Obec Vlčnov
rozšířené vyhledávání
rozšířené vyhledávání

rok 1963

Rok 1963

I. POLITICKÝ A VEŘEJNÝ ŽIVOT

Uplynulé volební období, které se rychle blíží ku konci, vede nás k tomu, abychom zhodnotili práci MNV. V tomto období se od r. 1960 pracovalo podle usnesení ÚV KSČ a vlády o práci pléna MNV, rady a komisí.

Schůze rady i pléna se zabývaly převážně zemědělskou problematikou, jmenovitě hospodařením našeho JZD, následovaly otázky rozšiřování služeb obce Vlčnova, školské, sociální a zdravotní problémy a výstavba v naší obci. jednání trpěla malou účastí poslanců.

Jedním z hlavních úkolů bylo zapojit do práce komisí široký aktiv zkušených občanů. Bylo ustaveno 9 komisí a jeden pomocný aktiv (Sbor pro občanské záležitosti). Celkem je v nich zapojeno 98 občanů včetně poslanců, z toho je třetina žen a více než třetina členů a kandidátů KSČ, kteří jsou oporou v práci ve všech komisích. Podle aktivity možno komise seřadit v tomto pořadí : stavební, zemědělská, sociální, finanční, školská a kulturní, plánovací, místního hospodářství a obchodu, pracovních sil a komise pro ochranu veřejného pořádku. Nejslabším článkem v práci MNV je Výbor žen, který od onemocnění poslankyně Vlasty Bublíkové jako kolektiv nepracuje a činnost vede několik obětavých žen. Jejich jednorázové akce nutno sice kladně hodnotit, ale celé práci výboru schází systematičnost. 

V roce 1963 činil celkový příjem MNV 946.187 Kčs a vydání 935.830 Kčs. Hlavní zdroj příjmu plynul do obecní pokladny ze zemědělské daně, která činila 644.512 Kčs (z toho soukromníci 38.827 Kčs) a z daně domovní, jež obnášela 84.697 Kčs. Z vydání se vyčerpala nejvyšší položka na akci „Z“, jež činila 157.744 Kčs, z toho na stavbu nového stadiónu 111 tisíc a na most pod vinohrady 45 tisíc Kčs.

Dne 19. dubna zasedal v kinosále ve Vlčnově okresní soud projednávající na veřejném soudním přelíčení přečin ublížení na těle mladými provinilci, jimiž byli : Frant. Kolek čp. 754, Zdeněk Láska 884 a Ant. Plesl 436. Uvedení přepadli po taneční zábavě ve Spolku v prostoru u hřbitova dva jinochy z Bánova Frant. Hauerland a Josefa Mahdala, které nelidsky zbili. Zvláště Hauerland byl těžce zraněn, když utrpěl četné tržné rány, zlomení žeber a otřes mozku.V práci pro zranění zameškal 31 dní. Vlčnovští nerozvážní mládenci byli uznáni vinnými a odsouzeni podmíněně Plesl na 6 měsíců, Láska a Kolek po jednom roku. Před předsedou dr. Káňou činu litovali. Dr. Káňa k nim pronesl výchovné ponaučení, v němž mimo jiné uvedl, že na našem okrese bylo v r. 1962 pro podobné rvačky odsouzeno 64 osob.

Z USA přijela 17. června na návštěvu příbuzných Frant. Chvilíčková provdaná Knotková, která bydlela u Karla Chvilíčka 586 a 14. června už podruhé od války Lída Hroudová roz. Mikulcová z čísla 40.

XII. sjezd KSČ se stal významnou událostí našeho lidu, neboť svým jednáním a závěry zasáhl do dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. Významným opatřením k rychlejšímu tempu bylo rozhodnutí o vybudování jednotného systému kontroly v našem státě, jehož základem budou lidové kontroly.

Ve Vlčnově byla vesnická komise lidové kontroly zvolena jako první v okrese na veřejné schůzi konané v kinosále 20. listopadu. Delegát OV KSČ Ant. Večeřa ve stručném referátu osvětlil význam a náplň práce nové komise. Nově zvolená komise přijala zákonem předepsaný slib do rukou předsedy MNV Ant. Eliáše a programové prohlášení, v němž slibuje mimo jiné soustavně kontrolovat rozvoj JZD, služby v obci a další veřejné organizace a zařízení. Členové budou dále ochraňovat socialistické vlastnictví a usilovat o to, aby prostředky společnosti byly vynakládány s největší efektivností a hospodárností. Do komise místní lidové kontroly ve Vlčnově byli zvoleni: 1. Kryštof Vladislav čp. 547 , úředník , člen KSČ – předseda, 2. Janča František 786 dělník KSČ, 3. Hanáček Cyril 850 dělník bezpartijní, 4. Marášek František 889 dělník bezpartijní, 5. Chovánek Vincenc 767 dělník KSČ, 6. Chvilíček František 578 dělník bezpartijní, 7. Ondrejková Jiřina 267 v domácnosti bezpartijní, 8. Šuntil Zdeněk 317 dělník KSČ, 9. Vaškeba Petr 805 dělník KSČ, 10. Knotek František 904 dělník KSČ, 11. Křapová Marie 657 členka JZD bezpartijní.

