rok 1962

Rok 1962

I. POLITICKÝ A VEŘEJNÝ ŽIVOT

Poslanci MNV svolávají občas své voliče, aby s nimi pohovořili o současných událostech, potřebách a úkolech MNV. Schůze bývají zpravidla na ulici k večeru neb v neděli odpoledne. Tak v neděli 8. dubna 1962 zajišťovali poslanci MNV s občany půjčení obilí pro JZD, které se octlo v tísnivé situaci s jadernými krmivy. Poslanci chodili ve svém obvodě po domech a uzavírali smlouvu tohoto znění: „JZD ve Vlčnově uzavírá s občanem …, Vlčnov čp. …, smlouvu o zapůjčení obilí … kg do nové sklizně. JZD se zavazuje, že uvedené množství obilí navíc vrátí ihned po sklizni v r. 1962 uvedenému občanovi. Je nepřípustné, aby JZD vracelo obilí v hodnotě Kčs, musí je vrátit v naturálnímu fondu (tj. v obilí) - Vlčnov … . duben 1962. Podpisy: JZD - věřitel.“ Celkem se upsalo a vybralo 135 q obilí (ječmene). Po žních veškeré vypůjčené obilí JZD v pořádku svým věřitelům vrátilo. 

Místní dohlížecí výbor lidového spotřebního družstva Jednoty spolu s JZD uspořádali v neděli 2. září oslavy Mezinárodního družstevního dne. Oslavy z okresu byly koncentrovány do tří míst. Ve Vlčnově bylo na programu vystoupení estrádního souboru Zdenka Nejedlého z Opavy, koncert dechové hudby, dožínkové pásmo, módní přehlídka a vyhodnocení nejlepších pracovníků družstva. Ačkoliv bylo krásné počasí, Vlčnovjané ani okolní obce tento podnik nepodpořil ani svou účastí.

Ve dnech 4.-8. prosince 1962 se konal v Praze XII. sjezd KSČ. Sjezd se konal v době, kdy bylo dosaženo plného a definitivního vítězství socialismu v naší vlasti. Socialistické výrobní vztahy nabyly naprosté převahy i na našich vesnicích. Sjezd vytýčil další úkoly, hospodářské, sociální a kulturní pro příští léta, pro budování sedmiletého plánu. Z Vlčnova se XII. sjezdu KSČ zúčastnili předseda JZD František Klabačka. Když se vrátil, referoval o svých zážitcích v Praze na veřejné schůzi svolané do sálu kina. Schůze se zúčastnilo 60 občanů, diskuse byla slabá.

Dne 25. listopadu 1962 zemřel ve Vlčnově ve svém bytě čís. 310 bývalý ředitel měšťanské školy ve Vlčnově Josef Jindra ve stáří 80 let. Byl ředitelem měšťanské školy ve Vlčnově od r. 1929 do r. 1939, od kteréžto doby žil ve Vlčnově na odpočinku.

Dne 9. června přijela po 50 letech z USA místní rodačka Anna Jančová. Bydlela u rodiny Podškubkové čp. 392.

V r. 1962 pracují ve Vlčnově tyto politické a masové organizace, spolky a úřady: Komunistická strana Československa (KSČ), před. Ant. Pavelka 801, Čs. strana socialistická, předseda Frant. Hauerland 210, Akční výbor Národní fronty (AVNF), př. Fr. Eliáš čp. 302, Československý svaz mládeže (ČSM), před. Marie Eliášová 832, Tělocvičná jednota Družstevník, před. Frant. Zemek 602, Svaz čs.-sovětského přátelství (SČSP), předseda Frant. Ulčík čp. 692, Svaz protifašistických bojovníků, před. Josef Knotek 481, Svaz pro spolupráci s armádou (Svazarm), př. Karel Chvilíček 586, Čs. svaz požární ochrany, před. Josef Ondrůšek čp. 104, Čs. červený kříž (ČSČK), před. Frant. Janča čp. 786, Výbor žen při MNV, předsedkyně Vlasta Bublíková čp. 379, Čs. ovocnářský a zahrádkářský svaz, př. učitel Jos. Kukulka čp. 756, Jednotné zemědělské družstvo (JZD), před. Frant. Klabačka 817, Včelařský spolek, předseda Jan Koníček čp. 799, Lidová myslivecká společnost, před. Jan Podškubka 896, Spolek chovatelů drobného hospodářského zvířectva, před. Frant. Cahel čp. 620, Místní národní výbor (MNV), před. Ant. Eliáš čp. 832 tajemník Josef Dostál čp. 768, Státní spořitelna, jednatelství, vedoucí Frant. Janča čp. 37, Poštovní úřad, vedoucí Jaroslav Jindra čp. 860, Knihovna MNV, knihovník učitel Ludvík Válek čp. 43, Státní kino, vedoucí Josef Koníček čp. 717, Osvětová beseda, vedoucí ředitel Jan Koníček čp. 934, Hudba JZD, kapelník Frant. Pavelka 254 (bytem Uh. Brod), Farní úřad církve římskokatolické, farář Fr. Šesták čp. 118, Zdravotní středisko Okresního ústavu národního zdraví (OÚNZ), vedoucí MUDr. Jan Cahlík č. 856, Školní jídelna MNV, ved. učitel Vincenc Kučera čp. 905, Jídelna Jednoty ve Spolku, ved. Ludvík Ondrůšek, Základní devítiletá škola (ZDŠ), ředitel Jan Koníček čp. 934, Mateřská škola, ředitelka Marie Martínková, Sdružení rodičů a přátel školy (SRPŠ), př. Fr. Zlínský čp. 1, Okrskový zmocněnec Veřejné bezpečnosti (VB), vedoucí poručík Antonín Benedík, Pomocná stráž veřejné bezpečnosti, ved. Fr. Gavalec čp. 606, Služby obce Vlčnova, komunální podnik MNV, ředitel Ant. Pavelka čp. 801, Místní dohlížecí výbor Jednoty, lidového spotřebního družstva, předseda Jan Bařina čp. 759.

II. HOSPODÁŘSKÝ ŽIVOT

Hospodaření JZD Vlčnov vykázalo v r. 1962 určité nedostatky ve výrobě a v řízení družstva. Řada nedostatků vyplynula v důsledku reorganizace řízení práce v rostlinné výrobě a na mechanizačním středisku pro nedostatek zkušeností, a rovněž odměňování pracovníků na pracovní jednotky a pevné odměny působily určité potíže, zvláště ve sledování čerpání PJ.

