rok 1989

Rok 1989

 

Československo se vrací do Evropy. Tak zní titulní stránka roku 1989.

Zápis v kronice MNV Vlčnov 1988 končí přáním občanů, aby demokratizační proces dospěl k vítězství nejen v sousedních státech východní Evropy včetně SSSR, ale aby úspěšně zasáhl a zvítězil i v Československu.

První měsíce roku 1989 znovu a jasně ukazují, že i když se současné československé vedení velmi často zaklíná slovy "PŘESTAVBA" a "DEMOKRACIE" ve skutečnosti se dost zoufale vzpíná všemu, co demokracii vytváří, nebo ji alespoň vzdáleně připomíná. Petice a iniciativy občanů, které samo neorganizovalo odmítá jako nátlakové akce, pokojná lidová shromáždění rozhání, do přípravy nových zákonů nedovoluje veřejnosti mluvit.

Tyto měsíce však jasně ukázaly, že občanská veřejnost se už vymaňuje z letargie a že stále více lidí má odvahu veřejně projevit svou touhu po společenských změnách. Roste společenské napětí a lidé všemi možnými způsoby usilují o návrat svobody, důvěry, tolerance a plurality.

Již v lednu 1989 byly bezpečnostními orgány rozehnány pietní vzpomínky 20. výročí upálení Jana Palacha v Praze na Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde lidé kladli kvítka a rozsvěcovali svíčky. Dne 25. 3. 1989 byl organizován velmi brutální zásah bezpečnosti v Bratislavě proti pokojnému shromáždění věřících. Dne 21. srpna na mnoha místech republiky byly rozehnány demonstrace k 21. výročí neoprávněného vstupu vojsk pěti států Varšavské smlouvy, které postupně samy včetně SSSR okupaci přiznaly a odsoudily.

Vyvrcholením byla studentská manifestace 17.11. 1989, kteří se shromáždili mezi vysokoškolskými kolejemi na Albertově, aby uctili památku Jana Opletala a dalších obětí nacistické okupace. Z Albertova vyrazil průvod studentů směrem na Vyšehrad, kde lidé držící zapálené svíce vytvořili živý oltář a zpívali státní hymnu. Průvod lidí pokračoval na Národní třídu, kde narazil na plexisklový kordón a začaly brutálním způsobem zasahovat červené barety. Došlo k mnoha zraněním, ale i tak lze tuto revoluci nazvat sametovou, protože nedošlo ke střelbě a k smrtelným úrazům.

Rok 1989 byl rokem demokratizace Evropy, ale tento proces v Evropských státech měl různou formu a různé následky. Zatím co v Polsku "PŘESTAVBA" trvala asi 10 let, v Maďarsku 10 měsíců, v Německu 10 týdnů a v Československu 10 dní. Zatím co my mluvíme o revoluci něžné-pokojné, v Rumunsku to byla revoluce brutální s bestiálním střílením do demonstrantů, kde padlo přes 10.000 lidí a čtvrť milionu lidí bylo zraněno.

Úkolem místní kroniky není rozepisovat podrobnosti týkající se celé republiky nebo Evropy, ani vypisovat změny ve vládě. Víme, že ke studentské manifestaci se přidali umělci a pak široká veřejnost a asi týden na Václavském náměstí a pak i na Letenské pláni více než půl miliónu lidí provolávali různá hesla žádající konec vlády jedné strany a postupné změny ve vládě. Víme, že z funkcí odstoupili téměř všichni odpovědní funkcionáři včetně presidenta Gustava Husáka, generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, Aloise Indry, Vasila Bilaka a dalších, kterým se připisuje vina za okupaci ČSSR v srpnu 1968 a tím i dalších 21 let totalitního režimu v našem státě. Všichni byli z KSČ vyloučeni a samotnými straníky obviněni. Toto všechno objasní historie naší republiky. Úkolem místní kroniky je zachytit reakci a záslužnou činnost našich lidí, funkcionářů a organizací na tomto demokratizačním procesu.

Očitým svědkem a přímým účastníkem studentské manifestace v Praze 17. 11. 1989 byl náš občan - student 4. ročníku Vysoké školy ČVUT-ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Jindřich Kučera bytem Vlčnov č. 1012, který popisuje události takto:"Týden před 17. listopadem se po Praze začaly šířit pozvánky na manifestaci, která se měla konat k výročí r. 1939. Ačkoliv jejich distribuce probíhala podobně jako vždy, tj. způsobem velmi konspirativním, vyskytly se určité rozdíly. Pozvánky se objevily přímo ve školách což dříve nebylo a rovněž pokud byly vylepeny na ulicích, zůstaly tam viset déle nepoškozené a nestrhané. Není třeba ani vzpomínat jaká v té době byla atmosféra. Praha právě prožívala německý exodus a tisíce opuštěných trabantů posázených po ulicích svědčila o tom, že se zase našel někdo další, kdo se rozhodl opustit svůj relativní blahobyt a vydat se pěšky jinam. Bylo jich statisíce.

Občané Prahy těžko nesli i "prohranou" demonstraci k 28. říjnu. Policie totiž bezpříkladným zatýkáním co do kvantity i kvality vyvolala paniku. Už jenom kvůli skutečnosti, že za narušitele pořádku byli prohlášeni i skutečně náhodní chodci, vzdáleni od centra demonstrace stovky metrů. Vznikl pocit, že má-li se konat demonstrace, je lepší do centra Prahy vůbec nejít. Takto bylo zatčeno i několik mých kamarádů a škola pak jen informovala StB, což byl v tu dobu nepříliš šťastný počátek konce.

Já osobně jsem měl velký respekt z obušků, okovaných bot a úderů karate, ale toho 17. listopadu jsem se tam s kamarády rozhodl jít z několika důvodů. Jednak jsem cítil potřebu být tam prostě do počtu, věděl jsem, že třeba za svobodu bojovat a chtěl jsem se přesvědčit jestli studenti aspoň jako masa jsou schopni se svobodně vyjádřit. Tak jsme vyrazili. Z metra jsme vystoupili na Národní třídě a šli pěšky na Karlovo náměstí. Tam jsem se přesvědčili o tom, že studentům není život v naší společnosti zcela lhostejný. Bylo nás mnoho. Většina si vzala k srdci výzvu "A vemte s sebou květinu" a stánky s květinami byly proto zcela vyprodané. Ovšem přesvědčili jsme se také o tom, že ani policie nehodlá ponechat nic náhodě. Desítky "antonů" a autobusů stály připraveny vedle Novoměstské radnice. Šli jsme dál na Albertov. Mysleli jsme, že jdeme pozdě, protože už tam bylo přes 10.000 lidí. A stále přicházeli další. Následovaly projevy na svou dobu hodně radikální. Nosným motivem byla myšlenka, že "za svobodu se může umírat, ale nedá se bez ní žít a proto se za ni musí bojovat." Na desítkách transparentů se objevily citáty myšlenek Masaryka, Marxe, ale i ostrá kritika vlády, KSČ a policie. Zvláštní kapitolu tvořily "kašpárkovy citáty" typu: "Všichni, že jo! Chceme tu demokracii." Miloše Jakeše jako autora poznali všichni. Poté nastala v bouřlivé atmosféře chvilka napětí - co bude dál. Byli jsme vyzváni zástupcem studentů, abychom se odebrali na Vyšehrad. Cestou jsme pochopili proč byla manifestace na Vyšehrad povolena. Vedla totiž prakticky neobydlenou částí Prahy. Po položení květin a svíček na Vyšehradě se průvod samovolně rozhodl pokračovat na Václavák. Na jedné z prvních křižovatek se objevily první problémy. Cesta byla zcela zatarasena policií. Náš další postup byl neustále omezován tak, abychom nešli ani přes Karlovo ani na Václavák. Cestou se přidávali lidé z tramvají, vybíhali obyvatelé domů na Nábřeží a průvod se rozrostl na 50 až 80 tisíc lidí. Zde se dostavil pocit síly a víry, že národ je u toho, že nejsme sami. Obešli jsme Národní divadlo a postupovali volnou Národní třídou na Václavák. Byl jsem snad v padesáté řadě na začátku, takže jsem dobře viděl proč jsme se zastavili."

Jak to bylo na Národní třídě. "V cestě stály kordóny policistů se štáby, bílé přilby na hlavách a v rukou obušky. Následovaly výzvy k rozchodu a výhružky, že demonstrace není povolena. Sedli jsme si na zem a zapálili další svíčky. To aby viděli kolik nás je. Toto se opakovalo asi 50 minut. Po uplynutí této doby jsme zjistili, že jsme odříznuti od ostatních a že vlastně není kam uhnout. Další výzvy k rozchodu tedy vyvolaly bouři úzkostlivého smíchu. Stáli proti nám kluci stejně staří jako my, ale měli obušky v rukou. Na naše svíčky a květiny reagovali tvrdým terorem. To už se nedalo hnout z místa. Drželi jsem se s kamarády za ruce, abychom se sobě neztratili. Pod nohama nám hořely svíčky. Začal charakteristický pleskot obušku do zad a nastavených rukou lidí, kteří sousedili s kordóny. Pohled na zvedající se obušky nad hlavy a brutální bití vyvolávalo představy o mlácení obilí. Ti co byli na kraji samozřejmě tlačili dovnitř a my jsme se začali dusit. Nedalo se dýchat. Někdo ještě stihnul spadnout pod auto, ale mnozí bezvládně viseli mezi ostatními. A v tuto dobu přijely obrněné transportéry a začaly najíždět do lidí. V tu chvíli jsem věřil, že se bude střílet. Vzpomínka na Peking byla ještě živá a situace ne příliš odlišná. Naštěstí se otevřela na jedné straně ulička, na každé straně asi 15 policajtů a zde pouštěli po jednom lidi ven. Protože tu spoustu ran při průchodu uličkou někteří nesnesli a spadli na zem, byli připraveni "červení bareti" - speciální jednotky vycvičené na boj s teroristy. Ti si brali na starost buď na zem upadlé, nebo naopak příliš aktivní jedince, které vytahovali z davu. Do těch pak kopali, strhávali z nich šaty, trhali jim vlasy a vláčeli je po zemi. Já jsem se postupně blížil k uličce, protože z druhé strany jsem slyšel psy a hrozný řev. Tam lidi nepouštěli tam, je "pouze" mlátili. Tlak davu mě posunul poněkud napravo od uličky a tak jsem viděl co se děje s těmi, kteří stojí vedle jazykové školy. Tam už pendreky nebyly bílé, ale rudé od krve. Přestal jsem se křečovitě držet kamarádů, dal jsem si ruce nad hlavu a vběhl jsem do uličky. Rány na záda a do rukou mě nevadily, ale jak jsem viděl, že ten jeden se snaží mě zasáhnout do obličeje, nastavil jsem mu ruku a v zápětí jsem ucítil tak strašnou bolest, že jsem uběhl už jen několik kroků a zastavil se. Nevím jak bych dopadl, být sám. Kamarádi mě odvedli z dosahu zuřících baretů. Po cestě jsme viděli kaluže krve, kusy šatů, boty, rozbité fotoaparáty, brýle i vytrhané vlasy. S obrovskou bolestí ruky jsem jel vlakem domů. Ve vlaku jsem dostal horečku. Nějaké dvě spolucestující ženy mě daly prášky od bolesti. Ze Starého Města jsem telefonoval otci, aby pro mě přijel a zavezl mě na rentgen. Naštěstí ruka nebyla zlomena a po několika dnech jsem se vrátil za kamarády do Prahy."

STÁVKOVÉ HNUTÍ: Po brutálním zákroku 17. 11. 1989 vstupují studenti do stávky a vyhlašují svoje požadavky zejména k potrestání viníků, konec vlády jedné strany a svobodné volby. První pomocnou ruku studentům podávají herci a umělci. V celé republice se nehrají divadla.

Za tuto činnost Občanskému fóru Národního divadla 27. XII. 1989 za sebe a jistě i za mnohé občany Vlčnova, kteří nesouhlasili a brutálním zásahem bezpečnostních orgánů při studentské manifestaci poděkoval osobním dopisem náš občan JUDr. Josef ŠALA, Vlčnov č. 450 v tomto znění: Vážení divadelní umělci. Neodolal jsem pokušení, abych Vám já 82letý kmet poděkoval za Vaši pomoc a podporu studentů. Prožívám radostné události, na které jsem čekal celých 41 roků. Prožil jsem i s rodinou Kalvarii tupé a kruté zvůle naší milované strany. Žiji teď v tiché a krásné radosti, že jsem nesklonil hlavu ani hřbet před krutými tyrany. Jednou nohou jsem již na onom druhém světě, ale přece mne zcela neopustil zájem na životě pozemském. O trochu svého tichého štěstí se chci s Vámi podělit a zároveň Vám poděkovat za Váš podíl na mojí radosti. Následovaly ještě 4 listy psané na stroji, kde popisuje zejména podíl KSČ na životě jeho rodiny, ale to nelze psát do kroniky obecní, proto jen poslední větu. K úplné svobodě a demokracii potřebujeme ještě osvobození do strachu. Tato obluda je pečlivě ukryta ve svém brlohu, je dobře maskovaná a dosud neodhalená. Díky Vám stateční studenti a divadelní herci a umělci, díky Vám všem, kteří jste přispěli k vítězství demokracie a pravdy.

