Obec Vlčnov
rozšířené vyhledávání
rozšířené vyhledávání

rok 1965

Rok 1965

I. POLITICKÝ A VEŘEJNÝ ŽIVOT

 

Letošní rok je jubilejním. Celá republika vzpomíná 20. výročí osvobození státu. 


Tímto duchem vděčnosti osvoboditelům se neslo veřejné dění i ve Vlčnově. V úterý 27. dubna 1965, ve výroční den osvobození obce rumunským vojskem bojujícím v rámci Sovětské armády, bylo uspořádáno v sále kina slavnostní zasedání výboru KSČ, MNV a NF. Už o 17. hod koncertovala před MNV vlčnovská dechová hudba. O 18. hod. prošel vesnicí slavnostní lampiónový průvod, při němž byly položeny členy Svazu protifašistických bojovníků věnce k pomníku padlých a k pamětním deskám umučených Vlčnovjanů. Večer na veřejné schůzi zhodnotil tajemník MNV Josef Dostál význam osvobození a rozebral 20 let budování socialistického státu. MNV vydal. k 20. výročí osvobození obce upomínkovou publikaci v rozsahu 2.000 výtisků. V publikaci objasnil dr. Met. Zemek partyzánský boj proti nacistům ve Vlčnově a kronikář MNV Josef Kukulka rozvedl ve dvou článcích historický pohled osvobození Vlčnova a výsledky budovatelského úsilí ve Vlčnově za uplynulých 20 let.

Partyzán Jura Pavelčík z čp. 7 vzpomíná v rozhovoru s kronikářem na pohnuté události, které prožil před 20 lety: „Věděli jsme, že dědina se může od dělostřelecké palby zachránit jen tím, že někdo z nás podá Rumunům zprávu o ústupu Němců. Šel jsem tedy ještě za ranního šera 27. dubna údolím potoka pod Drahami k Čupům. Rozprášená německá jednotka na okraji Boří si mne nevšímala, spíš se starala, jak rychle zmizet. A tu jsem na protějším svahu u silnice uviděl vojáka s automatem a kousek za ním další dva u polního telefonu. Domluvili jsme se lámanou slovenštinou, že Němci jsou pryč, což jsem pak tlumočil i jejich veliteli. Po zastavení palby jsem osvobozenecké rumunské vojáky šťastně přivedl do Vlčnova, kde je spoluobčané nadšeně vítali“.

Od. 1. září nastala změna ve funkci tajemníka MNV. Dosavadní tajemník Josef Dostál se odstěhoval do Uh. Brodu a vystřídal jej František Janča.

Plénum MNV zvolilo na své schůzi ze dne 19. března Komisi lidové kontroly:

Ladislav Kryštof – předseda, Frant. Marášek, Jiřina Ondrejková, Frant. Knotek 904, Petr Vaškeba, Jan Bařina, Zdeněk Šustil, Frant. Kučera 80, Cyril Hamáček, Mir. Koníček 881, Frant. Chvilíček.

Příjmy: 1,103.224 Kč. Z toho nejdůležitější (v tisíci Kčs): zemědělská daň 22, domovní daň 87, správní poplatky 13, hřbitovní poplatky 7, ze školní jídelny 72, kino 62, od ONV 663, z doplňkového rozpočtu 11.

Vydání: 971.748 Kč. Nejdůležitější (v tisíci Kčs): Akce „Z“ 206, komunikace 139, mateřská škola 18, ZDŠ 52, školní pomůcky 20, školní jídelna 101, kino 35, sociální zabezpečení 28, správa MNV 140, Služby obce Vlčnova (na investice) 189, z doplňkového rozpočtu 12, vodní hospodářství 9, vnitřní správa 5, osvěta 5.

K 31. 12. 1965 zůstatek u Státní banky v Uherském Hradišti 136.190 Kčs.

V roce 1965 se ve Vlčnově narodilo 46 dětí, z toho pouze 2 v obci, 44 dětí pak v porodnici v Uh. Hradiště. Zemřely 34 osoby, z toho 12 v nemocnici. Svateb uzavřeno 45, z toho však 26 se odbývalo mimo obec. K nejstarším občanům patří 92letý Jakub Koníček z čp. 55. Během roku nastal citelný únik do města (Uh. Brod, Uh. Hradiště), kde mnohé lákají stále lepší životní podmínky. Četní z nich stavějí družstevně. Koncem roku dosáhl počet čísel v obci 980, za rok přibylo 12 novostaveb rodinných domků.

Dne 6. července navštívil JZD Vlčnov milý host, zplnomocněný ministr republiky Ghana pan Martin Apiah Danauah, generální sekretář ghanské rady družstevních farmářů, v doprovodu svého tajemníka. Živě se zajímal o všechny změny, které se v JZD Vlčnov nastaly od jeho poslední návštěvy. V neděli 26. září přijeli k nám naši černí přátelé z Ghany znova. Když projížděli Vlčnovem, celá obec byla na nohou. Sedm ghanských přátel, mezi nimiž byla i dívka v národním černošském kroji, přijelo do Vlčnova z brněnského veletrhu. Přivedla je sem vzájemná družba a také slib daný před dvěma lety Družstvu čs.-ghanského přátelství. Poznali jsme, jak dobrosrdeční jsou naši černí přátelé. Po staroslovanském zvyku přivítání chlebem a solí jsme slyšeli jejich hřejivá slova uznání a vděčnosti za všechny poznatky, které u nás získali.

Závěrečná cesta našich černých přátel vedla do farmy JZD, kde si pohlédli objekty s nejmodernějším zařízením. Konec patřil srdečné zábavě. Snad nešťastnějším byl předseda JZD Frant. Klabačky, který byl pozván na návštěvu do Ghany, kam odjel 31. října. Vrátil se 13. listopadu. Byla to už jeho druhá návštěva v Ghaně.

Již po několik let každoročně přijíždějí do Vlčnova rodáci z daleké Ameriky. Letos navštívil rodinu Mikulcovu čp. 40 a starou matku Josef Mikulec s manželkou a dvěma dětmi. Ve Vlčnově pobyl od 18. července do 21. srpna, navštívil celou rodinu a na žádného nezapomněl hodnotným dárkem.

