Obec Vlčnov
rozšířené vyhledávání
rozšířené vyhledávání

rok 1968

Rok 1968

 

I. POLITICKÝ A VEŘEJNÝ ŽIVOT

Rok 1968 je rokem historickým, neboť svými revolučními událostmi a důležitými zákonodárnými změnami hluboce zasáhl do osudu naší drahé vlasti a podstatně ovlivnil další osud Čechů a Slováků.

Začátkem roku se připravovaly volby do lidosprávy, leden pak rozhodl o novém životě, srpen nás postavil před historickou zkoušku dějin, 28. říjen zhodnotil 50 let republiky vyhlášením federalizace státu a na vánoce se celý svět obdivoval historickému letu k Měsíci.

Už koncem předcházejícího roku se daly do pohybu síly toužící skloubit socialismu s ideou demokracie a humanity. Tyto ušlechtilé a nanejvýš lidské síle, které zavanuly v čs. socialistickém hnutí náležitě nedocenily státy sdružené ve Varšavské smlouvě, ba dokonce obviňovaly nové hnutí z úchylky od politiky marxisticko-leninských zásad, osočovaly náš stát a odklonu na Západ a viděly v něm semeniště reakčních antisocialistických rejdů usilujících o zvrat socialismu a návrat ke kapitalismu. A v tomto bouřlivém dění, které skončilo vojenskou okupací našeho státu v noci z 20 na 21. srpna 1968 prokázal celý národ, Češi, Slováci i ostatní národnosti takovou jednotu a lásku ke svobodě a samostatnosti k svému státu jako málokdy v našich pohnutých dějinách. Současně se v tomto kvasu krystalizoval dávný sen Slováků po samosprávě, která se uskutečnila v den oslav 50. výročí vzniku našeho státu. Tohoto dne 28. října 1968 byla zákonitě slavnostně vyhlášena Federativní československá socialistická republika, v níž na zásadách rovnosti vznikly Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika s právní platností od 1. ledna 1969.

A podívejme se ve stručnosti na rychlý spád událostí. Na prosincovém jednání min. roku a lednovém t.r. vystoupily v KSČ nové síly se „socialismem s lidskou tváří“ reprezentované tajemníkem KSS Alexandrem Dubčekem, jehož prosadily 3. ledna za gen. tajemníka KSČ. Dosavadní tajemník a president Antonín Novotný byl obviněn z deformací, jichž se strana KSČ na lidu od r. 1948 dopustila. Pod tíhou obvinění se Ant. Novotný 22. března vzdal úřadu presidentského a presidentem 30. března zvolen NS arm. gen. Ludvík Svoboda.

A v duchu demokracie a humanity se razil čs. „socialismus s lidskou tváří“. Vydán byl zákon o rehabilitaci politických vězňů, zrušena censura, rozvinul se svobodný národní, politický a náboženský život. Odčiňují se křivdy z deformací z let padesátých i ve Vlčnově. Letos 16. května nastoupili znovu učitelé Antonín Kužela a Anastázie Handlířová na školu ve Vlčnově, odkud museli pro náboženské přesvědčení odejít po prověrce v r. 1958. V minulých letech už byli propuštěni z vězení kněží Marášek, Oldřich Klabačka, Josef Moštěk a Jakub Zemek. Rehabilitován byl bývalý starosta, poslanec za stranu lidovou Jan Plesl, který údajně zemřel ve vězení na Mírově. Jeho zabavený majetek byl příbuzným vrácen. Jeho ženě Filomeně Pleslové bylo vráceno za nájem z domu č. 146 458 Kčs, dceři Lud. Kašpaříkové č. 102 za dům č. 132 obnos 2.256 Kčs. Také dříve znárodněné domy obchodníku Ant. Volfovi a mlynáři Plachému byly majitelům vráceny.

Ve Vlčnově začal Nový rok volební agitací, neboť volby se měly konat v květnu. První volební schůze se konala v květnu. První volební schůze se konala 26. ledna. Obec byla rozdělena na šest obvodů, v každém se mělo volit 5 poslanců a 2 náhradníci. Do ONV byli navrhováni Jos. Zemek 844 a Jan Chvilíček 48, do KNV Jan Kučera 580. V důsledku nových poměrů po Lednu byly volby odloženy na podzim a nakonec na neurčito.

Srpnové události se hluboce odrazily též u vlčnovských občanů. Okupační jednotky projížděly ve středu 21. srpna v noci v 23,30 h. po státní silnici Uherským Brodem ve směru od Bánova. Byly to kolóny tanků a motorových vozidel. Za tiché letní noci poslouchali jsme se zatajeným dechem po 20 minut hrčení tanků o dlažební kostky, než tyto dunivé hlasy zanikly směrem k Uh. Hradišti. Nové kolóny vozidel pokračovaly týmž směrem ve čtvrtek ráno o půl 6. hod. a znovu další o půl 8. hod. Pozoroval jsem je u nádraží v Brodě. Lidé jdoucí do práce je přehlíželi, u Zbrojovky ukazovali zaťaté pěsti. Na každém autě držel voják kulomet v pohotovostní poloze s ukazováčkem na spoušti. Kolemjdoucí lidé říkali, že vojáci hledají kontrarevoluci. Neviděl jsme ani jediné osoby, která by projíždějící vojsko nějak zdravila nebo vítala.

Vlčnovem projížděla první menší motorizovaná skupina ve čtvrtek 22. srpna kol 21. hodiny ve směru od Dol. Němčí na Veletiny. Hledala na horním konci orientační tabule, které Vlčnovjané odstranili. Lidé říkali, že okupační jednotky dostávají úmyslně od našich občanů chybné orientační informace, aby si cestování pomátly.

V sobotu 24. srpna stále přelétávala sovětská letadla a helikoptéry ve směru od Kunovic na Javořinu, což se opakovalo po 14 dní. Počasí bylo ve středu a čtvrtek pěkné, potom převážně chladné a deštivé.

Další dva zbloudilé vozy jely v neděli 25. srpna v 9. hod. z horního konce dolů a na křižovatce marně hledaly orientační směrovky, které občané včas uschovali, aby alespoň tímto způsobem v bezmocnosti ukázali svůj zásadní nesouhlas obsazení naší vlasti cizím vojskem.