Stávkový výbor i ředitel Národního divadla v Praze JUDr. Šálovi poslal obsáhlé poděkování s přáním, aby rok 1990 byl rokem století. V závěru ředitel ND píše: Vážený pane doktore. Dovolte mě, abych připojil ještě osobní doušku, protože Váš dopis mě vzrušil - dojal a Bůh ví co ještě. Dostáváme i výhružné dopisy a proto ten Váš je i něco jako pohlazení. Mnoho díků s přáním pevného zdraví. Studentské hnutí podporovala i naše mládež. Činnost SSM sice stagnovala, ale dobrovolná-neorganizovaná parta "ŠÁŠÍ" v čele s Frant. Mikulcem č. 364 dokonce uspořádala podpisovou akci na podporu stávkového studentského hnutí a dokonce jim poslali menší finanční podporu.

Týdenní manifestace na Václavském náměstí se v neděli přemístila na Letenskou pláň. Bylo to po Anežské mši 26. 11. 1989 /prohlášení Anežky za svatou/ odpoledne, kde i za nepříznivého počasí plná Letenská pláň požadovala odvolání zkompromitovaných politiků, kde vystoupil i Václav Havel a také Alexandr Dubček. Vyzvali všechny občany k manif. stávce 27. 11. 1989 od 12-14.00 hodin.

GENERÁLNÍ STÁVKA: Generální stávka, vyhlášena na pondělí 27. listopadu 1989 od 12.00-14.00 hodin byla uskutečněna v celé republice za účelem radikálních změn ve vládě a svobodných voleb. Hesla: Vydržíme a vytrváme! Nadešel čas činů! Síla je v jednotě! Narovnejme záda! Celý svět se na nás dívá! Hlas zvonů pro budoucnost! (V době konání stávky zvonily zvony a houkaly sirény a troubily auta v celé republice). Stávkou nevznikly národohospodářské školdy - zameškané hodiny nadpracovat!

Generální stávka v JZD Vlčnov: Ve 12.00 hodin se sešli v prostorách dílen členové JZD na generální manifestační stávce, aby tímto svým postojem vyjádřili podporu studentů a zástupců Občanského fóra. Do funkce mluvčího stávkového výboru byl potvrzen Josef MIOSGA, který se ujal řízení manifestačního setkání. Na tomto manifestačním shromáždění byl zvolen stávkový výbor v tomto složení: Mechanizace: Josef Macek, Josef Velecký ; KLADKY: František Koníček ; Sýpka: Jana Kolková ; Tesla: Václav Grůlík ; Ž.V. - F1: Frant. Knotek, Milan Pavelčík ; Ž.V. - F2: Josef Indra ; THP: Jaromír Pazderka, Marie Knotková ; Stavební sk.: Ant. Šuranský, Jos. Maňásek ; TRAKTORISTÉ A ŘIDIČI: Pavel Janča a Jiří Kolek. Toto shromáždění navštívil i pan ing. Vojtěch Dostálek - předseda MNV, který krátce diskutoval a všechny přítomné pozval na večerní manifestaci do sportovní haly KSK, kterou organizuje MNV s aktivními politickými stranami tj. strana lidová, socialistická, KSČ.

 

V JZD Vlčnov na manifestační stávce odhlasovali toto provolání:

1. Odsuzujeme surové napadení studentů při jejich pokojné manifestaci 27. 11. 1989 a žádáme o úplné objasnění tohoto brutálního činu a potrestání těch osob, které k této akci daly příkaz. Zároveň zdůrazňujeme, že jsme proti jakékoliv formě násilí a nátlaku.

2. Podporujeme ty společenské a politické síly, které jsou pro skončení monopolu jedné strany - KSČ.

3. Dáváme své hlasy těm silám, které se zasazují uskutečnění svobodných voleb.

4. Jsme přesvědčení, že jediným možným východiskem ze současné situace je skutečný otevřený, celospolečenský dialog.

5. Požadujeme všelidovou diskusi k návrhu nové ústavy, zákona o shromažďování, petiční právo, zákona o mládeži a o rodině a nového branného zákona.

6. Plně podporujeme všechny požadavky Občanského fóra.

Vlčnov 27. 11. 1989

Družstevníci zúčastnění na Gen. stávce.

Generální stávka OPP/Jakos - provozovny Vlčnov a ostatních občanů byla rovněž 27.11. 1989 v době od 12.00 - 14.00 na parkovišti před KSK. Zde bylo určité zdržení, protože čekali na pracovníky JZD, kteří nakonec gen. stávku uskutečnili v družstvu. I zde se dostavil předseda MNV ing. Dostálek a všichni byli pozváni na večerní manifestaci do haly KSK.

Manifestační schůze 27. 11. 1989 večer v hale KSK měla velmi dobrou úroveň. Byl přeplněný sál a za předsednickým stolem vedle předsedy MNV ing. Vojtěcha Dostála seděl i náš pan farář Václav Haltmar, předseda strany lidové bratr František Zemek, předseda strany socialistické - bratr František Moštěk, za SSM Frant. Mikulec a schůzi vedl ing. Jan Chvílíček. Již v úvodu schůze vyzval přítomné k otevřené diskusi a seznámil je s tím, že průběh schůze se nebude filmovat, fotit ani zachycovat žádné záznamy, takže ani naše kronika autentických záznamů nemá. Snad je to i škoda. Snad jediné fotografie zhotoví Fr. Mikulec č. 364 z odpolední manifestace na parkovišti, kde také vystoupil MUDr. Sváček ve věci problémů ve zdravotnictví včetně nespravedlivého rozdělování léků. Manifestaci dost znevážil předseda KSČ Jakosu s. Dacík, který prohlásil, že taková stávka nemá význam. V závěru stávky Jan Pijáček seznámil přítomné se situací v Praze a všechny pozval na večerní manifestaci. Bylo zde asi 150 lidí /Dřevoděl, pošta/.

Na večerní manifestační schůzi bylo asi 300 lidí a věcně diskutovalo asi 20 občanů. I pan farář poukázal, jak bylo sledováno přihlašování dětí do náboženství a jaképak měly problémy dostat se někde studovat. Pan učitel Kukulka Josef měl velký aplaus, když vysvětlil záslužnou činnost naší mládeže v průběhu našich dějin a také uvedl, že svobodné volby jsme měli naposled v roce 1946. Bylo tam i dost kritických slov na násilné združstevňování nebo i likvidace některých hospodářství.

Za VO KSČ vystoupil ing. Zd. Zemek, který že i naše stranická organizace se staví za zásadní změny ve vládě i v ústavě, že KSČ přestává být vedoucí silou v naší společnosti, že souhlasí se svobodnými volbami i se svobodou náboženství tak, aby skončila diskriminace a jakákoliv kontrola a sledování přihlašovaných dětí do náboženství. Potlesk! Za socialistickou stranu přednesl požadavky předseda bratr Moštěk František, kde vyjádřil podporu požadavků Občanského fóra zejména změn ve vládě vyhlášení svobodných voleb.

Za ZO strany lidové - předseda Fr. Zemek:

/zpráva pro kroniku za rok 1989 - podstatná část řečena na manif. schůzi/

"Šest závěrečných týdnů roku 1989 se stalo dovršením tužeb potlačovaných v naší vlasti po jedenačtyřicet let. Zrůdný mechanismus v mocenské monopolu KSČ byl svržen a politický systém vykrystalizoval v pluralitní demokratický model společnosti. Jen v takovém systému může probíhat dialog o věcech veřejných. Předchozí systém byl monologem, ostatní politické struktury byly pokládány buď za nezákonné a podle toho s nimi bylo nakládáno, nebo se do jisté míry podřídily ústavně konstituované vedoucí síle, mocensky omezené - KSČ. Takovou organizací byla i Čs. strana lidová, která neměla možnost vyvíjet svoji specifickou činnost, tj. politickou práci v celé její šíři založené na křesťanských principech. Náboženské smyšlení a projevy byly silně potlačovány. Ateizace společenského života měla mimořádnou intenzitu. Výuka náboženství ve škole byla vystavena značné represi spojené s výhrůžkami a z existenčního hlediska měla tato okolnost vážné důsledky. Čs. strana lidová je politickou stranou věřících občanů. Ideovým základem je křesťanský světový názor a v jeho duchu se strana účastní veřejného života. V tomto duchu se strana formovala v místních podmínkách. Na úrovni ústředních orgánů bylo vedení poplatno komunistickým vládcům. Členská základna tento stav těžce nesla a všemi možnými způsoby dávala své myšlení najevo. Politické reformy zahájené v r. 1985 dávaly tušit, že možno očekávat určitý pohyb k lepšímu. Zdola se začaly organizovat obrodné proudy. Toto snažení vyvrcholilo v říjnu 1989 otevřeným vystoupením zástupců členské základny ze všech krajů republiky, kteří se sešli v Praze v restauraci Savarin. Byla publikována deklarace, která nastínila hlavní programové zásady oproštěné od všech prvků poplatných komunistickému režimu a požadovala odstoupení zkompromitovaného vedení strany. Z naší místní organizace se této akce zúčastnil Antonín Zemek č. 530 zastávající funkci člena předsednictva krajského výboru. Události, jež dal do pohybu 17. listopad umožnily v práci strany prosadit všechny proklamace a požadavky obrodného proudu. Nové situaci se rychle přizpůsobila i naše místní organizace. Ve snaze uvést do pohybu nově vznikající situaci, bylo na výborové schůzi naší organizace konané dne 26. 11. 1989 rozhodnuto předstoupit před vlčnovskou veřejnost s prohlášením a stanoviskem k současným událostem."

 

PROHLÁŠENÍ ČS. STRANY LIDOVÉ:

Předseda čs. strany lidové František Zemek č. 281 dne 27. 11. 1989 v místním rozhlase a večer na manifestační schůzi přečetl toto prohlášení: Ve stejně vážné a osudové chvíli našeho národa jsme před jedenadvaceti lety své prohlášení končili slovy J. A. Komenského: Věřím i já Bohu, že po přejítí vichřic hněvu, vláda věcí tvých do tvých rukou se vrátí, ó lide český. Ta doba je zde. Předstupuji jménem místní organizace čs. strany lidové ve Vlčnově před občanskou veřejnost s následujícím prohlášením:

- plně se ztotožňujeme s obrodným proudem, který vytryskl v naší vlasti,

- ve stanoviscích Občanského fóra spatřujeme budoucí strukturu stávající Národní fronty,

- odmítáme mocensko-politický monopol jedné strany,

- požadujeme svobodné, demokratické volby do zastupitelských orgánů všech stupňů,

- budoucnost hodláme utvářet na principech křesťanského humanismu, usilujeme, aby ze společenské praxe byly vyloučeny jakékoliv prvky represe,

- stavíme se za dodržování všech lidských práv ve smyslu mezinárodních dohod a závazků,

- vyslovujeme přesvědčení, že svobodný občan se stal definitivně jediným pánem ve své zemi,

- v naší zemi budeme spolupracovat se všemi, kteří to s budoucností naší vlasti myslí upřímně, bez spekulací a mocenského taktizování

- za tím účelem se hlásíme k dialogu na všech úrovních, s cílem nalézat optimální řešení.

Tolik zmíněné prohlášení.

S odstupem času je třeba jeho formulaci posuzovat z hlediska doby, kdy bylo vysloveno. V té době totiž zdaleka nebylo o zásadních společensko-politických poměrech rozhodnuto. Nová politická situace motivovala některá občany ke vstupu do naší ČSL a je dnes 148 členů. Do rady MNV byl zvolen další náš člen Fr. Moštěk č. 345 a Jaroslav Moštěk č. 70 byl zvolen místopředsedou MNV Vlčnov.

Proč studenti stávkují i nadále po generální stávce 27. 11. 1989.

Trvají na splnění svých požadavků:

- ustavení parlamentní komise se zástupci studentů a pojmenování viníků brutálního zásahu a jejich potrestání,
- odstoupení lidí, zodpovědných za současnou politickou, ekonomickou a morální situaci, ze všech politických funkcí a jejich stažení z politického života. Zejména se jedná také o Štěpána a Kincla.

