rok 1964

Rok 1964

I. POLITICKÝ A VEŘEJNÝ ŽIVOT

V roce 1964 se veškeré dění veřejného života ve Vlčnově točilo kolem voleb do národních výborů a pak kolem oslav 700. výročí obce.

Na 14. června 1964 byly vypsány volby do Národního shromáždění, krajských, okresních a místních národních výborů a volby do okresních soudů. Ve Vlčnově se první volební schůze konala 21. dubna v sále kina. Zúčastnilo se jí 70 občanů. Svolala ji Národní fronta, která občany seznámila s kandidáty do NS, KNV, ONV a se soudci z lidu. Občané se o nové poslance zajímali, neboť byli zvědavi, kdo je bude v příštím volebním období zastupovat. Na druhé volební schůzi konané 15. května přednesl okresní prokurátor dr. Suchomel úkoly, které nás čekají v příštím období. Tajemník MNV Josef Dostál seznámil přítomné s kandidáty do MNV, kteří byli do 14. května zaregistrováni. Volební schůze se zúčastnilo na 100 občanů.

Volby se konaly v neděli 14. června v obou školách. Této občanské povinnosti mnozí občané využili a zúčastnili se o 9. hod. společného slavnostního odchodu k volbám od dolního hostince. Vlčnovská dechovka je doprovázela až k volebním místnostem.

Průběh voleb byl klidný a důstojný. Všichni navržení kandidáti byli zvoleni. Na ustavující schůzi MNV, která se konala ve Spolku 8. července byl pak zvolen předseda a tajemník a předsedové komisí. Jmenovitě bylo ve volbách zvoleno do MNV ve Vlčnově 36 poslanců; v okrsku čís. 1 (nová škola) poslanci z obvodu 1- 19; v okrsku čís. 2 (stará škola) z obvodu 20 - 36.

Zvoleni byli:

Do ONV v Uherském Hradišti zvoleni za obvod č. 69: Jiřina Matošková, členka JZD, Vlčnov č. 19 KSČ, Frant. Klabačka, před. JZD, Vlčnov 817, KSČ.

Do KNV v Brně zvolen za obvod č. 122: Josef Kudela, pracovník MTZ, Komunální služby Uh. Brod, čs. str. lidová.

Do národního shromáždění za obvod č. 162 zvolen: Josef Turošík, důstojník Čs. lidové armády.

Do Okresního soudu v Uh. Hradišti zvoleni: soudce z povolání dr. Weiss z Uh. Hradiště, soudci z lidu Ant. Pavelka, čp. 801, řed. Komunál. sl., Jan Bařina, čp. 759, dělník, Jan Králíček, čp. 370, člen JZD, Frant. Koníček, čp. 452, člen JZD, Josef Hruboš, čp. 431, dělník.

Na ustavující schůzi MNV 8. července zvolena Rada MNV: 1. Eliáš Antonín, předseda MNV, 2. ostál Josef, tajemník MNV, 3. Kužela Šimon, před. finanční komise, 4. Koníček Frant., před. zemědělské kom., 5. Borýsek Josef, před. komise místního hosp., 6. Haluza Josef, před. komise pracovních sil, 7. Zemek Frant. 886, před. školské a kult. komise, 8. Klabačka Ant., před. komise pro výstavbu, 9. Janča Frant., před. sociální a zdrav. k., 10. Mikulec Jan, před. komise pro místní bezp.

Po celý rok 1964 žil Vlčnov ve znamení oslav 700. výročí obce. Impuls k těmto oslavám dal okresní archivář v Mikulově, vlčnovský rodák z čp. 500, dr. Metoděj Zemek. Tento kulturní pracovník a spisovatel zjistil v brněnském archivu, že nejstarší psaná listina, dosud o Vlčnově zjištěná, pochází z 3. března 1264. Je to dokument psaný ve Vlčnově majitelem Borešem z Rýzmburka, pravděpodobně na jeho hradě na Vale. Touto listinou daroval Boreš velehradskému klášteru dvanáct lánů ve Velké.

K těmto mimořádným oslavám se Vlčnovjané náležitě připravovali. Už koncem min. roku byl utvořen Výbor po pořádání oslav 700. výročí Vlčnova, který po celý rok oslavy organizoval a řídil pod patronací Rady MNV a Osvětové besedy ve Vlčnově. Výbor pracoval v tomto složení : Ludvík Válek, zást. řed. ZDŠ jako předseda; dále Jan Koníček, řed. ZDŠ; Jos. Koníček, ved. kina; Frant. Zemek 885, ved. mech. střed. JZD; Josef Kukulka, učitel; Jos. Koníček, ved. Jednoty (prodejny); Jos. Knotek, tech. úř.; Frant. Josefík, tech. úř., Jan Kolek, tech. úř.; Boh. Klabačka, dělník; Vincenc Kučera, učitel; Marie Martínková, řed. mat. školy; Marie Májíčková, matrikářka; Jan Koníček, poštovní zam.

Práce Výboru je pozoruhodná a zhruba zahrnuje tyto akce : Seznámení veřejnosti s historií obce, Besedy nad kronikou, Vlčnovské slavnosti, Sjezd rodáků a přátel Vlčnova, Výstava krojů a obrazů akce T. J Družstevník, divadelních ochotníků a organizací Místní fronty, propagační činnost tiskem, rozhlasem a televizí.

Kromě několika informovaných jedinců nebylo Vlčnovjanům o minulosti rodné obce ničeho známo. Proto prvním úkolem Výboru bylo seznámit občany i širší veřejnost s historií Vlčnova. Za tím účelem publikovali dr. Met. Zemek a kronikář Josef Kukulka několik propagačních článků v denním tisku a doma v místním rozhlase.

Dne 28. února 1964 přednášel dr. M. Zemek v Muzeu J. A. Komenského v Uh. Brodě o dějinách Vlčnova. Besedy se zúčastnilo na 50 Broďanů, zájem o historii byl veliký. Přítomní se poptávali také na vydání připravovaných Dějin Vlčnova.