V neděli 1. prosince 1963 navštívil náš okres zplnomocněný ministr republiky Ghany, sekretář jednotné rady ghanských farmářů Martinna Appiak Danąuaha s manželkou a svým sekretářem Bismarkem. Zpečetilo se tak již dříve navázané přátelství mezi družstevníky z Vlčnova a ghanskými farmáři. Ghanský ministr navštívil totiž vlčnovské JZD ještě s dalším státníkem černé pleti dne 11. května t. r. Oplátkou navštívil Ghanu předseda JZD František Klabačka ve dnech 21. září a vrátil se 10. října 1963. Do Ghany vzal dokumentární film, natočený amatérskými filmaři z našeho okresu u příležitosti pobytu ghanského ministra zemědělství ve Vlčnově.

Slavnostního přivítání na půdě našeho okresu se zúčastnili čelní představitelé OV KSČ a ONV. Vzácné hosty doprovázeli také pracovníci Motokovu a ministerstva zemědělství. Po slavnostním obědě odjela ghanská delegace s doprovodem do Vlčnova, kde rada MNV rozhodla udělit ministru Danąuahovi čestné občanství. Ministr dojatě poděkoval MNV, neboť, jak pravil toto občanství vztahuje na pět miliónů ghanských farmářů, které ve své funkci zastupuje. Do pamětní knihy pak napsal : „Budu se vždy chovat tak, abych dělal své nové obci vždycky jen čest“. Zápis byl učiněn v anglickém jazyce. Poté si hosté prohlédli novou farmu pro 5.000 slepic. Ministr, který byl též farmářem a ještě před nedávnem na farmě sám hospodařil, se zájmem sledoval specializaci výroby, která se provádí. Pak si ještě prohlédli místní zdravotní středisko a s potěšením konstatovali, jak vysoká je péče našeho státu v tomto směru. Po oficiálních prohlídkách se vlčnovští občané s milými hosty odebrali do sálu sokolovny, kde sledovali kulturní vystoupení národopisných souborů Vlčnovjanka a Vlčnovjana. Zde také podepsali oba představitelé vzájemnou dohodu o přejmenování JZD Vlčnov na „Družstvo čs. ghanského přátelství“. Za JZD podepsal české znění smlouvy předseda družstva František Klabačka, anglické znění pak ministr M. A. Danąuaha. Při této příležitosti věnoval nový vlčnovský občan předsedou JZD ghanský národní kroj, který bude umístěn v kanceláři JZD. I když družstevníci připravili pro hosty rovněž upomínkové dárky, největší radost měli oba hosté z klobouku od vlčnovského kroje a tak se cítili ve Vlčnově jako doma. Při srdečné zábavě pak vlčnovská děvčata vytáčela černé ghanské hosty a ti zase na oplátku dokazovali, že hudba a tanec je mezinárodní řeč, kterou se dobří lidé ve světě dorozumějí.