- osvobození politických vězňů a zbavení obvinění osob nespravedlivě stíhaných,

- dodržování mezinárodních závazků (Helsinky, Vídeň),

- zahájení všelidové diskuse o všech otázkách života společnosti,

- zrušení ústavního článku č. 4 o vedoucí úloze KSČ.

Jak viděl sametovou revoluci Josef Zemek č. 742 / nar. 1931 /.

Pro kroniku MNV Vlčnov napsal: "Jelikož se taková příležitost jako je revoluce neboli povstání proti totalitě KSČ, která u nás vládla 42 let jen tak v životě nebo i v našich dějinách často nestává, rozhodl jsem se být osobně přítomen a přímo se zúčastnit těchto změn včetně demonstrací na Václavském náměstí v Praze. Dne 24. 11. 1989 ráno jsem se vydal autobusem do Prahy. Teprve první známky revoluce jsem uviděl nejprve v Brně, kde se objevili první letáky v dopravních prostředích - električce. Některé letáky byly poškozeny, jiné dokonce strhány. Bylo zde ještě vidět nedůvěra a strach z totality, kterou občané pociťovali. Při příjezdu na okraj Prahy se tu a tam objevovaly první letáky, které již byly vyvěšovány za výkladní skříně a také zvenčí nalepeny na zdích a sloupech. Také i zde byly některé poškozeny. Připomínám, že u nás ve Vlčnově ani na Hradišťsku nic podobného vidět nebylo. Při příjezdu do Prahy a hlavně na Václavské náměstí jsem byl mile s údivem překvapen, kolik národa se zde stále pohybovalo, ale hlavně při čtení různých letáků, nápisů a hesel, které byly většinou zhotoveny amatérsky, které obsahovaly prohlášení studentů, Občanského fóra, Charty 77 a jiné. Také se zde objevovaly letáky, které vydávali lidé, kteří s revolucí nesouhlasili, například: "Všem, všem, všem" Na tyto a jim podobné letáky organizátoři stále upozorňovali. Také i na jiných různých místech, hlavně na nádraží a metru bylo možné si přečíst podobně jako na Václavském náměstí. Nejvíce lidí bylo stále u sochy sv. Václava, který byl doslova olepen různými letáky, hlesly, portréty T.G.M., Dubčeka, vlajkami a tisíce živých květů. Hořelo zde tisíce svíček, od kterých bylo celé sousoší zalité voskem. Studenti zde drželi stále pohotovost, střídali se ve dne v noci. Protože v tu dobu byla velká zima, lidé jim nosili jídlo a teplý čaj. Jako každý den před tím, tak i na 24. 11. 1989 byla svolána protestní manifestace na Václavské náměstí na 16.00 hodin. Této manifestace jsem se také zúčastnil, ale pro velký počet lidí nebylo možné se na Václavák dostat. Účastníci, kteří přijížděli ze všech stran většinou metrem, museli se spokojit s účastí třeba jen na schodech z metra, ze kterého se ani do přilehlých ulic nedostali. Díky dobré organizaci pořadatelů byly veškeré projevy vysílány přes megafony do všech koutů, takže nikdo o žádný projev nepřišel. Já jsem se jen ztěží dostal na Můstek, dál nebylo možné a zde jsem prožil mezi lidmi to obrovské nadšení, tu jednotu národa, zde jsem si poprvé v životě spolu se všemi účastníky zakřičel hesla, za které v uplynulých 42 letech bych se dostal do vězení. Bylo jich mnoho - např.: Jakeše do koše, Milice do práce, Ať žije Dubček. Tu jsem měl poprvé možnost uslyšet projev A. Dubčeka, Kamilu Moučkovou, Věru Čáslavskou, Martu Kubišovou a jiné. Manifestace v Praze probíhala organizovaně a velmi disciplinovaně. To vše zajišťovali studenti. Policii vidět nebylo. Po manifestaci jsem se konečně dostal k soše sv. Václava. I přes velkou nepřízeň počasí - sníh s deštěm, bylo zde stále plno lidí. Mluvili zde do megafonu lidé, kteří nemohli promluvit po celý 42 let. Vystoupil zde například bývalý válečný čs. letec v Anglii, který byl za normalizace vězněn. Vystoupila zde i devítiletá školačka, která doslova řekla, že učitelé jim zakazují malovat různá hesla a obrázky, chodit na manifestace, prý tomu nerozumí, ale my na manifestaci chodit budeme, my se nebojíme i kdyby nás měli ze školy vyhodit. Tato dívenka měla snad největší aplaus. Dohled u megafonů měli studenti i umělci a páter Václav Malý, který mimo jiné nám každou chvíli oznamoval zprávy vydané ČTK. Lidé tu netrpělivě čekali na každé nové zprávy a té snad nejkrásnější se dočkali kolem 20.00 hodiny, kde bylo oznámeno odstoupení generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše a jemu podobných. To ani nelze popsat jaké nevýslovné nadšení všech lidí na celém náměstí, jak všichni jásali a zpívali, že se konečně dočkali. Snad nejvíce hluku bylo na výpadové silnici pod Národním muzeem, kde obrovská spousta projíždějících aut jela se zapnutými klaksony, mávajícími čs. vlajkami vysunutých z aut. Na obou stranách silnice stálo spousta mladých lidí s vlajkami, kteří se navzájem zdravili a jásali. Kolem 23.00 hod. se situace pomalu uklidňovala, ale na náměstí stále zůstávalo mnoho lidí.

Na druhý den 25. 11. 1989 se konala další manifestace a to dopoledne na Vyšehradském náměstí, kde tisíce věřících přišlo na oslavy posvěcení sv. Anežky za přítomnosti a projevu kardinála Františka Tomáška. Tímto také věřící z celého Československa dokázali přímo pod okny pražského hradu přímo pod okny bývalého komunistického prezidenta Husáka a jeho posluhovačů velkou jednotu a sílu proti totalitě. Parkovalo zde mnoho autobusů z různých okresů, kteří sem přivezli věřící a tyto byly obklopeny studenty, kteří rozdávali různé letáky, výzvy, noviny. Tu většina mimopražských občanů snad poprvé stejně jako já viděla na vlastní oči rodící se základy naší svobody."

Ještě nakonec několik opsaných hesel z pražských ulic:

"Vedoucí úloha strany, způsobila velké rány", "Staronová vládo, nejsme tupé stádo", "Generální stávka není násilí, ale protest", "Podpořte Občanské fórum, stávkující herce a studenty", "Žádáme demisi vlády", "Zrušte milice", "Miloši je konec", "Milice do práce", "Proč se bojí svobodných voleb", „Štěpán zůstal, nechceme násilí", "Když to naše ekonomika vydržela 40 let, vydrží také 2.hodinovou stávku. Dvě hodiny za demokracii - 27. 11. 1989 ; 12.00- 14.00 hodin."

JZD Vlčnov:

Dne 1. 12. 1989 členové kolektivu dílen při mikulášské besídce sledovali průběh konání sjezdu JZD v Praze, kde byl i náš delegát poslanec bratr Jan Kučera. Členové JZD Vlčnov spontánně nesouhlasili s průběhem sjezdu. Ihned večer se kontaktoval Václav Moštěk, Břetislav Mikulec, Mirek Ondrejka a Josef Velecký na mluvčího stávkového výboru Josefa Miozgu a předsedu JZD Boh. Píšťkem. Ráno 2. XII. 1989 se konala schůze stávkového výboru spolu s předsedou Boh. Píšťkem a ing. Bídou a přijali toto usnesení, které ihned odeslali na sjezd JZD našemu delegátu Janu Kučerovi: Stávkový výbor, zvolený většinou členů JZD Vlčnov, odsuzuje vystoupení některých delegátů XI. sjezdu JZD, kteří se snažili útočit proti požadavkům Občanského fóra, za nimiž plně stojíme. Jsme rovněž toho názoru, že sjezd nemůže plnit své poslání, protože delegáti byli zvoleni za jiných podmínek. Převážně zvolení delegáti sjezdu, předsedové JZD, mají dvojí zastoupení - hospodářské vedení družstva a současně vedení družstva a současně vedení zemědělských odborů SDR, což nereprezentuje složení členské základny družstevních rolníků.
Podpora stávkujícím studentům: Stávkový výbor JZD Vlčnov udělal sbírku a dne 5. XII. 1989 jim do Prahy odeslal 3.658,- Kčs.

Dne 6. XII. 1989 v 11.45 hodin se sešel stávkový výbor JZD Vlčnov k projednání požadavků členů JZD a to:

1. Žádáme zrušení ZO KSČ v JZD Vlčnov - termín ihned,

2. Žádáme zrušení kádrového útvaru s tím, že vedoucí KPP by byl převeden na jinou práci - termín ihned

3. Doporučujeme přehodnotit odběr denního tisku - termín do 15. XII. 1989

4. Žádáme o urychlené vypracování nového volebního řádu orgánů JZD - do 31. XII. 1989

Odsouhlaseno !

Prohlášení Občanského fóra a stávkového výboru JZD Vlčnov 13. XII. 1989.

1.) S ohledem na věřící veřejnost navrhujeme, aby rozhlas vysílal na stanici Hvězda každou neděli přímý přenos mše svaté z některého z významných míst. Dále doporučujeme vysílat významné církevní události přímým přenosem čs. televize.

2.) Úplné rozpuštění Lidových milicí, protože jejich existence je protizákonná.

3.) Vytvořit lidovou armádu důsledně nepolitického charakteru, okamžitě zrušit ZO KSČ v současné armádě.

4.) Stejný požadavek klademe i na všechny složky ministerstva vnitra.

5.) Vyčlenit StB z rámce min. vnitra a podřídit ji vládnímu výboru pod vedením JUDr. Jana Černogurského.

6.) Provést revizi poslední školské koncepce na zákl. a středních školách.

7.) Zvýšit doposud nízké náklady žádaného denního tisku, např. Svobodné slovo, Mladá fronta, Lidová demokracie a jiné.

8.) Zbavit poslaneckého mandátu ty poslance, kteří se nedůstojným způsobem zachovali v roce 1968 a v letech následujících. Tím se významnou měrou podíleli na celkovém úpadku naší společnosti.

9.) Volbu prezidenta provést v co nejkratším čase, nejpozději do 10 dnů. Každý odklad způsobuje ztráty v národním hospodářství.

Domníváme se, že zárukou splnění těchto požadavků je výběr osoby prezidenta z řad nestraníků. Proto plně podporujeme kandidaturu Václav HAVLA, člověka s vysokými lidskými a morálními kvalitami, které prokazuje svým postojem již od roku 1975.

 

Občanské fórum Vlčnov 1989

Občanské fórum vzniklo a na nové politické scéně Československa se prosadilo jako široké a v principu ideologickými předsudky nepoznamenané hnutí občanů. Jeho základními hodnotami se staly odpor vůči totalitarismu, hluboký demokratismus a společná potřeba hledat reálné cesty ke svobodnému životu naší společnosti. Občanské fórum se tak stalo velmi rychle naprosto netradičním politickým jevem, protože v sobě dokázalo spojit i značně ideově rozdílné proudy, které se nejen identifikovaly se společným programem OF, ale také v principu dokázaly svou vůli společně pracovat na jeho realizaci. Na půdě OF se podstatně rychleji začala rozvíjet moderní kultura tolerance a pravidel tvůrčí diskuse při hledání pravdy a správných řešení, než tomu bylo v tradičních stranách. Na vzniku OF v prvních dnech po 17. listopadu 1989 se podílela skupina lidí v čele s Václavem Havlem. V následujících letech se toto hnutí rychle rozšířilo po celé republice. První náznaky změny rozložení poměru politických sil v naší obci se datují na den 27. 11. 1989, kdy se v KSK konalo shromáždění občanů po odpolední výstražné generální stávce. Ve snaze zabránit zvrácení nové situace bylo i ve Vlčnově založeno také Občanské fórum na veřejném shromáždění 119 občanů Vlčnova v mateřské 3. prosince 1989. Prvním velkým úkolem OF byla příprava svobodných voleb téměř po půl století totality. Byla utvořena pracovní skupina OF v tomto složení:

 

 

Jan PIJÁČEK č. 1100	ing. František ULČÍK č. 932
prof. Helena KNOTKOVÁ č. 126	Pavel KONÍČEK č. 1111
ing. Vladislav ZELINKA č. 1158	ing. Pavel KNOTEK č. 926
Josef KONÍČEK č. 584	uč. Jitka KUČEROVÁ č. 1048
Marta Mošťková č. 1084	Marie JANČOVÁ č. 1133

 

 

 

 

 

 

 

Přípravný výbor Občanského fóra ve Vlčnova svolal první ustavující veřejnou schůzi na neděli 3. prosince 1989 v 16.30 hodin do místnosti obecní knihovny - stará mateřská škola, kde byla zvolena pracovní skupina a byly vytýčeny první hlavní úkoly. Už před tím mnozí byli aktivní hlavně při vylepování letáků a plakátů, které informovaly lidi o činnosti studentů v Praze a programu Občanského fóra. Výkladní skříně všech obchodů byly plně zalepeny různými letáky například:
"PROČ POKRAČUJE STÁVKA STUDENTŮ"; "Jak z internacionální pomoci udělat tragické neštěstí"; "Pravá tvář KSČ - Výtah z instrukce ÚV KSČ Praha pro boj s Občanským fórem"; "Václav HAVEL"; "Stanovisko OF k srpnu 1968"; "K účasti komunistů v Občanských fórech" ; "OHNĚ NELZE UPÁLITI, VODY UTOPITI, VĚTRU UDUSITI A PRAVDĚ ZAHYNOUTI" ; "EKOLOGIE: Co dýcháme, co pijeme, co naše lesy, co ostatní příroda, co naše zdraví," ; "NEVÁHEJME ZLOMIT MOC MAFIE"; "Na vědomí všem občanům"; "OSM PRAVD DIALOGU"; "CO MÁME DĚLAT? "PROVOLÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ DĚLNÍKŮM A ROLNÍKŮM ČESKOSLOVENSKA."