Ve výroční den 3. března mluvil ke školní mládeži učitel a kronikář MNV Josef Kukulka. Žáci se zatajeným dechem sledovali slavné i smutné stránky z minulosti rodné obce.

Besedy nad kronikou byly v obci provedeny dvakrát. Dne 1. března byly v obci provedeny dvakrát. Dne 1. března pořádal besedu Výbor žen v přeplněné zasedací síni MNV. Přednáška dr. M. Zemka tak ženy zaujala, že dotazy neznaly konce a řečník by málem zmeškal autobus, kterým odjížděl do zaměstnání. Musel však přítomným slíbit, že provede besedu znova.

A skutečně, druhá beseda se uskutečnila v neděli 17. května v sále kina pod patronací Osvětové besedy. S prehistorií obce a s vykopávkami nalezenými na území katastru seznámil přítomné řed. muzea J.A. Komenského v Uh. Brodě dr. Jan Pavelčík, dobu feudalismu objasnil dr. M. Zemek a o nejnovější době hovořil kronikář Jos. Kukulka. Občané, kterých se zde sešlo na 300, se živě zajímali o životě a práci svých dědů. Závěrem besedy byl promítnut krátký dokumentární film „Léta Páně 1963“. Lidé se z besedy neradi rozcházeli, poutala je stále větší zvědavost a nezakrytá hrdost na své slavné předky, o nichž dříve nic neslyšeli.

Zlatým hřebem oslav byly Vlčnovské slavnosti s tradiční jízdou králů, pořádané ve dnech 29.- 31. května 1964 s tímto programem:   

Pátek 29. května o 20. h. v sále kina divadelní hra Gabriely Preissové „Její pastorkyňa“. Hrají ochotníci ve vlčnovských krojích.

Sobota 30. května v 15 h. v sále kina beseda s vlčnovskými rodáky, v 19.30 h. na dolním hřišti vystoupení orchestru Mirko Foreta z Brna, účinkují Eva Martinová, Jarmila Veselá, Zbyšek Pantůček, Jos. Boraroš a Jiří Trnka. Po estrádě k tanci hraje orchestr M. Foreta a vlčnovská krojovaná hudba. Program zpestří ohňostroj - Slovácká búda.

Neděle 31. května: 11. hod. - Koncert dechovky. Přehlídka svérázu. Slovácká jizba. Výstava obrazů z Mor. Slovácka fotografií a archivních dokumentů (stará škola). 13 h. - Koncert vlčnovské dechovky u krále a hradčovské dechovky na návsi. 14. h. - Jízda Králů. 15. h. - Vystoupení místních souborů v národopisném pásmu. Vlčnovská svatba (pod Bočky). Po programu veselice. Podepsána: Rada MNV a Osvětová beseda ve Vlčnově.

O Vlčnovských slavnostech můžeme kriticky povědět, že vzhledem k místním poměrům se nad očekávání zdařily. Divadelní hra „Její pastorkyňa“, kterou předvedli pod Osvětovou besedou ochotníci ve vlčnovských krojích, se musela pro veliký zájem vícekrát opakovat. Pořadatelé si hodně slibovali od Besedy s rodáky. Na ní se v sále kina shromáždilo na 300 rodáků, kteří přijeli z dalekých končin republiky i ze zahraničí, aby omladili ve své rodné obci při vzpomínkách na svá dětská léta. Ze zahraničí přijeli z USA Marie Jorgensonová roz. Mošťková a po válce už podruhé Vincenc Kučera s manželkou, z Kanady Filomena Šopíková roz. Zábranová. Vystoupení známého orchestru z rozhlasu M. Foreta přitáhlo do Vlčnova na hřiště na 5 tisíc návštěvníků, mezi nimi i autobusy z daleka. Za letního večera připravil umělecký soubor všem příjemné pobavení. V neděli byl hlavní program. Dopoledne se na MNV zorganizovalo 15 vítání do života a 2 zlaté svatby (Mošťkovi čp. 496 a Vozárovi čp. 772), vše ve vlčnovských krojích. Na výstavě obrazů ve staré škole, kterou instaloval učitel Vincenc Kučera, obdivovali přespolní vlčnovské kroje, obrazy ak. malířů, hlavně M. Otto Ottmara a Karla Beneše. Dále připravil milé vzpomínky na historii Vlčnova dr. M. Zemek v umělecky provedených fotokopiích a krojové fotografie zde vystavoval Josef Beneš. Velký zájem byl o krojované vlčnovské panenky, mnozí se nedali odbýt, dokud si je od pořadatelů nezajistili. Od inscenace originálu Uprkovy Jízdy králů se upustilo pro nepraktičnost přesunu z brněnské galerie.

Snad nejkrásnější byl průvod s jízdou králů. V čele průvodu vévodil jezdec s vlajkou ČSSR, dále znak Vlčnova (hrozen s knýpem), krojovaná mateřská škola, soubor Vlčnovjánek, Hradčovská hudba, účinkující devítiletky, soubor Vlčnovjan, vlčnovská hudba, ostatní krojovaní, jízda králů, hosté a ostatní. Průvod prošel od krále, jímž byl na horním konci 11letý hoch Jiří Kašpařík čp. 621. Postupoval celou dědinou kolem Spolku, MNV a na dolní konec až na hřiště. Tam po slavnostním projevu předsedy MNV Ant. Eliáše následoval program vlčnovských souborů. Národopisný soubor Vlčnovjan připravil všem pásmo „Vlčnovskou svatbu“. Večer v sokolovně na taneční veselici se celá královská slavnost zakončila. Tam si také vlčnovští rodáci zavzpomínali na všechno, co ve Vlčnově prožili.

