 1878, vstup do legie 18/VI. 1918 franc., střelec 23 pluk.;
Pavelčík Fr. č. 97, nar. 1892, vstup do legie 25/X. 1917 ruská, I. kozác. pluk. inval.;
Moštěk Jan č. 74, nar. 1886, vstup do legie 6/V. 1918 franc. des. 23. pluk.;
Pavelka Meth. č. 195, nar. 1885, vstup do legie 17/IX. 1918 ruská, střelec 3. pluk.;
Vozár Vincenc, č. 451, nar. 1892, vstup do legie 2/XII. 1917 ruská, svob. 8. pluk.;
Knotek Vinc. č. 20, nar. 1897, vstup do legie 24/IV. 1918 ital., střel. 31. pluk.;
Janča Jan č. 37, nar. 1897, vstup do legie 15/IV. 1918 ital.,střelec 32. pluk.;
Mikulec Jakub č. 252, nar. 1891, vstup do legie 1918 ruská,střel. 1. úd. prapor.;
Křapa Fr., č. 51, nar. 1891, vstup do legie 20/III. 1917, ruská, 3 pluk. lehké děl.;
Ulčík Jan č. 293, nar. 1895, vstup do legie 12/X. 1917 ruská, střelec 2. pluk.;
Kučera Jan, nar. 1890, vstup do legie 6/V. 1918 franc., 23. pluk.;
Kučera Josef, nar. 1896, vstup do legie 15/IV. 1917 ruská, střel. 1. pluk.;
Machálek Mikuláš, nar. 1892, vstup do legie 20/VII. 1918 ruská, střel. 3 pluk.;
Pavelka Fr., č. 38, nar. 1895, vstup do legie 10/VII. 1917 ruská, des. 5. pluk.;
Tvrdoň Josef, nar. 1891, vstup do legie 18/IV. 1918 italská, desátník 33. pluk.
Přikryl Josef, nar. 1890, vstup do legie 26/XI. 1917, střelec 2. Čsl. nemocnice.

Kromě těchto bylo mnoho mužů v zajetí, kteří buď neměli příležitosti nebo nechtěli jít do legie. Vrátili se všichni až na Karla Koníčka z čís. 15, který se v Rusku oženil.

Též dosti velké procento invalidů. Jsou to: