Obec Vlčnov
rozšířené vyhledávání
rozšířené vyhledávání

Mikroregion Východní Slovácko

Mikroregion Východní Slovácko

Autor: MICHAL DVOULETÝ, Dobrý den s kurýrem 19.7.2007

Přesto, že jde o jeden z nejmladších mikroregionů v našem okolí, jen málokdo popře, že Východní Slovácko patří k těm nejvíce dynamicky se rozvíjejícím oblastem. A to i přesto, že spojuje pouze šest malých vesnic z podhůří Bílých Karpat (Bánov, Bystřici pod Lopeníkem, Korytnou, Nivnici, Suchou Loz a Vlčnov), které ještě donedávna takřka nikdo neznal.

A dnes? Moderní, hrdé obce s ambiciózní strategií dalšího rozvoje, v jejímž hlavním zorném poli je cestovní ruch, ekologie a rozvoj venkova. Zužitkované možnosti čerpání peněz z evropských fondů pak obce propojily moderním informačním turistickým systémem, mikroregion vydává své vlastní turistické průvodce a pro návštěvníky dělá první poslední.

Silnou devizou se pak stává krásná příroda, spíše drobné, ale o to více romantické historické památky, stále živý slovácký folklor a bohatá historie, ve které se protíná duch jednoho z nejstarších osídlení na Moravě s pradávnými legendami, rodištěm učitele národů Jana Ámose Komenského či slavnou Jízdou králů.

Uvítal jsem proto milé pozvání vlčnovského starosty a předsedy správní rady mikroregionu Východní Slovácko Jana Pijáčka, který se mi stal vzácným průvodcem při mém dalším putování Slováckem.

Kraj opředený legendami


Východní Slovácko psalo dějiny nejen Moravy, ale i celé Evropy

morovy_hrbitov

UPROSTŘED LESA - Tajuplný morový hřbitov označují nejen kamenná boží muka, ale také nový informační systém mikroregionu Východní Slovácko.

Možná se to na první pohled ani nemusí zdát, ale Východní Slovácko je regionem opředeným legendami a nečekanými historickými souvislostmi.


Nivnický zvon 

Nivnice je nejen jednou z nejstarších obcí celé východní Moravy a rodištěm učitele národů Jana Ámose Komenského, ale také místem, které doslova psalo nejstarší dějiny našeho národa. V roce 1895 zde byl totiž vykopán veliký prastarý zvon se špatně čitelným nápisem, jehož pozdější rozluštění překvapilo všechny odborníky. Byl totiž datován rokem 1001. Z ?nivnického zvonu? se tak rázem stal jeden z nejstarších písemných dokladů z území Moravy. Věrná replika je dnes cenným exponátem Nadačního domu dr. Kachníka v Nivnici.


Bánovský Hrádek

Když se v roce 1962 uzavíral v Bánově andezitový lom, archeologové zde objevili jednu z nejvýznamnějších historických lokalit východní Moravy. Ukázalo se, že nejstarší sídliště zde stálo již před 4500 lety a bylo chráněno dřevěnou hradbou. Tak zvaný ?Hrádek? se v průběhu dějin stal důležitým správním centrem. Podle Kosmovy kroniky se sem dokonce přestěhoval kníže Břetislav i se svou družinou, když byl donucen uchýlit se pod ochranu uherského krále. Dnes připomínají ?Hrádek? tři kříže, ke kterým chodívají církevní procesí.


Morový hřbitov 

V místě zvaném Kopce nedaleko Bystřice pod Lopeníkem najdete kromě dvou kaplí ještě jednu zajímavost - morový hřbitov. Ten zde symbolizují malá kamenná boží muka uprostřed lesní paseky. Na tomto místě byli v roce 1831 a 1866 pohřbeni lidé z Bystřice, kteří podlehli epidemii cholery.

Folklorní múzy zakořenily v búdách

budy

Poďte si na pohárek,? zval v deštivém počasí úterního odpoledne místní vinař do jedné z otevřených vlčnovských búd.

Nebýt zde autem a nemít s tamním starostou Janem Pijáčkem v plánu navštívit ještě další místa Východního Slovácka, určitě bych příznačnou pohostinnost Vlčnovjana neodmítl. Víno v této poetické památkové rezervaci, která je nejrozsáhlejším souborem památkově chráněných vinohradnických staveb v České republice, totiž chutná obzvláště lahodně. ?Kde jsou ty časy, když sem lidé chodili po svých. Teď jen každý frnk autem nahoru a zas dolů. Lidé pořád spěchají,? krčil rameny postarší vinař a vzpomínal, jak se u vlčnovských búd kdysi pravidelně vyhrávalo a tancovalo.