Vlčnovské slavnosti se zdařily také proto, že dobře pracovalo propagační oddělení Výboru. Vedle novinářských zpráv bylo písemně pozváno na 700 rodáků, plakáty rozeslány všem turistickým kancelářím v republice, ba i do Vídně. Pro informaci návštěvníků byla vydána propagační brožura „700 let slovácké obce Vlčnova“ se statěmi „Jubilejní jízda králů ve Vlčnově“ od dr. M. Zemka a úvodní článek „Vlčnov Vás vítá“, který uvedl kronikář Jos. Kukulka. V rámci oslav připravil brněnský rozhlas národopisné pásmo o Vlčnově a televize natočila záběry „Regrúti jedou do Brodu“. Po celý rok byl několikrát promítán film „Léta Páně 1963“, natočený loňského roku bratislavskými filmovými umělci u příležitosti jízdy králů ve Vlčnově.

Podle střízlivého odhadu zúčastnilo se jubilejních Vlčnovských slavností na 6.000 přespolních, z toho na 400 rodáků. Z význačných osobností, které poctily Vlčnov svou návštěvou, uvádím akad. malíře Otto Ottmara, Fr. Bezděka a Karla Beneše, dva zástupce z velvyslanectví republiky Ghany, kraj. taj. KSČ M. Holčáka, národopis. pracovníka a v min. školství Jos. Beneše, archiváře v Mikulově dr. M. Zemka, a řed. muzea J. A. Komenského v Uh. Brodě dr. Jana Pavelčíka.

Finanční odbor Výboru pracoval s nemalými těžkostmi, neboť se řídil heslem „Každý za své“. Žádných podpor z veřejných prostředků Výbor nedostal. Dosud žádný kulturní podnik ve Vlčnově nevykázal takový finanční obrat. Hrubý příjem na slavnostech činil 52.413 Kčs a vydání na 42 tisíce. Při závěrečném hodnocení, které se provedlo na plenárním zasedání MNV 11. prosince, bylo konstatováno, že vcelku můžeme být se Vlčnovskými slavnostmi spokojeni po všech stránkách. Je si jen přát, aby se ve slavnostech, třebas v omezenější míře, každoročně pokračovalo. V roce 1964 vykazuje hospodaření MNV ve Vlčnově:

Hlavní položky příjmů: domovní daň 86.505, zemědělská daň 29.931, stravování 98.548, tržba z kina 68.337, hřbitovní poplatky 6.720 Kčs. Vlastní příjmy činí 320.240 Kčs, zbytek 429.300 Kčs dodal ONV v Uh. Hradišti na vyrovnání rozpočtu.

Pro 21 důchodců se vydalo za rok 5.787 obědů v ceně à 0,50 – 3 Kčs, zbytek do hodnoty 5 Kčs dodal MNV z rozpočtu. Čtyři pacienti TBC obdrželi podporu celkem 10.300 a jejich 4 ošetřovatelé 8.280 Kčs.

V rámci mezinárodní solidarity navštívili Vlčnov na velikonoční pondělí 30. března 24 zahraniční vysokoškolští studenti, mezi nimi 5 děvčat. Byli to vysokoškoláci z Polska, Německa, Iráku, Irska a Kuby. Studenti přijeli do Vlčnova už ve veselé náladě, neboť už v okolních obcích chodili po „mrskačce“ a ve Vlčnově v tomto mrskání pokračovali. S Vlčnovjany se bavili velmi družně, někteří až výstředně živě.

Už po několik let navštěvují američtí krajané rodnou obce. Letos však poprvé vypravila se také na návštěvu svých příbuzných v USA Anežka Pavelčíková čp. 773. odjela do Chicaga letecky 16. září a vrátila se 3. prosince.

Od 1. července 1964 byl ve Vlčnově zrušen okrsek Veřejné bezpečnosti. Vlčnovjané se musejí od tohoto dne obracet na VB do Uh. Brodu. posledním vedoucím byl por. VB Antonín Benedík, který však dosud bydlí v úředním bytě v I. poschodí MNV.

Pošta ve Vlčnově vzpomněla letos 60 roků svého trvání. Bylo to roku 1904. Podle vzpomínek Anny Mikuláštíkové roz. Mošťkové z čp. 117 pohyboval se zvolna po nově vyštětované silnici z Brodu do Vlčnova slavnostně opentlený kopovňák. Jeho vozkové Jan Moštěk čp. 117 a Jan Šobáň čp. 61, oba ve svátečních krojích, lechtavě pobízeli statné selské koně po rozprahlé silnici, neboť 1. srpna sluníčko má ještě velikou moc. Sváteční nálada nesporně ukazovala, že ve Vlčnově se chystají k mimořádně důležité události. Poštovní pytel s listovní zásilkou, který zapadal do hustého pentlení, napovídal, že do Vlčnova se odesílá poprvé v historii první poštovní zásilka do nově zřízeného poštovního úřadu v domě u Zemků čp. 109.

Byl to nový poštmistr Josef Zemek člověk studovaný, známý národopisný pracovník a přítel Uprkův. Předtím do r. 1880 si musel každý občan chodit pro poštu do Brodu. V letech 1880-1893 donášel listovní zásilky obecní posel každou neděli, úterý a čtvrtek a od r. 1892 už dojížděl každodenně vyjma neděli poštovní posel z Uh. Brodu přes Havřice, Drslavice, Lhotku, Hradčovice a Veletiny do Vlčnova.

Časy se změnily od doby, kdy první listonoš František Nevařil čp. 434 se po dědině brodil v blátě s poštou v ruce. Čísel přibývalo, úkoly pošty rostly. Od 1. dubna 1928 se zřizuje telefonní a telegrafní spojení a následujícího roku vozí poštu po pravidelné lince autobus Jana Macha. Stísněná pošta našla po přechodném umístění u Mošťků vedle fary, později v přilehlé místnosti obecního hostince, důstojný stánek v nově adaptované budově MNV, kam se přestěhovala 29. listopadu 1960. K adaptaci přispěla pošta částkou 55tisíc. Vybudován tak byl poštovní úřad, který patří mezi nejlepší vesnické pošty našeho okresu. Služby veřejnosti zlepšeny byly ještě zavedením telefonního automatu na podzim v r. 1964; podle telefonního seznamu je ve Vlčnově na automat zapojeno 32 abonentů.