Do roku 1962 vstoupilo družstvo zatížené přecházejícím rokem, a to jednak nepřiměřeně vysokým polním inventářem, dále nedostatečnou krmivovou základnou, nedostatkem osiv a ne právě včas a kvalitně provedenými podzimními pracemi.

Družstvo obhospodařovalo v r. 1962 celkem 1.716 ha zemědělské půdy a mělo k dispozici 529 stálých pracovníků včetně 31 stálých zaměstnanců.

V r. 1962 pokračovala intenzivní výstavba, která měla určitý vliv na nepříznivý hospodářský výsledek družstva. Byla dokončena výroba zkvašňování krmiv v hodnotě 154 tisíc, letní salaš v hodnotě 80 tisíc, příprava vepřína 19 t., kovárna 73 t., tankovací stanice 39 t., vodní nádrž 11 t., adaptace volného ustájení 50 t., meliorace v hodnotě 214 t. a závlaha 15 tisíc Kčs. Základní prostředky představují k 31/12 1962 hodnotu 13,455.000 Kčs. Největší přírůstek se projevil u budov a staveb. U základního stáda klesl stav koní z 68 na 53. Z dopravních prostředků bylo v r. 1962 pořízeno: 1 pásový traktor, 3 kolové traktory, 3 vlečky a 1 motocykl. Z výrobních strojů byl pořízen stroj na cukrovku, 1 secí stroj na kukuřici, 3 řezačky, 1 postřikovač, dieselagregát na výrobu elektřiny, řádkovač obilí, ořezávač a vyorávač cukrovky, diesel motor. Hodnota nedokončených investic činí 1,133.527,- Kčs. Jedná se o výkrmnu vepřů, rozestavěný kravín pro 174 krav a drůbeží halu na Žlebě. Výkrmna vepřů pro 950 ks byla dána do provozu již 10. června. Ustájených 1.000 ks vepřů obsluhují ve dvou směnách vždy 2 pracovní síly, což se projevilo ve značně zvýšené produktivitě práce. Výkrmna při celoročním využití kapacity je dostačující na splnění dodávkových úkolů vepřového masa.

Neplnění plánovaných úkolů ve výrobě měla nepříznivý vliv na plnění dodávkových úkolů, takže finanční situace družstva byla takřka po celý rok velmi tíživá. Hlavní příčinou neúspěchů hospodaření družstva bylo nesplnění výrobních úkolů v rostlinné výrobě, kde, nehledě k tomu, že nebyla zajištěna ani krmivová základna, byly splněny plánované tržby jen na 72,8 %.

V důsledku špatného přezimování bylo dosaženo minimálních hektarových výnosů u ozimin. Tak u pšenice ozimé na výměře 290 ha 17,8 q/ha (plán 28 q); u žita 15,4 q (plán 23 q); u ječmene ozimého 5,2 q (plán 28 q); jarní ječmen dal 20 q (plán 28 q) a u ovsa dosaženo 13 q po 1 ha. Pro nedostatek osiv obilovin bylo družstvo přinuceno přistoupit k setí prosa na 40 ha. Na rozoraných oziminách a podsevech byl proveden náhradní osev kukuřice, a to na výměře 80 ha, z toho bylo posečeno 25 ha kukuřice na zelené krmení, zbývajících 55 ha bylo ponecháno na dozrání, pozdější odrůda však vzhledem k nepříznivému podzimu úplně nevyzrála. Celkem bylo dosaženo u kukuřice průměrného hektarového výnosu 21,5 q. V technických plodinách byl nejhorší výsledek u máku a to jen 3,6 q (plán 8 q/ha). U cukrovky bylo dosaženo hektarového výnosu 232 q/ha (plán 324 q). Pro značnou poruchovost kombajnu a pro náhlé zhoršení počasí byla sklizeň cukrovky kombajnem jen 15 ha cukrovky denně, a tak 7 ha cukrovky zůstalo přes zimu nesklizeno. U cukrovky bylo plánováno s dodávkou 68.040 q, ve skutečnosti se do cukrovaru odvezlo 46.326 q v hodnotě 880.194 Kčs. Paprika na ploše 3 ha zmrzla. U brambor sklizeno pro 84 q/1 ha (plán 140 q). Bylo dodáno 3.879 q (plán 4.398 q). Krmná mrkev nebyla pro nedostatek pracovních sil sklizena na výměře 16 ha. V pícninách bylo na jaře zaoráno 90 ha. Řepka byla v celé výměře 22 ha zaorána pro vymrznutí.

Všeobecným nedostatkem v rostlinné výrobě bylo malé procento vyhnojení pozemků. Zásadně se hnojí statkovými hnojivy jen půda pod cukrovku. Komposty nebyly ještě vyzrálé, zeleným hnojením bylo vyhnojeno asi 45 ha půdy. Také plánovaná potřeba umělých hnojiv nebyla družstva dodána. Ke konci roku 1962 zůstalo nezaoráno 370 ha z orné půdy. Pod cukrovku bylo pooráno 80 ha a 274 ha pod jařiny. Zaseto bylo 560 ha ozimin.

V živočišné výrobě nebyla splněny výroba ani u masa, ani v živočišných výrobcích. V důsledku toho nebyly splněny mimo drůbež ani dodávky masa, ani dodávky živočišných výrobků.

Plán tržeb živočišné výroby činil 5,309.083 Kčs Ve skutečnosti bylo dosaženo tržeb 3,865.626 Kčs tj. méně o 1,443.457 Kčs, což představuje plnění na 72,8 %, z toho tržby za zvířata 71,9 %, za živočišné výrobky 74,2 %. Plán dodávky hovězího masa splněn na 95,1 %, protože bylo vybrakováno 79 kusů krav TBC.

Do socialistické soutěže se zapojily dva kolektivy v živočišné výrobě a to 1 v kravíně a 1 ve výkrmně vepřů. Mimo to soutěží 5 ošetřovatelek prasnic ve skupinovém ustájení a 6 ošetřovatelek drůbeže.

Celkové plánované peněžní výnosy ve výši 10,075.096 Kčs byly splněny na 90 % a činí 9,064.291 Kčs tj. méně o 1,010.805 Kčs.