Ve středu večer o 20. hod. svolal MNV rozhlasem členy rady a Národní fronty do přízemí budovy MNV. Jednalo se o urychlené odeslání protestní rezoluce proti okupaci naší vlasti. Resoluci podepsalo 1780 osob včetně podpisů v JZD a Komunálních službách. Byla odeslána osobně na Okr. výbor KSČ do Uh. Hradiště pro Velvyslanectví Sovětského svazu v Praze. Text rezoluce zní:


„V příloze Vám zasíláme 23 podpisových listů, které občané naší obce Vlčnova, okr. Uh. Hradiště, podepisovali včerejšího dne tj. 22. srpna 1968 v odpoledních hodinách. Tyto podpisové listy vyjadřují resoluci v následujícím znění: My, občané obce Vlčnova, kteří podepisujeme tyto podpisové archy, nesouhlasíme s okupací našeho státu vojsky Varšavské smlouvy a žádáme okamžité propuštění internovaných vedoucích představitelů našeho státu, s. Dubčeka, s. Černíka, s. Smrkovského, s. Císaře a také našeho presidenta s. Ludvíka Svobodu. Stojíme pevně a neochvějně za těmito legálně zvolenými představiteli našeho státu a neuznáváme žádnou jinou neb dosaženou neb jmenovanou vládu. Dále žádáme důrazně odsunutí všech okupačních vojsk z našeho území“. Tyto podpisové listy podepsalo celkem 1.300 našich občanů, jež vyjadřují názor a vůli celé obce. Podepsáno: Frant. Janča, předseda MNV, František Koníček, tajemník MNV. Ve Vlčnově 23. srpna 1968.“

Den předtím dostal MNV prohlášení Rady ONV v Uh. Hradišti datované 22. srpna 1968. Prohlášení zní: „Vážení spoluobčané! Obracíme se na Vás v těchto pohnutých chvílích, ve kterých se rozhoduje o dalších osudech našich národů s výzvou, abyste zachovali klid a rozvahu, národní hrdost a sebevědomí a nenechali se vyprovokovat k nepředloženým činům, které by mohly mít tragické následky. Jednotky armád Varšavské smlouvy v uplynulých hodinách postupně začaly obsazovat i důležitá strategická místa našeho okresu. V této složité situaci vyzýváme všechny národní výbory a vás, vážení spoluobčané, žádáme o toto: Všichni naši ústavní činitelé - president, předseda NS, předseda vlády, byli zvoleni a postaveni do čela státu řádným demokratickým způsobem. Nemáme však s nimi žádného spojení, nemáme žádné pokyny ani od krajských orgánů. Známe však jejich stanoviska a držíme se rozhlasového prohlášení presidenta arm. gen. Ludvíka Svobody, hrdiny Sov. svazu, za kterým a dalšími činiteli pevně stojíme. Podle jejich nočního vystoupení ve státním rozhlase se obsazení našeho státu děje bez jeho vědomí a bez souhlasu dalších ústavních činitelů a to je pro nás směrodatné. Současně vás, vážení spoluobčané, znovu žádáme o zachování rozvahy a klidu a zvláště se s touto prosbou obracíme na naši mládež. Likvidujte jakékoliv pokusy o neuvážené provokace. Zároveň vás ubezpečujeme, že jsme provedli ve spolupráci s obchodními organizacemi všechna opatření pro uplynulé zásobování nás všech. Máme dostatečné zásoby a místní potíže nám způsobuje pouze vaše neukázněnost, projevující se v nadměrných nákupech. Při této příležitosti vyslovujeme poděkování všem pracovníkům obchodu, pekáren, masného průmyslu, mlékáren a dalších podniků potravinářského průmyslu, kteří svojí obětavostí v dodávkách a při prodeji zboží nám situaci pomáhají řešit. Děkujeme i všem městským a místním národním výborům. Vážení občané, jsme v těchto chvílích s vámi, stojím na svých místech. Zajišťujeme pokud možno nerušený chod našeho života s vírou v konečné spravedlivé urovnání věcí, které se u nás z nepochopitelných důvodů odehrávají v rozporu se zásadami lidského soužití. Žádáme všechny nár. výbory, aby toto prohlášení vysílaly svými rozhlasy. Žádáme všecky občany, aby toto prohlášení rozšiřovali. - Frant. Šimčík, taj. ONV, inž. Milan Ptáček, místopř. ONV“.

Výzvy „svobodného čs. rozhlasu“, aby zvukem sirén obyvatelstvo republiky manifestačně ukázalo svůj manifestační protest proti násilné okupaci Československa. Vlčnovjané ukázněně uposlechli. Ve Vlčnově zvučela k protestu siréna JZD a hlaholily zvony kostela po dobu 15 minut ve čtvrtek 22. srpna od 12 - 12,15 h. a znovu v pondělí od 9 - 9,15 h. ráno. Lidé vybíhali na ulici rokujíce o pohnutých událostech, všichni věděli, oč běží, protože v každém domě od rána do noci od dětí až po staré lidi rozhlas poslouchali.

Projevy nesouhlasu s vnucenou okupací vyjadřovali občané hesly, česky i rusky psanými vápnem neb nesmazatelnými barvami po silnici a budovách. Už ve středu byly na brodské silnici u skleníků JZD vápnem nápisy rusky „Tu není doma“ a česky „Zrádci“. V dalších dnech se objevily nové nápisy: na zdi u Kovářů č. 35 vápnem „Svoboda, Dubček, Císař“ a „Pryč s okupanty“. Stěna na MNV před kinem hlásala ruským nápisem fermežovou barvou: „Kontrarevoluce u nás není, tu najdete v Moskvě, v Kremlu“. Na vývěsní tabuli jsme viděli rusky: „Jděte domů“, na skleněných tabulích samoobsluhy Jednoty pod mateřskou školou česky na skle „Za dvacet let spolupráce - odměna okupace“. V Rybářích při hlavní silnici vyjádřil autor svůj nesouhlas s okupací českým veršem na silnici: „Co Čech, to muzikant, co Rus, to okupant“.

Popsaná hesla vyjadřovala opravdové smýšlení a city lidu, který v této těžké zkoušce táhl za jeden provaz. Hesla zněla samorostle, nikdo je nedoporučoval, ani rozhlas je neorganizoval. Hesla vytryskla z hloubi duše lidu a byla výrazem masového odporu proti násilí.