I. HOSPODÁŘSKÝ ŽIVOT 


Konečné zhodnocení hospodaření JZD za minulý rok se stále oddalovalo, protože se sháněly finanční prostředky k zajištění pracovní jednotky. Jednalo se s KNV i s ministerstvem. Zástupci družstva tam poukazovali na mimořádně rozsáhlou výstavbu, která JZD značně finančně zatížila. Tím byla výroční členská schůze svolána značně opožděně na 20. března. Sál kina byl přeplněný do posledního místečka. Po hodinovém zpoždění oznámil předseda Klabačka, že se schůze nekoná, protože nejsou dosud známy všechny předpoklady pro pracovní jednotku. Nová schůze byla svolána na 23. března. Provedla volby, po nichž nastaly organizační změny. Zvoleni byli: předseda JZD František Klabačka 817, místopředseda Jan Králíček, vedoucí I. brigády Jan Kovář, vedoucí II. brigády František Koníček, vedoucí III. brigády Jan Kučera, agronom Ladislav Červený, zootechnik Jan Králíček, ved. mechanizačního střediska Frant. Kovářík (po něm Fr. Zemek), skupináři Josef Dacík, Josef Mikulec, Fr. Pavelčík, Jos. Kašpařík, Šimon Knotek ved. chovu skotu Frant. Zemek 720, ved. chovu prasat a drůbeže Frant. Pavelčík 386, vedoucí navážky Vincenc Mikulec 569, skladník Frant. Kovář 309, hlavní ekonom Jar. Škrabal (pak Josef Olexa), účtárna Kryštofová, Indra, Marášková, ekonomky Mudráková, Zemková, Kašpaříková, předseda revizní komise Frant. Moštěk 404. Aby se zvýšila zemědělská produkce, byly zřízeny zemědělské výrobní správy. V čele okresní zem. výr. správy v Uh. Hradišti postaven ing. Eduard Netík. Vlčnovské družstvo mělo celou zimu značné potíže s krmivovou základnou. Z loňska zůstaly ve Dřínku skrajky, přes zimu znehodnocené. Nakupuje se proto sláma v okolních družstvech a ještě 4. května vybízí rozhlas záhumenkáře, aby družstvu slámu půjčili neb prodali. Zelené krmení začalo už v půli června. Žně proběhly při krásném počasí nerušeně a 26. srpna je už obilí vymláceno. Jarní i podzimní práce v řepě provedli letos sami družstevníci. K tomu přispěl masový nástup lidí mechanizace (nakladač) a prémiový systém odměn. 8. října se začalo s vyoráváním řepy, která byla do 1. listopadu všechna odvezena do cukrovaru. Poučeni z loňska, kdy se v podzimních pracích družstevníci značně opozdili, zajistili si letos včas sklizeň brambor. 17. září slyšíme v rozhlase: „Poněvadž se jedná o rychlé vykopání brambor, přijala rada MNV spolu s představenstvem JZD následující opatření : Šimon Kužela, ved. Jednoty, vydá zemáky jen těm občanům, kteří si v JZD odpracují při sbírání brambor nejméně 2 dny. Ti, kteří se zúčastní sbírání brambor více než 5 dní, dostanou přídavek 10 Kčs za každý další den“. Brambory se vozily na vysokou hromadu na prostranství před obchodem, kde byly přikryty velkými nevzdušnými plachtami. Za teplého podzimu se zapařily a začaly hnít. Proto se narychlo přidělovaly, po 60 kg na osobu. Dostali všichni zapsaní a radou schválení, po potvrzení o sbírání brambor v JZD se nikdo neptal. Mnozí si však brambory odebrali, neboť byly značně znehodnocené a sháněli si je raději u soukromníků za předraženou cenu. Ve středu 28. srpna 1963 projednávalo plénum OV KSČ v Uh. Hradišti rozbor hospodaření a situaci v JZD Vlčnov. Vzhledem k důležitosti projednaného úkolu se zasedání pléna konalo přímo ve Vlčnově a bylo rozděleno na dvě části : v odpolední si členové pléna OV KSČ a přizvaní hosté prohlédli objekty polní kultury družstva, ve večerním jednání ve Spolku, kterého se zúčastnilo na 70 osob včetně poslanců MNV, vyslechli pozvaní zprávu tajemníka OV KSČ s. Jana Kozubíka, která byla připravena za předchozí spolupráce stranické prověrkové komise. Téměř 50 přítomných si velmi pozorně prohlédlo kravíny, vepříny, porodnu prasnic, sýpku na obilí, garáže, teletníky a drůbežárny. Se stejným zájmem sledovali porosty cukrovky a brambor, ale i množství slámy, která ještě v den konání pléna byla na polích JZD Vlčnov na výměře 200 ha. Ze zprávy tajemníka OV KSČ s. Kozubíka: „Jak politická, tak i hospodářská situace v JZD Vlčnov nedosahuje v průměru takových výsledků, které by ukazovaly na potřebnou vzrůstající tendenci hospodaření s přihlédnutím k možnostem, jaké v družstvu jsou. Např. v r. 1962 mělo být dodáno 3.000 centů masa, skutečnost jen 2.350 centů. Na úkol 900.000 litrů mléko dodáno jen 700.000 l, vejce dodána jen na 50%. Ani v rostlinné výrobě není dosahováno plánovaných hektarových výnosů, což se pak zpětně projevuje v nedostatku krmiva, v neplnění živočišné produkce, v neplnění finančního plánu JZD, zaostává hmotné zabezpečení družstevníků. Závažným nedostatkem v práci stranické organizace ve Vlčnově je, že rozmístění členů strany na pracovištích JZD není podle daných potřeb. Má-li se zlepšit práce členů strany i bezpartijních, jejich účast na hospodářském i veřejném životě obce, je mimo jiné nutno věnovat zvýšenou pozornost ideologické vyspělosti všech komunistů. Snahou MNV je získat co nejvíce pracovních sil pro družstvo, hlavně z řad mladých pracovníků. Tento úkol byl splněn na 120%. Národní výbor zasahuje dobře i do plnění výrobních úkolů a dodávek u záhumenkářů. Stará se o zajištění jednocení cukrovky, žní a je oporou JZD při špičkových pracích. Hodnotí rovněž socialistickou soutěž a členové MNV pomáhají brigádnicky v JZD“. V diskusi zasáhli svou radou i kritikou zkušení praktici: Jaroslav Chytil, řed. Okr. stavebního podniku Staré Město: „JZD Vlčnov je největší nejen v rozloze půdy, ale i v investiční výstavbě. Jen za poslední tři roky zde proinvestovali přes 6 miliónů korun, dík dobré práci družstevní stavební čety. Lze však mít výhrady k další výstavbě farmy směrem k Hluku. Tyto objekty mohly být za menších nákladů vybudovány na rozloze nynější farmy“. Frant. Šustek z Uh. Brodu povšiml si při prohlídce nedostatečného ošetřování a uložení hospodářských strojů a neúměrně vysokých odpisů i na stroje, které už dávno patří Kovošrotu a Sběrným surovinám. Matěj Galuška, předseda JZD Ostrožské Nová Ves, dotkl se i ožehavé vlčnovské otázky vysokého stavu koní a jejich nedostatečného využití. Šperka, náměstek předsedy KNV v Brně, připomněl, že JZD Vlčnov silně ovlivňuje plnění plánu v okrese i kraji a je už čas zastavit pokles ve výrobě. Na adresu traktoristů řekl: „Ať se na mne nezlobí, ale za takovou orbu, jak jsme viděli dnes na polích, si opravdu pochvaly nezaslouží“. V závěru připomněl taj. S. Kozubík, že by se k orbě mělo více využívat se jen na 4 pásáky. Také kritizoval špatné cesty, které si může JZD opravit svépomocí. Stejná připomínka platí pro urychlení dokončení svozu slámy, kdy některá nákladní auta a traktory jezdí formančit, ale vlastní zemědělská práce doma vázne.