Byla to ještě celá řada dalších letáků a ještě nebyly přečteny jedny letáky a už se lepily další! Další veřejná schůze Občanského fóra se konala v pátek 15. XII. 1989 opět v místnosti obecní knihovny. Hlavním bodem programu byla příprava na volby prezidenta republiky. OF se jednohlasně vyslovilo za podporu jediného kandidáta, kterým byl spisovatel a dramatik Václav HAVEL. Mluvila k tomuto návrhu řada dělníků a jeden z nich p. uč. Jos. Kukulka uvedl: " Spisovatel a dramatik Václav Havel prokázal příkladnou statečnost a odvahu v boji za lidská práva a důstojný život našich národů. Václav Havel stal u kolébky CHARTY 77, která po celých 12 let důsledně bojovala mírovými prostředky proti násilí totalitní moci a o všech bezprávích páchaných na bezbranných lidech, uvědomovala a burcovala naši společnost - mimo jiné také ve svobodném zahraničním rozhlase - především ve vysílání stanice HLAS AMERIKY a SVOBODNÁ EVROPA. Víme všichni jak byly tyto stanice rušeny a kolik lidí je pozorně naslouchalo. Můžeme popravdě říci, že Václav HAVEL je důstojným nástupcem našeho prezidenta a zakladatele našeho státu T. G. Masaryka. Žádám proto, aby OF písemně ve svém prohlášení, jež odešle do Prahy, vyjádřilo rozhodné stanovisko veřejného shromáždění OF ve Vlčnově pro podporu kandidáta Václava Havla za prezidenta naší republiky."
Všichni přítomni dlouhotrvajícím potleskem vyjádřili jednohlasný souhlas s tímto návrhem.

Naše republika už byla 5 dní (od 10.XII.) bez prezidenta. Dosavadní prezident Gustav Husák měl od OF ultimátum do 10. XII. 1989 odstoupit z funkce a dosavadní předseda vlády Adamec, který nebyl ochoten sestavit urychleně novou vládu rovněž odstoupil a sestavil ji prakticky během dvou dní nově jmenovaný předseda vlády JUDr. Marián ČALFA v níž bylo 7 členů bezpartijních, 2 ČSS, 2 ČSL a 9 KSČ. Tím byly požadavky OF splněny a připravovaná generální stávka byla odvolána. V tyto kritické dny celá řada státních a stranických funkcionářů se vzdává svých funkcí. Z funkce poslance federálního shromáždění i z ÚV KSČ odstoupil i Lubomír Štrougal (býv. př. vlády).

Jaká byla reakce poslanců a rady MNV Vlčnov. Předseda MNV ing. Vojtěch Dostálek na čtvrtek 14. XII. 1989 v 18.00 hodin svolává plenární zasedání v přísálí KSK, který v úvodu řekl: "Vážení poslanci, vážení občané, dámy a pánové. Ve svém vystoupení Vás chci seznámit se svým stanoviskem z politické situaci v obci. Dnešní dobu můžeme charakterizovat jako období prudkých změn. Dlouholetá stagnace se změnila v politický kvas, kdy 17. listopad působil jako katalyzátor. Je velkým kladem způsob změn i rychlost demokratizačních procesů v naší společnosti. Je potěšitelnou skutečností, že demokratizační procesy v okolních zemích, které začaly probíhat dlouho před námi, byly naší zemí dostiženy a vlastní politickou kulturou předstiženy. Dlouholetá stagnace byla zaviněna konzervativním postojem vedení KSČ a svým dílem celou společností. Vzedmutá celospolečenská vlna prosadila řadu změn v politickém životě naší vlasti a vznik nových společenských organizací, Občanského fóra a dalších občanských aktivit. Vítáme tyto nové společenské aktivity. Řešení politické i ekonomické situace je v celospolečenském dialogu, který nesmí přerůst v konfrontaci. Rozhodujícím momentem v demokratizačním procesu jsou svobodné volby, které budou realizovány asi za 6 měsíců. V těchto volbách budou nositelé voleb, jak politické strany, tak i vznikající struktury občanské aktivity. Je nutné, aby se včas začali i připravovat na volby včetně kádrových rezerv na poslance."

K průběhu řešení politické situace v obci: "Dne 29. 11. 1989 jsem podal na podatelnu národního výboru žádost o uvolnění z funkce předsedy MNV směrovanou k plenárnímu zasedání. Pro vysvětlení v nově vzniklé politické atmosféře, bez vyjádření podpory politických stran a poslanců nelze zastávat řídící funkce. Moje zkušenosti z diskusí a jednání na veřejných shromážděních a došlých dopisů to potvrzují. Po konzultaci s politickými stranami se došlo ke konstruktivními řešení situace se můj postoj změnil k položení otázky důvěry plenárního zasedání vůči mojí osobě jako předsedovi NV. K této otázce se budete vážení poslanci vyjadřovat. Politické řešení krize se ukázalo v rekonstrukci rady MNV. Proběhla řada politických jednání. Rada MNV za mimořádném a rozšířeném řádném zasedání za účasti politických organizací i Občanského fóra Vlčnov se dohodli.

Řešení, které spočívá v doplnění rady ve složení: 5 členů KSČ, 2 členové ČSS 2 noví, 2 členové ČSL 1 nový, 6 členů nestraníků 4 noví /2 z Vlčnova a 2 z Veletin/. Rada je rozšířena ze stávajících 11 na 15 členů. Z toho se zvýší zastoupení Veletin ze 2 na 4. Uvolnění z rady pro řešení politické situace požádali poslanci: Mikulec Jaroslav, ing. Jan Chvílíček, Antonín Eliáš. Dále poslanec Josef Zemek žádá o uvolnění z funkce místopředsedy MNV - rovněž z tohoto důvodu. Rada MNV navrhuje rozšíření počtu místopředsedů na 3 a to:

 

Jan Moštěk za ČSS č. 894	32 hlasů
Jaroslav Moštěk za ČSL č. 70	32 hlasů
MVDr. Ant. Plachý za bezpartijní č. 1075	29 hlasů

 

 

 

 

Tyto návrhy byly projednány jak s politickými stranami, tak s OF. Jako předseda MNV Vám je doporučuji, neboť je to řešení politické situace v obci."

V návaznosti na politické změny v naší společnosti byly plenárním zasedáním 14. 12. 1989 schváleny následující změny v obsazení funkcí zastávaných v orgánech MNV. O všech změnách hlasovalo 34 poslanců.

 

Na vlastní žádost plenární zasedání uvolnilo z funkcí tyto poslance:

Mikulec Jaroslav 1049 člen rady = 32 hlasů

ing. Chvilíček Jan 87 člen rady = 32 hlasů

Eliáš Antonín 297 člen rady = 32 hlasů

Zemek Josef 1070 místopředseda MNV = 32 hlasů

Plenární zasedání schválilo rozšíření rady MNV o tyto poslance:

 

MIZERÁK Dušan	52	člen rady za ČSS	33 hlasů
MOŠTĚK Jan	894	člen rady za ČSS	34 hlasů
MOŠTĚK Frant	345	člen rady za ČSL	33 hlasů
PLACHÝ Radomír	910	člen rady za OF	32 hlasů
SLUNEČKA Josef	Veletiny 88	člen rady za OF	34 hlasů
ŠEVČÍK Karel	Veletiny 53	člen rady za OF	34 hlasů
ŠOBÁŇ Josef		člen rady za OF	32 Hlasů

 

PŘEDSEDA MNV Vlčnov ing. Vojtěch DOSTÁLEK požádal na plenárním zasedání 14. 12. 1989 poslance o vyslovení důvěry v souvislosti s výkonem funkce předsedy MNV Vlčnov. Důvěru mu vyslovilo 33 poslanců. Jeden se zdržel hlasování. Předseda MNV ing. Vojtěch Dostálek poděkoval poslancům za důvěru a v závěru řekl: "Vážení poslanci, vážení hosté. Za jakých podmínek jsem nastupoval do funkce MNV a jaké byly postoje vůči mojí osobě jsou Vám i mně známy. Výsledky práce MNV nedělá jedna osoba, ale celý kolektiv. A i to musí zavazovat nové členy rady, aby se aktivně podílely na práci rady a získali tolik potřebné zkušenosti na řízení obce. Rovněž Vás poslance čeká v jednotlivých komisích řada důležitých úkolů, než ukončíme volební období.

 

Jsou to zejména tyto otázky:

- integrace Vlčnov-Veletiny, centrální hnojiště Veletiny;

- zabezpečení stavebních akcí v obcích: požární zbrojnice, obchod na Horním konci, Kinokavárna, zdravotní středisko a ve Veletinách tenisové kurty;

- nové plány práce komisí, které budou respektovat stávající politickou situaci v obci;

- vztah církve a MNV /sbor pro občanské záležitosti/;

- změna ve výchově dětí v ZŠ, které jsou v současné době již realizovány

- změny ve složení komisí a rozpočet MNV Vlčnov.

 

Myslím si, že mohu mluvit za uvolněné funkcionáře MNV a novou radu, že svoji práci budeme maximálně provádět a předáme nastupující garnituře volební program, který bude překročen a budou připraveny dobré podmínky pro start jejich práce. Z tohoto důvodu Vás žádám vážení poslanci, aby jste tak stejně postupovali ve svých obvodech a v jednotlivých komisích."

 

Budovatelská činnost MNV Vlčnov 1989

Celé volební období MNV Vlčnov pod vedením předsedy ing. Vojtěcha Dostálka lze hodnotit vysoce kladně. Hlavní budovatelské akce minulých let lze vyčíst z kroniky a také rok 1989 není výjimkou. V roce 1989 končí výstavba UČEBNOVÉHO PAVILONU 1.-4.r. v hodnotě díla 7,3 milionu Kčs s plánovaným otevřením v 1. čtvrtletí 1990. Úspěšně pokračuje výstavba ŠATNOVÉHO PAVILONU v hodnotě díla 3,8 milionu Kčs s přípravou k předání k 1. 9. 1990. MNV zabezpečuje současně oplocení, chodníky a sadbové úpravy v hodnotě 500.000,- Kčs. V roce 1989 byl dokončen chodník včetně osvětlení a opěrné zdi. Problémem zůstává nedobudovaná KINOKAVÁRNA pro nedostatek pracovníků i finančních prostředků. Náhradou je VIDEOKAVÁRNA v KSK, kde každou sobotu a neděli provoz zajišťuje Josef Vozár. SKLAD POTRAVIN - v samoobsluze ved. Mikulcová byl vybudován v hodnotě díla 252.000,- Kčs. Zhotovila drobná provozovna Vlčnov MNV Vlčnov. ZDRAVOTNÍ STŘEDISKO se pomalu buduje, ale původní návrh ženské oddělení byl přepracován na dětské oddělení. Proto je zpoždění. KOUPALIŠTĚ - byla provedena elektrická přípojka a další práce v hodnotě díla 80.000,- Kčs.

 

 

KOMUNIKACE -

povrch silnici 28. října - hodnota díla 679.000,- Kčs chodník od SOKOLOVNY na Horní konec - hodnota díla 250.000,- oprava mostu na Dolním konci - hodnota díla 90.000,- Kčs zhotovení koncové vozovky u JZD - hodnota díla 50.000,- Kč

 

 

 

 

Rekonstrukce dalších vozovek za 400.000,- Kčs a vybudování 2 trafostanic bude v r. 1990.

 

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ:

JZD Vlčnov zakoupilo zametací vůz, který bude 2x měsíčně čistit vozovky v obci.

NÁDSTAVBA KOMÍNA v KSK byla provedena na základě mnoha stížností občanů a tím bylo dosaženo částečného zlepšení ovzduší ve středu obce.