V celkově uvedených výnosech je zahrnuta i mimořádná přímá pomoc od státu 280 tisíc; dále nerealizační výnosy ve výši 528.972 Kčs, které představují přijaté náhrady od pojišťovny v celkové částce 474 tisíc, z toho připadá 357 tisíc na škody v rostlinné výrobě, 113 tisíc na škody v živočišné výrobě a 4.000 na ostatní škody. Dále je ve výnosech zahrnut příspěvek 21.979 Kčs jako náhrada za škody při stavbě vodovodu, příspěvek od MNV za kance 12 tisíc a drobné příjmy z pálenice, honebné apod.

Rovněž náklady měly nepříznivý vliv na hospodářský výsledek JZD. Plánované náklady na výrobu ve výši 3,835.786 Kčs byly překročeny o 793.290 Kčs a činí 4,629.076 Kčs, což představuje plnění na 120,7 %. Původně předepsaná zemědělská daň ve výši 611.777 Kčs byla snížena na 507.484 Kčs. U pojistného byly překročeny plánované náklady o 17.754 Kčs . Celkové pojistné 317.754 Kčs se zvýšilo následkem zvýšení výměry zemědělské půdy a zvýšení stavu zvířat. Úroky činily 147.365 Kčs. V roce 1962 byla zaplacena druhá splátka na zakládací náklady ve výši 78.700 Kčs.

Přehled nejdůležitějších ukazatelů:

Odměňování pracovníků v družstvu mimo mzdy zaměstnanců bylo prováděno jednak v PJ, jednak v pevné peněžní odměně a to převážně u pracovníků mechanizačního střediska. Vzhledem k tomu, že plány nebyly zcela přesně vypracovány a v důsledky změn osevních ploch u většiny plodin bylo sledování pracovních nákladů velmi obtížné. V čerpání pracovních jednotek se jeví úspora 16.222 PJ. Celkem bylo vyčerpáno 175.778 PJ, což představuje čerpání na 91,5 %. V čerpání pevných odměn se jeví rovněž úspora. Celkem bylo vyplaceno na pevné odměně 517.096 Kčs, což představuje plnění na 92,3 %. Příznivé čerpání PJ i pevných odměn se projevilo v důsledku nesplnění výrobních úkolů a nepřesného plánování, z nedostatku zkušeností s novým odměňováním.

Po odpočtu pevných odměn ve výši 517.096 Kčs zbývá k rozdělení členům na pracovní jednotky částka 1,549.308 Kčs, která se musela dodatečně upravit na částku 1,757. 780 Kčs, což při čerpání 175.778 PJ představuje hodnotu 10 Kčs na 1 PJ. Tato pracovní jednotka se však jevila všem příliš nízká. Proto představenstvo JZD vyjednávalo po delší dobu s KNV v Brně a ministerstvem zemědělství v Praze o poskytnutí půjčky na konto investiční splátky. Jednání dlouho nevedlo k cíli, nakonec se představenstvu podařilo PJ zvýšit na 11,75 Kčs; z toho se během roku 10 Kčs vyplácel měsíčně na zálohách a 1,75 Kčs na PJ se členům vyplatilo při doplatcích. V naturáliích se letos vydávalo na 1 člena 3 q ječmene, pokud odpracoval 150 PJ, maximálně se však vydávalo 6 q, když pracovali dva z rodiny v družstvu.

K lepší organizaci práce byly letos místo 4 polních skupin utvořeny 2 mechanizované brigády. K I. mech. brigádě bylo přiděleno: část rostlinné výroby, mladý skot, výkrm vepřů a drůbež (829 ha), vedoucí Jan Kovář č. 846, mladý skot Šimon Knotek, vepře a slepice Frant. Pavelčík, ekonomka Anna Mudráková, mechanizátor Frant. Vozár 480, plánovač Josef Zábrana, ved. údržby a dílny Jos. Koníček 229, ved. stavební skupiny Jan Kužela 141, v revizní komisi Frant. Koníček 452, zelenina Jan Chvilíček 99. Ke II. mechanizované brigádě byla přidělena rostlinná výroba o výměře 920 ha, dále dojnice a prasnice, vedoucí Jan Králíček, rostlinná výroba Jan Mikulec 64, dojnice Frant. Zemek 720, prasnice Frant. Pavelka 449, ekonomka Vaculíková, mechanizátor Jos. Kučera 533.

Letošní žně probíhaly, třebas opožděně, při krásném počasí neobyčejně rychle. Do žňových prací bylo nasazeno: 4 řádkovače, 3 samovazy, 5 kombajnů, 19 kolových traktorů, 4 pásové traktory, 4 auta. Kombajnéry byli: Josef Kučera s pomocníkem Jiřím Eliášem, Frant. Chvilíček s pomocníkem Josefem Kašpaříkem, Josef Pavelčík s pomocníkem Janem Kučerou. Dále výměnou pomáhali po žních Slováci z JRD Pusté Sady a JRD Zvoleň. Namlátilo se 135 vagónů obilí (vagón á 100 q); dodalo se 78 vagónů družstevníkům bylo vráceno na jaře vypůjčených 135 q obilí. Obilí sypalo dobře, ale bylo ho málo, neboť na jaře se 300 ha obilovin muselo po vymrznutí zaorat. Celkem 4 řádkovače sklidilo obilí z 252 ha, 3 samovazy z 94 ha, 5 kombajnů z 360 ha a traktory z 57 ha. V socialistické soutěži se v rámci okresu vyznamenal na 1. místě kombajnér Josef Kučera a další pracovník Chaloupka se umístil na předním místě v orbě s pásovým traktorem.