Letos se už podruhé vypravili také Vlčnovjané ke svým příbuzným do USA. Už začátkem ledna odjela tam Marie Šimčíková roz. Kučerová a vrátila se až v srpnu. V neděli 6. června odcestovala za svým manželem Františkem do USA Františka Kučerová z čp. 148, posledně bydlící v čp. 119. Kučerová u svého manžela v Americe zůstala a podle jejích písemných zpráv o návratu zatím neuvažuje.


II. HOSPODÁŘSKÝ ŽIVOT 


Mimořádné deštivé počasí v jarním a letním období hluboce ovlivnilo letošní úrodu. Pole nebylo schopné vsát vodu, tvořily se i močály i tam, kde nikdy nebyly. Proto nebylo možno zaset 70 ha polí, které zůstaly ladem po celý rok. Nedaly se provádět kultivační práce, ani postřiky na hubení plevelů, ba ani v plné míře přihnojování plodin během vegetace. Nadměrné mokro mělo nepříznivý vliv na růstat a vývoj některých kultur, hlavně brambor a cukrovky, které daly nepatrné výnosy, některé pak bylo nutno zaorat. Následující tabulka z rostlinné výroby jasně ukazuje, jak letošní výnosy se silně opožďovaly za průměrem :

 

 

Druhy

Plocha v ha

Výnos z 1 ha/q

Pšenice ozimá

296,93

20,8

Pšenice jarní

81,27

17,8

Žito

80,21

14

Ječmen jarní

235,92

15,6

Oves

22,84

15,4

Hrách

15,71

15,7

Peluška

10

8

Směsky jarní

83,55

11,4

Řepka

6

15,6

Mák

4

0,7

Cukrovka

104,67

162

Brambory rané

3,20

72

Brambory ostatní

60,71

21

Cukrovka na krmení

10

141

Mrkev

2

237

Cukrovka semenačka

5

6,4

Ozimá směska zeleno

40,27

140,7

Jarní směska zeleno

27,39

123

Kukuřice na zeleno

148,68

73

Jetel červený

43,70

41,2

Jetelotráva

65,38

16,5

Vojtěška

210,31

64,3

Louky

20,92

31,3

Louky trvalé

61,65

29,6

Česnek jarní

10,16

27,2

 

Živočišná výroba během roku nepřízeň deštivého počasí tolik nepociťovala, protože je pod střechou. Problémy mělo družstvo jenom v obstarávání zeleného krmení. K dovozu nebylo často možné nasazovat mechanizační prostředky a musely zasáhnout koňské potahy. Při odvozu se nadělalo mnoho škod na polích.

 

Jak družstvo plnilo dodávky :

 

  plán skutečnost
Mléko 780.000 l 873.000 l
Maso hovězí 500 q 973 q
Maso vepřové 1.950 q  1.671 q
Vejce 600.00 ks 600.240 ks

 

Nesplnilo se jen maso vepřové. Během roku se zvýšil stav krav o 80 kusů. Deštivý rok měl nepříznivý vliv na snížení výroby krmiv, což se pocítí v dalším roce. Do krytí krmivové základny do nové sklizně se tedy nedostává : 15 vagónů sena, 45 vag. krmných okopanin, 59 vag. jadrných krmiv. Z úsporných důvodů se snížily dávky siláže pro krávy denně na 15 kg na kus. Na výroční členské schůzi JZD v sále kina 4. února dostalo 607 členů družstva na doplatcích 918.539 Kčs za loňskou celoroční práci. Družstvo letos vedou: Frant. Klabačka čp. 817 – předseda, Jan Králíček – místopředseda, Ing. Jos. Olexa – ekonom, Frant. Zemek čp. 885 – mechanizátor, Josef Malaník – pokladník, Frant. Kovář čp. 309 – skladník.

Nepříznivý rok a v důsledku toho nízké hektarové výnosy značně ovlivnily výši pracovní jednotky v roce 1965, která za vydatné pomoci státu obnáší 13 Kčs a naturálie (obilí) v hodnotě 2 Kčs.

Koncem roku se počet soukromě hospodařících rolníků ztenčil na pouhých 7 rodin: Frant. Machálek 365, Cyril Zemek 509, Fr. Zemek 628, Karel Mařica 790, Jan Chovánek 791, Josef Bařina 843, Fr. Pavelčík 97 - celkem hospodaří na 20,94 ha zemědělské půdy. Dodávky plní celkem dobře, někteří je překračují. Od 0,30 - 0,50 ha je 76 záv., hospodaří na 42,29 ha. Od 0,10 - 0,30 ha je 121 záv., hospodaří na 22,57 ha. Pod 0,10 ha ? 13,89 ha.


Hospodářská zvířata v roce 1965 : 

 

 

 

JZD

Záhumenkáři JZD a drobní držitelé

Celkem

Skot (z toho dojnic)

1 036 (556)

97 (73)

1 133 (629)

Prasata (z toho prasnic)

1 666 (152)

298 (2)

1 964 (157)

Koně (z toho hříbat)

36 (2)

6 (1)

42 (3)

Kozy

-

245

245

Ovce

 

17

17

Husy a kachny

 

161

161

Krůty

 

4

4

Drůbež

4 350

3 200

7 550

 

Jako v minulých letech i letos chytali místní myslivci zajíce. Letos ve třech dnech od 5.- 7. ledna nachytali na vlčnovském katastru 126 zajíců, které se po prohlídce exportují do ciziny, ponejvíce do Itálie a Francie.

I přes nepříznivé jaro a léto dočkali se místní zahrádkáři celkem bohaté sklizně. Letošní deštivé počasí dobře vyhovovalo peckovinám, kterých sklízejí jako málokdy. Tak Jednota, ved. Kužela, vykoupila 12.420 kg durancií a 6.156 švestek. Ovoce se suší, vaří se „trnky“, prodává přes pole a hlavně ukládá na kvas pro chvalně známou vlčnovskou slivovici. Letošní sklizeň peckovin se ve Vlčnově odhaduje střízlivě u durancií na 180 tun a u švestek na 60 tun. S jádrovinami to bylo letos poslabší., ani hrozny se nevydařily, neboť ani 7 postřiků nezničilo peronosporu, která letos mimořádně řádila, takže místy spadaly z révy i listy. Přece bylo dále vykoupeno 1.226 kg padaných jablek a z lesních plodů se našemu hospodářství z Vlčnova odvezlo 2.071 kg šípků. 