Projev odporu a smutku vyjádřil MNV v pátek vyvěšení státní vlajky na půl žerdi, Komunální služby vyvěsily černý prapor u silnic za kinem.

Koncem týdne objevily se první portréty pres. L. Svobody a Alex. Dubčeka za oknem MNV a správkárny obuvi, vedoucího Jar. Kolíska.

V pondělí 26. srpna vysílal tajemník MNV Frant. Koníček rozhlasem z nové gramofonové desky „Usnesení KSČ ke stanovisku okupace a provolání ke komunistickými stranám světa“.

Místní Komunální služby z vlastní iniciativy začaly v prvních dnech okupace vyrábět vkusný kruhovitý odznak, uvnitř v kruhu tři národní barvy, nahoře v kruhu „Svoboda“, dole „Dubček“. Daleko v kraji, v Gottwaldově i v Praze byl o odznak velký zájem.

Po rozhlasovém projevu našich státníků z Prahy za týden v úterý 27. srpna, kdy v 15 hod. promluvil pres. L. Svoboda a v 16,50 h. velmi pohnutě Alexandr Dubček, vlna očekávání polevovala, ale záporný postoj k okupantům zůstal a mnozí tvrdí, že nevymizí z generace, která tyto pohnuté dny prožila.

Postupně, až po urgenci hlídky Veřejné bezpečnosti na MNV, mizí nápisy, vyrostlé v prvním týdnu okupace. Dne 10. září byly na MNV nejprve oškrabány a pak celý spodek raději znovu natřen.

Naposled jela Vlčnovem větší automobilová kolona cizího vojska v sobotu 28. září ve směru od Veletin.

V srpnových osudových dnech sympatizoval s námi téměř celý svět, i západní komunistické strany odsuzovaly jednání 5 signatářů Varšavské smlouvy: Sov. svazu, Polska, Maďarska, Bulharska a Něm. dem. republiky. Všeobecně se odsuzuje i jejich vysílačka „Vltava“ a jejich tisk „Zprávy“ vydávané v NDR a k nám kolportované.

A stejně tak smýšleli i Vlčnovjané. Tu a tam se našli, a byli to skutečně bílé vrány, i jednotlivci, kteří by si přáli obnovit předlednové poměry, jaké byly za Ant. Novotného. Říká se, že ve Vlčnově je jich kol 10, vesměs z bývalých exponovaných činitelů z let padesátých. Prý se scházejí na dolním konci nebo také v búdách ve Vinohradě. Otevřeně však do konce roku žádný z nich nevystoupil. Zřejmě si uvědomují, že jejich tužky jsou v očividném rozporu se zásadami demokratického socialismu a lidskosti vůbec.

V souvislosti s politickým vývojem, který následoval v republice po Lednu 1968, naskytla se obnovení neformální činnosti Československé strany lidové, od převratu 1918 nejsilnější strany ve Vlčnově. Napsal mi o tom její čelný funkcionář Frant. Zemek 281: „Upřímná snaha drtivé většiny národa o demokratizaci politického života ve státě našla odezvu i ve Vlčnově, kde jako všude jinde byla minulost poznamenána vlivy deformací. Nastalo politické oživení i u té části obyvatel Vlčnova, která ne vlastní vinou stála v ústraní veřejného dění. Místní organizace Čs. strany lidové začala s obnovou své činnosti již v únoru 1968. Neujasněnost perspektiv a možností byla v té době překážkou většího rozmachu, který se dostavil až v dubnu, v době, kdy se již zřetelně rýsovaly nové poměry. V té době, v měsíci dubnu a květnu, zaznamenala strana nejsilnější růst. Předsedou přípravného výboru v té době byl Josef Kašpařík čp. 612, který tuto funkci vykonával až do ustavující schůze, která se konala 11. května 1968 v sále býv. Lidového domu a jíž se zúčastnilo 109 členů. Na této schůzi byl do čela organizace postaven 15členný výbor, který za předsedu zvolil Jana Vozára čp. 137, místopředsedou Jana Pavelčíka čp. 100, jednatelem Vincence Křapu čp. 774 a pokladníkem Šimona Knotka čp. 126. Členy výboru byli dále zvoleni: Mikulec Jos. 10, Zemek Josef čp. 486, Zemek Josef čp. 973, Knotek Jos. 981, Zemek Frant. čp. 281, Moštěk Frant. čp. 798, Křapa Ant. čp. 792, Kašpařík Josef čp. 612, Kučera Jos. čp. 468, Pavelčík Josef čp. 343 a Zemek Antonín čp. 530. Organizace v té době čítala 111 členů, koncem roku překročila číslici 200. Krizovým obdobím pro stranu, jakož i celou společnost, byly srpnové události. Nastal útlum v náboru členů a vyskytovaly se hlasy, zda po srpnu má práce pro rozvoj strany nějaký význam. Dne 29. prosince proběhla výroční členská schůze, která do čela místní organizace postavila nový výbor s předsedou Josefem Mikulcem č. 10. Členem okresního výboru strany jako místopředseda je František Zemek čp. 281“.

Přestože srpnové události zanechaly v mysli lidu neradostné vzpomínky, pokračovaly přípravy k oslavám 50. výročí trvání republiky. Tohoto úkolu se ve Vlčnově ujal výbor Národní fronty s radou MNV.

Oslavy se konaly v pátek 25. října. Zúčastnil se jich MNV, Národní fronta, školní mládež a poprvé od r. 1947 také ve stejnokrojích čsl. legionáři z 1. světové války, členové Slovácké brigády a Domobrany. Viděli jsme dosud žijící legionáře, ruské: Jan Kovář čp. 35, Frant. Pavelčík čp. 97, Jan Ulčík čp. 293; italské: Šimon Klabačka čp. 134, Jan Ondrůšek čp. 421. Ostatní legionáři se 50. výročí republiky nedožili.