Dnes se tak děje především v předvečer prastarého obyčeje jízdy králů, který je učebnicovou ukázkou fenoménu živých folklorních tradic na Slovácku. Je však zároveň exkurzí do tajemné historie, ve které se střetávají letité iniciační obřady s legendami o útěku krále Matyáše Korvína či Viktorína, syna Jiřího z Poděbrad.

Kouzlo božích muk a kapliček 

Drobná sakrální architektura dotváří atmosféru nejen Východního Slovácka 

kriz_budy

Chodíme kolem nich častěji, než si uvědomujeme. Boží muka, nenápadné kapličky i skromné křížky se pro obyvatele Slovácka staly přirozeným koloritem nejen vesnice, ale i jejího okolí. Vždyť ať už si vyberete jakoukoliv dědinku, jen výjimečně v ní nenajdete něco ze široké palety drobných sakrálních památek. Přirozená zbožnost minulých generací i vnitřní potřeba lidí budovat pomníčky významným událostem, z nichž jen některé měly radostný konec, byly hnacím motorem vzniku těchto často přehlížených staveb.

Ve stínu věhlasu architektonických monumentů se tak mnohde choulí boží muka zcela zapomenutá uprostřed lesa nebo v příkopu podél cesty, aniž by si na ně kdokoliv vzpomněl. Vždyť příběh, se kterým je každý křížek či pomníček neodmyslitelně spojen, byl dávno zapomenut a jen hrstka věřících občas zajde, aby se postarala o tu nejzákladnější údržbu.

Kapličky jsou dědictvím

To však neplatí úplně všude. Výjimkou je například mikroregion Východní Slovácko. ?V našem mikroregionu nemáme nějakou centrální historickou památku. O to více se proto snažíme věnovat naši pozornost drobné sakrální architektuře,? uvedl Jan Pijáček, starosta Vlčnova a předseda správní rady mikroregionu Východní Slovácko. Podle jeho slov je pouze na území Vlčnova na dvacet těchto drobných staveb. ?Zajímavostí je třeba kaplička, která je vestavěna do rodinného domu,? upozornil na jednu z pěti kapliček Pijáček. ?Máme výhodu, že když jde v naší obci Boží Tělo, které má čtyři zastavení, tak se nemusí instalovat samostatné oltáře. Vše se odehrává v čtyřech vlčnoských kapličkách. Ta pátá tvoří pak vstupní branou do památkové rezervace vlčnovských búd,? vysvětlil starosta Pijáček, který zároveň poukázal na vynikající práci místních kamenosochařů bratrů Blahových. Ti se zasloužili o restaurování již několika křížků a božích muk v obci a jejich práce je srovnatelná s prací starých mistrů. Většina drobné sakrální architektury vznikla v minulosti z iniciativy jednotlivých rodin. Dodnes je tak běžné, že například kapličky ve Vlčnově nesou jméno rodiny, která je nechala vystavět. Stejně tak platí, že povinnost starat se o kapličku je dědičná a předává se z jedné generace na druhou. Stane-li se, že rodina opustí svůj rodný dům, povinnost pečovat o kapličku přechází na nového majitele domu. Pomyslně tak platí, že s nemovitostí se ?kupuje? také kaplička.

Příběhy vytesané do kamene 

Romantickými kapličkami je však poset celý region Východního Slovácka. A nejen kapličkami, ale i jejich legendami. Při procházce do místa zvaného Kopce na západním okraji Bystřici pod Lopeníkem najdeme ve staré habrové doubravě dvě kaple opředené příběhem z 18. století o poustevníkovi Janu Dielci, který měl nechtěně zabít svoji ženu. Poté, co byl propuštěn z vězení, v těchto místech dožil svůj život o samotě. Zemřel v roce 1722. U kapličky Nanebevzetí Panny Marie se v polovině srpna slouží lesní bohoslužba. Pro změnu kaplička sv. Anny sloužila za druhé světové války členu parašutistické skupiny Bioscop Josefu Bublíkovi jako tajná schránka. Jeden z mnoha dalších příběhů vyčteme z podstavce křížku u vlčnovských búd. Ten nechal postavit František Kudrát a jeho žena na památku tragické smrti jejich syna Jakuba, který byl zavražděn 20. března 1877. 

Datum vložení: 19. 7. 2007 0:00
Datum poslední aktualizace: 19. 7. 2007 0:00
Autor: Super Admin

Zpravodaj

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Mobilní aplikace

v obraze

google-play-downloadapp-store-download