rok 1966
Rok 1966
I. POLITICKÝ A VEŘEJNÝ ŽIVOT
Odchodem tajemníka Josefa Dostála z Vlčnova do Uh. Brodu v r. 1965 nastal v letošním roce značný přesun lidových pracovníků i úředníků MNV ve Vlčnově. Zatímně do konce min. roku zastupoval funkci tajemníka MNV František Janča čp. 786, který od roku 1966 (8. února) byl zvolen předsedou MNV za odstoupivšího dosavadního předsedy Ant. Eliáše. Místo tajemníka přijal dosavadní zemědělský pracovník Frant. Koníček čp. 452. Též u vedoucích komisí MNV nastaly důležité změny v tomto roce. Od 8. února pracuje jako předseda zemědělské komise Josef Zemek čp. 844, který koncem roku přešel do funkce předsedy školské a kulturní komise. Předsedou zemědělské komise, která byla sloučena s komisí pracovních sil, zvolen František Kučera čp. 80. V obvodě č. 12 zvolen v doplňovacích volbách 10. července za odstoupivšího taj. Dostála Vincenc Kadlčík čp. 213, průvodčí Čs. autobusové dopravy.
Tímto přesunem došlo nutně i ke změnám správních zaměstnanců MNV. Do funkce zemědělského pracovníka přešel dosavadní pokladník Karel Křapa. Funkci pokladníka přijala Marie Májíčková, až dosud matrikářka MNV. Její funkci převzala Marie Bobčíková z čp. 709. Bývalý zemědělský pracovník MNV František Gavalec čp. 606 odešel do důchodu od 1/6 1965.
Stav obyvatelstva obce má rok od roku vzestupnou tendenci. V roce 1966 se ve Vlčnov narodilo 52 dětí, z toho 51 v nemocnici v Uh. Hradišti a pouze 1 v místě. Zemřelo 34 osob, z toho ve Vlčnově 20, v nemocnici v Uh. Hradišti 13 a 1 osoba v Kroměříži. Nejvíce osob zemřelo koncem roku, kdy řádila, hlavně mezi starými lidmi, zhoubná chřipka. Uzavřeno bylo 33 sňatků na MNV ve Vlčnově, sňatky uzavřené Vlčnovjany mimo obec se nedaly zjistit, protože hlášení do naší obce není úplné. Na MNV se už tradičně provádí vítání do života, které se letos organizovalo 12 krát; téměř všechna novorozeňata jsou tutéž neděli pokřtěna v místním kostele. Dne 6. prosince zemřel nejstarší občan Vlčnova Jakub Koníček čp. 55 ve věku 92 let. Své místo uvolnil Marii Bařinové z č. 300, narozené 7. září 1874.
Rozpočet MNV v r. 196 je aktivní, třebas národní výbor v tomto roce vydal značné částky na zvelebení obce a nešetřil ani na příspěvky sociálního zabezpečení. Rozpočet se v číslicích jeví takto:
plán | splněno | |
Příjmy: | 1,321.400 Kčs | 1,356.965 Kčs |
Výdaje: | 1,236.800 Kčs | 1,312.053 Kčs |
Hlavní položky příjmů (v tisících Kčs): domovní daň 88, zemědělská daň 20, kino 55, z prostředků okresu 770. Hlavní položky vydání: silnice a chodníky 509, stadión 93, mateřská škola 22, základní devítiletá škola 119 (z toho opravy školy 60), školní potřeby 17, školní jídelna 98, kino 31, sociální zabezpečení 34.
Začátkem roku 18. ledna se do Vlčnova nastěhovala nová cikánská rodina vdovce Vilibalda Holomka s Oldřiškou Danielovou. Byla ubytována pod dolním hostincem v čp. 758. Rodina má 5 dětí a uvedla se celkem nežádoucně. Otec, několikráte trestaný, byl koncem roku znovu pro trestní činy odsouzen k trestu omezení svobody nepodmíněně, děti pak dělají škole svým toulavým životem těžké starosti. zato druhá cikánská rodina v Rybářích, která se k nám přestěhovala už v r. 1961 vede celkem spořádaný život.
Letošního roku se zase několik Čechoameričanů dojelo podívat a potěšit se vzpomínkami na své mládí. Tak 28. května přijel z Argentiny Jakub Hala, začátkem června Helena Vaculíková 30. července Karel Mikulec s rodinou. Vraceli se s milými vzpomínkami.
II. HOSPODÁŘSKÝ ŽIVOT
V roce 1966 hospodařilo JZD na 1.772 ha zemědělské půdy, z toho orná činila 1690 ha. Ladem leželo 70 ha; bylo to na Havřicku pod Jaščami, kde se provádělo odvodňování. Stojí za zmínku, že dle odhadu bylo letos nevykoupeno 80 - 100 q česneku od JZD a záhumenkářů. Česnek se pak většinou znehodnotil. Celkem rostlinná výroba JZD není ještě na výši. Výnosy v r. 1966 se jeví takto:
Pšenice ozimá | 348,12 ha | 22,5 q/ha |
Pšenice jarní | 76,57 | 19,8 |
Ječmen jarní | 235,53 | 21,3 |
Oves | 141,70 | 13,9 |
Brambory rané | 3,0 | 146,3 |
Brambory ostatní | 35,3 | 63,4 |
Řepa cukrová | 152,5 | |
Řepa krmná | 16,- | 258,- |
Kukuřice na zeleno | 42,- | 200,- |
Jetel červený | 118,67 | 50,- |
Vojtěška | 250,89 | 71.- |
Luční porosty | 62,- | 40,- |
Vinice | 4,- | 32,5 q/ha. |
Živočišná výroba JZD vcelku splnila v r. 1966 všechny své dodávkové povinnosti a překročila plán tržeb při dodržení plánovaných nákladů.