„Komunální služby obce Vlčnova“ trpí stále nedostatkem provozního prostoru. Proto letos vybudovaly nové skladiště na dvoře za kinem v hodnotě 50 tisíc, dále adaptovaly býv. Mlýnkovu pálenici v hodnotě 50 tisíc - jsou tam umístěni betonáři. Také zakoupily dům Vinc. Chovánka čp. 767 za 21 tisíc pro provoz sklenářský.

 

 

Plán služeb na rok 1965 : plán splněno
Výkony 1,873.000 Kčs 1,645.000 Kč
Tržby od obyvat. 900.000 693.000 Kč
pracovníci 38   48
Mzdy 578.000 705.500

 

Provozovny: stavební údržba, oděvní, holičství a kadeřnictví, doprava, cementové výrobky, stolařská dílna, malířství - natěračství, instalace, pohřební, lázně (koupaliště), zahradní.

Koncem roku počítají Komunální služby obce Vlčnova 51 zaměstnanců; od 27. srpna je vede nový ředitel František Zemek 885.

Na žádost Čs. akademie věd, ústavu pro jazyk český, pobočka v Brně, Grohova 7, vypracoval jsem v lednu a únoru t. r. soupis pomístních jmen v katastru. Opis celého elaborátu v podstatném znění následovně uvádím:

 

 

 I. Pomístní jména (PJ) žijící v podvědomí lidí . 

Poř. č.

Ad 1) Pozemky

Původ

číslo kat. mapy

1.

Zákerchoví

za "kerchovem" = hřbitovem

401-473

2.

Údraží

Přes silnici od "Drah"

401-628

3.

Boří

Bývalo lesním pasinkem, zalesněno bory v letech 1890

632/2, 633/26

4.

Drahy

Do M. Terezie to byl pasinek. Za drahoty a neúrody vyňala M.T. půdu z vrchnostenského záboru a rozdělila ji mezi poddané na zmírnění hladu. Usedlíci je dostali nad míru čtvrtlánů.

630/3-630/429
632/1-632/101
633/1-633/26

5. 

Výpustky

Za M.T. rovněž vypuštěny z roboty. Patřily mezi "svobody" na doplnění čtvrtlánů. Později (po r. 1868) je kupovali domkaři

730 - 758

6.

Hlaviny

Dle kat. map z r. 1827 "Hlubiny", snad zkomolením

758 -1159

7.

Lúky pod Výpustama

Od "lúky"

758 - 1159

8.

Zážlebí

Součást Hlavin, za "žlebem"

1102-1159

9.

Čupy

Do krizových let to byly obecní pasinky. Pastýř tam od nepaměti vyháněl lidem stáda. R. 1931 byly rozorány pro nezaměstnané.

633/1

10.

Křivé

Podle terénu "křivé"

974-1069

11.

Přední Dřínky

Rostli zde "Dřínky" ve velkém, ještě před M. Terezií

1166-1462

12. 

Popůvky

Prý tam byla vesnice, do r. 1900 singulární pasinky, v 17. století zde byly rybníky s osadou rybářů. Název "popůvky" nezjištěn.

1702-1730
1168/1-77
1701/11818/58

13.

Nadhlaviny

Nad "Hlavinami"

1480-1809

14.

Močár

Půda mokrá, "močárovitá". Za 1. republiky sice odvodněná, ale nestačilo to.

1706-1812

15.

Losky (Společnisko)

Za říčkou, jezdilo se tam přes vodu, proto je nikdo nechtěl, tahaly se losy. Historie viz Náklady

1986-2048

16.

Náklady

dle ústního podání zničili Vlčnovjané a Hlučané zrádcovskou obec Smíchov za uherských vpádů a za to dostali od pána hlucké tvrze: Náklady, Losky a Podsilničí. Pozemky Náklady doplňovaly "Dřínky" do čtvrtlánů. Náklady jsou uváděny už v t. 1615 v lánském rejstříku Kouniců (dr. Met. Zemek)

1985-2308/2

17.

Zadní Dřínky

Viz Přední Dřínky

2325-2473

18.

Rovňa

Skoro "rovný" terén

2515-2553 (část.)

19. 

Nadrybničí

"Nad rybníky", zanikly koncem 17. století

2518-2628 (část.)

20.

Březí

Podle 

 

21.

Velké Lonce

Louky špatné jakosti, snad hanlivý význam "lonce"

2856/1 - 2854/2-4


2852/120/157

22.

Zálončí

Jsou zde vydatné prameny, proto v suchém roce v r. 1947 si odtud občané zavedli skupinoví vodovody do čtvrti "Srale"

2849-2474

23.

Mezilončí

"Mezi Lonci"

2858-3295

24.

Malé Lonce

"Malé Lonce", jejich menší část

3014-2897

25.

Srale

Část Mezilončí. Dle ústního podání sem Prušáci v r. 1866 chodívali  na "sralé" (zralé) švestky.

3295-2998/ (č.)

26.

Hradíšček

Název prastarý, zatím se zde našly jen střepy původu středověkého. vyžaduje to provést sondy.

2863-2898 (č.)

27.

Padělky

Rozdělený už před M. Terezií ("poděleni"), obecní majetek, dnes záhumenky JZD, část při silnici do Veletin je zalesněna nově (v r. 1947).

3306-3479

28.

Nivy

malé kousky, rovné "nivy". Při tvoření katastru (1748), to byly zbytky k doplnění těm usedlíkům, na které se plně nedostalo

3300

29.

Myšince

Původně mniší hora (t.j. vinice), kterou v 17. století vlastnili brodští dominikáni. Název "Myšince" vznikl bezesporu zkomolením.

3418/1,2

30.

Bočky

Díly se zde posud táhnou "bokem" ke Starým horám, odtud " Bočky". Vinohrady ("hora v Bočkoch") se zde uvádějí později, zanikly za uherských nájezdů koncem 17. století

3425-3728-1

31.

Staré hory

První místo v pěstování vína je spojeno s historií Vlčnova (r.1264). Kupci znali už dobré víno starohorské (hora=vinohrad). Po výskytu révokazu (kol. r. 1860) zde vinice přechodně zanikly, ale po r. 1900 se znovu obnovují; jsou podnes.

2728/2-3913
4672/1 - 4686/7

32.

Kojny

Dle ústního podání se lidé "kojili" vínem, piva neznali jen koňaku. Horní části se říká "Vinohrady" název od vinic

3914-4021
4031-4271/1
4275/1-4662/2

33.