Průvod vyšel od MNV na horní konec a nazpět k hřbitovu, přičemž zástupci národní odboje položili věnce u pomníku padlých a umučených na hřbitově, před starou školou, na pamětní desku Frant. Pavelčíka čp. 68, rodiny Zemkovy na zeď nové školy a desky umučených Orlů v kinosále.
O 17. hod. se průvod zastavil v parčíku pod MNV, kde poblíž potoka mezi mostem a domkem Jos. Zemka byla obřadně zasazena Lípa svobody. Slavnostní zasazení provedl předseda NF Josef Borýsek, který také v krátkém projevu vyzdvihl význam upomínkového zasazení národního stromu. Žáci ZDŠ 7. B tř. Jaroslava Starobová a Jaroslava Kohutičová přednesly oslavné básně, načež ředitel školy Jan Koníček slíbil všem, že škola velmi ráda přijímá patronát nad touto památnou lípou.

O 18. hod. pokračovala slavnostní schůze k oslavám 50. výročí republiky v sále kina. Slavnostní schůze k oslavám 50. výročí republiky v sále kina. Slavnostní řečník Ant. Gába z Uh. Hradiště ocenil význam října 1918 pro náš svobodný život, který letos v srpnu znovu prošel těžkými zkouškami.

K připravovanému zákonu o federalizaci státu podal MNV ve Vlčnově dne 16. srpna 1968 rezoluci tohoto znění: „My, poslanci a občané obce Vlčnova, zúčastnění na veřejném plenárním zasedání, v zastoupení celé obce žádáme, aby byl brán zřetel na požadavek celé země Moravskoslezské a KV KSČ, jakož i KNV na trojdílné federativní uspořádání ČSSR. Stavíme se plně za toto státoprávní uspořádání a žádáme, aby bylo provedeno lidové hlasování v celé Moravskoslezské zemi. - Poslanci MNV a občané slovácké obce Vlčnova“.

Novými státoprávními poměry byla utvořena Česká národní rada a její počet zvýšen na 200. Na návrh Národní fronty byl z Vlčnova do ní jmenován Jan Kučera čp. 580, nar. r. 1935, agronom JZD a příslušník strany českých socialistů.

I poslání a úkoly Národní fronty byly přebudovány na nových základech v duchu Ledna a v organizaci pokračováno i po srpnových událostech. Ve Vlčnově se nově hlásily k aktivní účasti na veřejném životě příslušníci strany lidové a též strana socialistická zvýšila svoji činnost. Na schůzi NF ve Vlčnově konané 25. září byl v tajných volbách zvolen za předsedu NF Josef Borýsek 9 hlasy, příslušník strany KSČ, za 12 přítomných zástupců stran a organizací (pozvaných bylo 17), místopředsedou Jan Chvilíček č. 48, český socialista, rovněž 9 hlasy, do představenstva se dostali tajným hlasováním: Stan. Ulčík, za Rodičovské sdružení, Zdeněk Králíček za sportovce a Jan Vozár za stranu lidovou. Volbě byl přítomen taj. OV NF z Uh. Hradiště Hruška, který přítomné ujistil, že od Ledna se NF stává tribunou rovnoprávných partnerů.

Činnost MNV ve Vlčnově narážela v tomto roce na velkou absenci poslanců, neboť při neúčasti více než poloviny členů, což se často stávalo, nebyly výbor ani rada schopný usnášení. Poněvadž vypršela zákonitá lhůta volebního období a volby se letos nekonaly, dostavil se u některých poslanců nezájem o další dění v obci. Proto se Rada MNV dotázala všech poslanců, zdali chtějí svoji funkci jako zástupci lidu vykonávat až do voleb nových. Až na dva všichni slíbili. Mandátu se vzdali poslanci: Jan Marášek č. 74, který se odstěhoval přiženěním a Frant. Koníček č. 977, zaměstnáním mimo Vlčnov. Náhradní volby za tyto poslance se nekonaly, takže stav poslanců ke konci roku činil 34, což vyhovuje zákonitým předpisům.

 

II. HOSPODÁŘSKÝ ŽIVOT

JZD čítalo v letošním roce 1824 ha zemědělské půdy, z toho 1727 ha orné. Záhumenkáři obdělávali navíc 160 ha (109 ha orné). Největší plocha byla oseta obilovinami a to 922 ha, na nichž bylo sklizeno 27.016 q obilí, průměrně na 1 ha 29,2 q. Cukrovce náleželo 138,54 ha, z nichž sklizeno 52.269 q, na 1 ha 377 q.

Koncem roku čítalo družstvo 1.113 kusů skotu (z toho 446 krav), 1.520 prasat (111prasnic) a 29 koní. Potěšitelné byly přírůstky dobytka, které činily u skotu 0,50 kg na kus a 1 den a u prasat 0,51 kg.

Z ekonomických důvodů byl zrušen chov slepic na západní farmě a hala se adaptuje na výkrm skotu na žír. Z týchž důvodů bylo koncem roku zrušeno i skleníkové hospodářství při silnici do Brodu a v objektech se zavede výkrm kuřat na žír. Hospodářství bylo nerentabilní, jmenovitě otápění skleníku značně zvyšovalo náklady. Při skleníku zůstane pouze polní zelinářství, dosavadní zahradník Genčo, zkušený bulharský praktik, z Vlčnova odchází. Obyvatelstvo nelibě neslo zrušení skleníkového hospodářství, neboť požívání zeleniny se ve Vlčnově už natolik vžilo, že její nedostatek se bude v dědině těžko nahrazovat.

JZD ve Vlčnově je členem Sušárenského sdružení na vojtěšku spolu se sousedními obcemi. Za tím účelem byla už vloni vybudována sušárna v Dolní Rovné na dolněmčanském katastru, kde se má ve výstavbě pokračovat.

Letos od 1. ledna družstvo přistoupilo k pevnému odměňování v hodnotě 18 Kčs na normu a 2 Kčs na naturálie a od 1. července bylo vlčnovské JZD uznáno jako družstvo s vyšší úrovní hospodaření. Tím odpadly mzdy na pracovní jednotky a doplatky. Zařazení do vyšší úrovně přispělo též ke zlepšení sociálních a pracovních možností družstevníků.

Na odměnách bylo za rok 1968 vyplaceno celkem 5,180.915 Kčs, hrubý důchod družstva činil 10,586.721 Kčs, čistý zisk 5,306.209 Kčs. V r. 1966 činil čistý zisk 123.000 Kčs a v r. 1967 pak 2,771.000 Kčs. Družstvo přidělilo letos do rezervního fondu 1,871.000 Kčs, celkový stav rezervního fondu obnáší 2,786.000 Kčs. Celkový majetek družstva tvoří koncem roku hodnotu 25,822.536 Kčs.