Na základě usnesení byla v říjnu zřízena základní organizace KSČ v JZD. Předsedou zvolen Josef Malaník 607, pokladník JZD.

Hlavní ukazatele hospodaření v JZD ve Vlčnově v roce 1963: Celkové náklady na výrobu v Kč 5,373.636,-, celkové peněžní příjmy v Kč 9,772.743,-, celková produkce v Kčs na 1 ha 6.960. Počet pracovních jednotek 114. Hrubé příjmy v Kčs na 1 ha 5.571. Čisté peněžní příjmy v Kčs na 1 ha 1.815. Náklad na 1 ha zeměď. půdy v Kč 2.854. Hodnota PJ v Kčs 14. Hodnota PJ v naturáliích v Kčs 1,25. Hustota dobytka na 100 ha u dojnic 26. Výroba mléka v litrech na 1 ha 396. Výroba hovězího masa v kg na 1 ha 56,3. Výroba vepřového masa v kg na 1 ha 99,07. Roční dojivost na 1 krávu v litrech 1.505. Roční nosnost na 1 slepici 123 vajec.

Počet soukromě hospodařících zemědělců klesl po likvidaci některých špatně hospodařících rolníků na 11. Soukromě hospodaří koncem roku Jan staroba 69, Fr. Pavelčík 97, M. Jančová 283, Fr. Machálek 365, Cyril Zemek 509, Fr. Solík 564, Fr. Zemek 628, Fr. Moštěk 632, Karel Mařica 790, Jan Chovánek 791 a Anna Bařinová 843.

Koncem roku 1963 načítáno ve Vlčnově 1.260 kusů skotu (z toho záhumenkáři a soukromníci 122 ks); z celkového počtu je 547 krav (z toho záh. a soukr. 91 ks). Prasat napočítáno 2.162 (z toho a soukr. 346), z toho prasnic 178 (v tom soukromníci mají 1 prasnici). Družstvo má 44 koní a soukromníci 4 koně.

V posledních čtyřech letech možno na Vlčnovsku rok od roku pozorovat citelný úbytek nízké užitkové zvěře. Příčiny tkví v postupující mechanizaci zemědělství. Zvěř ztratila přirozená hnízdiště: rozorány byly brázdy a meze, odstraněny keře, dále hromadné postřiky porostů a stroje na velkých lánech i při velké opatrnosti mnoho mláďat zahubí. Tak letos na 5 kruhových honech nastříleli místní myslivci 762 zajíce (dříve až 800 při jednom honu), dále 65 bažantů, 15 srnčí a 2 lišky. V důsledku podstatného úbytku koroptví, jež se posílají za cenné devizy vesměs do Francie a Itálie, úplně selhalo, když se v sítích zachytily pouze 4 koroptve, kdežto dříve průměrně 70. Letošních honů se zúčastnilo průměrně à 50 střelců (z toho na polovinu přespolních hostů) a 40 honců.


II. VÝSTAVBA OBCE


V roce 1963 se prováděla výstavba obce zvýšenou měrou tzv. akcí „Z“, při níž všechny pomocné práce měli provádět občané zdarma brigádnicky. V akci „Z“ se budoval most pod vinohrady, točna pro autobusy na dolním konci, hřiště při hlucké silnici, rozšíření hřbitova a kanalizace na Panském. Most pod vinohrady se postavil a žleb se má zavážet příští rok, točna byla provedena, rozšíření hřbitova zadáno Službám obce Vlčnova - zatím nedokončeno; k tomu účelu vybrali poslanci od občanů 10.995 Kčs. Výstavba nového stadiónu se brigádnicky prováděla velmi liknavě, hřiště bylo vyštětováno, vyštěrkováno a navezena hlína. Nejlépe si brigádnicky vedli občané při výstavbě kanalizace na Panském. Nastupovali pohotově,v hojném počtu a sami si práci organizovali. Všechny finanční prostředky na akci „Z“ byly vyčerpány. Slabinou téměř u všech akcí byla nedůslednost občanů v plnění brigádnicky upsaných závazků.