Podkojny

Pod "Kojny"

4689-4740/2
4694/62-4837

34.

Podhajčí

Název "pod hajkem"

5143-5410
5411-5566

35. 

Čertoryje

Těžko zpracovatelná jílovitá půda, "čert aby ji ryl"

5532-5567
5631/53-60

36.

Černá hora

Od sprašované půdy "černá zem"

5631/63-103
5633/8 – 21

6533/22

37. 

Juřinec

Název a původ nezjištěn

4957-5231

38.

Bařina

Močálovitá půda ("bažinatá"), vytrvalý zdroj vody v době sucha. V obci jsou osobní jména "Bařina"

5593/1-7

39.

Škaredé

Těžká jílovitá půda ("škaredá")

5149/15614-144

40.

Hájek

Les - "hájek", od nepaměti, v listinách už v 16. stol.

5627
5628

41.

Topolov

Velmi těžká jílovitá půda. Je to místo staré osady "Topolov", zaniklé už v době slovanské (prof. Hosák). Název nezjištěn.

5642-5733
5730

42.

Zámlatí

Za panskými „mlaty“ (mlátilo se obilí). V r. 1922 po pozemkové reformě si občané mlaty koupili a upravili na rodinné domky. Část panských mlatů užívá od r. 1952 JZD Vlčnov

5619/4 - 5619/84

43.

Záhajčí

Za vlčnovským hájkem.

5631/32- 5631/52

44..

U rybníčka

„U panského rybníčka „ (zanikl r. 1930).

5614/1 - 78

45.

Lúky

Byly to odedávna panské „lúky“, po odvodnění zorány na pole kol. r. 1895.

5614/80 - 84

46.

Rovná

Brázdy zde byly ještě před socializací (r. 1959) jedinečně „rovné“ (Jdu do Rovné, orá v Rovných). Známe Horní a Dolní Rovné

6051 - 6370

47. 

Mezilúčí

„Mezi lúkama“

6049/1 - 6049/68

48.

 

„Pasinek“ za silnicí k Dolnímu Němčí.

5754 - 6048

49.

Dolúkonci

Je to Rovná „dolú na konci „ od Dol. Němčí

6421 – 6436

6374 - 6390

50.

Podsilničí

„Pod silnicí Hluk - Dol. Němčí - Nivnice“, historie viz Náklady. 

  6442 - 6613

Poř. č.

Ad 2) Terénní útvary

Původ

Číslo katastru

1.

Zmola

Prohlubenina sloužící od nepaměti za pasinek (pravděpodobně vymlela voda).

632/1

2.

Na Žlebě

Kopcovitý terén, v 19. st. a dříve se zde dělaly cihly („koťáry“) a také se vypalovaly.

1155

3.

Kovářůj žleb

Proláklina vymletá přívalem vody od Myšinců, název je od majitele Kováře.

3625, 3626

Poř. č.

Ad 3) Vodstvo

 

 

1.

Rybníček JZD

Rybník zahrazený v r. 1962 na „Bařině“ přes potok slouží pro zásobování kravínů JZD.

5591/1

2.

Rybníček panský

Starý panský rybník zanikl nedostatkem vody v r. 1930, dnes vysušené neplodné místo.

5615/1

Poř. č.

Ad 4) Komunikace

Původ

číslo kat. mapy

1. 

Hluboká cesta

Stará cesta z Myšinců do vesnice byla v r. 1963   pro nesjízdnost (vymletí vodou) přeložena vedle na pole (směrem k vesnice)..

6638 (stará)

3913, 3914, 3915 (nová)

2.

Hráběcí cesta 

Stará cesta vedoucí k zámku hraběte Kounice  byla pro nesjízdnost koncem 19. st. přeložena  na dosavadní pole.

6636 (stará)

4273, 4274 (nová)

3. 

Hranička

Staré rozhraní mezi Starými horami a Podkojny, pole se stýkají („hraničí“) různými směry.

6633 

4.

Špitálská mezka

Vede od havřické cihelny na Černou horu. Tam stál „špitál“, v době moru (asi v r. 1710) vozili tudy nemocné.

6634

5.

Hore Hruščicú

Podle hrušek, poslední vykopána r. 1895.

6654

6.

Nákladská cesta

Pokračování hruščice od Nákladů.

6654/1

Poř. č.

Ad 5) Význačné předměty

Nezjištěny

číslo kat. mapy

Poř. č.

Ad 6) Objekty

 

Parcel. č.

1.

Kříž na Drahách

Postavila obec po skončení cholery r. 1866 (obnoven r.1927)

633/16

2.

Kaplička pod Vinohrady

Postavili r. 1900 manželé Mošťkovi,  zděná s dřev. křížem (kříž stojí). R. 1964 zbořena.

808

3.

Kříž v Zážlebí (kam.)

Obec postavila k ukončení války r. 1918

2559

4.

Kříž na rozcestí u Hluku (kam.)

Postaven r. 1780 (vyryto v kameni), více není známo.

2325/3

5.

Kříž v Bočkoch (kam.)

Postaven r. 1877, kdy 20. března zde zavražděn občanem Kadlčíkem četník Jan Kundrata (postavili rodiče zavražděného).

3411/3

6.

Ondrůškůj kříž (kam.) 

V r. 1900 postavili manželé Josef a Anna Ondrůškovi z čís. 78.

4843

7.

Kříž u sv. Jakuba (kam.)

 Obecní, postaven r. 1881 k poctě patrona  vlčnovského sv. Jakuba.

6633

8.

Kříž u kerchova (kam.)

Postavili Šimon a Marie Pavelčíkovi r. 1910.

6651

9.

Kříž u Dvora (kam.)

Býval dřevěný, v r. 1940 nahrazen kam.

6652/3

10.

Kříž na horním konci

Obecní, postaven (vyryto) před Klabačkovým r. 1898.

6652/19

 II. Názvy místních částí

1.

Dolní Chalúpky

Stavěny od konce 18. st. pro chudinu.

20/1 - 6

2.

Na pachtoch

Pole zde dávala obec do „pachtu“ na menší záhonky. Zastavěno postupně do r. 1910.

76/1

3.

Lípy u kostela

Devět lip starých asi 400 let, jsou dnes okrasou obce; chráněny památkovým úřadem.

127

4.