V tomto roce otevřelo JZD nový čtyřřadový kravín na západní farmě, kam se svedl dobytek 6. července. Umístnily se tam 164 krávy ve stáří do 7 roků a s užitkovostí nad 2.000 litrů mléka. Podařilo se tam dovedně organizovat práci při obsazení dvojsměrného provozu, hlavně u dojiček. Za půl roku vychází průměrná dojivost v tomto kravíně IV. za stejnou dobu 4,85 a na kravíně III. 5,57 l mléka.
Druhá akce, která má přispět k rychlejšímu zvyšování užitkovosti stáda cestou výběru, se provádí na kravíně I., kde se zřídila stáje prvoteletek, kde se prověřuje užitkovost jednotlivých kusů v první laktaci.
Zatímco v chovu krav rok od roku užitkovost stoupá, v chovu mladého dobytka družstvo nepokročilo. Schází k tomu dva nejzákladnější předpoklady: vhodné ustájení a dostatek krmiva.
V chovu prasat se pokračovalo v min. roce v ozdravovací akci od sípavky. S tím se začalo koncem r. 1965, kdy se přivezlo z Prusinek 6 chovných prasnic a 30 mladých prasniček. Během tohoto roku obsadil se P1 zdravými prasnicemi odchovanými v Tuttelských boudách na Žlebě, koncem roku se obsadila také adaptovaná porodna z bývalého vepřína 28 prasnicemi nakoupenými na aukčních trzích. Družstvo na to dostalo od VZS 54 tisíc přímé pomoci a zbytek hradilo z vlastních prostředků.
Zavedla se dále novinka v odchovu selat. Říká se jí zkrácený odchov selat a provádí se tím, že po 7 dnech stáří se začíná selatům podávat zvláštní suchá směs a ve stáří 28 dnů ne od prasnic odstaví. Ukázaly se zde dobré výsledky.
V chovu prasnic a v odchovu selat dosáhlo družstvo podstatně lepších výsledků. Předtím, že 23 % vrhů pocházelo od zdravých prasnic a také tím, že se postupně zlepšuje úroveň ošetřování. Tak v r. 1965 uhynulo 395 selat z 2.604 narozených tj. 15,2 % a čistý odchov činil 13,46. V tomto roce uhynulo 208 selat z 2.281 narozených tj. 9,1 % a čistý odchov činil 14,52.
Promoření prasat se rovněž nepříznivě odráží v žíru prasat. Letos uhynulo 138 prasat v žíru tj. 7,75 % ze zastavených, 380 činí nutné porážky, závodní jídelna a volný prodej 21,04 % a jen 21,21 % ze zastavených prasat se odeslalo jako dokrmené kusy na normální dodávku.
I v chovu drůbeže nastalo letos zlepšení. V roce 1965 se vyrobilo 608 tisíc vajec při průměrné snášce na nosnici 161,79; letos 669 tisíc při snášce 172,10. Chov drůbeže je závislý na zásobách zrnin, není výnosný a v budoucnu, jak budou vybudovány velkokapacitní haly na výrobu vajec a našem okrese, hodlá JZD chov drůbeže zrušit.
Stav hospodářského zvířectva k 31/12 1966:
|
JZD |
Záhumenkáři JZD |
Soukromníci |
Soukromníci nad 0,50 ha |
Celkem v obci |
1. Slepice |
3 880 |
2 291 |
433 |
107 |
6 611 |
Husy |
|
124 |
17 |
4 |
145 |
Kachny |
|
|
|
|
|
Krůty |
|
7 |
3 |
2 |
12 |
2. Kozy |
4 |
196 |
22 |
4 |
226 |
3. Ovce |
|
9 |
7 |
|
16 |
4. Prasata |
1 357 |
374 |
43 |
13 |
1 787 |
5. Skot |
1 028 |
95 |
5 |
18 |
1 146 |
6. Koně |
34 |
|
|
6 |
40 |
K uvedené tabulce úředního sčítání dlužno podotknout, že až na rubriku drůbeže je spolehlivá už proto, že se z ní vychází při povolování porážky vepřů, dodávky masa, prodeje apod. U drůbeže, kde dodávky vajec nebyly vázány předpisy, je soupis odhadem o třetinu nižší proti skutečnému stavu. Záhumenkáři, drobní držitelé a soukromí rolníci se totiž obávali zvýšené dodávky vajec a drůbeže.