V nejnovější době stále rostou požadavky občanů na poštovní službu. A tak dnes vedle přednosty Jaroslava Jindry zdolávají nemalé úkoly telefonistka a dva listonoši. A poohlédněme si blíže po jejich práci. Do Vlčnova, který dnes čítá 980 čísel a má na 3.500 obyvatel, přichází měsíčně na 6.000 listovních zásilek, 3.800 výtisků novin a časopisů, 250 balíčků a z Vlčnova se vypráví dalších 270. Vedle různých poplatků, které dnes pošta vybírá, vede poštovní úřad v seznamu 614 rádiových a 254 televizních koncesí, občané dostanou měsíčně 1.100 poukázek na peníze a 452 důchodcům přinesou poštovní poslové měsíčně 180.860 Kčs. A tak na vlčnovské poště se od rána do večera pracovní ruch nezastaví.

Dne 16.srpna projížděl Vlčnovem nezvyklý konvoj 8 obrovských nákladních transportérů vezoucích z Blanska do Soliny části velké vodní turbiny, určené pro elektrárnu v Solině v již. Polsku. Konvoj musel urazit 640 km. Doprava byla mimořádně složitá a vyžádala si četných zvláštních opatření. Ve Vlčnově muselo být odpojeno několik elektrických přípojek vedoucích přes hlavní silnici od Veletin. Na dolním konci u mlýna při montáži byl nedopatřením usmrcen elektrikář Frant. Kadlček z Dol. Němčí, když odpojoval dráty, aby turbínám nepřekážely při jízdě. Konvoj dále pokračoval na své cestě směrem ke Slavkovu a k polským hranicím.

Právě v r. 1964, kdy široká veřejnost vzpomněla 100. výročí založení dobrovolného požárního sboru, zhodnotili vlčnovští požárníci 70 let své záslužné práce v obci. Bylo to v roce 1894, kdy, jak čteme v hasičské kronice, „na podnět slavného c. k. hejtmanství v Uh. Brodě a přičiněním právě úřadujícího starosty obce Františka Mikulce sestoupilo se dobrovolně 22 občanů za tím účelem, aby ve Vlčnově zařídili dobrovolný sbor hasičský“. Touha v neštěstí pomáhat, jistě krásná myšlenka, docela naplnila mysl i srdce Vlčnovjanů. Svědčí o tom už ta okolnost, že u kolébky sboru stáli nejváženější občané jako učitel Leopold Horák, první velitel sboru a kněz P. Josef Pospíšil jako předseda, kterého do r. 1901 vystřídal řídící učitel Antonín Pardík.

Úkoly nově založeného spolku viděli požárníci nejen v plnění občanských povinnost, ale považovali se také za nositele kulturního života a pokroku ve vesnici vůbec. Požárníci pořádali kulturní a osvětové přednášky, divadla, v létě slavné hasičské výlety, v zimě plesy. Také nescházeli nikdy o slavnostních státních a církevních průvodech, oslavách Jana Husa a často zavítali s tímto posláním do sousedních obcí. Hájili všude dobrou pověst Vlčnova a jediní v obci ocenili práci našeho slováckého malíře Jožu Uprku, kterého v roce 1911 jmenovali k jeho 50. narozeninám čestným občanem sboru.

Přitom dlužno zdůraznit, že veškerou organizační i kulturní činnost podporovali převážně z vlastních zdrojů, tu a tam se našel nějaký mecenáš, z veřejných prostředků nic nedostali. Hned při založení věnovali jim do vínku J. M. Otto hrabě 20 zl, bratří Mayové 25 zl, J. kníž. arcib. M. Th. Kohn 20 zl, Frant. Janáček 30 zl, Moravskoslezská vzájemná pojišťovna 80 zl, Kontribučenská záložna v Uh. Brodě 15 zl, a po několika zlatých dostali od prostých občanů.

Z těchto základních prostředků museli hradit své nemalé výdaje spojené s požárnickým posláním. Už prvního roku si zakoupili ruční stříkačku od firmy Smékal z Čech u Prostějova za 191 zl 80 kr. Přivezli ji 9. října z nádraží Uh. Brodu. Celá obec byla na nohou, ozdobena prapory, když ji dovezli čtyřmi bílými koňmi a za zvuků hudby uschovali v obecní „kolně“. Rovněž v prvém roce si zakoupili pracovní a sváteční stejnokroj a přistoupili k organizaci 3 čet : stříkačníků, bouračů a lezců. všechno měli dopodrobna promyšleno, vše konali ochotně a s láskou k bližnímu.

Za první války činnost ustala, ale ve svobodném státě pustili se do práce znova. V r. 1943 si zakoupili motorovou stříkačku. Dnes po 70 letech přehlížíme nadšenou práci vlčnovských požárníků a s úctou čteme jména průkopníků jako byli Horák, Matěj, Hauerland, Šobáň, Králíček, Zemek, Pardík, Plesl aj., kteří velkou část svého života zasvětili vznešené myšlence. A z dosud žijících uveďme alespoň Frant. Hauerlanda čp. 210, který od r. 1908 pracoval ve sboru nepřetržitě 38 let jako jednatel a předseda.

K ukončení Měsíce československo-sovětského přátelství zavítali do Vlčnova 14. prosince 32 sovětští turisté, kteří dlí na přátelské návštěvě v naší republice. Byla to vesměs výprava Lotyšů z Rigy a tvořila ji převážně inteligence, jmenovitě inženýři a technici, dále lékaři a učitelé. Všichni, ať mladí neb starší, byli ve Vlčnově srdečně uvítáni na přátelské besedě ve škole a pak při tanci v dolním hostinci. Vzácní hosté se nikterak netajili překvapením nad srdečným uvítáním, kterého se jim ve Vlčnově i jinde v republice dostalo. O vlčnovských krojích mluvili v superlativech. Už Vlčnovjánek je plně zaujal svým ladným vystoupením, stejně jako krojovaná dechovka a dokonce moderní vlčnovský big-beat. Na družné besedě, která se protáhla do půlnoci, si navzájem hosté s Vlčnovjany vyměnili své názory, jmenovitě v oboru techniky kultury. Inženýři chválili naše stroje, jež šíří dobrou pověst našich pracujících všude na světě. Turisté odjeli z Vlčnova do Gottwaldova, odkud měli namířeno přímo do Prahy. Na milé přijetí ve Vlčnově, jak sami prohlásili, nikdy nezapomenou.

