Ochranáři rozhodovali o budoucích rozhlednách z vysokozdvižné plošiny

Doposud se totiž celou dobu marně snažili sehnat na tento pozoruhodný projekt peníze, které by do něj nemusely téct pouze z jejich zchudlých obecních pokladen. Dvakrát je sice odbyly dotacemi překypující operační programy, které podporují přeshraniční spolupráci regionů, potřetí se však konečně zachytili drápkem.

?Začátkem roku 2010 jsme podali novou žádost do regionální operačního programu a tam jsme v půlce května 2010 dostali vyrozumění o jejím schválení v první etapě,? prozradil manažer mikroregionu Východní Slovácko Pavel Rada zdroj, odkud by se už v příštím roce mohly sypat peníze ve výši 70 procent, tedy 3,7 milionu korun do bezmála 5,5 milionu hlubokého rozpočtu akce.

Cesta ke zvýšení atraktivity podhůří Bílých Karpat šesticí vyhlídek však nebyla snadná ani v jiném ohledu. Vzhledem k tomu, že Bystřice pod Lopeníkem, Korytná a Suchá Loz mají značnou část svých území v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Bílé Karpaty, nebylo jednoduché najít lokalitu, která by byla přijatelná také pro ochranáře. Konfrontaci s jejich přísnými předpisy nakonec ustála i rozhledna Suché Loze, ovšem téměř za hraniční cenu. Bude stát totiž až na katastru sousední Březové, v několikakilometrové vzdálenosti od samotné Suché Loze. ?Bylo to docela náročné. Museli jsme například na místa zamýšlené výstavby rozhleden přijet i s vysokozdvižnou plošinou, vyzvednout ochranáře do třináctimetrové výšky a ukázat jim, že vyhlídka nebude narušovat ráz krajiny. Až se přesvědčili, tak nám dali povolení k výstavbě,? řekl starosta Suché Loze Václav Bujáček.

Vědomí toho, že samostatný postup několika lokálních částí dokáže podstatně méně než jejich společný tah za jeden provaz, dalo nápadu rozměr, který se naráz stal atraktivním i pro v současnosti sílící skupinu vyznavačů cykloturistiky. ?Rozhledny budou mezi sebou propojené cyklotrasami a značením v terénu. Jejich dostupnost pak bude mnohonásobně vyšší. V rámci projektu vznikne také mobiliář a u každé z rozhleden informační tabule o okolní krajině. V plánu máme také vydat publikaci s názvem Deník z cest, která má zpopularizovat jak východní Slovácko, tak i samotné Uherskobrodsko,? naznačuje několik dalších plánů celého záměru starosta Vlčnova Jan Pijáček.

A jaký by byl osud třináctimetrových věží ze dřeva, pokud by štědrý dotační měšec odmítl posvětit jejich existenci? ?Pokud by projekt nezískal dotaci, tak byla jednoznačná shoda starostů obcí, že by tento záměr postavili v omezené míře z vlastních peněz a zdrojů. Samozřejmě by to bylo časově náročnější, ale shoda u nás byla,? doplnil Rada, podle něhož by měl být realizátor stavby, která má být zahájena na jaře příštího roku a ukončena zhruba o šest měsíců později, vybrán začátkem roku 2011 ve veřejném výběrovém řízení. ?Rozhodnutí bude na valné hromadě Východního Slovácka, kterou tvoří starostové obcí Východního Slovácka,? uzavřel Rada.
 

Rozmístění dřevěných vyhlídek

? Vlčnov ? rozhledna u křižovatek cesty Hraběcí a od búd
? Korytná ? rozhledna pod Horní loukou
? Bánov ? rozhledna nad Královem
? Bystřice pod Lopeníkem ? rozhledna Nad Vojanskú
? Nivnice ? rozhledna u kapličky
? Suchá Loz ? rozhledna ve Vápenkách (v k. ú. Březová u hranice se Suchou Lozí) 

Otázky pro manažera mikroregionu Pavla Radu

Kdo vlastně s nápadem co obec, to rozhledna přišel, kdy to bylo a co bylo a je jeho cílem?
Nápad vznikal postupně na setkání starostů všech obcí mikroregionu Východní Slovácko v průběhu roku 2006. Hledali jsme možnosti, jak využít přírodní přednosti našeho mikroregionu a znásobit je výjimečnou atrakcí a turistickým cílem. Současně jsme hledali možnosti, které budou ve všech katastrech mikroregionu a vzájemně propojené. Cíl projektu je zvýšit atraktivnost našeho území, prodloužit na něm pobyt návštěvníků a tím zvýšit využívání služeb spojených s cestovním ruchem.

Ze kterých zdrojů jste na tuto akci zkoušeli shánět peníze, na kolik to má celkem přijít a jak velkou částku si obce zaplatí z vlastní kapsy?
V roce 2008 jsme žádali o dotace z regionální operačního programu a ve spolupráci se slovenskými partnery z mikroregionu Čachtice ? Kopanice jsme zkusili požádat z OP přeshraniční spolupráce Slovensko ? Česko. Ani s jednou žádostí jsme nebyli úspěšní. Až začátkem roku 2010 jsme podali novou žádost do regionálního operačního programu a zde jsme dostali vyrozumění o schválení žádosti v I. etapě. Rozpočet projektu je navržen na asi 5,4 milionu korun, dotace na 70 procent, to činí cca 3,7 milionu. Obce spolufinancují 30 procent, což je 1,6 milionu.

Z jakých zdrojů byste projekt realizovali, pokud by se vám nakonec nepodařilo sehnat peníze ani z ROPu?
Pokud by projekt nezískal dotaci, tak byla jednoznačná shoda starostů obcí, že by tento záměr postavili v omezené míře ze svých peněz a zdrojů. Což by bylo časově náročnější.