Přehled o plnění dodávek zem. výrobků za rok 1966:
|
|
předpis |
dodáno |
JZD |
mléka |
858 050 l |
889 602 l |
|
vajíček |
650 000 ks |
655 580 ks |
|
masa hov. |
620 000 kg |
741 950 kg |
|
masa vepř. |
1 800 000 kg |
1 771 800 kg |
|
masa telecí |
150 000 kg |
122 910 kg |
|
masa drůbeží |
0 |
5 630 kg |
Záhumenkáři JZD |
mléka |
42 400 l |
73 767 l |
|
vajíček |
96 000 ks |
84 475 ks |
Soukromě hospodařící rolníci |
mléka |
9 150 l |
17 271 l |
|
vajíček |
21 500 ks |
14 430 ks |
|
masa hov. |
2 300 kg |
2 598 kg |
|
masa vepř. |
1 700 kg |
503 kg |
|
masa tel. |
0 |
459 kg |
|
zrnin |
6 040 kg |
2 750 kg |
|
brambor |
3 000 kg |
1 250 kg |
|
cukrovky |
6 400 kg |
945 kg |
Z tabulky je jasno, že značně byly překročeny dodávky mléka u JZD, záhumenkářů a soukromě hospodařících rolníků. Je to v důsledku nadbytku píce při letošním deštivém roce. I s dodávkou hovězího masa se všichni vyrovnali, zato u vepřového a telecího to bylo horší. U zrnin a brambor počítali rolníci zřejmě s vlastní potřebou. Nejhorší byla dodávka cukrovky. Je třeba uvážit, že soukromí rolníci dostali půdu nejhorší bonity, kterou JZD nemohlo potřebovat do svých honů a jež se pro pěstování cukrovky vůbec nehodí. Jedná se o tratě Jasča, Vinohrady, Bočky, Topolov, Podhájčí a Padělka.
Stálých, trvale činných zaměstnanců činí 531, z toho 358 žena 143 mužů družstevníků a 30 zaměstnanců. Družstvo i letos vedl předseda František Klabačka.
Hospodaření JZD nám dokreslí následující výkaz:
Ukazatel |
Skutečnost |
Skutečnost |
Celkový majetek |
22 884 929 |
22 954 052 |
z toho úvěry a dluhy |
10 314 256 |
9 839 316 |
vlastní majetek |
12 570 673 |
13 114 736 |
Hodnota základních prostředků: |
|
|
budovy |
7,600.600 |
9 746 500 |
stavby |
918 400 |
1 828 900 |
energetické stroje a zařízení |
935 921 |
1 068 000 |
výrobní stroje |
1 530 594 |
1 017 000 |
dopravní prostředky |
1 087 736 |
937 000 |
nářadí a inventář |
111 771 |
105 000 |
trvalé porosty |
183 225 |
245 000 |
Plnění finančního plánu: |
|
|
tržby z rostlinné výroby |
1 768 119 |
2 684 000 |
tržby za mléka a vejce |
2 219 197 |
2 449 000 |
tržby za zvířata, maso |
3 219 478 |
3 057 000 |
tržby z vlastní činnosti |
1 105 900 |
1 402 000 |
nerealizační výnosy |
1 814 515 |
1 497 000 |
Rozdělení tržeb: |
|
|
náklady, materiál |
4 868 227 |
4 815 000 |
mzdy zaměstnancům a brigády |
522 000 |
455 000 |
zemědělská daň |
512 658 |
756 000 |
pojistné |
343 355 |
370 000 |
úroky |
169 730 |
188 000 |
nemocenské pojištění |
60 819 |
40 000 |
příspěvek soc. zabezpečení zaměst.: |
|
|
11.2 % z odměn |
355 875 |
382 000 |
splátka úvěru na zákl. náklady |
|
|
příděl NF na rozšířenou reprodukci |
29 657 |
479 000 |
příděl sociálního fondu |
226 000 |
125 000 |
mléčné prémie a kádrová výpomoc |
24 700 |
84 000 |
členům na prémie |
150 000 |
269 000 |
členům na naturálie |
100 000 |
90 000 |
členům na PJ |
2 283 717 |
2 373 000 |
pevná odměna |
568 340 |
528 000 |
Celkem rozdělení tržeb |
10 290 168 |
11 028 000 |
Počet pracovních jednotek PJ |
175 670 |
169 500 |
Po zhodnocení celoročního hospodaření činí PJ 14 Kčs, dále 3 - 6 q obilí strop, nad strop za PJ à 2 Kčs.
Členové mají dále nárok na dovolenou:
od 300 PJ | 6 dní dovolené à | 40 Kčs = 240 Kčs |
400 | 10 | 400 Kčs |
500 | 14 | 560 Kč |
700 | 16 | 640 Kč |
nad 700 | 18 | 720 Kčs |
Počet soukromě hospodařících rolníků se od doby zavedení většinového družstva ztenčil koncem roku na pouhé 4, kteří vlastní jednotlivé na 2 ha půdy. Dalších 10 rodin hospodaří na půdě od 0,50 ha - 2,- ha. Do prvé skupiny čtyř závodů, které dohromady hospodaří na 14,21 ha zemědělské půdy, většinou horší bonity, patří: Cyril Zemek 509, Frant. Machálek čp. 365, Karel Mařice čp. 790 a Jan Chovánek čp. 791. O jejich hospodaření a plnění dodávkových povinností vůči státu možno říci, že si vedou celkem slušně a rovněž s dodávkami se dobře vyrovnali.