Začátkem roku 1963 byla zastavena veškerá výstavba objektů JZD. Zedníci přecházejí ke Službám obce Vlčnova. Dostavěna byla pouze drůbežárna pro 5.000 slepic na nově rozestavěné druhé farmě na Žlebě. Rozestavěný nový kravín na Žlebě stojí zatím nedokončen.

Poněvadž v obci stále není veřejného vodovodu, čerpá se voda nadále z vykopaných studní. Na dálkovém vodovodu, který se buduje přes Vlčnov do Brodu se pracovalo po celý rok. Letos se v obci prokopala trasa podél hlavní silnice kolem MNV, kde zůstala dlouho otevřená. Teprve na naléhání občanů musela být narychlo zasypána, jelikož hrozilo vážné poškození kinosálu a MNV.

Při sčítání bylo letos zjištěno, že občané mají 636 studní, z toho 13 veřejných. Podle způsobu čerpání vody je 512 na pumpu, 81 poháněných elektricky darlingem, 29 domů čerpá vodu postaru okovem (z toho 7 dokonce hákem) a 14 rodin využívá samospádu vody.


V. ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ


Neustálé stížnosti proti neúměrnému prodeji potravin, hlavně masa a tuků, vedly veřejné činitele k novému jednání. Na 31. května byla svolána do kinosálu veřejná schůze, kterou vedly strana, MNV a Jednota - lidové spotřební družstvo. Řešila se otázka zásobování. Dohodnuto, že MNV vydá řezníkům a obchodníkům kartičky, na nichž se budou rodinám zaznamenávat nákupy masa a tuků. Zásobování masem a tuky se tímto opatřením snesitelně zlepšilo. Koncem roku se zásobování masem téměř znormalizovalo. Masa bylo dost, protože se družstva snažila z nedostatku krmiva snížit stav dobytka.


V. KULTURNÍ POMĚRY 


O tradiční jízdu králů ve Vlčnově projevil zájem i státní film. Na jaře navštívil kronikáře MNV Josefa Kukulku režisér státního krátkého dokumentárního filmu dr. Vladimír Čech a informoval se o možnostech a pomoci při natočení jízdy králů. O jízdě se tento bratislavský režisér dočetl v propagačních článcích denních tisků a časopisů. Režisér si také prohlédl obec a našel vhodná místa k filmovým záběrům. V květnu se dostavil znova i s vedoucím výroby, aby si situaci upřesnili. Nato 10. června přijeli i s kameramanem a 13. června dorazil za nimi celý 9členný štáb. Ubytováni byli v hotelu Javořina v Uh. Brodě, část v Luhačovicích.

Režisér dr. Čech vypravoval na základě předběžného studia historického materiálu a rozhovorů s poradci, kterými byli učitelé Jan Koníček, Ludvík Válek a Jos. Kukulka; technický scénář, jenž historicky zhodnotil slavnou vlčnovskou jízdu králů a dějově spojil s dneškem.

Děj scénáře začíná v objektech JZD, odkud z družstevních stájí vyrážejí na neopentlených koních vlčnovští šohaji ke svým galánkám. U krále, kterým býval vždy chlapec - panic, se shromáždí a odtud projíždějí dědinou s tradičním voláním „Horní, dolní, domácí, přespolní…“. Jejich cesta nebyla bezpečná, neboť sousední chasa z Hluku krále uloupí s vrátí jen za výkupné (víno). Konečně na slavnostní hostině u krále a večer u muziky v hospodě se celá slavnost zapíjí.