CENTRÁLNÍ HNOJIŠTĚ v JZD vyvolalo velkou nespokojenost občanů bydlících v blízkosti družstva. Přidáváním superfosfátu do skladovaného hnoje vznikla silná koncentrace zápachů hlavně v horkém letním období. Dělají různá opatření. Rovněž jsou opodstatněné stížnosti občanů na velké množství těžkých dopravních prostředků parkujících na místních komunikacích a stávají se tak zdrojem poruch komunikací a zábran v dopravě.

Ve Veletinách byla rekonstruována zastávka ČSAD, položena panelová vozovka v části Křivosůdy a vyspravena vozovka původní. Zbývá dokončit práce na kulturním domě a dobudování dětských hřišť. Místní hospodářství - drobné provozovny NV zaměstnává 22 lidí a největší zájem je o služby sklenářství, holičství, autodoprava, malířství, natěračství, zámečnictví a připravuje se klempířství. Potřebujeme i stolařskou dílnu. V roce 1989 byla od OPP Jakos převzata služba TERASO a tento provoz začne 2. 1. 1990 v přízemí staré školy. V poschodí staré školy se podařilo členům KSK instalovat muzejní výstavu a byla otevřena u příležitosti vlčnovských slavností 1989. Na instalaci výstavy má velkou zásluhu zejména Zd. Brandýsová a Jiřina Matošková.

 

POHYB OBYVATELSTVA 1989.

 

	VLČNOV	VELETINY	CELKEM
Počet obyvatel k 1. 1. 1989	3 230	581	3.811
NAROZENO	31	7	38
ZEMŘELO	50	14	64
PŘIHLÁŠENO	36	13	49
ODHLÁŠENO	64	7	71
Stav k 31. XII. 1989	3.183	580	3.763
Rozdíl v roce 1989	- 47	- 1	- 48

 

 

Zajímavosti roku 1989

 

AMNESTIE: Na základě amnestie udělené prezidentem Václavem HAVLEM po svém zvolení 27. XII. 1989 se z vězení vrátili do Vlčnova tito občané: MALÍK Josef nar. 31. 7. 1945, Vlčnov 995;
KOVÁŘ Josef nar. 24. 6. 1957, Vlčnov 486; KUČEROVÁ Anna nar. 1. 10. 1957 Vlčnov 791;
MULKA ARKADIJ nar. 28. 12. 1957 bytem Vlčnov 1038; KŘAPA Stanislav nar. 23. 10. 1937 bytem Vlčnov 440; HAJLÍK Vítězslav nar. 18. 7. 1949 bytem Vlčnov 633;

SOUTĚŽ KRONIKÁŘŮ: Po pěti letech se zase konala již čtvrtá celonárodní soutěž kronikářů. Antonín Staroba, kronikář MNV Vlčnov, opět uhájil 1. místo na okrese Uh. Hradiště a v rámci Jihomoravského kraje získal hodnotné III. místo. První byly Velké Bílovice, druhý byl Fryšták.
100letý kalendář: Ve Vlčnově před 100 lety tj. v roce 1889 se narodilo 81 dětí, zemřelo 66 lidí (z toho 47 dětí do 15 let), z nichž nejstaršímu bylo 78 roků a bylo 7 svateb. O počasí toho roku kroniky říkají: "Bylo dost dobrého vína, včely se nerojí, ale za to hodně medují. 30 listopadu napadlo sněhu a začala zima."

80 LET SPORTU VE VLČNOVĚ: Letos je už našemu organizovanému sportu 80 let. V roce 1909 vznikl ve Vlčnově "SOKOL". (Jako pobočka Uh. Brod však už byl od roku 1902).

Před 60 lety začal jezdit autobus z Vlčnova do Uh. Brodu s řidičem Janem Machem. Tento rok si připomínáme 95. výročí požárního sboru a 85 let pošty ve Vlčnově a 70 let založení Čs. strany lidové, která vznikla v roce 1919 sloučením tří katolických stran.

Pečeti Vlčnova je 285 let; Kdy a jak vznikla? Vlčnovu se nedostávalo výsady městečka, kterým při povýšení byl udělen i znak, takže se musíme spokojit jen s užíváním pečetě. Pečeť nese charakteristický obraz či specifické nářadí, jichž se používalo a je opatřena nápisem a stala se vlastně odznakem obce. Tak i předkové vlčnovské obce si opatřili takovou pečeť zhotovenou tepcem, aby podle ní mohli ověřovat správnost listin a listů vydaných jménem obce a takto stvrzovat jejich správnost. Stalo se tak před rokem 1704, neboť v tomto roce byla přitištěna oválná pečeť o rozměrech 25x27 cm na níž je uprostřed zobrazen hrozen, vpravo od něho je těžko čitelný předmět, dle všeho vinařský nůž. Nad tím je letopočet 1704 oddělený rovnou linkou, opis lemovaný věncem zní: P. OBECNÍ. DGEDI. WILCNOW. I pečeť s hroznem a vinařským nožem je důkazem, že už v té době vinařství bylo hlavním zdrojem obživy vlčnovského lidu.

 

Činnost základní organizace KSČ ve Vlčnově v roce 1989

V roce 1989 se ZO KSČ ve Vlčnově snažila zapojit co nejvíce svých členů do veřejného života v obci. Plán práce byl zaměřen téměř výhradně na toto téma. V průběhu roku, který byl co do činnosti zahájen pořádáním Plesu pracujících v lednu, tento byl poměrně dobře navštíven, bylo apelováno zejména na zlepšení činnosti registrovaných komunistů ve složkách NF. Dobře však pracovali jen v Mysliveckém sdružení, KSK a TJ. Většina se však do práce ve vesnici nezapojila a spokojovala se s argumentem, že je ve svých ZO na pracovištích. Takto se projevovala dlouholetá stagnace a veškerá odpovědnost padala vlastně na výbor ZO, který se skládal až na jednu výjimku z registrovaných členů, navíc tito členové zastávali na pracovištích takové funkce, které bránily se stranické činnosti věnovat v potřebné míře. Do října 1989 pracoval výbor ve složení: Předseda JUDr. Ladislav Mikulec č. 264; Členové: ing. Vojtěch Dostálek, ing. Jan Chvílíček, ing. Zdeněk Zemek, Jaroslava Mikulcová, Frant. Zemek, Jan Eliáš, Fr. Ulčík, Jaroslav Koníček. Tento výbor úzce spolupracoval zejména s MNV při řešení problémů - hlavně plnění volebního programu. Jednotliví členové se však zapojovali do tohoto procesu jako členové složek NF, takže větší samostatnou akci se ZO KSČ nepodařilo zorganizovat také vzhledem k tomu, že 50 základních členů bylo až na výjimky starších 60ti let. Mnoho úsilí bylo vynaloženo na organizování voleb nového výboru ZO KSČ, který by nebyl složen z komunistů, jenž mají jiné časově náročné zaměstnání a mohli se bez problémů věnovat organizaci stranického života v obci. Toto se nepodařilo plně realizovat, nový výbor byl zvolen a to ve složení, ve kterém pracoval až do 17. listopadu a sporadicky až do konce roku 1989 ve složení: JUDr. Lad. Mikulec, ing. Vojtěch Dostálek, ing. Chvílíček, ing. Vozár, MUDr. SVÁČEK, Josef Šimek a Jaroslava Mikulcová. K 1. 1. 1990 byl proveden přechod straníků z pracovišť, kde byly ZO KSČ zrušeny do ZO KSČ v místě bydliště a proto bylo rozhodnuto, že budou v roce 1990 provedeny volby nového výboru. Jako klad lze hodnotit velmi dobrou práci převážné většiny komunistů v poslaneckých funkcích a komisích MNV, takže vyznělo hodnocení při skládání účtů poslanců provedené v roce 1989, takto vyznělo i hodnocení poslance předsedy MNV ing. Vojtěcha Dostálka okresními orgány.

Poznámka: Předseda ZO KSČ JUDr. Lad. Mikulec ve zprávě o činnosti neuvedl reakci výboru a celé organizace k 17. listopadu, k tzv. sametové revoluci, ani kolik členů vrátilo stranické legitimace.

 

Činnost SČSP ve Vlčnově v roce 1989:

Předsedkyně Markéta Píšková uvádí, že jejich činnost byla roztříštěna / MNV, JZD, Jakos /. Ve vesnické organizace jen důchodci, zaměstnanci ZŠ a MNV. Výbor pracoval pravidelně, pomáhali na brigádách, ochotnými členy byl Frant. Klabačka a Jar. Máslo. Činnost naší organizace řídí okresní výbor ČSČP. Zpráva předsedkyně je velmi stručná a odezvu na 17. listopad nepostihuje.

Činnost Čs. strany socialistické ve Vlčnově v roce 1989.

Činnost strany řídil výbor v čele s Františkem Mošťkem č. 1040 a členů výboru: Moštěk Jan, Belan, Plesl Jana Stan. Trtek z Veletin. Činnost byla velmi omezena vlivem totalitního režimu a převážně se skládala z povinností v rámci programu NF - úprava životního prostředí, sběr starého papíru a schůzování. Z členů ČSS byli také poslanci MNV a pracovali v různých komisích. Pro nemoc musel v listopadu z funkce předseda Fr. Moštěk odstoupit a byl zvolen nový 11 členný výbor ve složení:

 

Předseda: KOLEK Josef

místopředseda: Vojtěch Janovský č. 994,

jednatel: Jan MOŠTĚK

členové: Křapa Antonín, Kučera Jan, Plesl Jan, Králíček.

Členové okresního výboru: Jan Kučera - místopředseda; Janovský a Kolek Jan (členové).

Členem krajského výboru je Vojtěch Janovský.

 

CELOSTÁTNÍ SJEZD v PRAZE se konal 16. 3. 1990, kterého se zúčastnili i členové naší organizace: KUČERA Jan, KOLEK Jan, JANOVSKÝ Vojtěch.

ČSS má 70 členů a všichni se v listopadové revoluci pevně postavili za studentské hnutí. Členové aktivně vystupovali v Občanském fóru a zúčastňovali se akcí jak ve Vlčnově /schůze, manifestační stávky, letáky/, tak na akcích v Uh. Brodě a Uh. Hradišti. Všichni podporovali změnu v ústavě o zrušení článku 4 - vedoucí úloha KSČ, svobodné volby a podporovali kandidaturu Václava Havla na úřad prezidenta republiky.

Činnost soc. svazu mládeže ve Vlčnově v roce 1989

Rok 1989 nebyl pro vlčnovské svazáky úspěšný. Smolné období už začalo v lednu, kdy pro nedostatek sněhu nemohli uskutečnit různé závody: Na běžkách kolem Vlčnova, Pytliáda aj. Připravovaný třídenní pobyt v táboře na Suché Lozi pro nezájem se také neuskutečnil. Před vlčnovskými slavnostmi 15 svazáků natíralo lavičky a na jízdu králů měli pořadatelskou službu u vstupní brány na Stadión. V červnu a červenci poklesla aktivita na nulu. Nepovedl se ani atraktivní výšlap na Javořinu. Proto předseda Zdeněk Moštěk a kulturní referent Stanislav Ježek požádali OV SSM o uvolnění z funkcí, však po dohodě OV SSM a MNV Vlčnov přislíbili do konce roku zůstat ve funkcích. Však ani v srpnu se jim nepodařit uspořádat 2. ročník tenisového turnaje do 18 let. Taktéž neúspěšně skončila připravovaná taneční zábava s pražskou skupinou FORMACE, protože se svazáci nemohli dohodnout s TJ o pronájmu stadiónu.

V revolučních listopadových dnech se ZO SSM Vlčnov neprojevila jako organizace, pouze jednotlivci se zúčastňovali demonstrací v různých místech republiky. V prosinci předseda svolal mimořádnou Členskou schůzi, kde všichni složili své funkce.

Byl zvolen nový 7 členný výbor v čele s předsedkyní SSM Evou Michalčíkovou - Vlčnov č. 1054.

 

ZÁKLADNÍ ŠKOLA VE VLČNOVĚ V ROCE 1989.