II. HOSPODÁŘSKÝ ŽIVOT

V roce 1964 hospodařilo JZD ve Vlčnově na 1.767 ha zemědělské půdy, z toho orná činila 1.685 ha. 

Osevní plán a hektarové výnosy:

Jarní práce proběhly v JZD vlivem pěkného počasí celkem dobře. Cukrovku zaseli družstevníci "přesnořeposecím" strojem. Osvědčilo se umělé dosušení vojtěšky, kde se ušetřily pracovní síly a získala kvalitní píce pod střechu. Rovněž se osvědčilo silážování jetelin se směskami. Z úkolu 712 ha obilovin se prováděly žně ručně kosami asi na 100 ha, poněvadž porosty byly hodně polehlé. Tím se zmenšily ztráty na zrnu a ušetřilo se hodně slámy. Ostatní sláma se lisovala a stohovala přímo na poli. Ztráty sklizně po kombajnech se pohybovaly okolo 1%. Podzimní práce na úkol 396 ha seťové orby družstevníci zvládli v agrotechnické lhůtě. Hůře to bylo se setím, neboť v důsledku sucha musely stroje půdu zpracovávat i čtyřikrát a ještě to nepomohlo. Cukrovka na 50 ha se sklízela novou technologií, kterou prováděla Státní traktorová stanice v Uh. Brodě. její způsob se osvědčil. Ostatní řepu sklízelo JZD starým způsobem. Nakladače dosáhly výkonu 10 vagónu denně s obsluhou pouze tří lidí.

Za slunečných říjnových dnů nastalo ve vlčnovských vinicích zase neobyčejně živo. Vždyť se přiblížilo vinobraní, tentokráte velmi bohaté, dosud největší od r. 1947. I když leží vlčnovské vinohrady v okrajové oblasti, nikterak neztrácejí na dobré pověsti. V dnešní době se čítá ve Vlčnově 13 ha vinic, z toho JZD vlastní 4,50 ha mladého vinohradu vysázeného v r. 1960, záhumenkáři 6,50 ha a ostatní drobní zahrádkáři 2 ha vinic. Vcelku vinaří obci 195 drobných držitelů (z toho 54 vlastní nad 5 a), z nichž necelá polovina je organizována ve Svazu zahrádkářů. V družstevním vinohradě je rušno už po 14dní. za krásného počasí odvážejí auta bohatou úrodu do Vinařských závodů v Bzenci. Však družstevníci už dodali poslední dávku, celkem 360 q moštových hroznů a tak vysoce překročili plán na 187%. Mladý vinohrad dal letos 110 q hroznů po 1 ha. Také cukernatost je slušná, hrozny Müller -Thurgau ukázaly 15°, Vavřinecké a Veltlinské červené rané 19% Klost. Družstevníci nezapomněli ani na vlastní potřebu, kterou upotřebí o doplatcích, dožínkách aj. K tomu účelu jim dobře slouží sklep MNV, kde jsem, právě zastihl sklepníka Josefa Chvilíčka v horečné přípravě „zlatého moku“ .

V produktech živočišné výroby splnilo JZD Vlčnov v r. 1964 poprvé, co je družstvem většinovým, své dodávkové úkoly na 100% a ještě je překročilo. Přesto se nedá říci, že výsledky, kterých se letos dosáhlo, jsou výborné, poněvadž stále pokulhávají za okresním průměrem. Chvályhodná je skutečnost, že se družstvu podařilo zdolat první potíže.

Stav dobytka v obci v 31/12 1964:

Koncem r. 1964 vlastní JZD: 33 traktorů, 4 kombajny, 5 nákladních aut, 1 osobní auto, 6 motocyklů aj. Celková pořizovací hodnota mech. střediska činí na 4 mil. Kčs.

Hlavní výrobní náklady na 100 kg pšenice činí v JZD Vlčnov 36 Kčs, tím stojí v okrese jako nejlepší hned za Těšovem. Nejdražší výrobci pšenice jsou v Jarošově (88,10 Kčs/100 kg). Hovězí maso vyrábějí družstevníci 1 kg za 9,13 Kčs, zatím co Osvětimany jako nejhorší v okrese za 20,63 Kčs.

Po konečném zhodnocení výsledků hospodaření v r. 1964 činí pracovní jednotka v JZD 14 Kčs a hodnota naturálií v zrnu 1,85 Kčs na 1 PJ. Družstvo pracuje nadále pod vedením osvědčeného předsedy Františka Klabačky, rostlinnou výrobu vede Jan Kučera, živočišnou Jan Králíček, mechanizační středisko JZD František Zemek čp. 885 a jako hlavní ekonom družstva ing. Olexa.

III. VÝSTAVBA OBCE

Roku 1964 pokračovala výstavba v JZD ve Vlčnově pomalejším tempem než minulá léta. K ohromnému komplexu budov byla vystavěna nová administrativní budova s 8 kancelářskými místnostmi, sociálním zařízením a 1 bytem pro svobodného. V ní vybudováno ústřední topení společně s přilehlými garážemi a dílnami. Při silnici k Brodu započato bylo s výstavbou moderního zahradnictví; letos zde stojí 1 skleník. Kolem objektů JZD se provedlo důkladné oplocení, u vchodu s vrátnicí, kde se udržuje třísměnná kontrolní služba.