Lípa u Ondrůškového čp. 87

Dle ústního podání je stará jako lípy u kostela;  chráněna památk. úř.

234/2

5.

Panský sklep 

Pod domkem Fr. Gavalce čp. 318. Je zachovalý. Před r. 1848 se zde uchovávalo vrchnostenské víno (odevzdávání desátků).

493/1

6.

Panský sklep

Pod domkem Jana Sedlačíka čp. 282. Je  zachovalý a před r. 1848 sloužil rovněž  vrchnosti (Kounicům) za uchovávání  desátkového a panského vína.

435/2
515/1
515/2

7.

Záhumní

Části za humny starousedlíků (půlláníků a čtvrtláníků), dnes zastavěna (od konce 19. st.).

6633

8.

Na Hraničce

Zastavěná ulice „Na Hraničce“. Posavad zde hraničí pole táhnoucí se protichůdnými směry.

6633

9.

Pod búdama

Část pod vinnými sklepy („búdami“), které byly v dědině po 1. svět. válce adaptovány chudinou na nouzové obytné domky. Vesměs z „kotovic“.

6640 

10.

Ulička

Úzká ulička s obytnými domy pro chudinu po 1. svět. válce, dnes jsou domky adaptované.

6640

11.

Pode mlýnem

Část kolem mlýna.

6641

12.

Srale

Dle ústního podání sem chodili v r. 1866 Prušáci na „sralé“ (= zralé) švestky.

6642

13.

Ploty

Domky dále od vody, chodí se tam přes ploty (zahradou).

6652/3 

14.

Pode Dvorem 

Pod panským dvorem, zastavěno od konce 18. st.

6652

15.

Horní Chalúpky

 Stavěny od konce 18.st. pro chudinu (hofeři,  nádeníci).

6652/9
6652/4

16.

Dřevěná pumpa

U Stlúkalového (dvě poslední).

6652/13

17. 

Dřevěná pumpa "U korábka“

  „Korábek“ značí napajedla pro dobytek  (v 19. st. se už nevyskytuje). V r . 1960 byla tato pumpa nahrazena železnou.

 

18.

Vala

Nejstarší část obce. Snad sídlo Boreše z Rýzmburka, který zde vydal listinu pro cisterciáky na Velehradě 3. března 1264 (zemský archiv). Je to nejstarší listina o Vlčnově. R. 1705 byla vlčnovská tvrz za uherských vpádů rozbořena (prof. Hosák). Od. 18. st. se postupně zastavuje bezzemky.

6652/13

19.

Pusté

Za povodně, pravděpodobně r. 1798, zde povodeň zbořila domek č. 7. Tento domek byl pak postaven na horním konci. (Dnes Josef Pavelčík)

6633

20.

Pusté

Za téže povodně zničen jiný domek č. 128 na jiném místě (odtud dvoje Pusté), dnes domek na horním konci J. Šobáně, vedle čp. 7)

6652/16

21.

Rajčúch

Před r. 1848 bydleli ve Vlčnově posádkou vojáci u půlláníků a čtvrtláníků. Na „Rajčúchu“, tehdy ještě nezastavěném, konali s koňmi výcvik (Reitschule). V 2. pol. 19. st. se toto prostranství zastavělo.

6652/31

22.

U prádla

U potoka na kameni se právalo primitivním způsobem (pístem) - u nové školy. Mizí po r. 1918.

6650/1

23.

Pod Bočky 

Je to část pod Bočky. Bývaly tam „búdy“. Po 1. svět. válce adaptované chudinou na rodinné domky.

6660 /1

24.

Pumpa u Jančového

 Dřevěná pumpa (jsou už dvě v dědině)

6670

25

Rybáře

Zde bydleli rybáři, kteří se odstěhovali od 
rybníka, (viz Nadrybníčí) kvůli zlodějům, pravděpodobně koncem 17. stol.

 

 

III. Názvy honů JZD

 

 

 

 

 

 

 

Parc.č. honů

Název honu

Parcelní čísla

1

Březí

2852/1-2852/119

2 - 5

Zálončí

2849 - 2474

6

Přední Dřínek

1170 - 1462 1168/75 - 1702

7

 

2349 - 2423 (části)

8 - 9

Zadní Dřínek

2325 - 2469

10

Z. Dřínek a část Rovné

2363 - 2430 (části)

11 - 13

Zadní Dřínek

2084 - 2356 (části)

14

Náklady

1985 - 2308/2

15

Z. Dřínek

1984 - 2083

16 - 17

Z. Dřínek

2084 - 2356 (části)

18 - 19

Výpusty

1439 - 1812

20 

Výpusty a část Hlavin

758 - 840 (část) , 1809 - 1678 (části)

21

Výpusty a část Hlavin

611 - 789 ; 722 - 758 (části) 

22 

Údraží

401 - 628

23 

Přední Dřínek -Náklady

841 - 1159

24 - 26

P. Dřínek, Hlaviny, Náklady, Křivé

1260 - 1776 (části) 

27

Rovňa

2522 - 2656 (části) 

28

Mezilončí

2896 - 3362 (části)

29 - 30

Mezilončí

2859 - 3289

31

Padělky

3410 - 3311

32

Podkojny

4694/4 - 4795

33

Podkojny

4796 - 4837

34

Pod Jaščama

1726 - 1893, 1725 - 1777 (část)

35

Pod Jaščama

1894 - 2181 (části) 

36

Pod Jaščama (Újezdíky)

1893 - 2181 (část), 1694 - 1715 5930 - 5950

37

Náklady (Za mezú) 

1693/1 - 1780 (část), 1388 - 1469 (části)

38

Podhájčí

4843 - 4940

39

Podhájčí

4941 - 5142

40

Pod Černú horú (Slatiny)

1284 - 1477 (části)

41

Černá hora (Vlčnov, Brod, Havřice)

1069 - 1280 (části), 2166/51 - 47

42

Černá hora (Vlčnov, Havřice, Brod, Jericho)

5633/8 - 39, 2234/1 , 2236/2, 2166/44 - 56

43

Podhajčí

5143 - 5410

44

Podhajčí

5411 - 5566

45

Černá hora

5608 - 5633/21 (část)

46

Černá hora

5633/2- 6 - 5633/15 - 34, 2158 - 2165 (Brod)