Obsazení školy k 1. 9. 1989:

Ředitel školy: TŘETINA Vladislav

zástupce ředitele: Kvasnička Milan

Učitelé:

1. p.r. MOŠŤKOVÁ BOŽENA, SVÁČKOVÁ Marie

2. p.r. MIKULCOVÁ Jana , HASÍKOVÁ Marie

3. p.r. KUČEROVÁ Jitka , HASÍKOVÁ Marie

4. p.r. VÁLKOVÁ Kajetána , JANOVSKÝ Vojtěch

5. p.r. ZEMKOVÁ Alena , KUNDRATOVÁ Soňa

6. p.r. KŘAPOVÁ Marie , SCHUBERTOVÁ Vladimíra

7. p.r. JURČIČKA Ivan , HRABALOVÁ Marta

8. p.r. KALIVODOVÁ Jana, KONÍČKOVÁ Dana

 

Bez třídnictví: VÁLEK Ant. -výchovný poradce, GERŽOVÁ Jana, HOLUBOVÁ Olga
Školní družina: vedoucí Mošťková Anna, vychovatelka KONÍČKOVÁ Petra

Uvolněná skupinová vedoucí: BERNARDOVÁ Šárka; školník: Hančikovský Ondřej; uklizečky: ZEMKOVÁ Marie, BEŇOVÁ Marie, Podškubková L., Galušková H., Sládková Marie;
Topiči: Křapa Jar., Zemek Josef. K 1. 9. 1989 odešla uč. Marie MATULOVÁ, Galušková Drahomíra a Kuželová Lenka. Na naší školu nastoupili: SVÁČKOVÁ Marie s aprobací 1.-4. p.r. /přišla ze ZŠ Hluk/. Geržová Jana /JČ + JN/; KNOTKOVÁ Kateřina /1.-4. -z Uh. Hradiště/; Mošťková Anna, Koníčková Petra.

Ve Veletinách byla zrušena malotřídka a paní Božena MOŠŤKOVÁ se vrátila d o Vlčnova. Ředitelka školy ve Veletinách Marie JURČÍKOVÁ ODEŠLA DO DŮCHODU. Ve škol. roce 1988/89, kde k nám ještě nepatřily dvě třídy druhých tříd (byly ve Veletinách!) bylo 377 žáků z toho 155 na 1.-4. a 222 žáků na 3.-8. Vyšlo 56 žáků z 8. p. r. a z toho 23 žáků se hlásilo na střední školy (2 nebyli přijati). Na konci roku neprospěl 1 žák. Z 5.-8. p.r. 58 prospělo s vyznamenáním, 65 prospělo velmi dobře a 99 prospělo. Ve škol. roce 1989/90 máme 16 tříd, 404 žáků, každý ročník má 2 třídy a v počtu 20-31. Do I. třídy nastoupilo 42 žáků.

BUDOVATELSKÁ ČINNOST: Na škole byla dokončena speciální učebna hudební výchovy v ceně 30.000,- Kčs zásluhou uč. Marie Matulové. Dále bylo zajištěno 11 nových počítačů typu CONSUL pro počítačovou třídu v ceně 250.000,- Kčs, zajištěno druhé oddělení školní družiny v hodnotě 30.000,- Kčs a vybavený 1.-4. nábytkem za 700.000,- Kčs. NEJVĚTŠÍM PROBLÉMEM JSOU STÁLE CHYBĚJÍCÍ TĚLOCVIČNA A DÍLNA. ZÍSKALY SE PENÍZE A BYL ZADÁN STAVOPROJEKTU NA PROJEKT.

Pozn. Od ředitele ZŠ V. Třetiny se mě nepodařilo získat podrobnější zprávu o reakci školy a vých. pracovníků na listopadovou revoluci, změny ve výchově dětí i změny v organizovanosti učitelů v KSČ a zejména podporu Obč. fóra na demokratizačním procesu.

 

MATEŘSKÁ ŠKOLA VE VLČNOVĚ - 1989

Ředitelka MŠ paní Marcela STROUHALOVÁ uvádí, že v roce 1989 došlo ke změnám v učitelském sboru. V únoru odešla na mateřskou dovolenou Ĺubica Ježková z Dolního Němčí a na její místo nastoupila Dana Mikulcová, která pak také odešla na MD. Od září nastoupila Jaroslava Michalcová, která dojíždí z Uh. Brodu. Rovněž uklizečka Zdislava Štefaniková odešla na MD a nastoupila Kajetana Josefíková. Údržbářem se 40% úvazkem je Vít Bělohlávek.

Mateřskou školu ve Vlčnově v roce 1989 navštěvuje 113 dětí. V roce 1989 děti navštívily dvě divadelní představení v KSK a 1x za měsíc navštěvuje VIDEO. Pro obohacení dětských poznatků jsme přispěly i návštěvou místní dětské knihovny. Byla uspořádána besídka k MDŽ, kde děti připravily pro maminky pěkné dárečky. Mezinárodní den dětí byl ve znamení různých dětských her. Dětský folklórní soubor ČEREŠNIČKY vedený uč. Plachou a Zálešákovou úspěšně vystoupil při vlčnovských slavnostech. Závěr kalendářního roku byl s dětmi ukončen slavnostním posezením u vánočního stromečku. Dětem byly z prostředků rodičů zakoupeny malé dárečky a děti zpívaly koledy.

Závěr roku nás zastihl řadou významných politických změn. Ani my jsme nezůstaly stranou a zapojily jsme se do demokratizačního procesu a podporovaly Občanské fórum. Naše Aranka Grůlíková nás zastupuje v okresním Občanském fóru mateřských škol.

 

DUCHOVNÍ SPRÁVA ve Vlčnově 1989

Duchovní správa ve Vlčnově pod vedením pátera Václava HALTMARA vykazuje tuto činnost: V roce 1989 bylo provedeno přiložení chodníku kostela. Odpracováno asi 50 brig. hodin, v hodnotě díla asi 3.000,- Kčs. Zakoupeny 2 koberce do kostela nákladem 15.000,- Kčs. Vlčnovský rodák pater Jakub Zemek zemřel 26. 6. 1989 ve věku 75 let a je pochován do kněžské hrobky 4. července 1989.

Po sametové revoluci po 17. listopadu se podstatně zlepšuje církevní činnost. Jsou opět umožňovány církevní pohřby v kostele podle požadavků věřících. Tento první pohřeb měla paní Anna MIKULCOVÁ z č. 396 dne 28. 11. 1989. Dne 12. 11. 1989 kanonizace Anežky Přemyslovny v Římě se zúčastnil i pater V. Haltmar, p. Mošťková Ludmila a Jan Moštěk v kroji a také Zemková Marie a Křapová Anna.

 

POŠTOVNÍ ÚŘAD VE VLČNOVĚ 1989

Vedoucí pošty Marcela Bělohlávková k 1. 6. 1989 odchází na mateřskou dovolenou a místo ní nastoupila Marie Kadlčíková. Jinak personál beze změny. V roce 1989 je ve Vlčnově 561 předplatitelů denního tisku a to: Rudé právo 205 ks; Zem. noviny 158 ks; Práce 38ks; Mladá fronta 89ks; Lidová demokracie 47 ks; Svobodné slovo 26ks; Rovnost 89 k. Počet sázejících vzrostl o 13%, ale žádné větší výhry nebyly.

 

MÍSTNÍ LIDOVÁ KNIHOVNA ve Vlčnově 1989

Knihovna je umístěna v bývalé mateřské škole a má dobrou úroveň. Vede ji slečna Martina Bartošová z Hluku a pravidelně vždy v pondělí jí vypomáhá Jan Mikulec. Celkem bylo 11.662 výpůjček z toho 2.541 časopisů. Bylo evidováno 477 čtenářů, celková návštěvnost 2.591. Uspořádali 21 besed a zhotovili 52 výstavek knih a časopisů.

 

OPP Jakos Uh. Hradiště - provozovna Vlčnov 1989

K 1. lednu 1989 byl z Okresního průmyslového podniku Jakos vytvořen JAKOS, státní podnik Uh. Hradiště. Posílila se samostatnost státního podniku, převážná většina rozhodnutí je v pravomoci vedení podniku. V podniku jsou odstraňovány neproduktivní práce a činnosti. Sílí tlaky na osobní odpovědnost každého jednotlivce či kolektivy. Kladně je nutno hodnotit činnosti a přípravu kolektivu BSP na provozovně 34 - kožešnictví Vlčnov a provozovna 36 - odznaky Vlčnov. Na provozovně odznaků pod vedením Josefa Zemka č. 742 pracuje 28 pracovníků a vyrobili výrobky v hodnotě k 2.460.212,- Kčs. ZISK činil 367.302,- Kčs. VÝROBKY: odznaky klopové různé (496.250 ks); různé medaile (10.960 ks); přívěsy ozdobné na řetízku (25.800 ks); medaile na koberce pro export (20.300ks); jmenovky a štítky na dveře (14.400 ks); podložky do bot pro Řempo (30.000 ks); podložky polotovary pro Sigma Česká Třebová (1 milion kusů); podložky Al do ventilů pro Sigmu Č. Třebová (300.000); dětské hodinky (63.000 ks); dětské pohádkové motivy (2.000 ks); ozdobné klíčenky se znaky podniků (1.800 ks); RAZNICE (103 ks); Okresní hygienická správa v Uh. Hradišti s uznáním přijala výsledek měření hlučnosti v lisovně provozovně 36 - výroba odznaků ve Vlčnově, kde se hladina hlučnosti po realizaci zlepšovacího návrhu p. Ludmily Zemkové snížila až o 15 decibelů a tak byly vytvořeny podmínky pro ozdravění tohoto provozu. Ostatní provozovny ve Vlčnově bez podstatných změn proti roku 1988. Určitou výjimkou se stává provozovna AUTOSERVISU, kde občané Dolního konce a hlavně vznikající Občanské fórum začíná vyvolávat jednání s vedením Jakosu Uh. Hradiště ve věci odstranění životu nebezpečného provozu renovace brzdového obložení z obce.

 

Klub sportu a kultury ve Vlčnově 1989

Rada klubu v roce 1989 pod vedením ředitele klubu Jos. Zemka č. 1070 je bez podstatných změn a také soubory zůstávají v činnosti jako v roce 1988. KSK je zřizovatelem těchto souborů: ČEREŠNIČKY (5x vystoupení), VLČNOVJÁNEK (9x); ŠOHAJEK (3x); VLČNOVJAN ; dětská dechová hudba - CHLAPCI VLČNOVJANÉ; dechová hudba VLČNOVJANÉ; dechová hudba VLČNOVJANKA; cimbálová muzika souboru Vlčnovjan; Sdružení amatérských výtvarníků; soubor UHROVO DECHOVÉ KVARTETO.

Přehled o nejdůležitějších akcích KSK v roce 1989. KSK pořádal 2x ples a to: KROJOVÝ PLES a ples MLADÝCH. V KSK se konaly konference a výroční schůze: JZD Vlčnov, JZD Bánov, JZD Dolina St. Město, JAKOS Uh. Hradiště, Jednota Uh. Ostroh.

Pravidelné promítání v sobotu a v neděli ve VIDEOKAVÁRNĚ a 1x VIDEOFESTIVAL pro děti. Školení organizací JZD, JAKOS, ročník JÍZDY KRÁLŮ, SOUBORY. V rámci MŠVV se uskutečnily 3 kurzy: 1x němčina pro děti, 1x němčina pro dospělé a 1x kurz šití pro ženy. V KSK se konaly 3 turnaje házené, 3 turnaje minikopané, 4 turnaje nohejbalu, 3 turnaje volejbalu a 2 turnaje šachu. OSLAVY MDŽ s redakcí časopisu VLASTA spojené s MÓDNÍ PŘEHLÍDKOU a kulturním programem dětské dechovky a taneční zábavou. Účast 550 lidí.

HODOVÉ ODPOLEDNE v domku Lidového umění č. 57. Účast asi 100 lidí. Kulturní program souboru Veleťánek a dechová hudba VLČNOVJANÉ.

Natáčení ČST film od Jiřího JILÍKA "JÍZDA KRÁLŮ" . Natáčení ČST soutěž v minikopané a soubor VLČNOVJAN. Soutěž ve spolupráci s OKZ Uh. Hradiště "O ZLATOU KŘÍDLOVKU 1989" za účasti asi 250 lidí. 1. místo získala dechová hudba JAVORINKA. V soutěži hrála i naše dechovka VLČNOVJANÉ a hráli velmi pěkně.

V KSK byly také 3 akce s dechovou hudbou VLČNOVJANKA a SPORTTURISTEM pro účastníky rekreací. Účast vždy asi 200 lidí.

VÁNOČNÍ KONCERT se souborem Vlčnovjánek s dětskou dechovkou - účast 350 lidí.

25. výročí vlčnovských slavností s tradiční Jízdou králů 1989.

Klub sportu a kultury ve Vlčnově, složky Národní fronty, odvedenci ročníku 1971 ve spolupráci s OKZ Uh. Hradiště a redakcí časopisu VLASTA, pod záštitou rady ONV Uh. Hradiště a rady MNV ve Vlčnově uspořádali v rámci celostátních akcí festivalu zájmové umělecké činnosti ve dnech 26.-28. května 1989 tradiční vlčnovské slavnosti s JÍZDOU KRÁLŮ 1989.

 

Program vlčnovských slavností s Jízdou králů - 1989.
 