Podle technického scénáře se natáčelo. Počasí v půli června nebylo zrovna příznivé, neboť touto dobou často pršívá. V pátek 14. června začalo se s filmováním v objektech JZD za starým dvorem. Na družstevních koních vyrazili čtyři svátečně krojovaní legrúti Karel Klabačku, Ant. Plesl, Josef Kužela 141 a Frant. Moštěk 626. Další záběry si pořídili na Průhoně směrem k dědině. Ještě téhož odpoledne pokračováno bylo v záběrech a na horním konci, kde na staré lípě před Ondrůškovým jásaly králům děti ze souboru Vlčnovjánek. V sobotu 15. června pršelo, a proto plánované filmování v Hluku odpadlo. V neděli 16. června, kdy byl hlavní den slavností, znovu pršelo. Vedoucí pořadatelé se proto dopoledne dotázali telefonicky o počasí u meteorologické služby letiště v Brně, načež slavnost rozhlasem odvolali a přeložili na příští neděli. Pořádala se jen slavnostní hostina u krále, kterým byl 11letý chlapec Frant. Josefík z čís. 848 pod vinohrady. Ještě v neděli odpoledne většina štábu odjela a v pondělí ráno se do Bratislavy vrátili i režisér s vedoucím výroby. Za týden v sobotu 22. června se celý štáb vrátil a odpoledne natáčel s 20člennou hluckou jízdou v lesíku na vršku Padělků záběry z pirátského přepadení. V neděli 23. června zase přeprchávalo, ale pořadatelé oznámili, že jízda se koná za každého počasí. Jízda s krojovaným průvodem prošla celou dědinou a tři kamery bratislavského studia zachycovaly vhodné záběry. Krojovaný průvod, který tvořily postupně za jezdcem dětský soubor Vlčnovjánek, soubor dospělých Vlčnovjan, ostatní krojovaná mládež a dospělí, hudba a 18členná skupina králů ročníku 1945, vyrazil o 14. hod. od krále, prošel kolem vážnice Rybáři a po levé straně na „Rajčúch“, tam se obrátil a postupoval hlavní silnicí ke Spolku, kde po menším pohoštění pokračoval kolem MNV na dolní konec ke hřišti. Tam průvod skončil, protože plánovaný národopisný program na hřišti se pro rozblácený terén odbýval v kinosále. Nato na silnici k Veletinám filmována byla srážka vlčnovské jízdy s hluckou, která tam už čekala v březovém lesíku. Toto byl nejcitlivější bod scénáře. Ačkoliv byla policie požádána o pomoc při udržování pořádku, přece tak neučinila a vedoucím se nepodařilo zabránit masám k proniknutí k místu scény. S nimi k dějišti proniklo i několik nerozvážných provokatérů z řad Vlčnovjanů, kteří z nepochopení scénáře a ničím neodůvodněného místního patriotismu podpichovali jezdce i diváky, aby si nedali krále uloupit a Hlučany zahnali domů. S vypětím všech sil se podařilo vedoucím plánovanou scénu srážky obou jízd narychlo ukončit bez nehody a ostudy. V pondělí dopoledne 24. června se zase filmovalo v Hluku směrem ke Kunovicím, kde se předvedlo vykoupení krále. Z Vlčnova přijeli 4 jezdci: Ant. Plesl, Frant. Moštěk, Josef Šimčík a Jos. Kužela 141 s králem, kterého jim pak podle scénáře hlučtí mládenci vydali za demižon vína (v demižonu byla voda, což mládenci nemile nesli). Poněvadž se za nepříznivého počasí část záběru nemohla úspěšně provést, dokončovaly se naposled úspěšně v úterý 25. června. Šlo o 1 jezdce, jímž byl Josef Kužela 141 a skupiny Vlčnovjanů od nejmenších k nejstarším. Filmovalo se před domem u krále a dále pak vyvolávky s jezdcem před domy Josefa Dacíka č. 42, Jos. Indry 61, Frant. Mudráka 119 z Fr. Buráně 820. Tím byl úkol státního filmu skončen a na druhý den se zbytek štábu vrátil do Bratislavy. V interiéru pak dokončili zvukové komentáře, pro něž si vybrali školeného herce Forejtka ze Slováckého divadla z Uh. Hradiště.

Štáb bratislavského studia filmoval ve Vlčnově v tomto složení: dr. Vladimír Čech, režisér, Wiliam Ptáček, hlavní kameraman, Ervin Potocký, pomocný kameraman, Andrej Olšavský, vedoucí výroby, Zoltan Frider, zvukový technik, Jozef Šutka, zvukový technik, Milan Milo, desky kamery, Julius Osvanyi, desky kamery, Ernest Hirner, osvětlovač, 2 šoféři.

Krojovaná účast Vlčnovjanů celkem selhala. Občané ve své většině ukázali a neochotu a nezájem o účast; k jejich zápornému stanovisku přitížil i zákaz slavnosti Božího těla po vesnici, snad i nejisté počasí, neboť udržování kroje je celkem nákladné. Poslední den uvolnili filmaři ze svého rozpočtu část peněz a platili za účast krojovaných (na 3 hodiny) po 29 Kčs. Lidí tentokráte přišlo mnoho, mnozí se dokonce zlobili, že nebyli pozváni. Plánovaný náklad překročili filmaři o 10 tisíc, celkem stál film 78 tisíc Kčs. Má 320 metrů, které vybrali z metráže 1.500 m natočeného materiálu.

U Hlučanů, jak jsem pozorovali, se projevila iniciativa bezesporu uvědomělejší. Zpočátku přemlouvali režiséra dr. Čecha, aby celý scénář přesunul do Hluku a nabízeli všestrannou pomoc. Když to režisér odmítl, začali i s úředními předpisy, ale nepochodili. Režisér si uvědomil, že Vlčnov je nejen historické dějiště jízdy, ale i svým pestrobarevným krojem se mu Hlučané ani zdaleka nevyrovnají. Spokojili se tedy Hlučané ve filmu s úlohou „pirátů“. Při filmování však vystupovali disciplinovaně, měli zvlášť vybrané koně, jezdce ukázněné, dozor dochvilný a autoritativní, což všechno zase Vlčnovjanům scházelo. Vlčnovjané odedávna s Hlučany nevycházeli, a proto jsme se ani nedivili, když si vlčnovský občan Jan Klabačka čp. 84 počkal u nové školy na Hlučany vracející se s filmování a vhodil po jejich káře plotem od zahrádky vytrženým před školou. Naštěstí nedošlo k úrazu.