Blížíme-li se k Vlčnovu, zaujme nás zdaleka viditelný vysoký stožár na Padělkách. Vypadá na vyvýšeném místě zdánlivě jako rozhledna - ale zmýlili bychom se. To Vlčnovjanům vévodí jako maják nově vybudovaný televizní převaděč, přinášející zlepšený příjem vysílací stanice Jižní Morava. A jak vlastně došlo k výstavbě tohoto převaděče? Několik obětavých nadšenců, kteří chtěli pro radost spoluobčanů zlepšit příjem televizního vysílání, zabývali se výstavbou převaděče už delší dobu. Z iniciativy vedoucího Františka Vaškových bylo navázáno spojení s lidovou správou a Montážní správou radiokomunikací v Praze a přineslo ovoce. Ale přesto nebýt dobré vůle a účinné pomoci majitelů televizorů, kterých je ve Vlčnově 284, televizní převaděč by tady nestál. Bylo třeba provést brigádnické práce jako výkop pro stožár a kabinu, dovoz stavebního materiálu a připojení elektrického vedení od drůbežárny JZD. To všechno se provedlo ve volném čase během dvou měsíců. Celkem odpracovalo 135 brigádníků zdarma 1.012 hod. Z nejlepších uvádíme : František Vaškových - 185, Fr. Chvilíček - 142, Antonín Křapa - 117 a Ladislav Moštěk - 90 brigádnických hodin. Jejich příkladná ochota je lakonicky vryta do betonu v základech stožáru, kde čteme: Akce „Z“ 1964. MNV ve Vlčnově prokázal při výstavbě převaděče plnou iniciativou a celou akci důsledně obstarával a řídil. Díky tomu mohl být převaděče uveden zkušebně do provozu 3. září a po kolaudaci 9. října plně slouží vlčnovským občanům a také blízkým obcím a v poříčí Olšavy. Za MNV ve Vlčnově se jednání zúčastnil Frant. Vaškových, dále bych přítomni před. tel. vysílače Jižní Morava Frant. Pařil, zástupci energetiky, údržby, inspektorátu z Gottwaldova a za dodavatele technologického zařízení ing. Ant. Knotek z Prahy. Komise se o novém díle vyjádřila velmi pochvalně a všechna vybudovaná zařízení shledala v bezvadném pořádku. Podívejme se také na finanční oběti, které stát věnoval Vlčnovjanům k vybudování této pozoruhodné stavby. Technologická zařízení jako stožár, anténa s vybavením a přípojka elektrického vedení stály 38 tisíc, stavební materiál 33 tisíce a nepředvídané údaje jako autojeřáb 1.000 korun, dohromady 72 tisíc Kčs. Stožár je 20 m vysoký, vybavený po dvou přijímacích a vysílacích anténách, v kabině je umístěn stabilizátor s převaděčem z 9. na 2. kanál. A ptáme se, jakou službu přineslo nové technické zařízení občanům. Poví vám to všichni majitelé televizorů. Obraz i zvuk vysílače Jižní Morava se citelně zlepšily, dokonce není ani třeba anténa podle předpisu, stačí jen nouzová pod střechou. Dnes už průkazně víme, že iniciativa Vlčnovjanů se ukázala jako příkladná ostatním obcím. Zatím k podobné výstavbě v okrese přistoupili Bojkovice a nyní jako třetí v Buchlovicích.

Rodičovské sdružení ZDŠ ve Vlčnově odhodlalo se letos z vlastních zdrojů ke stavbě druhé části dílen při staré škole. Dílny byly postaveny rodiči zdarma brigádnicky. Celková hodnota nově postavených dílen obnáší 30.000 Kčs. Dílny slouží ke zlepšení prostoru při vyučování pracovní výchovy na základní devítileté škole.

IV. ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ

V roce 1964 byly uzákoněny důležité úpravy v sociálním zabezpečení občanů. Nižší důchody byly podstatně zvýšeny, hlavně ty, které se pobírají ze zaměstnaneckého poměru, jež nově činí minimálně 400 Kčs měsíčně; vyšší důchody od 700 Kčs byly zdaněny. Nově byl upraven nárok na starobní důchod u žen podle počtu vychovaných dětí : u bezdětných v 57, u žen s 5 dětmi v 53 letech věku. Zlepšena byla péče o matky tím, že mateřská dovolená zvýšena na 22 týdnů, současně stanoveno zákonné právo na další neplacenou dovolenou až do 1 roku věku dítěte. Bylo zlepšeno důchodové zabezpečení družstevních rolníků, jejich nemocenské, a přídavky na děti zavedeny ze státních prostředků ve výši jako u zaměstnanců.

Tuto sociální úpravu přijala veřejnost s radostí, jmenovitě staří lidé, zaměstnané matky a družstevní rolníci. I ve Vlčnově několik mladých maminek využilo výhody zákona a požádalo o udělení jednoroční mateřské dovolené, protože nemají nikoho k opatrování dětí. Družstevníci rolníci, kteří dříve neznali výhod pojištění v té míře jako zaměstnanci, byli novým sociální opatřením zrovnoprávněni se zaměstnanci, což i ve Vlčnově přijali družstevníci s pocitem uspokojení. Tím se také v družstvu zlepšila pracovní morálka.

V. KULTURNÍ POMĚRY

V pátek 21. února se sešli na zajímavé besedě hlučtí a vlčnovští kulturní pracovníci s účastníky z Dokumentárního filmu z Bratislavy. Schůzka se konala v sokolovně v Hluku. Loni v červnu natáčel bratislavský státní film záběry z Jízdy králů. A právě premiéru tohoto dokumentárního filmu „Léta Páně 1963“ shlédli všichni účastníci. Potom následovala beseda s autory. Film se podařil. Na tom se shodli všichni účastníci besedy. Je pravdivý, současný, nic se v něm nenahrává v duchu jevištního národopisu. „Hýlom, hýlom, horní dolní, domácí, přespolní …“, chlapci věděli koho pochválit a nepořádný družstevník i národní výbor dostali za své.