Vlčnovští družstevníci dokázali, že dovedou dobře pracovat, o čemž svědčí výsledky dosažené v tomto hospodářském roce. Tak v rostlinné výrobě byly tržby vyšší proti r. 1966 dvojnásobně, tržba za maso za sledovaná léta byla též dvojnásobná, podobně i tržby za práce a služby.

I s dodávkami státu se JZD úspěšně vypořádalo. V tomto roce bylo odevzdáno 120 vagónů obilí, 1.126 q hovězího masa, 2.244 q vepřového masa, 592 q drůbeže, dále odevzdáno bylo 1,053.787 l mléka (dojivost 6,51 l denně na krávu) a 293.385 kusů vajec.

 

Stav dobytka mimo JZD:

 

 

osobní vlastnictví členů JZD

ostatní
do 0,5 ha a bezzemci

nad
0,50 ha

Úhrnem

Drůbež

2410

1170

99

3679

Husy

86

24

---

110

Kachny

3

2

---

5

Krůty

6

2

---

9

Ovce

6

5

1

11

Prasata

294

41

18

353

Skot

70

5

16

91

Koně

---

---

5

5

 

Odborní pracovníci z ministerstva zemědělství zjistili ve Vlčnově nebezpečného živočišného škůdce ovocného stromoví, hlavně jabloní, jímž je štítenka zhoubná (červec San José). Našli jej na jabloních u učitele Ant. Kužely vedle dolní hospody a u Bařinů u sv. Jakuba. Na jejich návrh bylo zahájeno ničení tohoto škůdce. Tohoto úkolu se ujala místní organizace Svazu zahrádkářů. Alarmovala všechny schopné postřikovače v obci, a zajistila postřik v JZD a u Strojní a traktorové stanice z Uh. Brodu. Dle odhadu bylo v době vegetačního klidu postříkáno 70% všech stromů.

Ve Vlčnově se začali vyrábět odznaky. Není to žádná velkovýroba, v Komunálních službách Vlčnov začali se zkušebním provozem letos v únoru a při výrobě odznaků zaměstnávají 6 žen a 1 muže. Vzniklo to všechno nápadem a možností koupit lisy, nejdůležitější při ražení odznaků. Z tombakového pásu, který se velmi těžko shání, se nastříkají „okénka“, pak se razí znak, obstřikuje na tvar, letuje se na něj jehlice, maluje se a lakuje. Celkem 300-500 kusů odznaků vychází denně z rukou B. Křapové, M. Koníčkové, J. Zapalače a dalších. O práci je zatím postaráno, zájem daleko převyšuje výrobní možnosti. Prvním zákazníkem byly Jihomoravské pekárny v Uh. Brodě, po nich následovala Zbrojovka Bojkovice, cukrovar Vyškov a další. V srpnových událostech vyrobila provozovna památné odznaky v národních barvách s nápisy Svoboda - Dubček“ (už 23. srpna), „Pravda vítězí“, „Za Svobodu, za Dubčeka“ a k 50. výročí státu další tři odznaky.

III. VÝSTAVBA OBCE

Vzdor neklidných událostí pokračovalo budovatelské úsilí. V akci „Z“ (brigádnicky zdarma) se letos provedlo:
1. Na stadiónu se dokončily vstupní objekty (pokladna a kiosk), tréninkové hřiště za stadiónem se buldozerem vyrovnalo, oplocení drátem kolem potoka, dokončeny kabiny a postaveny sociální zařízení. V tomto roce se obdrželo od Čs. tělovýchovného svazu 191tisíc, odpracováno zdarma 4.800 brigádnických hodin. Stadión byl letos dobudován a MNV jej 20. září předal Tělovýchovné jednotě Vlčnov. Celková hodnota stadiónu, který se budoval od r. 1960, činí 2,046.000 Kčs, z toho od ČSTV a ONV se obdrželo 1,249.000 Kčs, celkový počet odpracované brigádnické práce zdarma dosáhl 26.464 hodin.

2. Byl vypracován projekt na veřejný vodovod pro Vlčnov, který má být do tří let napojen na dálkový vodovod, jenž vede přes Vlčnov od Moravy do Uh. Brodu. Projekt vypracovali studující vysokoškoláci geodézie jako svou diplomovou práci zdarma. Přijeli do Vlčnova 13. května, MNV jim zaplatil jen stravu a ubytování. Stravovali v jídelně JZD, ubytováni byly hoši v počtu 35 na stadiónu a 20 děvčat v přízemí MNV. S Vlčnovem se rozloučili 25. května.

3. Podle vypracovaného projektu se jako první trasa začala 17. prosince budovat přípojka od MNV do školní jídelny. Trasa byla vybagrována po pravé straně silnici jen po starou poštu, další postup musel být pro příchod mrazů přerušen. Tato práce se zpozdila pro opožděné dodání litinového potrubí a všech součástek. To vše se muselo zajišťovat přímo v odbytové základně v Olomouci a ve skladech Okres. vodohospodářské správy v Uh. Hradišti. Po zajištění materiálu nepřijel včas bagr. Okresní nár. výbor k stavbě přispěl částkou 30.000 Kčs, Jihomor. pekárny 12.000 Kčs, Jednota Ostroh 4.000 Kčs, Komun. služby Vlčnov 4.000 Kčs, farní úřad 1.000 Kčs a občané bydlící v této trati, kteří se hodlají připojit, dali po 500 Kčs.

4. Započato bylo s budováním čekárny na dolním konci u býv. hřiště. Tam se začal budovat dláždění chodník, MNV dodal materiál a občané vybudovali chodníky v délce 200 m po straně potoka.

5. Do zimy se ještě podařilo vybudovat dlážděný chodník k nové škole, přičemž byla rozšířena silnice v místě zatáčky. Materiál dodala silniční správa, MNV zaplatil dělníky částkou 2.000 Kčs.

6. Na kostkování ulice Partyzánské se podařilo zajistit kostky u Dopravních služeb. Kostky si ze Slavkova, kde tento podnik provádí stavbu silnici Slavkov-Strání, přivezli sami občané, kteří si je museli vytrhat na staré silnici. V budování silnice v Partyzánské ulici se má pokračovat v příštím roce.