47

Topolov

5642 - 5712/3

48

Topolov

5712/2 - 5753

49

Topolov-Rovná

5703 - 5812

50

Horní Rovná

5812 - 5914

51

Horní Rovná

5914 - 5965

52

Horní Rovná

6009 - 5965

53

Dolní Rovná

6042 - 6008

54

Horní Rovná

6184 - 6231

55

Horní Rovná

6359 - 6370

56

Čupy

633/1

57

Škaredé

5614/1 - 5614/144

58

Za mlaty - Pod Bořím

5919/4 - 5619/84

59

Bařina, Pod hajkem

5594/1 - 79

60

Mezi potoky

4924/1 - 4843

61

U Ludiného žlébka

1177 - 1269 (části), 2510 - 2478 (části)

62

Padělky

 (Z hluckého kat. výměnou za Podsilničí)


 

III. VÝSTAVBA


I v roce 1965 se pokračovalo ve výstavbě JZD. Stavební skupina byla posílena pěti mladými zedníky po vyučení, takže věkový průměr pracovníků se značně snížil. V tomto roce se pokračovalo ve výstavbě kravína pro 180 dojnic na druhé farmě na Žlebě. Pracovalo se podle přepracovaného projektu, který řeší dopravu krmiva k dojnicím automatickým vaničkovým dopravníkem pro každou dojnici individuálně. Areál tohoto provozu skládající se z vlastní stáje s dojicím automatem, dvou příčných hal po 350 m² plochy pro přípravu a uložení krmiva, steliva, zpracování chlévské mrvy, umístění sociálního zařízení pro zaměstnance, moderně vybavenou izolovanou mléčnici, dále jednoho skladu suché píce o obsahu 8.000 m³ a dvou železobetonovou silážních jam o 1.000 m³ prostoru má být však dokončeno v 1. pol. příštího roku, vše v hodnotě takřka 2 miliónů Kčs. U silnice směrem k Uh. Brodu bylo dostavěno a dáno do provozu zahradnictví JZD se skleníky, jejichž pořizovací hodnota dosáhla 450 tisíc. V roce 1965 byla ve starém dvoře ze starého panského bytu po rekonstrukci dána do provozu pro všechny pracovníky JZD jídelna s vlastní kuchyní v plánované hodnotě 60 tisíc. Pro uskladnění mechanizačních prostředků JZD byly dále postaveny 2 kůlny v prostoru I. farmy v zastřešené ploše 1.500 m² v hodnotě 80 tisíc Kčs.

Po několikaletém jednání začala Jednota, lidové spotřební družstvo v Ostrohu, se stavbou obchodního domu ve Vlčnově. Po sklizni ovoce začal 23. října pásový traktor trhat stromy na okraji humen čp. 35, 36, 37, 714, a urovnávat nevkusný terén u „Vážnice“, který v minulosti působil velmi nevzhledně na hlavní okresní silnici z Brodu do Hluku. Koncem roku už se zde rýsují základy nového objektu, který staví Okresní stavební podnik ze Star. Města. Z plánovaného rozpočtu 1,200.000 Kčs se do konce roku prostavělo na 150 tisíc. Ve stavbě se pokračuje.

V rámci soutěže „Za obec krásnější“ a pod dojmy nezapomenutelných vzpomínek na 20. výročí osvobození vybudovali si Vlčnovjané uprostřed obce nový park MNV. Frekventované prostorné místo před starou školou změnilo se za uplynulých 20 let k nepoznání. Středem obce se tehdy táhl dlouhý a nevzhledný příkop, zv. občany velmi přiléhavě „Klobúk“. Ale už v r. 1948 se občanům přestal líbit a pustili se brigádnicky zdarma do zavážení žlebu. Letos přišli místní členové Svazu zahrádkářů s podnětným návrhem a pomocí při vybudování úhledného parku. Ochotně pomohla mládež ZDŠ. Ukázalo se, že i z mála finančních prostředků je možno při dobré vůli svépomocí udělat krásné dílo. Laskavostí lesní správy v Luhačovicích dostal park desítky okrasných stromů a keřů. Žáci 9. tříd dovezli dřeviny z polesí Rudice a z vlčnovské Obory a sami stromky vysázeli. Upravili se cestičky kolem nich lavečky, nějaké keře a květinky a park vyhlíží slušně. Je si jen přát, aby občané, hlavně Valané, jej udržovali v čistotě a pořádku.

Akce „Z“ (tj. peněžitá podpora na investice z veřejných prostředků s podmínkou hrubé práce neodborné brigádnicky zdarma):

1. Čekárny ČSAD - počtem 3: u Spolku, v Pustém, naproti mlýna. Vydání celkem 21 tisíc, brigádnické práce 1.059 hodin zdarma. Provedli vlčnovští zaměstnanci Slováckých strojíren z Uh. Brodu.
2. Sportovní stadión - pokračováno. Plán na rok 1965 skutečné vydání 206 tisíc (plán 203 tisíce). Za rok postaveny byly brigádnicky zdarma kabiny, upravena hrací plocha (trávník, vodoinstalace, obrubníky) na běžeckou dráhu. Dobrovolní brigádníci odpracovali za rok zdarma 4.600 hodin. Radou MNV byli vyhodnoceni nejlepší brigádníci v akci „Z“ : Zlatý odznak dostali : Jan Vacula 273 brigádnických hodin, Šimon Kužela - 260, Karel Křapa - 221, Frant. Křapa 215, Frant. Koníček - 182 hodin. Dalších 10 nejlepších brigádníků obdrželo stříbrný a 15 bronzový odznak. 

V roce 1965 se provedly důležité generální opravy:

1. Školní jídelna při staré škole. Postavena v hodnotě 120 tisíc. Stavbu dokončují Komunální služby obce Vlčnova.

2. Oprava obou škol v hodnotě 99 tisíc (z toho nová škola vloni). Obě byly vně upraveny, ve staré vyměněna všechna okna a provedeny vnitřní úpravy.

3. Park MNV - výstavba na návsi v hodnotě 5 tisíc. Školní mládež zde odpracovala 800 brigádnických hodin.

4. Obecní silnice - brigádnicky rozvezen koncem roku z nádraží Hradčovice kámen na výstavbu silnic na Cigánce, u hřbitova, na Panském, pod Vinohrady a na Vale.

