obyvatelstvo

Obyvatelstvo

Roztřídění obyvatel.

Plnoprávnými občany bývali jenom usedlí. Volili obecní úřad, užívali obecních pastvin a lesů. Časem přibyli chalupníci. Když obec dovolila koupi obecních pozemků stavěli si chaloupky bez humen, jenom s dvorkem. Chalupníci neužívali obecnisk a neměli ani volebního práva. Časem se domohli práv tím, že do obce platili různé umluvené i mimořádné platy, vrchnosti robotovali a také odváděli daň z hlavy státu. Rozdíly mezi sedláky a domkaři do r. 1848 byly kryty tím, že byla-li bída, byla všude stejně. Ani po r. 1848, kdy chalupník nabral občanských práv, se poměry nezměnily. Poněvadž měl málo pozemků, pracoval u rolníka a ten mu obdělával pole. V letech 1880 osvobozovali svoje usedlosti sedláci z povinnosti vůči vrchnosti. Svobodné pole začali domkaři kupovat, chalupníci bohatli, stávali se nezávislými potahem i živobytím na sedlácích, a nastala nevraživost. Ale domkařů přibývalo i jinak. Dříve prvorozený stal se dědicem všeho jmění po otcovi a sourozencům splácel jenom podíly, dnes mají všichni stejný nárok. Statky se drobí, chalupníků přibývá.

Třídění obyvatelstva dle majetku udržuje se dodnes, ale rozdíly jsou čím dále menší, jak patrno ze statistiky. Hmotně je dnes těžko určiti, zda mnohý domkař nestojí si líp než sedlák.

Svobodná soustava hospodářská dovoluje všem občanům bez rozdílu nabýti majetku a odstraňuje výsady rodové.

V 19. století i koncem jeho bylo dělníků málo. I dnes je dělníků, úplných bezzemků, poměrně malá část. Děvčata z chudobnějších rodin nacházela výdělek v panském velkostatku, muži co vozkové měli ve dvoře celoroční zaměstnání. Poněvadž neměli ve dvoře žacích stojů, uplatňovali se muži co sekáči a ženy odbiračky. Malá část odcházela na žně do Rakous (dodnes, kdo se má dobře, říkají: „Ty máš Rakůse”). Obyvatel však přibývalo a čím dále rostl počet lidí, kterých již půda vyživiti nemohla. Založením Briefovy továrny na ohýbaný nábytek v Uh. Brodě r. 1905 otevřel se nový pramen zaměstnání. A opravdu možno říci, že ze ¾ dělnictvo v továrně bylo z Vlčnova. Zvláště mnoho děvčat bylo zaměstnáno.

Tak vznikalo pomalu dělnictvo průmyslové. Po r. 1918 vznikají nové průmyslové podniky v Uh. Brodě: Maršnerova továrna, Hladišova továrna na konserv. ovoce, stavitelské firmy, pily rozšiřují svoje závody. Mimo to však pracují také v cihelně havřické, na regulaci Olšavy, vrchní stavbě železnice a v letech 1929, 19­30 a 19­31 odchází značná část mužů na drenáže do všech koutů naší republiky. Velmi málo dělníků je zaměstnáno u Bati. Skoro veškeré dělnictvo je nekvalifikované.

Statistika obyvatel

Vystěhovalectví

Začátkem 20. stol. odjíždí obyvatelé Vlčnova do sev. Ameriky. Láká je tam značný blahobyt. Odjíždí nejprve jednotlivci, pak celé rodiny. Odprodávají pole, stavení, dobytek, aby si opatřili peníze na cestu nebo dostávají peníze od těch, kdož jsou z rodiny v Americe usazeni. Usazovali se co farmáři nebo co dělníci v průmyslových závodech. Někteří časem se vrátili, jiní po letech přijíždějí se podívat na domov a po několika měsících se vrací zase za moře.

V posledních letech vystěhovalectví do sev. Ameriky bylo velmi omezeno, proto vystěhovalectví v menší míře se obrátilo do Jižní Ameriky.

Po r. 1918 odstěhovalo se několik rodin zemědělských z Vlčnova na Podkarp. Rus, kde kolonizovali spolu s jinými státem zabranou půdu. Tam založili českou kolonii, vesničku“ Baťu. Byli to výhradně legionáři.