V letních a podzimních měsících se v důsledku dlouhotrvajícího sucha projevil citelný nedostatek vody. Studny v dědině vysychaly jedna po druhé. JZD nemělo vody v novém Rybníčku na Bařině, a proto muselo v září a říjnu po několik týdnů vozit denně pro dobytek vodu lejtami. Včasný příchod zimy překvapil naše družstevníky v plných polních pracích. Koncem října se značně zhoršilo počasí, mrazivé dny a sněhové přeháňky do konce roku se stupňovaly. Pracovní morálka družstevníků při vybírání brambor i přes krajně příznivé počasí v září a začátkem října nebyla na výši, takže se sklizeň řepy byla oddálena. Konečně 3. prosince udeřil 10 °C mráz, který práce na poli citelně znemožnil. V JZD zůstalo k tomuto dni nesklizeno 350 ha cukrovky, dále všechna mrkev a většina kukuřice. Protože se nedalo pracovat kombajnem a nikdo v nečase do řepy nechodí, dostali družstevníci po 5a řepu přidělenu k vykopání a okrajování. Jelikož většina družstevníků v zimním nečase a také pro nízkou PJ do řepy nenastoupila, řeší tuto situaci mimořádná členská schůze JZD dne 26. listopadu. Vyhlašuje se pracovní neděle, též ONV zavedl pracovní pohotovost. JZD všelijak odstraňuje těžkosti, dováží pracovní síly do Dřínku auty i autobusy, pro pracující dováží na pole čaj se slivovicí. Lidé si zlehčovali práci v mrazivém a blátivém počasí: místní kováři v JZD vyrobili speciální háčky na toporech, kterými řepu vytahovali místo štycharů, jež tonuly v blátě. MNV a JZD pracovníky v řepě všelijak zvýhodňovali: tak 1. prosince se sekalo maso v místních dvou Masnách až v 18 hod. a podle hlášení přednostně pro ty, kteří měli řepu vykopanou neb alespoň začali kopat. Poněvadž maso bylo málo, tak se pro ostatní, kteří v řepě nebyli, vůbec nedostalo. Dne 30. listopadu nastoupilo do řepy přes krajně nepříznivé počasí 167 družstevníků, zbývajících přes 150 bylo rozhlasem vyzváno, aby do řepy bezpodmínečně nastoupili. Od soboty 1. prosince byli do řepy uvolněni dělníci ze Slováckých strojíren a Závodu Říjnové revoluce z Uh. Brodu, dále přijeli autem i vojáci. Přesto 2. prosince rozhlas znovu hlásí, že mnoho družstevníků do řepy nenastoupilo, a proto se musí použít různých opatření. Přesto ještě 11. prosince je stále sklízet 3 ha cukrovky, 4 ha krmné řepy okrájené v zemi, 2 ½ ha řepy neokrájené v zemi, ze 70 ha svážet skrajky a z 30 ha sklízet kukuřici. I škola družstvu pomáhá; 10. prosince se sklizně kukuřičných klasů zúčastnilo z místní ZDŠ 43 žáků s 2 učiteli. Družstvo vydává naturálie i v kukuřičných klasech přednostně pro ty, kteří do kukuřice nastoupili. Je také mnoho těch, kteří chodí do sklizené kukuřice paběrkovat a nevadí jim ani krutá zima, jen když domů donesou nůši kukuřice. Našli se i takoví, kteří si řady kukuřice označili mašličkami, aby je při paběrkování našli bohatě ověnčené. Ještě 17. prosince zůstalo 15 ha kukuřice a rozhlasem byli vyzváni všichni, kteří mají zájem o domácí zabijačku, že bude povolena jen těm, kteří si v kukuřici odpracovali alespoň 3 dny. Teprve 28. prosince, stále za tuhých mrazů a sněhových přeháněk, byly práce zakončeny. Nesklizeno zůstalo 7 ha cukrovky, 4 ha krmné řepy, z 30 ha skrajků a 3 ha kukuřice.

Plocha vinic se stále zmenšuje, nové vinice drobní držitelé nevysazují, protože nevědí, kudy si JZD rozšíří svůj hon. Celkové rozdělení ploch vinic se jeví takto:

Koncem roku byl udělen kolektivu dojiček kravína č. 3 titul brigáda socialistické práce. Už v minulém roce na počest 44. výročí VŘSR se vedoucí kolektivu Marie Mošťková a s ní dalších šest dojiček a ošetřovatelů zavázali, že splní dojivost 2.100 litrů mléka na dojnici. Přes velké potíže v zajišťování krmiv vyrobila brigáda od každé z 95 svěřených krav v průměru 2.250 litrů mléka. V kravíně čís. 3 se stále pohybovala dojivost o 1 l mléka na krávu vyšší než v ostatních kravínech, a to při stejných krmných dávkách. Svého úspěchu dosáhli dobrou a svědomitou prací, udržováním dojnic v čistotě, dodržováním pracovní doby v krmení a dojení, a podáváním kvasničných krmiv. Při příležitosti odevzdání prvního hrdého titulu se přihlásil do soutěže o titul BSP kolektiv ošetřovatelů vepřů vedený Františkem Zemkem. Chtějí vyrobit 1.642 centů vepřového masa při průměrných přírůstcích 0,45 kg u 1.000 kusů ošetřovaných vepřů v dokrmně.

K 31/12 1962 se podle soupisu jeví stav hospod. zvířectva takto:

Letos je nedostatek zajíců. Jednou z příčin je nový obdělávání polí. Zajíci totiž hnízdili převážně v brázdách, kde se celkem bezpečně ukrývali. Dnes po rozorání mezí ztratili svá přirozená hnízdiště. Mnoho mladých zajíčků zahynulo při senoseči. Na traktorech byla sice umístěna poplašná znamení, ale mladí zajíčci neutekli a stali se převážně obětí traktorů, které je rozdrtily. První hon podnikly myslivci až 9. prosince, úlovek však činil sotva 1/3 normálního odstřelu. Bažantů však je dostatek. Letos napáchali množství škody v JZD na kukuřici. Kromě toho chodila do kukuřice i vysoká zvěř, prý až od Javořiny.