5. Podium - divadelní podium v hodnotě 15 tisíc pořídila Osvětová beseda. Bude sloužit veřejným vystoupením.

6. Železné lávky přes potok - celkem 3 (v Rybářích a 2 na dolním konci) v celkové hodnotě 9 tisíc, zdarma provedli zaměstnanci Slováckých strojíren.

7. Vjezd pro auto ve zdravotním středisku - upraven v suterénu budovy nákladem 10 tisíc.


IV. ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ


Občané dnes více spoří než dříve. Státní spořitelna, jednatelství ve Vlčnově vede 880 výherních a 530 úrokových vkladních knížek. Na výherních jsou uloženy přes 2 milióny Kčs, na úrokových na 1,5 mil. Kčs. Podnikově spoří 90 zaměstnanců, z toho 52 družstevníků JZD. Na obou druzích spoření se sneslo za tento rok přes 500.000 Kčs. Také 14 spolků vlčnovských má zde svůj běžný účet. Jednatelství Státní spořitelny je umístěno v I. poschodí MNV, Vede je Frant. Janča čp. 37, ústředí máme v Uh. Hradišti, pobočka v Brodě. Spoření jak v počtu spořitelů tak i ve výši vkladů má ve Vlčnově stále tendenci stoupající.

Jednou z vítaných služeb Státních spořitelen jsou doplňkové půjčky. Poskytují se téměř na všechno průmyslové zboží v nákupní ceně nad 400 Kčs. Zájem o doplňkové půjčky je i ve Vlčnově neobyčejný. Jen v Jednotě, ved. Kužela, se přihlásilo v r. 1965 o půjčku 55 občanů, kteří nakoupili na úvěr zboží v celkové hodnotě 165 tisíc. Kupují převážně televizory, ledničky, pračky, motocykly, též ložnice a jiné bytové zařízení Podmínky půjčky jsou příznivé, věřitel zaplatí 15% ceny výrobku a zbytek splácí v libovolných částkách. Dále mnoho novomanželů dostalo doplňkovou půjčku větší na novostavbu rodinného domku, snoubenci na výbavu a jiné zařízení. Úroková sazba se podél důležitosti pohybuje od 2,7 % do 5%.

Chov vepřů po domácku a s tím i spojená domácí zabijačka patřily odedávna k pravidelnému řádu každé, a to i chudé rodiny. Združstevněním zemědělské výroby počet zabijaček rok od roku ubývá, protože kupovat na výkrm zrno a zemáky se nevyplácí. Přesto však ještě za letošní rok je hlášeno na MNV 495 domácích zabijaček.

Koncem listopadu uskutečnil se ve Vlčnově hromadný odběr krve od 48 bezplatných dárců. Byli mezi nimi také vedoucí činitelé MNV a všech složek Národní fronty. Svým postojem k celé akci dali tak příklad i ostatním občanů. Odběr krve se prováděl na zdravotním středisku a organizovala jej místní organizace ČSČK.

Od 26. dubna ordinuje na zdravotním středisku nový lékař MUDr. Antonín Běťák, rodák z Pašovic. Do Vlčnova přišel z Uh. Brodu, kde posledně působil jako závodní lékař ve Slováckých strojírnách. Dosavadní lékař dr. Jan Cahlík, který ve Vlčnově působil nepřetržitě od r. 1948, odešel do Uh. Brodu a pak pro nemoc předčasně do důchodu na odpočinek do Brna. Rada MNV ve Vlčnově udělila mu na slavnostní veřejné schůzi konané 27. dubna v kinosále za zásluhy o zdravotnictví v obci čestné občanství obce Vlčnova.

Dne 20. ledna zemřela nejstarší občanka Vlčnova Marie Mařicová, rozená Koníčková, v domě čp. 625 ve věku 96 let. Jmenovaná byla až do poslední chvíle zdravá a žila u své vnučky Růženy Buráňové. Všeobecně se počítalo, že se dočká 100 let. Jejím úmrtím přesunuly se naděje o 100 letém občanu na jejího bratra Jakuba Koníčka z čp. 55, který se letos dožívá 91 let v plné fyzické stařecké síle.

Jelikož se v okolí, jmenovitě v Pováží, vyskytla vzteklina psů, bylo ONV nařízeno jejich povinné očkování. Ve Vlčnově se provádělo 16. února před MNV, kam musel každý majitel psa přivést a podrobit povinnému očkování. Celkem bylo v obci naočkováno 86 psů, předpokládá se však, že asi stejný počet psů občané z nedbalosti k očkování nepřihlásili.


V. KULTURNÍ POMĚRY


Rok od roku možno pozorovat, že aktivní kulturní činnost v obci upadá. Divadlo stojí, schází vedoucí. Přednášky ustaly, neboť bývaly málo navštěvovány. Kino se celkem drží na výši zásluhou mládeže, dospělí dávají z pohodlnosti přednost televizi. Ani plesové období není plodné, organizace vidí v plesích obchodní podnik a před ztrátou se zajišťují podomním nabízením vstupenek. Tu a tam se pozve cizí estrádní a zábavní podnik, což bývá nejvíce navštěvováno, neboť lehčí kulturní obsah nelépe hoví mentalitě dnešních lidí. Škola se omezuje na 1-2 kulturní veřejná vystoupení v roce, které rodičové se zájmu o děti poměrně slušně navštěvují. Tohoto roku poprvé vypadla z programu věhlasná jízda králů a to především nedostatkem dobrovolných schopných pracovníků. Po vzájemné dohodě s Hlučany má se jízda králů střídat ob rok s dolňáckými slavnostmi v Hluku. V obci se sice vyskytují hlasy volající po zvýšené kulturní činnosti, zatím však realizace pokračuje pozvolna.

Místní organizace Čs. ovocnářského a zahrádkářského svazu ve Vlčnově uspořádala v rámci 20. výročí osvobození II. výstavu vína. Celkem bylo vystavováno 77 vzorků, z toho 13 cizích (Vinařské závody Bzenec, vinaři z Blatnice, Popovic a Havřic). Výstava byla pořádána 18. dubna v sále sokolovny a byla spojena s ochutnáváním a zábavní programem. Ohodnocení vystavovaných vzorků bylo provedeno výstavní komisí pod odborným dozorem sklepmistra Vinařských závodů v Bzenci, vlčnovského rodáka Josefa Koníčka z čp. 130. Bodování, které bylo provedeno s velkou péčí za přísné anonymity ukázalo, že vlčnovští vinaři od poslední výstavy značně zlepšili své odborné znalosti a pěstování vinné révy a sklepnímu hospodářství věnují zvýšenou pozornost. Ponejvíce byly vystavovány Směs bílá, protože drobní vinaři si netroufají ku školení odrůdových vín. Přesto se tu objevil známý Řezlík rýnský, Burgundské i Tramín, z úrodných vín pak Portugalské modré a Frankovka. Výstava nadchla vinaře k dalšímu pěstování vinné révy ve Vlčnově. Doporučuje se nově sázet révu Burgundskou, Portugalské a Müller -Thurgau.