Po stránce finanční skončily Vlčnovské slavnosti s jízdou deficitem 2.700 Kčs; selhaly přespolní zájezdy, které odradilo nepříznivé počasí a náhradní termín slavností. O vlčnovskou jízdu králů projevili nevšední zájem i pořadatelé národopisných slavností ve Strážnici. Jejich zástupci vyjednávali ve Vlčnově s Osvětovou besedou, třebas se Hlučané nabízeli bez náročných podmínek. Původně Strážničané chtěli, aby Vlčnovjané přijeli se svými koňmi, což bylo pro naše nepřijatelné. Nakonec bylo dohodnuto, že Strážnice sama koně obstará a na vydání Vlčnovjanům uvolní 3.000 Kčs. K přilepšení jim byly povoleny pokladničky k vybírání darů od návštěvníků. Jízdu provedli chlapci vcelku ve složení jízdy vlčnovské. 20 jezdců s králem Josef Kuželou čp. 693 jezdilo ve Strážnici v sobotu a v neděli 6. a 7. července. Po finanční stránce však spokojeni nebyli, neboť ve čtyřech pokladničkách vybrali od hostů celkem necelých 10 Kčs. Je to zřejmě tím, že každý návštěvník, který si zaplatil značně vysoké vstupné, není dnes už ochoten své vydání zvyšovat o dobrovolné dary.

Kino MNV ve Vlčnově vykazuje rok co rok menší návštěvnost. Hraje se jen v sobotu a neděli, pro mládež v neděli odpoledne. Vedoucí Josef Koníček to odůvodňuje rychlým rozšířením televize, kterou roku 1963 vlastní 247 rodin, rádiových koncesí je 633 /z toho 16 nahlášeno obojí/. Celkem má kinosál 368 sedadel včetně balkónu. Za tento rok bylo odehráno 136 filmů tj. 80% z plánu. Podle produkce se předvedlo 41 filmů domácích, 20 sovětských, 38 z lidových demokracií a 37 ostatních. Návštěvnost, kde stále vede mládež 90 %, dostoupila za rok na 25.717 osob (plán 35.000), roční průměr na jedno představení činí 189 návštěvníků. Na domácích filmech přítomno 9.580 osob (průměr 233), na sovětských 2.960 (148), lidových demokracií 6.102 (160) a na ostatních 7.075 (průměr 191osob na jedno představení). Tržba splněna na 86,5 %, vybralo se celkem 60.591 Kčs, průměrná tržba na jedno představení činil 445,50 Kčs.

Letošního roku si v 1. třídě vybojoval prvenství Družstevník Vlčnov. V červnu postoupil do krajského přeboru kopané. Nastoupil na místo sestupující TJ SPP Kunovice. Po závěrečném utkání, kdy místní porazili doma 10. listopadu Jihlavu, umístil se Družstevník v podzimním kole v přeboru Jihomoravského kraje na 9. místě mezi 14 osvědčenými soupeři. Tabulka pořadí vypadá takto : ZKL Brno, Sp. Líšeň, Žel. Prostějov, RH Znojmo, Malenovice, Sp. Jihlava, Napajedla, OP Prostějov, D. Vlčnov, Letná-Gottwaldov, Kroměříž, Poštorná, Sp. Kuřim, Žďár nad Sáz. Závodilo se na hřišti pod Bočky, které se urychleně brigádnicky upravilo, aby vyhovovalo podmínkách v krajském měřítku. Nový stadion u hřbitova se buduje.