Ve snaze poskytovat občanům stále větší pomoc a služby rozhodl se MNV ve Vlčnově zřídit od 1. ledna 1962 v nových formách socialistické práce komunální podnik „Služby obce Vlčnova“. Tento komunální podnik vznikl převedením provozoven Místního hospodářství při MNV ve Vlčnově. Ve své kompetenci zahrnuje kromě Vlčnova ještě obce Veletiny, Hradčovice, Drslavice a Lhotku. Místní národní výbor dal novému komunálnímu podniku k dispozici budovu starého MNV čp. 166 , kde po adaptaci je umístěno Ústředí služeb a provozovna Oděvní služba. Dále MNV uvolnil Službám bývalou STS za kinem, kde pracuje Zasklívací služba, autogaráž a částečně je zde umístěn sklad materiálu. Místní JZD má zde ještě umístěnu opravnu. Mnoho provozoven pracuje v soukromí. V roce 1962 pracovalo v podniku 34 zaměstnanců (plán 42). Otevřeny byly tyto provozovny:  Čís. 1- 2 - Holičství a kadeřnictví (u Karla Kučery čp. 713) pracuje tam Josef Zlínský (vedoucí), František Staroba, Božena Koníčková, Božena Podškubková, Čís. 3 - 4 - Malířství a natěračství - Oldřich Májíček, Čísl. 9 - Oděvní služba - Božena Jančová (ved.) Anežka Bendová, Anežka Zlínská, Anna Mošťková, Anežka Grajová (švadlena v Drslavicích pracuje doma), Frant. Mikulec (krejčí, pracuje doma v čp. 333), Čís. 10 - Stavební údržba - Frant. Stloukal, Karel Malenovský, Stan. Křapa, Jos. Kučera, Josef Koníček st., Jos. Koníček ml, Vincenc Marášek, Frant. Zemek, Zdeněk Gála, Jan Tomala, Čís. 11 - Zasklívací služba - Jiří Knotek, Čís. 16 - Kamenosochařství - Jos. Kučera (ved.), Šimon Kučera, Jan Bařina, Čís. 18 - Hrobnictví - Frant. Vaculík, Čís.  21 - Vazba věnců - Jan Moštěk, Frant. Kudelová, Čís. 28 - Autodoprava - Vojtěch Kudela, Ústředí - Antonín Pavelka (ředitel), Vincenc Ondrůšek (provozní vedoucí), Marie Flekačová a Bož. Mařicová (účetní), Marie Bařinová (uklizečka). Začátkem roku byly Služby dotovány od MNV 89 tisíci Kčs na základní prostředky investice a materiál. Práce a výsledky hospodaření služeb byly projednávány čtvrtletně v radě MNV, v komisi místního hospodářství při MNV a na veřejných zasedáních pléna MNV. Podnik prováděl ze 70% služby občanům a z 30% pro socialistický sektor, těmto hlavně v podzimních a zimních měsících, kdy od občanů nebyla poptávka. Základní prostředky (nad 600 Kčs) jako míchačky, koupaliště, stroje, auto nákladní T−128 činí 209.430 Kčs, materiál 97.366 Kčs a drobné a krátkodobé předměty (pod 600 Kč) obnáší 33.378 Kčs. Celoroční plán tržeb v r. 1962 byl překročen, činí 898.000 Kčs tj. 109.4 % (plán 837 tisíc), z toho na mzdách vyplaceno 485 tisíc. Nový komunální podnik Služby obce Vlčnova se už v prvním roce plně vžil a má předpoklady k dalšímu úspěšnému rozvoji.

III. VÝSTAVBA OBCE

Koncem června se začalo přes Vlčnov s kopáním trasy dálkového vodovodu, který má zásobovat Uherský Brod pitnou a užitkovou vodou potrubím od Moravy přes Hluk a Vlčnov. Speciální bagry vyhloubily trasy v polích od Brodu do Hluku, na úzkých místech v obci jako u nové školy, pekárny a přes potoky u Vážnice a na Žlebě se pracovalo ručně. Na trase až do zamrznutí půdy v prosinci. V dalších letech se má na tento dálkový vodovod napojit též Vlčnov.

Staré rozhlasové zařízení MNV, které plní svůj úkol od r. 1947 zastaralo a vypovědělo službu. Proto MNV v září 1962 zakoupil nové a výkonnější rozhlasové zařízení výr. Tesla. Stálo 25 tisíc. Několik týdnů, kdy obec zůstala přechodně bez rozhlasu, občanům velice scházelo. Zprávy se těžko roznášely, neboť s bubnem po dědině už nikdo chodit nechtěl.

V říjnu 1962 vypověděla dřevěná pumpa u kostela (U korábka zvaná) a byla nahrazena pumpou železnou. Byla to nejstarší dřevěná pumpa v dědině, voda z ní byla i v létě studená a neobyčejně chutná.

Státní spořitelna, jednatelství ve Vlčnově, se od 1. listopadu 1962 přestěhovala ze Spolku do klubovní místnosti ČSM v 1. poschodí MNV. Místnost ve Spolku spořitelna vyklidila pro nedostatek místa, jímž trpí místní pohostinství Jednoty zde umístěné.
IV. HMOTNÁ A ŽIV. ÚROVEŇ
I letošního roku se projevuje celostátně nedostatek některých druhů potravin, hlavně masa a sádla, nárazově také másla, mléka a zeleniny. Před obchody se tvoří dlouhé fronty, často už 12 hodin před otevřením. Mnozí lidé z obavy, že potraviny nedostanou, řadí se do fronty ze zvyku pravidelně po celý rok, mnozí chodí též nakupovat do Uh. Brodu a Hradiště. Tak vidím v pátek 30. března frontu před Masnou v Rybářích od 7 hodin, třebas se s výsekem začalo ve 14 hodin. Ve 12 hodin čítá fronta na 60 osob, většinou žen, také školních dětí. Ženy mají na zádech malé děti, některé přijely s kočárky, jiné se dávají vystřídat členy rodiny, aby v pořadí neztratily své místo. Z dlouhé chvíle ženy překlepávají kdejaké události v dědině, děti dokonce hrají karty. Napjatě poslouchám rozhovoru týkajícího se nedostatku masa. Jedna žena se osmělí a povídá: „Kdo má zabité, tak by neměl chodit na maso a sádlo a pak by pro ostatní bylo dost“. Nato druhá, zřejmě se jí to dotklo, pohotově dodává: „Dajte sa do družstva, dostanete záhumenku a možete si také vykrmit prasa“. Těmito problémy se několikráte zabýval dohlížecí výbor Jednoty i rada MNV. Nakonec byly v Masnách vyvěšeny seznamy rodin, které provedly domácí zabijačky a apelovalo se na ně, aby uznaly těžkosti v zásobování a na maso a sádlo nechodily. Někteří si skutečně dali říci, mnozí však na to nedbali, vlastní zásoby se zabijačky si naložili do sklenic a do Masny přišli pro maso prý pro „babičku“ neb jen pro hovězí, aby si „přehodili“. Fronty však odstraněny nebyly. V letním a podzimním období jsem viděl před Masnou a Rybářích dokonce stany, které si školáci postavili a tábořili v nich už od večera předcházejícího dne. Vidí v tom zřejmě kus dobrodružství. Přitom natropili spoustu povyku, takže je v noci musel příslušník SB rozhánět. Je příznačné, že jejich rodiče zatím doma spali. Největší nával byl před svátky. Před Velkým pátkem stály fronty na maso už o 9 h. večer předcházejícího dne, zatímco se s výsekem začalo v 10 hod. následujícího dne. Také na mléko se dlouho čekalo, neboť lidé z něho dělají tvaroh a v zimě jím zase krmili nově nakoupená selata. Ujal se nepsaný zvyk, že se účastníci fronty zapisovali a pak se řadili v tomto pořadí. Často zapisovala Marie Grulíková čp. 54, mnohdy v noci při baterce. Dálo se to zpravidla časně ráno v pátek, kdy se maso sekalo. Jindy ani toto nouzové opatření nepomohlo a davu se zmocnil zmatek a chaos, hlavně když se proslechlo, že příděl masa je povážlivě nízký a na poslední se nedostane. Postupem doby si lidé dlouhé čekání zlehčují. Tak jsme v noci 15. června viděl na chodníku před Masnou v Rybářích tři otomany, na nichž čekající ženy podřimovaly za teplé noci. Jiní se zase živě bavili, takže v okolních domech nemohli pro povyk ani spát. Nikdo se však neopovážil frontovníky napomínat, stejně by s nimi ničeho nesvedl a dočkal by se jen ironického smíchu. Od 29. ledna byly zvýšeny maloobchodní ceny vína a koňaku v rámci boje proti alkoholismu. Tak cena červeného nejlacinějšího vína zvýšena z 11 na 18 Kčs; upraveny byl také ceny pomerančů ze 14 na 18 Kčs za 1 kg a před vánocemi byl provedeno zaokrouhlení cen, přičemž mnoho spotřebního a průmyslového zboží bylo zdraženo. Brambory na uskladnění jsou nadále přidělovány. Letos 2. října vydávala Jednota, ved. Kužela, brambory po 30 kg na osobu, později ještě dodala 20 kg. Toto množství určila rada MNV, která součastně se seznamu přihlášených vyškrtla řadu uchazečů, kteří si na záhumenku neb vlastním kousku půdy mohou brambory vyprodukovat. Současně bylo rozhlasem oznámeno, že brambory dostanou jen ti, kteří si v JZD odpracovali alespoň 1 den v bramborách. Tímto opatřením si JZD řeší své nedostatky v pracovní morálce. Mezi mnohými dělníky a zaměstnanci vyvolalo toto jednání nespokojenost. O ovoce je stále větší zájem i na dědinách, neboť už se doceňuje jeho značný podíl na zdraví, jmenovitě u mládeže. Stále se ho však nedostává. I ve Vlčnově se rychle v obchodě vykoupí, když se zde objeví. Letos se snažili místní zahrádkáři vykoupili ovoce pro konzum a průmysl co nejvíce. Odevzdali prostřednictvím Jednoty, ved. Kužela, 45 q jablek konzumních, 427 q jablek padaných a 17 q hrušek. Padaná jablka se vykupovala po 50 hal. za 1 kg, konzumní jablka a hrušky podle jakosti á 2- 4 Kčs. Na sběru se podílela značnou měrou školní mládež.