Podnik Komunální služby ve Vlčnově zaznamenal v tomto roce další rozvoj:
|
Plán |
Skutečnost |
Výkony |
1 513 000 Kčs |
2 043 000 Kčs |
Tržby od obyvatel |
800 000 |
1 152 000 |
Mater. a jiné náklady |
638 000 |
912 000 |
Hrubý důchod |
836 000 |
1 075 000 |
Mzdy |
693 000 |
821 000 |
Odvody nár. výboru |
59 000 |
106 000 |
Rozděl. hrubý důchod |
839 000 |
1 041 000 |
nerozdělená |
--- |
34 000 |
Počet zaměstnanců |
48 |
56 |
Stav učňů |
7 |
7 |
Ředitel KS František Zemek
Nemalá pozornost byla věnována údržbě a vlastní výstavbě podniku. Byla rekonstruována sklenářská a zámečnická dílna, postaven nový sklad pro technické služby, rozšířena oděvní služba, nově vybudovány kanceláře podniku a postaveny sociální zařízení. Na tuto práci vynaloženo celkem 100 tisíc korun.
Zaměstnancům bylo umožněno zúčastnit se všech kulturních akcí, které podnik hradil ze svých prostředků; byla zvýšena i průměrná měsíční mzda z plánované 1.197 Kčs na 1.239 Kčs.
V průběhu roku byly zavedeny v podniku nové výrobky: dlažba 30 x 30 cm a 20 x 20 cm, kterou podnik přednostně dodal MNV na chodníky, dále byla podstatně rozšířena výroba cementových rour.
V závěru roku byla v podniku zavedena nová organizace podle směrnic min. vnitra, podnik je rozdělen na 6 samostatných celků s odpovědnými vedoucími:
1. Stavební středisko
2. Středisko technických služeb
3. Oděvní služby
4. Zdravotně - technické služby
5. Doprava a zásobování
6. Správa podniku
V roce 1966 zavedl podnik jednu volnou sobotu a posléze dvě tj. podnik přešel na 44 hod. pracovní týden.
Pomoc ze strany ONV je minimální; drží se staré zásady, že Vlčnov v minulosti nic nepotřeboval a je nadále nezájem rozvoji služeb ve Vlčnově pomoci.
III. VÝSTAVBA OBCE
I letos se celkem úspěšně pokračovalo ve zvelebování obce akcí „Z“ (tj. pomocné práce zdarma občany). Pokračovalo se v budování silnic, kanalizace k vinohradům, vod. přípojka do Zdrav. střed. a 7 okolních domů úprava potoka na dolním konci, železná lávka v Rybářích naproti Mikušků a výstavbě sportoviště. Pokud se týká dobrovolné pomoci občanů, možno říci, že rádi pomohli v akcích, které přímo slouží zlepšení jejich okolí; při budování stadiónu byla však ochota dobrovolníků už liknavější.
Letošního roku pokračoval MNV dále v úpravě místních komunikací, jmenovitě v odlehlých částech a koncem roku se pustil do úpravy chodníků při hlavní silnici. Pozoruhodný je velký zájem o výstavbu obce u občanů, kteří s nevšedním zájmem, často v noci po své práci, vykládali kámen na nádraží v Hradčovicích a v Brodě a k úpravě obce obětovali svůj volný čas i dovolenou. Odpracovali tím tisíce hodin, jak uvádím níže podle záznamů vedoucího pracovníka cestáře Josefa Maráška.
V r. 1966 byly provedeny tyto úpravy komunikací:
1. Ulice 28. října zpevněna štěrkovou vrstvou 12 cm uválcovanou a opatřena dvojitým dehtovým nátěrem, zasypáno drtí, délka 675 cm (= 2.800 m2), nákladem 70.380 Kčs, plus 1.780 brigádnických hodin zdarma.
2. Ulice 1. máje zpevněna 8 cm štěrkovou vrstvou a dvoj. dehtovým nátěrem, uválcováno, zásyp drtí, délka 72 m (= 312 m2), nákladem 7.831 Kčs.
3. Ulice podél hřbitova za humny po Horní chalúpky zpevněna 15 cm strusky, 12 cm štěrku s dvoj. deh. nátěrem, zasypáno drtí a uválcováno, délka 600 m (2.450 m2), naklad 61.739 Kčs.
4. Ulice k vinohradům, odbočka ze silnice od sv. Jakuba, zpevněna 10 cm strusky, 10 cm štěrku, 2 dehtové nátěry, zadrťováno a uválcováno: délka 463 m (1.872 m2), náklad 47.187 Kčs.
5. Ulice na Vale zpevněna 10 cm strusky, 10 cm štěrku, 2 dehtové nátěry, uválcováno v délce 200 m a 95 m jen vrstvu 5 cm 2 dehtové nátěry, uválcováno, náklad 15.666 Kčs (941m2).
6. Ulice za rybníčkem a nová čtvrť, zpevněna 15 cm strusky a makadam, 12 cm štěrku, 2 deh. nátěry, zásyp drtí, uválcováno, délka 480 m (1.757 m2), náklad 44.300 Kčs.