Aby se podpořila klesající návštěvnost v místním kině, pozval MNV do obce Krajský filmový podnik z Brna k přehlídce širokoúhlých filmů. Ve dnech 8. - 10. června se promítaly pojízdným širokoúhlým filmem, formátu 35 mm, šířka obrazu 8,50 m, dvakrát už třikrát denně filmy : Hrbáč , Poklad na stříbrném jezeře, kapitán Fracasse. Celkem přišlo 1.615 návštěvníků, tržba 8.075 Kčs. V podzimním vystoupení ve dnech 20. - 23. září Vlčnovjané uviděli filmy : Sedm statečných, Babeta jde do války, Dej pozor La toure, Na sedmé rovnoběžce, Kněžna d´Eleves. Celkem se v podzimním kole zúčastnilo představení 1.512 návštěvníků, vybralo se 8.485 Kčs. Filmy byly vesměs z produkce z kapitalistických států. Zájem o ně byl veliký se to vedle mládeže i u dospělých. Mnohé účastníky lákala dobrá pověst filmů, jiní přišli také ze zvědavosti, aby uviděli produkce širokoúhlých filmů, první tohoto druhu ve Vlčnově.

Celkem za rok 1964 bylo promítnuto 157 představení a zásluhou širokoúhlých filmů překročen plán na 104,6 %, plán návštěvnosti na 114,6 %, tržby dosaženo 70.613 Kčs (tj. 168,1%). Půjčovné je 40 % a za rok činí 28.245 Kčs. Materiálové náklady včetně malby a nátěru dosáhly 22.035 Kčs, náklady mzdového fondu 62.835 Kčs. Koeficient návštěvnosti je stále velmi nízký a činí 7,5; což znamená, že každý občan přijde do roka 7krát do kina, průměrná účast na jedno představení obnáší 182 návštěvníků a tržby 448 Kčs.

Snížek padal v sobotu 14. března, studená mlha zábla za nehty, ale vlčnovským regrútům to nevadilo. Už o 6. hod. ráno byl slyšet celou dědinou táhlé zvuky staré písně „Těžko ste ňa, máti má, těžko ste ňa chovala ..”. Inu, do Vlčnova přijeli od brněnské televize. A sotva se na horní konci objevila televizní kamera, překvapeně vstává první regrút Franta Klabačka č. 817 a obléká se narychlo do svátečního vlčnovského kroje. Ze tmy vyrazily dva reflektory a všechny zachytily U Mošťků čp. 92 už čekala skupina regrútů, k nim se přidávají další a za zpěvu „Dyš nás odváďali v tom Uherském Brodě“ vyskakují regrúti na opentlené žebřináky. Za jásavého zpěvu jedou pěti proudy k MNV. Tam se 31 regrútů narychlo seřadilo a organizovaně odchází k pomníku padlých. Zazněla státní hymna, regrúti rázem zvážněli, pokládají k pomníku věnec, na němž čteme : Památce padlých - branci z Vlčnova. Díváme se do mladých tváří, v nichž se zračí odvaha a jistota. Hoši chápou své úkoly vážně, je na ně spolehnutí. V krátké době z nich budou vojáci, strážci republiky. A najednou zalétneme do doby kuruckých válek, které Vlčnov neminuly. Ne, války se už nebudou opakovat. Ale to už naši regrúti znovu vysedají na opentlené žebřiňáky, vozkové práskli do koní a v dálce směrem k Brodu s jejich siluetami zanikají tóny táhlé písně „chovala ste chovala, vojna sa ně ujala“.

K ukončení letošních žní si JZD na odpoledne 15. srpna pozvalo umělce z brněnského rozhlasu do sálu kina k uspořádání dožínkové estrády. V pásmu písní vystoupila Božena Šebetovská se souborem, který doprovázel Zdeněk Galuška. Večer pak byla taneční zábava ve Spolku, na hřišti pod Bočky.

Ve čtvrtek večer 27. srpna vzpomněli ve Vlčnově 20. výročí Slovenského národního povstání za účasti estrádního souboru ZV ROH Chemických závodů Juraja Dimitrova z Bratislavy. Předseda MNV Ant. Eliáš ocenil ve svém procítěném projevu společný boj Čechů a Slováků za socialistickou republiku. Po slavnostním projevu pobavil Vlčnovjany 28členný bratislavský soubor na dobře připraveném estrádě. V pásmu písní, tanců a bodrého humoru rozesmáli obecenstvo, které plně obsadilo sál, třebas byl všední den. Už svou účastí Vlčnovjané potvrdili, že plně oceňují význam SNP a mají radost z návštěvy slovenských přátel ve Vlčnově. Slováci pak ukázali, že jak se ve válce dovedou statečně bít, tak v míru umějí odpovědně pracovat a ušlechtile se bavit. Nakonec správa Osvětové besedy Jan Koníček předal hostům v upomínku sošku Vlčnovjanů, za kterou Slováci vřele poděkovali s jištěním, že nezapomenou na milé přijetí, kterého se jim ve Vlčnově dostalo u příležitosti oslav 20. výročí Slovenského národního povstání.

Ve dnech 28., 29. a 30. září vystoupil ve Vlčnově v sále kina známý kouzelník Mistr Kellner. V jeho kouzelných vystoupeních jej doprovázeli žena, syn a dcera. Kouzelnické produkce byly po všechny tří dny bohatě navštíveny vlčnovskými občany a to mládeží i staršími. Na rozloučenou věnoval Mistrova správce Osvětové besedy Jan Koníček knižní upomínkový dar.

Při hloubení základů k budoucí šatně na novém hřišti byly nalezeny zbytky keramiky. Stavbyvedoucí Jan Kužela upozornil na tento nález pracovníky muzea JAK v Uh. Brodě, kteří nálezy předali archeologům. Je to další přínos k objasnění historie obce.

Je známo že v prostoru pod Bílými Karpatami od Javořiny přes Starý Hrozenkov až k Pitínu, se již po několik let budují naše největší ovocné sady, které mají napříště zásobovat Jihomoravskou Frutu. Ale i v okolních obcích se ovocnářství slibně rozvíjí. Tak Svaz ovocnářů a zahrádkářů ve Vlčnově přehlížet svoji celoroční námahu na výstavě ovoce spojené s besedou o ovocnářství. Výstavu sledovala snahu podchytit ušlechtilé záliby stále většího počtu pracujících. Dnes se vlčnovští ovocnáři zaměřili při nových výsadbách plně na schválený sortiment.