Také slivovice se tradičně pálí, třebas dávky z pálení byly v rámci protialkoholního boje zvýšeny. V zimě 1962 vypálilo na Žlebě 1.682 zákazníků, z nichž bylo na 60% vlčnovských, 38.406 litrů 50% slivovice a zaplatilo státu na poplatcích 2,119.390 Kčs z celkové sumy 21 miliónů vybrané na celém okrese. Je to také důkazem toho, že lidé držíce se starého zvyku jsou ochotni postoupit i velké finanční oběti. Pálilo se od 28. října do 26. února 1962. Místní JZD vypálilo 30 l slivovice. Použilo jí při pohostinství při doplatcích, do čaje při vyrývání řepy, při reprezentaci návštěv a část také prodalo. V době pálení byly od 29. ledna zvýšeny poplatky cca. z 60 na 72 Kčs za 1 l 50% slivovice. Někteří nato pálení odvolali a kvas raději zkrmovali dobytku, mnohým však ani toto zvýšení v pálení nezabránilo. Podzimní pálení letošního roku bylo už velmi slabé, protože jednak úroda švestek byla nepatrná, jednak zvýšené poplatky k pálení nevábily. S pálením na Žlebě se začalo 3. prosince a trvalo jen 5 dní; vypálilo se pouze 605 litrů 50% slivovice.

Podle nového nařízení bylo zavedeno znovu odevzdávání sádla z domácích zabíjaček. Z porážky 1 prasete odevzdávají záhumenkáři 5 kg, soukromníci 7 kg sádla. V občanském roce 1962 se ve Vlčnově provedlo 391 domácích porážek, vesměs po 1 vepři v rodině. Sádlo se však odevzdávalo velmi liknavě a místní rozhlas musel poplatníky několikráte upozorňovat. Mnozí totiž sháněli u řezníků sádlo horší kvality, aby je dodali místo svého dobrého.

V lednu a únoru řádila na celém území republiky chřipková epidemie. V našem okrese vydala rada ONV zákaz shromažďování, uzavřena byla kina, knihovny, školy a kostely. Zdravotnický personál byl maximálně přetížen. Zakázány byly návštěvy v nemocnici, obyvatelstvo bylo vyzváno, aby volalo v noci pohotovostní službu jen ve velmi nutných případech. Teprve 16. února zrušila rada ONV zákaz shromažďování. Aby bylo obyvatelstvo, které bylo na delší dobu vyřazeno z práce, ušetřeno z následků chřipkové epidemie (nervové a srdeční choroby), bylo vzápětí nařízeno rentgenování osob od 15 let. Ve Vlčnově trvalo 4 dny, od 19. do 22. února ve zdravotním středisku. Mnoho osob však těchto výhod nevyužilo a opozdilí byli proto voláni k prohlídce do Brodu.

Začátkem roku se znovu jako roku minulého objevilo několik případů infekční žloutenky. Postižení, většinou děti, byly odvezeni do nemocnice v Uh. Hradišti. V důsledku preventivních opatření přednášel místní lékař dr. Cahlík 5. ledna v kině o boji proti infekční žloutence. Zmínil se, že ve Vlčnově je dosud v léčení 14 případů. Všichni žáci ZDŠ byli proti infekční žloutence očkováni. Uvážíme-li, že jedna injekce pro žáka stojí 75 Kčs, pak poznáme, jak velké částky stát pro zdraví dětí vynakládá. Přednášku vyslechlo 150 osob. Dříve se hodně pranýřovali rodiny, kterým vytékala ze dvora močůvka po ulici do potoka. Ukazovalo se nejen na národohospodářské škody, ale především na ohrožení zdraví občanů. Vlčnov zatím zřídil kanalizaci, která značně přispěla ke zlepšení hygieny v obci. Postavením objektů v JZD však povstaly nové těžkosti. V novém vepříně se trus hadicemi splachuje, a protože zatím není vybudována odpadová jímka, tak se močůvka svádí do potoka, teče kolem vážnice a celým dolním koncem. Za teplých a suchých letních dní, jaké byly právě letos, se usazuje a zamořuje celé okolí. Je proto nabíledni, že si občané stěžovali, psali do novin, okresnímu hygienikovi - ale nic nepomohlo. Předseda JZD Frant. Klabačka to na členské schůzi JZD odůvodňoval tím, že není peněz na postavení nákladné jímky.