Kromě těchto akcí, které měly charakter brigádnické práce, pokračovalo se v další výstavbě:

1. Letos se uskutečnila generální oprava koupaliště, kterou provedly Komunální služby Vlčnov. Byl opraven bazén, vybudováno dětské koupaliště, postaveny kabiny, nová filtrační stanice a sociální zařízení, vše v r. 1968 v hodnotě 150 tisíc. K tomu účelu si obec půjčila u Státní spořitelny v Uh. Hradišti 100 tisíc. Koupaliště bylo dokončeno v pozdním létě, takže bylo v důsledku špatného počasí v provozu jen 14 dní.

2. Za pomoci farního úřadu se provedla oprava zídky kolem hřbitova, která byla ve velmi špatném stavu. Tuto opravu provedli Josef Bařina s otcem po zaměstnání. Fara na to přispěla částkou 1.000 Kčs, jež byla určena na mzdy, materiál proplatil MNV.

3. Okolo kováře Stloukala se vybudovala nová vozovka a vjezdy do obytných domů nákladem majitelů, obec dodala kámen.

4. Okresní nár. výbor dokončil výstavbu učitelské čtyřbytovky na Cigánce čp. 994, která byla předána nájemníkům 20. prosince. Nastěhovali se tam učitelská dvojice manželů Jiřího a Svatavy Severinových, učitel Vojtěch Janovský, učitel Josef Kašpárek a zubní lékařka MUDr. Anna Smreková.

5. Jednota otevřela po žních na horním konci samoobsluhu potravinářského obchodu v býv. rodinném domku Vincence Chovánka, který adaptovaly Komunální služby. Prodává tam Lud. Daňková z Veletin.

6. Rozhlasové zařízení, které mělo stále poruchy, bylo letos rekonstruováno nákladem 40 tisíc, které obec obdržela od ONV. Síť rozhlasu se rozšířila na ulice, které ji postrádaly: Panské, za hřbitovem, do vinohradů, do Partyzánské. Zesílilo se rozhlasové zařízení čtyřmi rozkladnými skříněmi (u MNV, u sokolovny, u obchodu ved. Kužela a u mlýna) a vyměňovaly se reproduktory.

7. Komunální služby přebraly starý stadión na dolním konci od MNV a využily jej k výstavbě komunálních objektů. Tohoto roku tam postavily halu na výrobu cementového zboží a staré šatny upravily na kanceláře, vše nákladem 900 tisíc.

8. V nových svobodnějších poměrech po Lednu mohli nábožensky založení občané přikročit k postavení nové kapličky pod Vinohrady. Kaplička byla před několika roky ve zchátralém stavu zbořena, k postavení došlo však až letos.

9. Stále se pokračuje ve výstavbě rodinných domků, letos se jich postavilo 10, takže Vlčnov ke konci roku čítá 1.003 popisných čísel, z toho však je 12 pro zbourání vynechaných. Jsou to popisná čísla: 87, 186, 188, 203, 296, 297, 298, 315, 355, 363, 442, 556. Ročně se postaví průměrně 9-10 domů, novostavby jsou na čtyři roky osvobozeny od domovní daně.

10. Pokračovalo se v opravách školních budov. Letos byla dokončena fasáda na staré škole a vyměněna okna na straně od Rybář. Na tuto akci obdržel MNV od okresu 30 tisíc. Oprava se provedla pomocí rodičů přes prázdniny menším nákladem, zbytek obnosu byl proto použit na vylepšení prostředí v obou školách.

11. K menším stavebním akcím letos provedeným patří oprava vozovky do JZD nákladem 5.500 Kčs (materiál od JZD, dělníky platil MNV), dále v obvodě předsedy Frant. Janči a Jana Vaculy vybudovány byly patky k železným lávkám přes vlčnovský potok za bezplatné pomoci okolních občanů.

IV. HMOTNÁ ÚROVEŇ

Zhoršená hospodářská situace ve státě měla za následek zdražení cen výrobků i potravin, mzdy byly mírně zvýšeny. Obyvatelstvo vcelku chápe rozumně tato opatření, když se mu naše hospodářská situace, dříve uměle zkreslovaná, popravdě kriticky objasní z úst vládních činitelů.

Program nové vlády přinesl i větší porozumění pro péči o staré lidi. Zákonitým opatřením byly zvýšeny všechny důchody na mi minimum 445 Kčs pro jednoho a 700 Kčs pro dva manžely důchodce měsíčně. Uvážíme-li, že mnozí staří lidé,hlavně z řad býv. soukromých zemědělců, kteří neměli zákonitou dobu pojištění a tudíž pobírali 80 - 230 Kčs měsíčně, dosáhli tak podstatného zvýšení, pak pochopíme, že nová úprava důchodového zabezpečení těmto lidem velmi pomohla prožít stáří bez velkých obav o zítřek. Ve Vlčnově toto zvýšení pomohlo 196 starých lidem. Navíc mohou využívat vývařovny MNV ve Spolku, kde mohou dostat obědy místo ceny 5,20 Kčs za 0,50 -1,50 Kčs, nejpotřebnější i zdarma, a také ze státních prostředků mohou obdržet i mimořádné podpory. Za zmínku stojí i humánní stránka tohoto zákona, která odstranila opatření z padesátých let a stejné důchody přiznala i býv. živnostníkům a také legionářům z 1. světové války (je jich ve Vlčnově 5: ruští: Jan Kovář, Fr. Pavelčík, Jan Ulčík, italští: Šimon Klabačka a Jan Ondrůšek), do této doby odstrkovaným.

Sociální a zdravotní komise při MNV přispěla ze svého rozpočtu datovaného státem navíc 15.120 Kčs na obědy důchodců, 6.970 Kčs k jednorázovým výpomocím potřebným občanům a na nákup uhlí a jiných potřeb částkou 2.789 Kčs. Komise několikrát navštívila nemocné, u kterých je prováděna pečovatelská služba, zkontrolovala sociální zařízení v pohostinstvích a ve školách, provedla kontrolu vyvařování a zjištěné závady po dohodě s účastníky hned odstranila.