 

Pátek 26. 5.:	20.00	VEČER PRO KRÁLA: Vystoupily ČEREŠNIČKY, VLČNOVJÁNEK, dětská dechovka a odvedenci ročníku 1971 se svým králem MICHALEM ZPĚVÁKEM č. 1088 nar. 13. 4. 1977.
	21.30	Hrajeme a zpíváme pro krále. Vyhrávala zahraniční dechovka z HALLENU z Rakouska a naši VLČNOVJANÉ.
Sobota 27. 5	13.00	Hrajeme pro Vás. Vyhrávala cimbálová muzika souboru VLČNOVJAN.
	14.00	VÍTAJTE VE Vlčnově: Hosté pořadu: Lubor TOKOŠ - herec; Pavel NOVÁK - zpěvák; PhDr. Ladislav LANGR, PhDr. Pavel POPELKA a další.
	17.00	VERNISÁŽ VÝSTAVY FOTOGRAFIÍ z Vlčnovské jízdy králů.
	18.30	Okresní soutěž verbířů - doprovází Burčáci.
	Od 20.00	na stadiónu TJ "BAVTE SE S NÁMI" vyhrává dechovka SKOROŇÁCI a vystoupil soubor VLČNOVJAN.
	20.30	BESEDA U CIMBÁLU v KSK.
Neděle 28. 5	7.00	JARMARK LIDOVÝCH VÝROBKŮ s koncertem cimbálové muziky LIPINA.
	8.45	KONCERT dechovky z HALLEINU z Rakouska.
	9.00	Přijetí královské družiny na MNV předsedou ing. Vojtěchem Dostálkem.
	9.30	Průvod dětských souborů od staré školy na stadion TJ - hudba Vlčnovjané
	10.00	VESELÁ KOLEDA: účinkuje DOLINEČKA, KAMEŇÁČEK, OLŠAVĚNKA, OSTROŽÁNEK, VELEŤÁNEK a ROSÉNKA z Prahy.
	10.30	KONCERT dechové hudby VLČNOVJANÉ (u krála Zpěváka), VLČNOVJANKA - "U KRÁLA".
	10.30	HORE DĚDINŮ, CHLAPCI CHODIJŮ - pořad po vesnici: Burčáci, OB Březová, m. sbor Nedakonice.
	11.30	Soustředění jezdců u krále Michala Zpěváka a v 11.45 VÝJEZD OD KRÁLE.
	13.30	SLAVNOSTNÍ PRŮVOD od Stloukalového na stadión TJ, kde byl tento program: 14.30 KVĚTY VLČNOVA: ČEREŠNIČKY, VLČNOVJÁNEK, ŠOHAJEK. 15.00 NENÍ LEPŠÍ JAK V NEDĚLU: Radovan, Světlovan, Vlčnovjan a Olšava. 16.00-21.30 KRÁLOVSKÁ VESELICE v KSK - hrála dechová hudba NEDAKOŇANKA.

 

 

Celý den bylo krásné počasí, lidí plná vesnice, všeobecná spokojenost. Jeden z dopisů: Václavík Fr. z Českého Těšína: "Atmosféra na vesnici byla neopakovatelná, ještě jsme nic takového nezažili. V unikátním průvodu krojovaných zejména zářil Vlčnov. Taková malá dědina a má tolik souborů a krojů."

DECHOVÁ HUDBA VLČNOVJANÉ V DÁNSKU: Dechová hudba Vlčnovjané vedená kapelníkem Stanislavem Kučerou odcestovala 22. srpna 1989 na zahraniční vystoupení do Dánska, kde se konal ve dnech 24.-27. srpna jubilejní XX. festival dechových hudeb. Vystupovalo zde na tisíc hudebníků v zastoupení téměř všech evropských států. Dechová hudba VLČNOVJANÉ se představila početnému publiku (vždy přes 2000 lidí) skladbami nejznámějších našich autorů vždy s velkým ohlasem. Vyvrcholením byl vždy verbuňk "V TOM KYJOVĚ" doplněný vlčnovským krojovaným tanečním párem. Největší zásluhy na úspěšné reprezentaci Vlčnovjanů mají Stanislav Kučera, dirigent St. Vavřínek a vedoucí zájezdu Josef Zemek a Břetislav Mikulec, kteří soubor i celý zájezd pečlivě připravili.

 

TĚLOVÝCHOVA VE VLČNOVĚ 1989

Tělovýchovná jednota Vlčnov pod vedením předsedy MVDr. Ant. Plachého má v činnosti 8 oddílů a to: kopaná, házená, odbíjená, stolní tenis, šachy, kulturistika, ZRTV a nohejbal. Všechny oddíly až na kopanou dosahují dobrých výsledků a daří se stabilizovat i ekonomická situace. Generálkuje se SOKOLOVNA - restaurační část s přísálím i nádvoří. Dělá se nová elektrika, příprava na el. topení ve všech prostorách včetně sálu, dělají se nové obklady a v závěru roku TJ přebírá celý provoz do své režie. Oddíl kopané, který vede Frant. Pavelčík má velké problémy. I. mužstvo hraje jen okresní přebor a těžce bojuje o záchranu. Trenér ing. Mir. Josefík 2. dubna proti vedoucímu mužstvu Bojkovic staví tyto hráče: Bělohlávek Vít, Bařina Josef, Ulčík Zdeněk, Junaštík Petr, Kužela Frant., Křapa Ivo, Koníček Josef, Stloukal Josef, Kužela Jar., Mikulec Radek, Bachůrek Jaroslav.
Střídali: Ulčík Frant., Moštěk Jar., Karel Mikulec a náhradníci: Janča a Čonka. Zápas jsme vyhráli 2:1 (gól z penalty Křapa Ivo a Koníček Josef), a s 12 body jsem na třetím místě od konce tabulky před Kostelanami a Kněžpolem. V posledním zápasu 25. 6. 1989 sice s Huštěnovicemi vyhráváme 5:1, ale od sestupu nás zachránilo vítězství Kněžpole v Polešovicích 5:2 a sestupují Polešovice. Stal se asi zázrak, který nikdo nečekal. V podzimním kole už si vedeme lépe a s 16 body končíme na 4 místě okresního přeboru.

HÁZENOU vede předseda Mirek Koníček a vedou si dobře. Ženy i dorostenky hrají krajský přebor. Naše ženy prohrály doma derby s Kunovicemi 16:23. Góly daly: Pančochová a Nevařilová po 5, Horňáčková 3, Křapová 2, Pavelčíková 1. VLČNOV: TŘEŠŤ 23:8 - velká převaha našich žen. Naše dorostenky vítězí doma i venku. Příklad: Kuřim: TJ Vlčnov 4:29 a góly daly: Bařinová 9, Mošťková 8, Dacíková 4, Horáková 3, Křapová a Šobáňová 2, Gardíková 1.

 

 

VLČNOV: ZNOJMO	18:5	góly:	Bařinová 7, Mošťková 4, Horáková 3, Dacíková 2, Šobáňová 2
VLČNOV: Start BRNO	22:11	góly:	Bařinová 9, Šobáňová 5, Mošťková 4, Dacíková 2, Horáková 2
VLČNOV: TŘEŠŤ	25:7	góly:	Dacíková 9, Bařinová 9, Mošťková 3, Starobová 2, Křapová 1, Horáková 1

 

Oddíl šachu - vede předseda Jos. Koníček, hrajeme v okresním přeboru II. třídy s těmito oddíly: Dolní Němčí B, Uh. Ostroh C, Slov. Slavia C, Velehrad, Uh. Brod B; Skončili na 2. místě. B družstvo ve druhé třídě skončilo ve středu tabulky. Šachisté absolvovali 6 turnajů pořádaných okresním výborem šachu - vždy s dobrými výsledky.

Ostatní oddíly TJ jsou bez podstatných změn proti roku 1988. Stále velmi dobře si vede náš reprezentant Antonín TYKAL v různých běžeckých závodech.

 

SVAZARM ve Vlčnově 1989

Svazarm ve Vlčnově vede předseda Vlastimil ZAPLETAL č. 907 a jsou v činnosti dvě odborovosti: AUTOMOTOKLUB - vedoucí Miroslav KUŽELA č. 599; K 1. 1. 1989 měli 78 členů, avšak jejich počet klesl až na 27 členů. Školení řidičů se zúčastnilo 57 řidičů v přísálí KSK. V roce 1989 upořádali kurs malých motocyklů pro 35 uchazečů. Stále klesá zájem o práci ve Svazarmu.

KYNOLOGICKÝ KLUB - vedoucí Pavel KUBÍČEK č. 708, místopředseda Mir. Pavelčík 814, pokladník VOLF Jaroslav 810, výcvikáři a figuranti: Zapletal Vlastimil a Matušík Mir. 683. Klub má 21 členů z toho jsou 2 z Podolí, 2 z Uh. Hradiště a 1 z Hluku. Dne 4. 6. 1989 k MDD uspořádali ve Veletinách ukázku výcviku psů - celkem 12 psovodů. Spokojenost dětí i dospělých. Dne 10. 6. 1989 uspořádali dětský den na kynologickém cvičišti. Dne 30. 7. bylo 6 členů na krajské výstavě v Nitře. Dne 27. 9. 1989 MNV Vlčnov přidělilo KK Vlčnov asanaci rodinného domku č. 32, kterou provedlo 15 členů.

Na svém areálu odpracovali 1270 brig. hodin a zakoupili stavební materiál za 11.000,- Kčs. Mají již majetek v hodnotě 250.000,- Kčs.

 

Český svaz zahrádkářů ve Vlčnově 1989

Organizace má 213 členů v čelem s předsedou Josefem Zemkem č. 742. Rok 1989 je rokem 30. výročí založení naší organizace ve Vlčnově a k tomuto výročí si vydali publikaci "Vlčnovské búdy s vinohrady" v počtu 500 ks výtisků. Dne 26. 3. 1989 uspořádali ve svém zařízení výstavu vín s ochutnáváním. Bylo vystaveno 251 vzorků. Nejvyššího ohodnocení dosáhli: JZD Vlčnov (Va - 19,1); Cahel Frant. 620 (Burg. šeda - 18,9); Vávra Josef Veletiny 52 (Va - 18,9); Brabenec 724 (Fr - 18,8); Zábrana Josef 874 (SZ - 18,8, MT- 18,8); Křapa Fr. 1001 (André+PM- 18,8); Srnec H. Němčí 41 (BB - 19); Malenovský J. Popovice 216 (BM+Va- 18,8), Stodůlka Alois Polešovice 55 (André 18,9, Sm.b.- 18,8);

Předsedou výstavního výboru byl Josef Zábrana 874. Vedoucí degustačních komisí: Mikulec Fr. 587, Lekeš Josef 467, Moštěk Ant. 976, Vaculík Boh. 1007, Stodůlka Alois - Polešovice, Vacula Vladimír - Popovice. V roce 1989 byla silně rozšířena plíseň okurková, takže vykoupili velmi málo okurků. Česneku vykoupili 66q za 179.000,- Kčs. Dále vykoupili 1.146 kg třešní, 898 kg rybízu, 376 kg angreštu, 190 kg švestek, 175.330 kg jablek, 10.500 ks hlávek salátu, 961 kg makovic a pro Jednotu 7347 kg česneku za 380.042,- Kčs. Prodali 1400 kg sadbových brambor, 316 kg ovocných stromků, 104q prům. hnojiv a 8.280 kg rašeliny v celkové hodnotě 132.400,- Kčs. Ve zpracovně ovoce bylo zpracováno 27.766 kg ovoce na mošt, sušení a vaření povidel. (Vedl: Vozár Josef). Zakoupili si novou traktorovou vlečku za 45.000,- Kčs a nový hydraulický lis na jádrové ovoce za 30.000,-. Upečeno 906.000 kusů vdolečků a makovníčků pro 350 zájemců z Vlčnova i okolí. V mandlovně vyžehleno 670 dávek prádla.

 

PÁLENÍ SLIVOVICE ve Vlčnově 1989

V době od 12. října 1989 do 19. 4. 1990 bylo zpracováno 6300 hl kvasu od 2526 účastníků z Vlčnova i okolí a bylo vypáleno 64.522 litrů slivovice. Poplatky celkem činily částku 2.968.038,- Kčs.

 

Český svaz požární ochrany ve Vlčnově 1989

Požárníci mají celkem 63 členů z toho 47 mužů a 16 žen. Předseda Mir. Merta 930. Mají dvě zásahová družstva. Jedno družstvo je složeno z řad pracovníků JZD a je akceschopné po celých 24 hodin, druhé družstvo tvoří jiní pracovníci, kteří jsou akceschopní až po návratu z práce to je od 15.00 do 5.00 hodin. Tato družstva mají k dispozici DVS 12- A30 s kompletní výbavou. V průběhu roku nemusela zásahová družstva zasahovat ani u požáru ani při technickém zásahu.