Vlčnovská kopaná, která dnes jediná reprezentuje okres Uh. Hradiště v krajském přeboru, slaví letošního roku 30 let svého trvání. Od svého založení roku 1933 prošli vlčnovští fotbalisté tvrdou zkouškou, v níž se poctivou hrou probojovali až do krajské soutěže jako jediný vesnický klub mezi 14 vyspělými soupeři. Jeden z nejstarších hráčů Jan Vacula čp. 253 vzpomíná dnes na pionýrské začátky fotbalu ve Vlčnově takto: „Bylo to jednou v továrně u Briefa v Brodě, kde se nás několik nadšenců nového sportu domluvilo, že si z vlastních prostředků zakoupíme míč. S dětskou radostí jsme se učili kopat pod Bočky. Terén zde nebyl zrovna rovný, samá žumpa od cihel, které se zde dělaly. Co chvíli mám lidé vyhubovali, když jsme některou nevysušenou hromadu citlivěji „balónem“ přejeli. Pustili jsme se do zavážení jam a také terén jsme zlepšovali. Hřiště nám vyměřili naši nadšení příznivci Cenek a učitelé Volf a Podzemný, my pak jsme donesli z Hajka dřevo na branky a louka pod Bočky se už podobala hřišti. V roce 1933 jsme se přihlásili u Hanácké župy pod názvem „Sportovní klub Vlčnov“ a tím se kopaná ve Vlčnově úředně rozjela. Sestavena byla první jedenáctka vlčnovského fotbalu : Hrbáček, Podlucký, Beňa, Chovánek, Šenk, Zábrana, Ant. Volf, Vacula, Klabačka, Daněk, Prachař. Navazovali jsme spojení se sousedními fotbalisty ze Strání, Bojkovic, Kunovic, Luhačovic a Míkovic. Jezdili jsme tam na kole, pěšky a všelijak neb na cestu nám nikdo nedal a sami v kapse jsme neměli nazbyt. V našich dědinách jsou horké slovácké hlavy. Ta pravidla a poslání sportu si vykládali po svém. Vzpomínám si, jak Daněk ve Strání odrazil míč daleko od vlastní branky, až se kutálel z hřiště do dědiny a jak ho Straňané za jeho dobré výkony ještě hnali čakanem až do Horního Němčí. Když jsme vyhráli dokonce nad obávanými Kunovicemi, tak nás sportovní veřejnost začala respektovat. V letech čtyřicátých a později mladých hráčů přibývalo, my však fotbalu jako zdravému a čestnému sportu nadále sloužíme, neboť dnešní funkcionářský sbor našich služeb potřebuje“. K potěšitelnému rozmachu kopané ve Vlčnově došlo až po osvobození roku 1945, neboť nová lidově demokratická republika zdraví a sportu věnovala od počátku zvýšenou pozornost a nešetřila ani finančních prostředků. Dnes po 30 letech si odbor kopané vlčnovského Družstevníka, kteréžto jméno převzal po dokončení socializace obce v r. 1960, zásluhou dobrého vedení výboru kopané, poctivou hrou a příkladnou vytrvalostí v krajské soutěži pěkně vede a připravuje se k dalším úkolům. Za obcí k Hluku se nákladem přes milión korun buduje nový sportovní stadión, který bude jistě dobrou odměnou za poctivou 30letou práci nejen sportovců, ale i pro radostný společenský život všech občanů Vlčnova.
VI. RŮZNÉ
Letošní počasí bylo pro zemědělce neobyčejně příznivé, neboť se veškeré jarní práce, žně i podzimní sklizeň provedly včas a beze ztrát jako málokdy předtím. Pro výrobu průmyslovou byla však letošní zima krajně nevýhodná, neboť, i když nebyla příliš tuhá, vlekla se až do jarních měsíců. Začátkem roku mrzlo s menším sněhovým popraškem, mráz dostoupil vrcholu 30. ledna, kdy jsem naměřil - 22 °C. Koncem ledna a začátkem února napadlo ohromné množství sněhu. Sněhové závěje trvají po několik týdnů a zapříčinily v celé republice vážné kalamity ve výrobě. Vlaky jezdí nepravidelně a nestačí zásobovat závody, školy a spotřebitele uhlím. Na školách trvaly pololetní prázdniny tři týdny. Teprve po teplých jižních větrech 7. března prolomil na potoce led a voda z tajícího sněhu vysoko stoupla, mrazy však trvají nepřetržitě až do 9. dubna, i když neklesly pod - 10 °C. Půda promrzla na 110 cm, jak mi sdělil hrobník Fr. Vaculík 679. Dne 8. dubna zahájilo JZD setí a jarní práce jsou v plném proudu. 16. dubna je už ve dne 21 °C, ale květen a červen všechno dohnal, vedra pokračují v letních i podzimních měsících. Celkem 12 krát stoupl teploměr přes 30 °C, nejvýš 25. července, kdy jsem naměřil 34 °C. Suchým létem spadlo vesměs jaderné ovoce. Jednota, ved. Kužela, vykoupila od zahrádkářů celkem 30.763 kg padaných jablek. Modré ovoce se uchovalo. Hrozny byly letos mimořádně napadeny peronosporou, stříkalo se 6-8 krát, přece však byly hrozny zničeny na 20-60%. Ve vinici JZD, kde letos při první sklizni nasbírali 80 q hroznů, byl peronosporou nejvíce poškozen hrozen Müller-Thurgau. První podzimní mrazík - 3 °C se dostavil 16. října, ale neohrozil sklizeň řepy. Ještě 18. listopadu jsem ve dne naměřil ve stínu 18 °C. Teprve 7. prosince mráz - 10 °C uzavřel trvale polní práce. 18. prosince dostoupila zima v 2. pol. roku vrcholu - 17 °C.

Dne 5. ledna 1963 o 1 hod. ráno hořela stodola Šimona Klabačky čp. 134 na Cigánce. Bylo zde uloženo vápno Komunálních služeb. Shořela plná slámy, kterou zde měli uloženi záhumenkáři. Z neopatrnosti s ohněm se vznítila suchá tráva v lesíku na Padělcích dne 9. dubna. Po rozhlasové výzvě si občané přinesli rýče a kbelíky a požár hlínou lokalizovali.

 

Ve Vlčnově 5. března 1964.

 

Zpravodaj

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Mobilní aplikace

v obraze

google-play-downloadapp-store-download