Výstavní komise konstatovala s potěšením, že ovocnářství v obci i v okolních dědinách značně pokročilo. Vyklučovaly se staré proschlé sady a humna, provádí se nová výsadba zčásti i z nízkokmenů, vcelku se už vžilo mechanické i chemické zimní ošetřování ovocných stromů. Z daného sortimentu se výsadba soustředila z jablek na Ontario, Matčino a Jonathan, z hrušek se osvědčily Boscova lahvice, Pařížanka a Madame Verté. Na výstavě dominovalo Ontario o váze 370 kg, které vystavoval Lad. Kovář, Sudetská reneta od pěstitele Fr. Pavelčíka čp. 98 a hruška Madame Verté, jíž se pochlubil Jiří Pavelčík čp. 7.

Změněné hospodářské poměry, které nastaly dobudováním socialistické velkovýroby, mají v zápětí zvýšení zájmu o chov drobného hospodářského zvířectva u záhumenkářů JZD i drobných držitelů půdy. Na okresní výstavě holubů, králíků a drůbeže pořádané Čsl. svazem chovatelů drobného zvířectva v hale nového skleníku JZD ve Vlčnově, pochlubili se chovatelé z celého okresu krásnými výstavními exponáty. Ponejvíce zde byli zastoupeni chovatelé z Hluku, Vlčnova, Nivnice, Hradčovic, Starého Města, Kunovic a Ostr. Nové Vsi. Ze 170 vystavovaných králíků dostal čestnou cenu s 95 body za Činčilu vekou chovatel Frant. Dufka z Hluku. Tento „králíček vážil 5,20 kg živé váhy. U holubů, kterých se sešlo 340, se zájemci obdivovali zejména Moravskému pštrosu černošupinatém, kterým se zde pochlubil Boh. Běták z Uh. Brodu. Opravdu, bylo velmi těžké posuzovateli králíků Frant. Petrželkovi a holubů Josefu Cahlovi vybrat ty nejlepší, poněvadž každý vystavovatel se připravoval k tomuto svátku chovatelů po delší dobu. Výstava, na které se též exponáty „na dračku“ prodávaly, ukázala, že chov drobného zvířectva je v okrese Uh. Hradiště na postupu a chovatelé si stále více uvědomují i národohospodářský význam, který s sebou tento chov přináší stále ve zvýšeném rozsahu.

Na slovácké hody v neděli 26. července přivítal Družstevník Vlčnov na svém hřišti rakouské fotbalisty WAC Vídeň, s nimiž změřil síly v přátelském zápase. bylo to poprvé v 30leté historii kopané ve Vlčnově, že se místní fotbalisté utkali s mezinárodním mužstvem. V napjatém očekávání skončil zápas nerozhodně 3:3. Hosté ukázali sice dobrou kopanou, ale Vlčnov si udržel po celou dobu zápasu technickou převahu, nedovedl si však střelecky zajistit vítězství.

Celý průběh zápasu se nesl duchem přátelského porozumění a touhou po mírovém mezinárodním soužití. V tom jdou vlčnovští fotbalisté příkladem ostatním. Hned před zahájením zápasu, kdy byli hosté rozhlasem srdečně přivítáni, předaly děti mateřské školy rakouským hráčům kytičky s upomínkovými dárky, za něž vídeňští hosté děkovali a upřímně všechny pozdravovali. I obecenstvo z přeplněného hlediště ukázalo svou naprostou disciplinovatostí plné pochopení situace k tomuto prvnímu mezinárodnímu střetnutí ve Vlčnově.

Oplátkou zavítal Družstevník Vlčnov do Vídně, kde 9. srpna nad WAC Vídeň zvítězil 4:2. Výpravy se zúčastnilo celkem 36 osob, z nichž 4 reprezentovali naši obec ve vlčnovských krojích. Přijal je starosta Vídně na vídeňské radnici.

V tělovýchovné činnosti stále ve Vlčnově vede kopaná. V letošním jarním kole umístil se Družstevník v krajském přeboru kopané na 9. místě se 24 body a v podzimním kole na 10. místě s 11 body mezi 14 soupeři.

VI. RŮZNÉ

Rok 1964 se vyznačoval velikým nedostatkem zimní vláhy a vodních srážek vůbec. Začátek roku se projevil slabými mrazíky s nepatrným sněhovým popraškem, který brzy zmizel. Zima dostoupila vrcholu 19. ledna pouhými - 18 °C, zato se táhla až do 9. dubna, kdy jsem zjistil poslední mrazík. Jarní mrazík 27. dubna - 2 °C zastihl stromy už v květu a vyřadil letošní úrodu třešní, ořechů a rybízu v mrazových kotlinách na Žlebě a Panském. Trvalý déšť 20. a 21. května, kdy napršelo 44 mm a slabší deště kolem 20. června nestačily ani zdaleka podpořit vegetaci. Nastal nedostatek pitné vody, mnohé studny ve vyšších polohách vyschly. Jarní setí začalo 4. dubna a žně 15. července jako obyčejně pod Kojny, a proběhly za krásného počasí bez obtíží. Letní vedra dostoupila vrcholu 34 °C a to 22. července. Podzim byl neobyčejně teplý, takže sklizeň okopanin a podzimní práce proběhly bez spěchu. Sněhová pokrývka, tentokráte bohatá, se dostavila 6. prosince a do konce roku se udržela. 1. listopadu zaznamenal jsem první podzimní mráz - 2 °C a 23. prosince zima vyvrcholila - 14 °C.

Když se 8. srpna vracel z lánů JZD kombajnér Josef Pavelčík čp. 7, shořel mu nedaleko koupaliště kombajn. Stroj byl starší výroby a požár vznikl přehřátím motoru. Škoda byla kryta pojištěním. Kombajnérovi se nic nestalo.

Ve Vlčnově 7. února 1965.