7. Příjezd ke Zdrav. středisku, zpevněn 10 cm štěrku, 2 deh. nátěry, uválcováno a podrťováno, délka 43+25 = 195 m2, náklad 4.894 Kčs.
8. Oprava mostovky včetně příjezdových ramp, příjezdné silnice v dol. konci, zpevněno 6 cm štěrku, 2 deh. nátěry, podrťováno a uválcováno, délka 24 m (131 m2), náklad 2.300 Kčs.
9. Úprava prostranství před pekárnou, zpevněno 10 cm štěrku, 2 deh. nátěry, podrťováno, uválcováno, délka 18 cm (72 m2), náklad 2.400 Kčs.
10. Silnice hradišťská, zpevněna 15 cm makadamu, 10 cm štěrku, 2 deh. nátěry, podrťováno, uválcováno, délka 50 m (200 m2), náklad 10.400 Kčs u 120 m (600 m2) jen 15 cm mak., náklad 4.600 Kčs.
11. Příjezdné k restauraci v „búdách“, zpevněno 15 cm makadamu, 10 cm štěrku, uválcováno, délka 70 m (210 m2), náklad 3.000 Kčs.
12. Úprava a zřízení vozovky od vjezdu do dvora podle JZD, po Jar. Valu, zpevněno 15 cm makadamu, 1 deh. postřik, 3 cm štěrku a uválcováno, délka 600 m (= 3.170 m2), na 12 cm štěrkovou vrstvu navezeno materiálu na délku 250 m, náklad celkem 69.269 Kčs.
13. Ulice za dvorským mlaty, zpevněno 12 cm makad., 1 deht. nátěr, štěrk. vrstva 3 cm, uválcováno délka 12 m (= 600 m2), nákladem 14.207 Kčs.
14. Příjezdné na Drahy (pod Záhumenice), zpevněno 12 cm makadamu, 1 deh. postřik, uválcováno, 3 cm štěrku, náklad 7.000 Kčs.
Délka úprav vozovek celkem 3.720 m (= 15.385 m2), náklady na uvedené práce 365.176 Kčs. Odpracováno svépomocí 8.939 brigádnických hodin.
Dále vybudována betonová dlažba (50/50, 30/30, 20/20) od sokolovny na dolní konec po příjezdnou silnici k Malaníkovému, od holírny po Zdrav. středisko, nástupiště u Narpy, 3 přechody na lávky přes potok, délka 1488 m (=2.167 m2), náklad 144.207 Kčs, k tomu svépomocí zdarma odpracováno 1.668 brigádnických hodin.
Celkem se v r. 1966 se vydalo na úpravu obecních cest a chodníků 509.384 Kčs a občané odpracovali při těchto pracích svépomocí zdarma 10.607 brig. hodin.
I letošního roku se pokračovalo ve výstavbě hospodářských objektů JZD, jak ukazuje níže uvedený přehled práce stavební skupiny JZD:
Stavba |
Kčs |
PJ |
Mzdy Kčs |
K-174-3 |
395 000 |
3 160 |
19 750 |
silážní jámy |
120 000 |
960 |
6 000 |
vozovky II.F |
190 000 |
1 520 |
9 500 |
G.O. rybník |
140 000 |
1 200 |
7 000 |
vodovod |
130 000 |
1 040 |
6 500 |
vozovka u kuchyně |
50 000 |
400 |
2 500 |
porodna prasnic |
100 000 |
800 |
5 000 |
vinohrad |
8 000 |
450 |
--- |
zahr. oplocení |
2 000 |
133 |
--- |
údržba vozovek |
5 000 |
450 |
--- |
údržba budov |
20 000 |
350 |
1 800 |
opravy pro RV |
16 500 |
150 |
--- |
vodní nádrž |
30 000 |
100 |
8 000 |
Letošního roku pokračovaly adaptace ve staré škole na Vale. byla dokončena výstavba školní kuchyně a její rekonstrukcí. V 1. poschodí byly 2 třídy renovovány, zaveden sem vodovod a dřevěná chodba nahrazena terasem. Adaptace školy se provedla z finančních prostředků ONV v Uh. Hradišti.
IV. HMOTNÁ ÚROVEŇ OBYVATELSTVA
V místním JZD vykazuje pozoruhodnou živnost sociální komise, která pod vedením svého předsedy svých členů, kontroluje nemocnost, vyplacení dávek v nemoci a úrazech, podpisuje lázeňskou léčbu a rekreaci.
Po dohodě s lékařem a zdravotní sestrou zorganizovala komise očkování proti tetanu. Proočkováno bylo celkem 460 členů JZD. Dále zajistila 31 dárců krve z řad družstevníků. Ze sociálního fondu bylo proplaceno na dávky v nemoci 108.989 Kčs 2 tisíce byly věnovány členům JZD s malým důchodem. Z doplňkové péče bylo pamatováno na staré rodiče družstevníků. Dvaceti z nich byla udělena jednorázová pomoc na otop a povlaky.