Sbor pro občanské záležitosti věnuje pozornost také nejstarším občanům naší obce, na které si dříve nikdo nevzpomněl. Dne 28. ledna blahopřál MNV nejstarší občance Vlčnova Marii Mařicové rozené Koníčkové z čís. 55 k jejím 93. narozeninám. Jmenovaná přišla sama do obřadní síně MNV, kde předseda MNV Ant. Eliáš vzpomněl za účasti příslušníků rodiny jubilantky celoživotní práce oslavované a popřál jí hodně zdraví do dalších let.

V některých pohraničních oblastech je stále nedostatek pracovních sil, jmenovitě v zemědělství a lesnictví. Tak 6. dubna přijeli k nám z jižních Čech zástupci lesní správy, aby verbovali pracovní síly k jarnímu sázení lesních stromků na Šumavě. Vhodně využili front na potraviny, které stály před oběma Masnami a před samoobsluhou. Chodili od fronty k frontě a jednali s ženami o pracovních podmínkách. Celkem však velkého úspěchu neměli, ženám se nechtělo na tak dalekou cestu, i když možnosti výdělku, ubytování a stravování byly lákavé.

Od 1. dubna 1962 vstoupilo v platnost nové sociální zabezpečení členů JZD. Nová úprava zákona se vztahuje nejen na družstevníky, ale i na ty osoby, které v družstvu soustavně pracují, nejsou však členy JZD. Nadále je preventivní a léčebná péče poskytována státní zdravotní správou členům všech JZD v témže rozsahu a za stejných podmínek jako zaměstnancům. Nemocenské pojištění se stává povinným. V důchodovém zabezpečení družstevníků přináší nová úprava podstatnou změnu v tom, že její výše bude určována podle výše skutečně dosahovaných příjmů družstevníků. Podle nového zákona odešli od 1. dubna do důchodu první zemědělští důchodci i z Vlčnova: Jan Knotek čp. 82, který pobírá plný zemědělský důchod 440 Kčs a Jan Klabačka čp. 312, jemuž bylo přiznáno 391 Kčs důchodu měsíčně.

V. KULTURNÍ POMĚRY

Žactva ve škole stále přibývá, nestačí však pro ně místa ve dvou starých budovách. Povšimněme si blíže statistiky: K 1. září 1962 má ZDŠ ve Vlčnově 18 tříd s 603 žáky, z nichž je 292 děvčat. Z Veletin dojíždí od 5. třídy 49 žáků, ve školní kuchyni stravuje 172 žáků. V Pionýrském oddílu (včetně jiskry v 1. a 2. roč. a v ČSM v 9. roč.) je organizováno 395 žáků tj. 65,5% z celkového počtu žactva. Na škole je žactvo vyžívá v zájmových kroužcích jako je národopisný, fotografický, technický, radioamatérský - celkem do zájmových kroužků chodí 141 žák. Docházka za 1. pololetí vykazuje19,8 zameškaných omluvených a 0,1 neomluvených hodin na žáka. Neprospělo 19 žáků tj. 3,1% žactva, z nich 15 z jazyka českého, 2 ruského, 8 z matematiky a 1 ze zeměpisu. Chováním 2. stup. klasifikováni 4 žáci, jeden žák nebyl pro nemoc klasifikován. S vyznamenáním prospělo 57 tj. 22% žactva z 6.- 9. ročníku.

V rozmísťování vycházejících žáků do povolání možno už od r. 1950 souběžně se zájmy dospělých pozorovat citelný přesun od zemědělství k průmyslu. Sledujme zvolené obory vycházejících žáků ZDŠ ve Vlčnově v r. 1962:

Vycházející školní mládež se převážně hlásí do učebního poměru v průmyslu, kam v r. 1962 odešlo 45% žáků, převážně hochů. O další vzdělání usilovalo 24% mládeže. Každý chce být odborníkem na svém pracovišti, neboť ví, že jen tak se při dnešním technickém pokroku uplatní . Mladý dorost nejvíce lákají Slovácké strojírny v Brodě, dva žáci pochopili nutnost věnovat se hornictví , i když budou daleko od domova, tři další odešli do stavebnictví. V zemědělství, kde bylo třeba delšího přesvědčování, počítají hoši s prací s traktory a děvčata, že se uplatní v rostlinné a živočišné výrobě a jako účetnické síly. Nezařazených 10 dívek čeká na lepší možnosti v distribuci, některé chtějí hned vydělávat bez učení. Vcelku škola svůj úkol rozmísťování dorostu do povolání podle plánu našeho národního hospodářství v r. 1962 splnila.

Divadelní činnost byla letos slabá. Ve dnech 24. a 25. března sehrál div. odbor Družstevníka drama Pavla Pavlíka „Nikdy“ pod režií Jaroslava Mošťka. V předvečer Vlčnovských slavností bylo pod režií Miroslava Kapinuse sehráno drama bří Mrštíků Maryša. Herci vystupovali ve vlčnovských krojích; původně se počítalo s vystoupením v přírodě na hřišti, ale pro chladné počasí se hrálo v sále kina. Představení bylo po dvakrát přeplněno zájemci z místa i okolních vesnic, takže mnoho osob se muselo vrátit, když nedostali vstupenku.