Zásoba požární vody:

Rybník na farmě I. 10.000 m3,

požární studna 10m3

Rybník na farmě II. 2.000 m3,

požární studna 8 m3

Požární nádrž 70 m3 u domu J. Pavelčíka č. 7 /Horní konec/.

 

V roce 1989 byla provedena dvě námětová cvičení: Farma I - dne 23. 8. 1989 Mateřská škola 13.6. = ukázkové cvičení.

Dne 7. 5. 1989 se družstvo mužů i žen zúčastnilo I. kola soutěže družstev v požárním sportu a obě družstva se umístnila na druhém místě. Požárníci opracovali 760 hodin na koupališti, 180 hodin na údržbě požární techniky, 30 hodin na MŠ a 265 hodin na různých akcích v KSK.

 

Myslivecké sdružení ve Vlčnově 1989

Činnost členů MS pod vedením předsedy Bedřicha Chaloupky a místopředsedy Jar. Mikulce v roce 1989 byla bohatá. Byl to opět jejich pěkný bohatě navštívený myslivecký ples, oslava MDŽ i den dětí. Členové MS odpracovali 3067 brig. hodin, vysázeli 1200 ks keřů a stromků v trati "Dřínky" a sklidili 42 q sena. Stav v honitbě se jeví příznivě za pomocí mírné zimy a teplého jarního a letního počasí. V roce 1989 odlovili: 13 srnců, 13 srn, 10 srnčat, 1 kňoura, 3 lončáky a 1 sele. Odstřelili 327 zajíců, 111 ks kohoutů, 72 kachny divoké. Odchyt 67 ks zajíců. Odstřel zvěře škodné: 8 lišek, 8 toulavých psů, 77 koček, 13 strak a 2 kuny. V MS mají založen kroužek ochránců přírody při ZŠ a tak připravují mládež k ochraně přírody i do řad mladých myslivců.

 

Čs. svaz včelařů ve Vlčnově 1989

Pod vedením předsedy Václava Vozára a jednatele Vlad. Mošťka mají 36 platících členů a 3 členy čestné. Vyplatili na 300 včelstev státní příspěvek po 35,- Kčs. Pro nemoc včelstev Varroa bylo povoleno jen omezené kočování se včelstvy. Člen Tihelka a Cigánek přisunuli 125 včelstev. Bylo vychováno 180 včelích matek. Na státní nákup odevzdali 2000 kg medu. Vysadili 103 stromky a 50 keřů. Ve svém včelařském areálu u Pálenice poskytli služby 119 zákazníkům při pečení vdolečků. Do areálu zakoupeny dvě 10kg bomby na P.B., el. sporák, hasící přístroj.

 

Čs. svaz žen ve Vlčnově 1989

pod vedením předsedkyně Marty Kondrové je bez podstatných změn. Pomáhají při MDŽ, MDD, vlčnovských slavností, pečení perníků a brig. činnosti hlavně při stavbě MŠ.

 

Zdravotnictví ve Vlčnově 1989

Obvodní středisko Vlčnov - MUDr. Břetislav SVÁČEK, personální obsazení beze změny. V roce 1989 bylo ošetřeno 14.047 pacientů, z toho 804 v návštěvní službě lékařem. Obvodní sestra Zdeňka Dostálková - celkem 776 návštěv (aplikace injekcí, převazy, sociální a hygienické kontroly). Geriatrická sestra Marie Koníčková - celkem 1123 návštěv. Průměrný průchod denně je kolem 58 pacientů. Nejčastější potíže pacientů: bolesti pohybového ústrojí, horní cesty dýchací, zažívací potíže, úrazy, klouby.

Ženské oddělení: MUDr. Michal KREMR, od 1. června MUDr. HELEROVÁ; zdravotní sestry beze změny. Prováděny léčebné a preventivní prohlídky, rozšířeno vyšetření pro těhotné ženy a vyšetření na HIV - test na AIDS.

Zubní oddělení: MUDr. Ivana OSWALDOVÁ , sestra Božena Koníčková a laborantka Helena Beránková. Celkem ošetřeno 3489 pacientů a provedeno 4673 hodnotných úkonů to je léčení zubů a plomby. Předáno 367 pevných náhrad-korunky, můstky, snímací náhrady. Preventivní prohlídky 102 žáků 2x ročně. Jedná se o děti ZŠ a MŠ Vlčnov i Veletiny.

Dětské oddělení: MUDr. Hana HANÍKOVÁ, od října zástup MUDr. Juřenčák z Dolního Němčí. Sesterské obsazení beze změny. Průměrně denně ošetřeno 30-35 dětí, v dětské poradně 15-20 dětí. Nejčastější jsou nemoci horních cest dýchacích, angíny, úrazy…; Preventivně provedeny prohlídky ročních, 2,3 a 6 letých. Dále ročníky: 1981, 1979, 1977, 1976. Pravidelné očkování. Celkem narozeno 30 dětí ve Vlčnově 6 dětí ve Veletinách. Měsíčně zajišťují 40-50 návštěv v rodinách.

 

Čs. červený kříž ve Vlčnově 1989

Předsedou je MUDr. Břetislav SVÁČEK a mají 220 členů a 28 mladých zdravotníků. Ve výboru pracuje 19 členů z toho: místopředseda Zdeňka Dostálková 1136; jednatelka Marie Koníčková 394, pokladní - Věra Pavelková 169, hospodářka - Marie Zemková 742.

Celkem je: 52 plaket bronzových (za 10 odběrů); 8 stříbrných (za 20 odběrů); 3 plakety zlaté (za 40 odběrů); První zlatá plaketa byla udělena v roce 1986 Františku Kuželovi, který daroval krev 54x. V roce 1988 další zlatou plaketu dostal Oldřich Majíček a třetí letos dostal Josef Koníček č. 394.

Čs. svaz chovatelů ve Vlčnově 1989

 

V roce 1989 předsedou organizace je Jiří Zemek a je celkem 30 členů, kteří chovají 152 ks drůbeže, 276 holubů, 149 ks okrasného ptactva, 115 králíků, 2 kozy, 5 ovcí, 25 ks nutrií a 5 psů. Mají dva plemenné chovy drůbeže, které vlastní Jiří Zemek a Jiří Kolek. Chovatelé odevzdali 1027 králičích kožek, 1644 kg králičího masa, 12 kg angorské srsti, 30 kg ovčí vlny, 37 kůží z nutrií a do líhní odevzdali 526 násadových vajec. Celková hodnota odprodaných produktů je 70.000,- Kčs což je průměr na 1 člena 3.043,- Kčs. Výstava byla na Jízdu králů.

 

Jednotné zemědělské družstvo ve Vlčnově 1989

Rok 1989 lze v JZD Vlčnov hodnotit prakticky ve všech úsecích činnosti jako úspěšný. Poprvé za existence družstva byl dosažen výnos obilovin vyšší než 6 tun na 1 ha. Konkrétně u pšenice ozimé činil průměrný výnos na 1 ha 6,25 tuny. Také ostatní úseky výroby lze hodnotit kladně. Podle dlouhodobé koncepce vypracované předsedou JZD p. Boh. Píšťkem. se započala s modernizacemi stájí živočišné výroby. V roce 1989 byla vybudována stáj pro telata a volná porodna krav. Jedná se o stáje, které jsou postaveny na bázi vzdušného odchovu zvířat, to znamená v systému, který je současným nejmodernějším trendem v ustájení zvířat ve světě.

Další významný pokrok byl zaznamenán na ekonomickém úseku. Úsek byl vybaven počítači řady PC a pod vedením hlavního ekonoma ing. Miloslava Bídy byl sestaven tým programátorů, který vytvořil nový ekonomický informační systém pod názvem PC-ZEIS. To umožnilo družstvu, aby od prosince roku 1989 mohlo zpracovávat veškerá data na svém výpočetním středisku AGRODAT Veselí nad Moravou. Tím se JZD Vlčnov stalo prvním podnikem nejen v okrese, ale i v republice, který zabezpečuje komplexní zpracování dat na počítačích typu PC.

Na úseku mechanizace došlo v roce 1989 k další modernizaci strojního parku. Ze zahraničí byl nakoupen v pořadí již druhý univerzální nosič nářadí STEYR 8320, který podstatně zefektivní práce v rostlinné výrobě. Závěrem lze konstatovat, že JZD Vlčnov si vytváří dobrou výchozí základnu pro příští období, které se ponese v duchu ekonomické reformy.

 

POČASÍ ROKU 1989

Zima roku 1989 byla velmi mírná. Půda jen mírně zamrzlá a koncem ledna již úplně rozmrzlá. 6.-7. ledna napadlo 11 cm sněhu, který do týdne roztál. Maximální mrazy do – 10 st. C, přes den + 4 až + 6° C. Příčinou mírné zimy byl převážně jihovýchodní vítr, který se v prvních dnech února změnil na SZ a přinesl sychravé počasí s mlhami a v druhé polovině února časté deště. Ranní teploty do -6 °C, přes den +8 až +14 °C. Dne 26 února v noci SILNÁ VICHŘICE, která poškodila hlavně starší ovocné stromy, někde střechy a lesní polomy.

V březnu postupně nastává pravé jarní počasí a již začátkem března začíná setí jařin a práce na zahrádkách. Byly ještě ranní mrazíky - 3 - 4 °C, ale přes den + 10 až +15 °C a koncem března až +20 °C. Dne 31. 3. byla první bouřka. V dubnu postupně rozkvetly všechny ovocné stromy, kterým mrazíky - 1 až - 3 °C neuškodily. Až 19. dubna bylo - 4 °C a omrzly brambory. Poslední týden přišlo ochlazení a deštivo.

V květnu ranní teploty 4 až 10 °C, přes den 10 až 20 °C. Zrají třešně, jahody a koncem května senoseč, která byla dost narušována deštěm.

V červnu ranní teploty 7 - 13 °C, odpolední 16 až 24 °C a koncem června až 28 °C. Ve dnech 26. až 28. června velké bouřky.

V červenci pokračovala velká vedra, která uspíšila žně asi o 10 dní. Bylo sucho. V druhé polovině července byly chladné noci. Dne 21. 7. ráno jen 4 °C - tak chladné noci nebyly od roku 1948. Denní teploty byly 20 až 24 °C.

V prvním týdnu srpna silné větry severních směrů, oblačné počasí s četnými přeháňkami s denními teplotami 20 až 28 °C. V polovině srpna ranní teploty kolem 20 °C, odpoledne až 30° C. Poslední srpnový týden je chladnější a deštivý.

V první polovině měsíce září bylo proměnlivé počasí s ranními teplotami do 11 °C a přes den 14 až 22 °C, od 17 září jihovýchodní proudění přineslo teplé podzimní počasí s teplotami 20 až 28 °C. Vlaštovky odletěly až 20. září.

V začátku října chladné deštivé počasí za stálého severního větru. Ranní teploty 2 až 5 °C, denní 10 až 16 °C. Změnu přinesl dne 10. 10. jihozápadní vítr v podobě jasného počasí s teplotami 14 až 23 °C, které se udrželo až do konce měsíce.

Až do 21. listopadu převážně jasno s občasnými přeháňkami a ranními mlhami. Převážně vál východní vítr, ranní teploty se udržovaly kolem nuly, denní nepřekročily +12 °C. Dne 22. 11. severozápadní vítr přinesl postupné ochlazení až na - 14 °C a 26. 11. napadlo 15 cm sněhu. Země zamrzla a v zamrzlém stavu vydržela až do konce roku.

V prosinci byly ranní teploty - 7 až - 15 °C, denní - 3 - 0 °C. V polovině prosince napadlo asi 10 cm sněhu. Na vánoce východní proudění přináší jasné chladné počasí s postupně klesajícími teplotami: ráno - 2 °C až - 12 °C, denní - 2 až +4 °C až do konce roku.

 

	SRÁŽKY [mm]	50 letý průměr [mm]	TEPLOTA [°C]	50 letý průměr [°C]
LEDEN	16,4	28	- 1,1	- 2,4
ÚNOR	23,1	27	3,2	- 0,7
BŘEZEN	21,6	32	6,2	3,7
DUBEN	47,7	32	10,3	9,5
KVĚTEN	47,9	61	14,4	14,4
ČERVEN	85	69	16,1	17,7
ČERVENEC	47	73	19,4	19,6
SRPEN	76	73	19,1	18,8
ZÁŘÍ	30,9	42	15,2	15,1
ŘÍJEN	16,6	44	10,5	9,4
LISTOPAD	16	41	2,2	4,5
PROSINEC	23,2	29	0,1	0,3
CELKEM	448 mm	551 mm	9,6 °C	9,2 °C
Rozdíl:	103 mm / suchý rok !/ + 0,4 °C