V r. 1966 odešlo do starobního důchodu 28 členů, do invalidního 1 člen a do částečně invalidního 8 členů. Celkem od 1. ledna 1960 do 31/12 1966 vyměřen starobní důchod 92 družstevníkům ve výši od 230 do 490 Kčs měsíčně podle průměrného výdělku v posledních 5 letech. Částečně invalidní důchod v této době dostalo 16 členů ve výši 121 - 234 Kčs. Tyto poměrně nízké důchody jsou vyměřovány proto, že naše družstvo patří mezi družstva s nižší úrovní hospodaření. K nízkým důchodům nechává JZD záhumenek pro 2 osoby 50 arů a pro 1 osobu 25 arů, i když nepracují v JZD. Dále byl v r. 1966 přiznán 9 lidem charakter se zmenšenou pracovní schopností. Komise po celý rok kontrolovala též hygienu v jídelně JZD a čistotu mléka v kravínech. Dále se komise stará i o zdravotní osvětu. V r. 1966 uskutečnila dvě zdravotní přednášky o první pomoci a všechny lékárničky vybavila zdravotním materiálem.
Hospodářského zvířectva ubývá rok od roku u záhumenkářů JZD. Někteří jsou nuceni pro nedostatek píce zřeknout se chovu krávy, jiní už dále nehodlají stále kupovat zrno, mléko a jiné pro výkrm dobytka, mladším se omezil i chov vepřů, i když dobrá zabíjačka četné rodiny stále láká. Přes všechny chovatelské potíže provedlo se v obci letos 476 domácích zabíjaček. Této staré tradice dom. zabíjačky se mnohé rodiny nemíní vzdát, protože značně posiluje jejich hospodářskou základnu a to bez větších chovatelských potíží a ustájovacích prostorů. Nedostatek masa na trhu a poměrně jeho vysoké maloobchodní ceny k chovu vepřů po domácku ještě přispívají.
V obci Blatnice, okres Hodonín, se vyskytla u dobytka slintavka. V celém okolí byla proto učiněna důkladná preventivní opatření k jejímu rozšíření. Díky hygieniků a zootechniků a také ukázněností občanů mohlo být opatření jako zákaz stěhování dobytka, desinfekce v kravínech i na silnicích, brzy odvolána. Celkem trvala karanténa dobytka ve Vlčnově od 2.- 13. května a díky dochvilné péče si nevyžádala žádných ztrát na dobytku.
V. KULTURNÍ POMĚRY
Vlčnovské slavnosti se vžívají. Letošní slavnosti, pořádané Radou MNV, byly rozvrženy na 3 dny. V pátek večer 27. května se v sále kina pořádala beseda nad právě vydanou monografií „Dějiny Vlčnova“. Besedu vedli autoři publikace dr. Met. Zemek a učitel Josef Kukulka. Občané, kteří naplnili sál kina, měli zájem o život svých předků. V sobotu vystoupil v kině estrádní soubor brněnských umělců.
Hlavní program byl v neděli:
6,30 hod. Budíček
9,00 - 14,00 Výstava „Vlčnov v obrazech a fotografiích“
10,00 - 12,00 Koncert vlčnovské dechovky před MNV, Vítání do života v krojích na MNV
10,30 - Vystoupení souboru Vlčnovjánek
13,00 - 14,00 Koncert vlčnovské dechovky u krále
14,00 - Odjezd družiny od krále
14,30 - Připojení královského průvodu na družinu u sokolovny a odchod na sportovní hřiště.
15,45 - 17,30 Vystoupení souboru Olšava z U. Brodu a žáků zdejších škol
19,00 - 23,00 Taneční zábava
19,00 - Opereta „ Muzikantská Liduška “.
Krojovaný průvod byl seřazen takto: 1. jezdec na koni se státní vlajkou, 2. žáci mateřské školy, 3. žáci ZDŠ, 4. Vlčnovské družice, 5. Soubor lidových písní a tanců Olšava z Uh. Brodu, 6. Vlčnovská dechovka, 7. ostatní krojovaní hosté, 8. Královská družina.
Počasí v sobotu a neděli slavnostem nepřálo, přeprchalo a bylo značně chladno, takže program Olšavy byl přemístěn z hřiště do kinosálu; podobně i taneční zábavy. Nepříznivé počasí odradilo mnoho cizích návštěvníků, čímž finanční efekt klesl velmi nízko, a tak jediná pojišťovna zachránila celkem nákladný podnik (vydání 15 tisíc Kčs) od deficitu.
Kulturní a osvětová práce ve Vlčnově naráží poslední léta na řadu těžkostí. Rozšířeno televizních přijímačů téměř do každé druhé domácnosti ve Vlčnově vcelku zpohodlnilo lidi do té míry, že i cesta do kina, divadla či na přednášku je jim zatěžko. Kina jsou navštěvována stále z 90 % mládeží, která vidí v kině doplněk společenského styku, jenž bývá na dědině často nudný. Kulturní přednášky jsou minimálně navštěvovány a při politických projevech zeje sál prázdnotou. Ještě na divadlo si Vlčnovjané potrpí, o lehčí estrády je zájem u mládeže značný. Ani plesy už nepožívají takové popularity jako dříve. A tak promítneme-li si dnešní psychózu do kulturně-osvětové práce ve Vlčnově, nemůžeme být ani zdaleka spokojeni, když uvážíme, že možnosti pro všestranný kulturní život i na vesnici se nabízejí daleko více než před 20-40 lety.