V. KULTURNÍ POMĚRY

V pondělí 11. března 1968 zemřel v Luhačovicích jeden z čelných malířů slováckého lidu, akademický malíř Otta Ottmar, ve věku 82 let. V roce 1911 se poprvé dostal do Vlčnova - na Slovácko. V té době bylo Slovácko ještě poměrně etnograficky zachovalé a inspirovalo jej svým původním prostředím a svými barvami do té míry, že mu již navždy zůstal věrný. Po válce se zabýval také uměním užitým, grafikou a navrhováním plakátů. Jeho plakátu „Na pouti“, zobrazujícího ženy z Vlčnova, použilo ministerstvo železnic v desetitisícových nákladech pro reklamu turistiky ve všech zemích. Slovácko jej tak mocně přitahovalo, že v r. 1934 přesídlil do Vlčnova, kde bydlel u Pavelčíků čp. 100, později ve starém dvoře. Zde jej zastihla druhá světová válka a jeho ateliér v této nešťastné době se stal střediskem vlastenectví a neochvějné jistoty v porážku fašismu. Po válce pracoval ve Vlčnově až do roku 1951, kdy se přestěhoval do Luhačovic. Díla z této doby byla vystavena v muzeu J. A. Komenského v Uh. Brodě dvakrát, a to v r. 1939 a 1949. Poslední jeho výstava se konala v jeho obdivovaném Vlčnově při oslavách 700 let trvání obce v r. 1964. Jeho díla jsou rozmístěna po celém světě v Paříži, v New Yorku, Londýně, Belgii, ve Vídni a v Rusku. Toto roztroušení znemožňuje uskutečnit soubornou výstavu jeho díla. Ottmar byl člověk dobrý a skromný. Jeho umění bylo uměním poctivého dělníka, který pracuje na dobrém díle.

Po dlouhých přípravách, hlavně však častých zkouškách pod vedením kapelníka Bedřicha Rektoříka z Uh. Brodu se nejprve hudba vlčnovská představila se svým programem občanům Vlčnova na návsi před školou.

V pátek ráno 24. května byli hudebníci s vlčnovskými kroji v kufrech připraveni k odjezdu do městečka Halleinu, které leží u Salzburku. V místě téměř tisíc občanů Vlčnovjany očekávalo. Prvním vystoupením vlčnovské dechovky byl dvouhodinový koncert na náměstí. Večer hráli ve velkém sále taneční hudbu až do pozdních hodin, protože přítomní požadovali další a další české polky a valčíky.

Příští den jeli do městečka Abtenau, kde byly slavnosti celé Tennenské oblasti. V dopoledních hodinách byl velký průvod všech přítomných krojovaných souborů a hudeb, v jehož čele pochodovali Vlčnovjané. Po návratu do Halleinu se uskutečnil monstrkoncert společně s místní hudbou.

Zájezd byl úspěšný. Vlčnovjané si prohlédli Vídeň, Alpy, zahráli i celníkům na hranici. Vrátili se 28. května. Vlčnovská dechová hudba dobře reprezentovala nejen svou obec, ale i svou vlast. Ocenil ji dopis z Rakouska, který došel do Vlčnova: „Dechová hudba z Vlčnova byla hostem občanské kapely města Halleinu. Svou kultivovanou hrou, disciplinovaným vystupování a jednáním byla v našem městě velmi srdečně přijata. Zúčastnili se jako hosté i velké hudební slavnosti ve městě - Abtenau, kde za své vystoupení sklidili rovněž všeobecný obdiv všech přítomných občanů. Vlčnovská kapela učinila svou návštěvou v Rakousku krásnou službu své vlasti. S projevem účty kapelník Henzl, Hallein, Rakousko.“

U příležitosti dětského svátku pořádala škola 16. června na novém stadiónu Dětský den, převážně se sportovním programem. Zvláště velkolepý byl průvod školní mládeže ve sportovním úboru. Za krásného počasí se tato školní slavnost velmi vydařila.

Jízda králů 2. června se letos zúčastnil i čs. státní film, aby ve Vlčnově provedl záběry k připravovanému filmu „Žert“ podle románu Milana Kundery. Přítomen byl režisér Jaromil Jireš se svým štábem a herci Josefem Somrem a Janou Dítětovou v čele.

Filmovali v době jízdy v neděli po celé dědině a před králem, jímž byl chlapec Frant. Kovář čp. 714, v pondělí pokračovali v Rybářích u Mikulcového čp. 49, v úterý u kostela, znovu přijeli v sobotu 13. července. Do děje zapojili na 40 Vlčnovjanů, kromě královské družiny, mladých i starých. Scény si doplňovali záběry v Uh. Hradišti ve dnech 5.-9. srpna, kam sváželi denně na 20-40 Vlčnovjanů a to i k nočním záběrům v parku. Tito umělci už vloni u nás natočili krátký film „Na krále“, v němž vystupoval mladý král Ant. Moštěk čp. 682. Tento film se v místním kině letos slavnostně uváděl.

O zpestření slavnosti se postarala letos i místní organizace Svazu zahrádkářů, která uspořádala ve sklepě pod MNV Výstavu vína s ochutnáváním s velmi zdařilým úspěchem a hojnou návštěvou.

Církevní slavnosti se letos už obnovovaly v původní podobě. V neděli 16. června se konal slavnostní průvod Božího těla, kterážto slavnost byla po r. 1948 omezena na 4 chrámové zdi. Byly ozdobeny staré čtyři kapličky (Pavelčíkova v Rybářích, Kučerova čp. 58, Jančova nad Spolkem, Moštkova nad farou). Účast byla ohromná, stále přes polovinu krojovaných, přijeli přespolní jmenovitě z Luhačovic tak, jak tomu dříve bývalo.

Rovněž starodávná církevní pouť na Velehrad 5. července se znovu zaskvěla v plné slávě. Silnice k Velehradu byly doslova napěchovány poutníky, z nichž mnozí svými vlastními vozidly zatarasili všechny příjezdy. Také z Vlčnova odjel na Velehrad autobus s poutníky, někteří jeli na motocyklech i osobními vozy.