Statistika o žácích koncem 1. pol. šk. r. 1965/66 .

 

 

 

Cel.

 

z toho

Vel.

P r o s p ě ch

Zam. hod. na 1.ž

C h o v. 

Kr.

PO

Třídní uč.

Tř.

h

d

pr.

vyzn.

nepr.

oml.

neom.

I.st.

II.

III

 

 

 

1.a

27

14

13

 

27

 

 

11,8

 

27

 

 

 

 

Irena Marášková

1.b

27

14

13

 

27

 

 

20,8

 

27

 

 

 

 

Bož. Indr.

2.a

29

19

13

 

29

 

 

20,4

 

29

 

 

13

16

M. Kovaříková

2.b

28

16

12

 

28

 

 

20,6

 

28

 

 

 

13

Bož. Mošťková

3.a

38

24

14

 

37

 

1

19

 

38

 

 

 

22

Vojtěch Janovský

3.b

34

23

11

 

33

 

1

25,8

 

34

 

 

16

23

Jana Mikulcová

4.a

32

16

16

 

30

 

2

14,6

 

32

 

 

19

14

Kajetana Tesařová

4.b

31

13

18

 

27

 

4

22,8

 

32

 

 

14

21

Marie Jurčíková

5.a

32

15

17

 

17

8

7

7,9

 

31

1

 

19

18

Lída Masaříková

5.b

31

17

14

 

22

6

3

14,1

 

31

 

 

14

17

Marie Hauerlan.

5.c

30

12

18

18

17

8

5

20

 

30

 

 

5

26

Jiřina Drlíková

6.a

35

19

16

 

29

6

 

22

0,1

34

1

 

26

33

Emil Kňazeje

6.b

34

17

17

9

24

6

4

19,6

 

34

 

 

27

20

Růžena Fejlero.

7.a

27

12

15

 

21

4

2

31,1

 

25

2

 

2

17

Josef Kukulka

7.b

28

14

14

10

23

4

1

28

 

28

 

 

4

25

Jan Jančařík

8.a

40

21

19

 

26

8

6

24,5

0,7

39

 

1

20

22

Josef Kašpárek

8.b

40

21

19

5

26

6

8

24

 

36

4

 

25

18

Jiří Severin

9.a

30

16

14

 

24

6

 

22,7

 

30

 

 

20

16

Vincenc Kučera

9.b

30

16

14

9

24

6

 

22,7

 

30

 

 

20

16

Marie Mudráko.

 

601

311

290

51

488

69

44

20,6

0,04

592

8

1

292

340

 

 

Vlčnovská kopaná je stále na výši. V krajském přeboru se na jaře Vlčnov umístil na 8. místě mezi 14 soupeři, v podzimní kole už si zase toto 8. místo udržel. v podzimním období přistoupilo do krajské soutěže i Dolní Němčí, takže v krajském příboru už hrají dva vesnické fotbalové kluby. 

 

VI. RŮZNÉ


Letošní počasí bylo po celé republice katastrofálně deštivé, a to od dubna do půli července. Vytrvalé deště po celé toto období měly krajně nepříznivé účinky na letošní úrodu. Zaplavena byla jižní Morava v poříčí Dyje a Moravy a zvláště citelně jižní Slovensko v poříčí Dunaje a Váhu. Nejvíce byl postižen okres Komárno. Z valné části byla zde zničena úroda, pobořeny domy a objekty. Obyvatelé byli přechodně vystěhováni, děti ještě přezimovaly po četných táborech v republice. Národohospodářské škody způsobené letos povodněmi se podle novinářských zpráv odhadují na 6 miliard Kčs. Ihned po opadnutí vody přistoupila vláda k plánovité výstavbě jižního Slovenska. I z Vlčnova zde pomáhalo několik zedníků a tesařů.

Jinak zima byla letos značně mírná. V lednu slabě mrzlo a bylo dostatek sněhu, který však začátkem února natrvalo roztál. Největší mráz jsem naměřil 10. února pouhými - 16 °C, poslední jarní mrazík 3. dubna - 3 °C. Květnové mrazíky se letos nedostavily. Všeobecné setí nastalo 29. března, zemáky a řepa se sázejí kol 15. května, stromy začínají kvést až po 20. květnu. Deštivé a chladné počasí veškerou vegetaci zpozdilo o 3 - 6 týdnů. Koncem června se přechodně oteplilo, ale deště nepolevily. JZD zápasí při senoseči s pracovními silami, pomáhají brigádníci z řad nečlenů. Letošní vedra vyvrcholila 27. června 34 °C, jinak přes 30 °C bylo pouze pětkrát. Od 10. července do konce října deště ustaly a příroda jako by krásným slunným počasím chtěla vše vynahradit. Žně začaly 9. srpna bez potíží. Brambory se sklízejí 22. září, řepa 16. října. Réva byla na 80 % zničena peronosporou. JZD sklidilo z 5 ha vinic necelých 20 q hroznů. Podzimní mrazíky si letos pospíšily už 11. října - 1°C a vyvrcholily 24. listopadu - 11° C s menší sněhovou pokrývkou. Ale začátkem prosince se zase oteplilo, sníh roztál a ranní teplota kolem 0 °C se udržela až do konce roku.

Uvádíme ještě teplotu a vodní srážky podle STS Staré Město:

leden 54,6 mm srážky ( 30,- mm průměr z let 1900 - 1950), únor 6,7 ( 28,-), březen 17,7 ( 32,-), duben 105,7 ( 43,-), květen 102,2 ( 61,-), červen 102,9 ( 65,-), červenec 55,4 (do 20/7) ( 74,-).

 

Ve Vlčnově 7. února 1966.
 

 

Zpravodaj

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Mobilní aplikace

v obraze

google-play-downloadapp-store-download