Podle výkazu činnosti Osvětové besedy, vedené učitelem Vojtou Janovským, pořádaly se v obci v r. 1966:
3 výstavy (ovoce, drobného hosp. zvířectva, myslivost)
3 estrády
3 divadla (z toho 1 zdejších ochotníků)
4 přednášky (2 Červený kříž a 2 Sdružení rodičů a přátel školy)
2 kursy (vaření, zahrádkářský)
6 plesů a taneční zábavy
O drobné hospodářské zvířectvo je poslední dobou stále větší zájem mezi malými chovateli. Tak ve Vlčnově přehlížela v neděli 25. září výsledky své práce místní organizace Svazu chovatelů drob. hosp. zvířectva na tradiční výstavbě holubů, králíků a drůbeže.
Místní výbor s předsedou Jar. Kolískem propaguje tak rozšíření chovu, zajišťuje státu důležité suroviny a zájemcům vedle radosti z chovu i maso a zdroj příjmu za kožešiny. Celkem na výstavě jsme viděli 212 holubů, 89 králíků a 76 kusů drůbeže. Vystavovali i chovatelé z Hluku, Nivnice i z Jalubí.
Vystavované zvířectvo bylo ohodnoceno a uděleno 19 čestných cen. Zvláštní zmínky zasluhuje pro mimořádně cennou kožešinu chov nutrií, který se ve Vlčnově začíná propagovat. Velmi úspěšně i v tomto oboru vede Václav Vozár.
Jak ukázala výstava ovoce ve Vlčnově 6 listopadu, převládají v obci už nové, moderní odrůdy. Mizí staré jablko Míšenské, Panenské, Valinky, hrušky Trpule, Ovesnačky a objevují se výstavní vzorky jablek Ontária, James Grieve, Coxovy renety, Sudetské, Parmény zlaté, Matčina jablka, z hrušek jsme viděli Pařížanku, Madame Verté a Dielovu máslovku.
Na výstavě se shromáždilo 191 vzorků jablek a hrušek. Pět nejlepších bylo oceněno okr. Svazem zahrádkářů. Z jablek zasluhuje pozornost Sudetská od Frant. Vaculíka 679, Parména, kterou vypěstoval Frant. Pavelčík 98 a James Grieve od Fr. Hamáčka 551. Z hrušek byla vyhodnocena Madame Verté, kterou se pochlubil Jar. Moštěk 502 a Pařížanka od Jar. Kováře 849. Vystavované ovoce daroval Svaz zahrádkářů dětem ve školní jídelně.
Dohlížecí výbor Jednoty ve spolupráci s výborem žen ve Vlčnově uspořádal kurs správné výživy. Za úspěšného vedení kuchaře Žižlavského scházelo se dvakrát týdně 21 žen do pohostinství sokolovny, kde se učily kuchařskému umění. A že byly ženy i jejich mužové s kursem spokojeni, v tom svědčí pěkné zakončení, které se konalo v neděli 27. listopadu. Již od rána bylo v kuchyni živo a děvčata se snažila připravit všechno co nejlépe. Přísálí sokolovny pomohli vyzdobit i muži. V 16 hodin byla tabule připravena a zástupci MNV, DV Jednoty a ostatní hosté včetně žen a jejich manželů zavedli k bohatému stolu. Pak přišlo překvapení. Do sálu přišli muzikanti, aby ženám zpestřili jejich program. Družná a veselá zábava spojená s hojným jídlem a pitím se protáhla do pozdních hodin.
Soubor Osvětové besedy ve Vlčnově sehrál v Lázeňském divadle v Luhačovicích operetu J. Balda a O. Šafránka - Muzikantská Liduška. Představení mělo dobrou úroveň a svou srdečností si získalo lázeňské publikum. Členové souboru s režisérem Jos. Mošťkem nastudovali náročnou operetu, která přispěla k obohacení programu Vlčnovských slavností. Soubor sehrál operetu i v několika obcích. Režisér vycházel z místní tradice a původní jihočeský kroj nahradil krojem vlčnovským. Vlčnovjané si „Lidušku“ ve svých krojích zamilovali a čtyři reprízy byly vyprodány do posledního místa.
Škoda, že soubor je odkázán jen na provizorní zařízení v místním kinosále, kde je nedostatečný šatnový prostor i technické vybavení. Vlčnov, jako jedna z největších zemědělských obcí v okrese, by si zasloužil moderní kulturní a společenský dům.
Místní národní výbor ve Vlčnově vydal v nakladatelství Blok v Brně publikaci „Vlčnov, dějiny slovácké obce“, kterou zpracovali dr. Metoděj Zemek, Frant. Zřídkaveselý, Josef Kukulka a dr. Jan Pavelčík; graficky upravil Jarmil Klecker. Monografie si všímá hospodářských, sociálních i kulturních osudů v jednotlivých vývojových etapách této slovácké obce. Publikace seznamuje čtenáře i s nejnovějším rozvojem Vlčnova. Kniha je doprovázena četnými plány, kresbami a bohatým fotografickým materiálem. Její autoři je vydali po mnohaletém vědeckém studiu v archivech, muzeích a kronikách. Publikaci vydal MNV v omezeném rozsahu 2.500 výtisků.