Připravilo se obnovení místní jednoty „Československé obce sokolské“, po r. 1948 rozpuštěné. I ve Vlčnově se utvořil přípravný výbor Sokola. Tvořili jej: Frant. Zemek čp. 602, předseda, Jan Koníček čp. 934, jednatel, Zdeněk Králíček čp. 179, náčelník, Věra Pavelčíková čp. 98, náčelnice. Na pohřbu bývalého starého sokolského cvičence Josefa Mikulce čp. 340, který se konal 7. srpna, se zúčastnili v sokolských krojích, dosud uchovaných, tři členové: Josef Koníček čp. 55, Antonín Moštěk 682 a Ant. Křapa čp. 721. Po srpnových událostech slibný vývoj sokolské myšlenky se zpomalil.

Vloni otevřený sportovní stadión ve Vlčnově se stal od 15. června dějištěm filmové přehlídky. Po celý týden v krásném přírodním prostředí předváděly se širokoúhlé filmy světové úrovně. Četník ze Saint Tropez, Šíleně smutná princezna, Hrdinové z Telemarku, Rio Bravo. Zlatokopové z Arkanasu, Četník v New Yorku a Dobrodruh z Istanbulu.

Filmy se všeobecně těšily velkému zájmu a pozornosti diváků. Obecenstvo poctilo největší návštěvou v počtu 694 osob český barevný film Šíleně smutná princezna, nejpříznivější kritika však vyzněla pro film anglické produkce Hrdinové z Telemarku.

Ukázalo se, že nový sportovní stadión svou prostorností a zařízením plně vyhovuje i těm nejnáročnějším produkcím, zvláště pak nová železobetonová konstrukce tribuny, která pojme 1.000 osob, je chloubou budovatelů nového vlčnovského sportoviště. Tentokráte jeho rozsáhlé prostory hostily na festivalu i přespolní z Hluku, Dolního Němčí, Veletin, Hradčovic a Podolí, kteří tvořili přes čtvrtinu všech účastníků. Všichni si z festivalu odnášeli nezapomenutelné zážitky. Bylo přáním všech návštěvníků, aby se filmové přehlídky v přírodním hledišti každého roku opakovaly.

Dva zástupci z Památkové péče v Brně navštívili v říjnu MNV a kronikáře Josefa Kukulku s žádostí o uchování vinohradnických búd ve starém slohu a o zřízení vlastivědné jizby ve Vlčnově. Touto otázkou se zabývala 10. prosince i Národní fronta a přijala toto usnesení: „Upozornit stavební komisi při MNV, aby nepovolovala větší adaptace vlčnovských búd po moderním vzoru, neboť budou pojaty do památkové péče”. Dále bude nutno vyhlédnout a projednat s některými majiteli starého vlčnovského obydlí, kde již není dědiců, odkoupení tohoto domku pro „Vlčnovské muzeum”. Jedná se o domy čp. 778, 57, 738, ve kterých jsou stará kamna, pec, dřevěný strop, hliněná podlaha.

Letos poprvé od doby před únorem 1948 se začalo po celé vlasti v době vánoční s postavením Vánočního stromu republiky. Na podnět Národní fronty ve Vlčnově postavil se pěkně urostený smrk v parčíku pod křižovatkou týden před vánocemi. V pokladničce na stromě umístěné se vybralo do půli ledna příštího roku, kdy celá akce skončila, celkem 2.027 Kčs.

Sportovní výkony vlčnovské fotbalové jedenáctky stále upadají. Lidé o tom říkají: Neměli jsme pěkného hřiště a postavili jsme dobré mužstvo, dnes se pyšníme záviděníhodným stadiónem a zase upadá fotbal. V jarní soutěži se vlčnovští fotbalisté umístili v I. B třídě mezi 14 soupeři na 4. místě, v podzimním kole klesli na 12. místo.

VI. RŮZNÉ

Počasí letošního roku bylo vcelku chladné a deštivé, pro zemědělce na práce náročné. Leden začal mírnou zimou s dostatkem sněhu, který však začátkem února s polí roztál, přechodně se objevil od 4.- 8. března, ale jinak nedostatek zimní vláhy byl z jara citelný. Zima dostoupila kulminačního bodu - 23 °C a to 10. ledna, zatím co jarní měsíce byly velmi teplé. 25. března se všeobecně seje, jarní mrazíky od 10.-13. dubna (- 6 °C) zasáhly květenství ořechů a částečně švestek a třešní v dědině i ve vinohradech. Velká dubnová vedra, která dosáhla 23. dubna + 27 °C, přivolala 6. května prudkou vichřici o rychlosti přes 100 km/hod.., která polámala stromy, na Údraží odmetla právě nasetou cukrovku, kterou muselo JZD znovu obset. Květen zůstal chladný, největší, celkem krátká vedra vyvrcholila až 8. července, kdy dosáhla 34 °C. Vzápětí na to se 11. července o 16 hod. přihnala již druhá zkázonosná vichřice o síle 200 km/hod., která se prohnala jižní Moravou až k Val. Kloboukům, kde způsobila citelné hmotné škody. Vlčnov tato vichřice celkem minula. Žně začaly 12. července, a skončily 19. srpna. Na 21. srpna se družstevníci chystali k oslavě dožaté, ale vojenské události to přerušily. Od zhoubné vichřice se počasí trvale zhoršilo, stále přeprchávalo a bylo chladno po celý podzim. Za deštivého počasí hrozny hnily, Müller-Thurgau se proto sbíral už koncem srpna, ostatní na Václava při nízké cukernatosti (10 - 15 °Kl.). Cukrovka se sklidila včas. První mrazík se dostavil 21. října - 3 °C, první sníh 15. listopadu, zimní krajina se pokryla sněhem až 17. prosince. Sníh vydržel do konce roku, teplota klesla nejníže 30. prosince na - 18 °C.

Ze soboty na neděli 27. října nastala krádež v horní hospodě, při níž pachatel odcizil menší obnos peněz, cigarety a alkohol.

Pozdě večer 16. prosince narazil neznámý řidič těžšího automobilu na elektrický sloup před Bařinovým nad kostelem. Sloup prudkým nárazem přerazil, poškodil též sousední přípojky a potrhal elektrické dráty. Naštěstí nepřišlo od elektrického proudu k žádnému úrazu ani požáru.

 

Ve Vlčnově 15. března 1969.
 

Zpravodaj

Fotogalerie

Náhodná fotogalerie

Kalendář akcí

Mobilní aplikace

v obraze

google-play-downloadapp-store-download