Letos poprvé byla ve Vlčnově pořádána výstava vína. Uspořádal ji vinařský odbor místní organizace Čsl. ovocnářského a zahrádkářského svazu 13. května 1962 v sále Spolku. Vystavováno bylo 89 vín, z toho 16 přespolních a to z Čejkovic, Mutěnic, Blatnice p. A. a Tupes. Odborná komise pod vedením sklepmistra Vinařských závodů v Čejkovicích vlčnovského rodáka Josefa Koníčka z čp. 130 všechna vína zhodnotila po stránce vzhledu, barvy, vůně, chuti a celkové jakosti. První výstava vína pořádaná ve Spolku s hudbou a tancem ukázala, že i vlčnovská vína při odborném školení jsou plně hodnotná, jak ukázaly vzorky A. Kadlčíka čp. 738, Jar. Janči 492 a jiných. Pro drobné vinaře byla Výstava názorným poučením a vzornou ukázkou, jak lépe a kvalitněji vyrábět vína i ve Vlčnově. V předvečer Výstavy byla uspořádána v nové škole beseda s vinaři, kterou vedl vinařský praktik z Mutěnic Frant. Holešínský. K výstavě byl vydán katalog a skleničky- chutnačky s vyleptaným nápisem „I. výstava vína ve Vlčnově 1962“. Tyto skleničky umělecky provedly Moravské sklárny v Květné. Každý vystavovatel dostal v upomínku na 1. výstavu ve Vlčnově diplom, umělecky provedený na kamenotisku s námětem Vlčnovjanů s koštéřem podle návrhu akademického malíře vlčnovského rodáka Karla Beneše.

Na 25. května bylo svoláno plénum MNV a občanstvo do kinosálu, aby diskutovali o kulturní činnosti v obci a hledali cesty ku zlepšení kulturní práce. Rozbor kulturní činnosti podal správce osvětové besedy Jan Koníček. Jmenovaný si stěžoval na nedostatek pracovníků v kulturní práci ve Vlčnově a také na malý zájem posluchačů z řad obecenstva. Upozornil hlavně na možnosti, které jsou v ČSM, vyzdvihl činnost národopisného školního souboru Vlčnovjánek. Většina programu se však točila kolem Vlčnovských slavností, které byly před zahájením. Řada diskutujících poukazovala na netečnost mládenců k Jízdě králů, na nedostatek krojovaných účastníků a celkovou ochablost v organizaci oslav, o které je jinak po celé republice dobrý zájem, neboť vlčnovský folklór a Jízda králů se stále těší dobré pověsti u národopisných pracovníků a milovníků čistého lidového umění v celé republice. Přítomný vedoucí školského odboru ONV Tomáš Milička v závěru povzbudil kulturní pracovníky slovy: „Máte dobrý dětský soubor Vlčnovjánek, který se probojoval do celostátního kola do Prahy, když chcete, hrajete dobré divadlo, máte krásný kroj, ale málo jej nosíte, vaše Jízda králů má skvělou minulost, je jenom třeba, abyste v dobré tradici úspěšně pokračovali“.

Tradiční Vlčnovské slavnosti s Jízdou králů se letos pořádaly v neděli 3. června pod vedením Osvětové besedy a pod záštitou MNV. Letošní slavnosti se specializovaly na program z místních zdrojů. Vedle dětského Vlčnovjánku a veleckých dětí vystoupil i dospělý soubor Vlčnovjan v národopisném pásmu: Vlčnov od jara do zimy. Vyhrávala vlčnovská a hradčovská hudba. Pěkné počasí přilákalo do Vlčnova na 2tisíce cizích návštěvníků. Byla utvořena i finanční základna pro příští slavnosti: celkový příjem 18 tisíc, vydání 12 tisíc, zůstatek 6 tisíc Kčs.

V tělovýchově ve Vlčnově stále vede kopaná, ostatní obory vyvíjení nepatrnou činnost. Slibně zahájil oddíl sportovní a umělecké gymnastiky dívek, vedoucí studentka Jindra Mařicová. O kopanou je však nevšední zájem, tento odbor má dobré vedení a jeho mužstvo si mistrně vede v 1. třídě. V podzimním kole se stalo mužstvo kopané Družstevníka Vlčnov vítězem v 1. třídě před Dubňany a Hodonínem.

VI. RŮZNÉ 

Začátek roku byl bez sněhu, zima mírná, 1. února dosáhla pouze - 13 °C, zato studené počasí trvalo po celý březen. Jarní setí zahájilo JZD 9. dubna, 28. dubna naměřeno 28 °C tepla a příroda doháněla zpoždění; za jedinou noc z 23. na 24. dubna rozkvetly ve vinohradě třešně. Jarní mrazík 2. května - 2 °C citelně poškodil révu, jejíž úrodu zničil na 70 - 100%. Chladný červen způsobil těžkosti s řepou v JZD, příroda stojí, jablka chladem padají. Koncem června se dostavila vedra (24. 6. naměřeno 30 °C), ale chladný červenec citelně oddálil žně, prvé mandele za Dvorem vidíme až 2. srpna, žně v plném proudu po 20. srpnu. Pamětníci nepamatují tak pozdních žní. Při krásném počasí provedly však stroje žně tak rychle, že o tom poprvé snad mnozí lidé v dědině ani nevěděli. 6. 9. bylo vše pokoseno, krásné počastí trvalo přes půli října. Podzimní mrazíky udeřily předčasně, 17. října - 3 °C, od 28. října prší se sněhovými přeháňkami a konečně 10 °C mráz, který udeřil 3. prosince přerušil opožděné práce.

Dne 7. ledna utrpěla Marie Křapová, roz. Jeglová z čp. 489 smrtelný úraz v cukrovaru ve Starém Městě, kde pracovala jako brigádnice. Utrpěla vážné poranění páteře při nárazu na vozík a druhého dne zranění podlehla. Dne 11. července byl zabit elektrickým proudem mladý elektrikář Josef Vaculík, který pracoval ve Slováckých strojírnách v Brodě. Montoval na lešení, kam byl nedopatřením zapojen proud vys. napětí.

Dne 25. října o 23. hod. vznikl požár u soukromého zemědělce Jana Chovánka ve Dvoře čp. 791. Shořela všechna sláma a seno. Plameny šlehaly do ohromné výše, neboť vše bylo suché. Koně a krávu zavčas vyvedli, uhořely však 2 prasnice a 6 selat. Při požáru byla vážně popálena dcera Božena, žačka 4. tř. a ihned odvezena do ústavního ošetřování. Ročník postiženého provedl peněžitou sbírku, která vynesla 23 tisíc, záhumenkáři a soukromí rolníci věnovali postiženému dostatek slámy i sena. Každý položil otep před chalupu, odkud je vozem rolník Fr. Machálek čp. 366 k Chovánkům svezl. V poledne 30. list. hořela střecha Vincence Grulíka čp. 54. Škoda nebyla velká, protože se rodina nedávno před požárem přestěhovala do novostavby, postavené vedle potoka. V hašení požáru se osvědčil požární kroužek žáků místní devítiletky.

Ve Vlčnově 20. dubna 1963.