Už v listopadu min. roku vyzval Družstevník Vlčnov účastníky krajského přeboru, I.A a I. B tř. k účasti v zimním turnaji v kopané, nazvaném „O putovní pohár Vlčnova“. Pořadatelům se sešlo pět přihlášek: Sp. Uh. Brod, S. Dolní Němčí, Jiskra - Staré Město, Družstevník Vlčnov, Spartak Hluk, TJ SPP Kunovice. Vítězem poháru Vlčnova v r. 1966 se stal Spartak Hluk.
Fotbalový odbor Tělocvičné jednoty Družstevník ve Vlčnově, který se v r. 1963 propracoval poctivou hrou až do krajské soutěže jako jediný vesnický klub z kraje Jihomoravského, byl letošního roku po jarní soutěži vyřazen, sestoupil tak do I. A třídy a v podzimním kole i tam skončil mezi 14 partnery na posledním místě s pouhými 7 body. Tak nečekaný konce vlčnovské kopané ještě začátkem roku nikdo nečekal. Přespolním, ale i domácím fanouškům je to k neuvěření. Snažil jsem se zjistit pravé příčiny porážky. Dle názoru nestranných kritických pozorovatelů možno neúspěch Vlčnovjanů spatřovat v osobních sporech a neshodách mezi hráči a neschopností výboru kopané účinné zasáhnout do personálních sporů, které by se měli podřídit požadavkům sportovní kázně a dobrému jménu sportovního kolektivu. A tak koncem roku hledí D. Vlčnov s vážnými obavami, aby ho jarní turnaje příštího roku znova nevyřadil i z I. A třídy. Zatím vloni dostali se do krajské soutěže i sousední Dolněmčané a letos si své pozice v krajské soutěži slušně udrželi.
Na trénincích žáků to vypadá jako na velkém shromáždění lidu. Padesát chlapců na hřišti není nic neobvyklého. Proto Vlčnovjané utvořili dvě družstva, čímž umožní každou neděli hrát takřka polovině všech trénujících.
Chlapce mají na starosti tři trenéři: dlouholetý reprezentant Družstevníka Frant. Josefík, a dva učitelé: Vojtěch Janovský a Jirka Severín. Vlčnovští nejmladší fotbalisté trénují dvakrát týdně po dvou hodinách.
Na programu jsou především atletické prvky, seznámení s prostorem hřiště, zvyšování fyzické zdatnosti i výchova se sportovním kolektivu. A jaké mají chlapci výsledky? Většina chlapců je velkou nadějí pro kolektiv dorostenců, za který nastoupí už v příští sezóně. A kluci i vedoucí mají nakonec jedno přání, aby hráli v jedenáctce dorostenců a navíc už na novém hřišti.
VI. RŮZNÉ
Letošní rok se znovu vyznačoval velmi mírnou zimou, deštivým létem a krásným, mimořádně teplým podzimem.
Začátkem roku se teplota pohybuje kolem 0 °C s nepatrným sněhovým popraškem, který už začátkem února natrvalo roztál. Nejvyššího mrazu dosáhla mírná zima 21. ledna pouhými - 19 °C. Poslední jarní mrazík se dostavil 22. dubna a to - 2 °C, který celkem jarní květeně neuškodil. Zato v únoru se objevuje krásné slunné počasí, 7. března JZD seje. Teplý byl červen, kdy teploměr vystoupil na 32 °C a 14. srpna dosáhl kulminačního bodu 33 °C tepla. Doba žní od 20. července je provázena stálými dešti, takže JZD zase bylo nuceno od kombajnů ke kosám. Ještě 1. září zbývá kosit 32 ha obilí a teprve 19. září se JZD vyrovnalo s mlácením a žně tak zakončilo. V září a říjnu při krásném slunném počasí (5.října 28 °C, v noci 26. října 16 °C) vůbec neprší, takže podzimní setí se značně opozdilo. První podzimní mrazíček se dostavil až 22. listopadu a to pouhým - 1 °C mrazu. Teprve 30. listopadu napadlo více sněhu, který však záhy roztál a tak sychravé počasí trvalo až do konce roku. Podzimní mráz klesl nejníže na pouhých - 6 °C až 23. prosince.
Dne 27. dubna se nešťastně zastřelil Vincenc Chovánek čp. 767. Po příchodu z práce vyšel si rekreačně s brokovnicí na čekanou. Náhodně našli jej mrtvého dva mladíci Vozár a Jiří Moštěk v trati „Mikuláštíkovo boří“, kde si hoši hledali vršek ze smrčku na „máj“. Dle zjištění šlo pravděpodobně o nešťastnou náhodu, když jmenovaný asi zavadil brokovnicí o halouzku stromu. Přitom došlo k výstřelu, přičemž náboje vnikly do dolní čelisti a způsobily okamžitou smrt. Slavnostního pohřbu se zúčastnili hromadně členové Lidové myslivecké společnosti a velký počet občanů.
V ranních hodinách 19. dubna hořelo v domě Josefa Kučery čp. 533 na horním konci. Shořely chlévy. Více požárů v obci letos nebylo.
Ve Vlčnově 20. února 1967.