Lidi budí divné zvuky. Zavíječ řeže krušpánky

Zimostráz, buxus, krušpánek. Tři názvy pro keř typický pro Slovácko, který dostává v posledních dnech pořádně zabrat. Krušpánek čelí útokům housenky zavíječe zimostrázového, což je drobný motýl z čeledi travaříkovití. Největší spoušť zatím napáchal ve Vlčnově a také v okolí Veletin. I když housenka není nijak velká, dorůstá jen do tří centimetrů, nejde přehlédnout ani přeslechnout. „U nás se housenka naštěstí vyhnula rodinným domům, plno napadených keřů je poblíž obce, u hlavní cesty,“ oddechl si Tomáš Trtek, starosta Veletin. Ve Vlčnově už tolik štěstí nemají.

„I když to zní jako nadsázka, housenka keř doslova křupe. Než jsem si sehnal účinný postřik, spousty malých zelených tvorů mi spořádaly velkou spodní část sto let starého krušpánku. Zpočátku jsem vůbec nevěděl, o co jde. Když se housenky pustily do díla, připomínalo to zvuk, který vydává pravidelné řezání pily,“ říká Petr Blaha, kamenosochař z Vlčnova. A ukazuje na zničenou část keře. „Vidíte, keř vypadá, jako by ho někdo spálil…“ „Ty zvuky byly zpočátku, než lidé začali s postřiky, velmi nepříjemné. Hlavně v noci, když spíte při otevřeném okně,“ doplnil další z Vlčnovjanů.

Žravá housenka je invazivní druh původem z východní Asie. Do země se podle Jana Krčmy, vedoucího Vodoprávního úřadu a životního prostředí v Uherském Hradišti, dostala nejspíš v rámci mezinárodního obchodu s rostlinami. Šíří se také společně s výpěstky. „Housenky okusují listy i zelenou kůru zimostrázu. Na keřích to může způsobit „estetické poškození“, ale i silný holožír. V našich podmínkách může mít motýl až tři generace,“ přibližuje Jan Krčma.

V Česku se zavíječ zimostrázový pouští pouze do keřů krušpánku. A ochrana? Ta není vůbec jednoduchá.

„V první řadě je nutné provádět pravidelnou prohlídku keřů v době, kdy jsou tito škůdci aktivní. V našich podmínkách je to zhruba od března do října,“ radí Jan Krčma. „V případě menšího napadení lze housenky opakovaně sbírat ručně, nicméně jsou dobře maskované a lze je snadno přehlédnout. Osvědčilo se proto ošetření silným proudem vody z tlakového postřikovače. Spláchnuté housenky se následně musí zlikvidovat. Také lze použít aplikaci insekticidů. Avšak tyto chemické postřiky je nutné aplikovat i do hloubky keře.“

Pokud jde o následky napadení, další život keře závisí na míře jeho poškození. „Pokud není keř zlikvidován kompletně, lze usuzovat, že se výhony opět zazelenají a zimostráz poroste dál, i když v méně vzhledné podobě. V opačném případě nezbývá než torzo keře odstranit,“ uzavírá Jan Krčma.