období do roku 1914

Období do roku 1914

Kronika obce Vlčnova

od roku 1923

Tato pamětní kniha čítá 296
(dvě stě devadesát šest) stran

Ve Vlčnově dne 1. ledna 1924.

František KNOTEK (starosta)

Dle místopisu Řehoře Volného má 500-letá dědina Vlčnov mezi Uh. Brodem a Hlukem asi 490 domů, 2300 obyvatelů,180 čtvrtníků, 12 podsedníků, 233 chalupníků a pole na 3921 ha pro výsev 19605/2 hl obilí.

Z toho se všeho oseje jen větší polovici a 1/10 se nechá na zahrady a louky, 1/10 na pastviny, 1/100 na vinice a 1/4 na lesy.

Za Josefa II. r. 1790 bylo ve Vlčnově 240 rodin ve 181 domech, nebo 1125 obyvatelů, kteří měli 29 lánů, z nichž 2500 jiter rol, 170 jiter vinic a 420 jiter pastvin.

V druhé polovici 14. století za Karla IV. patřil Vlčnov jako zeměpanské léno Erhardovi z Kunštátu.*

A okolo roku 1400 za Václava IV. dal ho markrabě Jodok v dědičné držení Petrovi z Kravař a Plumlova.

* Viz vlastivěda na měšťanské škole, stať J. Beneš, “Z dějin Vlčnova”.

Za 14 let prodal Petrův syn Jindřich Vlčnov Vojtěchovi z Lipiny.

Mezi rokem 1437 a 1448 za Ladislava Pohrobka patřil Vlčnov Buriánovi z Vlčnova, avšak Buriánův syn Jiří prodal ho okolo roku 1460 za Jiřího z Poděbrad Jindřichu z Morkovic.

Dcery Václava z Morkovic Sybyla a Perchta daly roku 1492, za Vladislava Jagellovce, připsat Vlčnov Přibíkovi ze Zahrádek. A od něho koupil ho r. 1498 Vilém Řivín z Újezda a pustil ho r. 1502 opět Buriánovi z Vlčnova.

Tento Burián prodal Vlčnov r. 1518 za Ludvíka II. Janovi z Kunovic. A od Arkléba z Kunovic koupil ho i s panstvím Uh. Brodským r. 1611 za Rudolfa II. Oldřich z Kauniců za 135.000 zlatých.

Ještě v 16. století za Rudolfa II. psal se mocný rod pánů Světlovských z Vlčnova.

Ve Vlčnově je malý prastarý kostel ke cti sv. Jakuba Většího s třemi oltáři a třemi zvony. U zákristie je ve zdi kámen s nápisem, že tam byli r. 1560, za Ferdinanda I., ve středu po Třech králích pochováni oba synové Matouše Mladšího z Kunovic Václav a Pavel. Na přistavěné věži r. 1776 za Marie Terezie je na nejstarším zvoně letopočet 1579 z časů Rudolfa II. O prastaré faře č. 118 činí se zmínka již r. 1460 za Jiřího z Poděbrad.

Z urbáře panství Uher. Brodského r. 1695 byl sedlák své vrchnosti povinován tímto: Obce Pašovice čís. 20 celoláník Jan Kučírek. Na platech odváděl: O sv. Jiří 31. kr., o sv. Václavu 31. kr., daň z pole, kterou vymýtěním panského lesa si upravil 27 kr., daň z luk 13. kr., 2 měřice ovsa za právo k pasení dobytka, pak 7 slepic, 15 vajec a 1 husu (místo husy mohl odvésti hotově 12 kr., místo 7 slepic 70 kr.). Kromě toho musel zbývati robotu jetou po celý rok, a to 3 dny v týdnu; v době senoseče a žní nepřetržitě až do ukončení prací.

Obec Ořechové čís. 29 pololáník Václav Řehák. Na platech odváděl: O sv. Jiří 19 kr., o sv. Václavu 19 kr., daň z role, kterou vymýtěním z panského lesa si upravil 32 kr., daň z luk 20 kr., jednu měřici ovsa za právo pasení dobytka, 1 husu, 3 slepice, 30 vajec (místo 1/2 kopy vajec 5 kr.). Roboty měl tolik jako předešlý!

Obec Pašovice domkař č. 32. Jan Švec. Na platech odváděl: O sv. Jiří 7 kr., o sv. Václavě 7 kr., za kučovaninu 6 kr., 1 měřici ovsa za pasení dobytka, 1 husu, 2 a1/2 slepice, 11 vajec. Roboty zbýval 3 dny v týdně a to pěší, ve žně nepřetržitě až do ukončení prací.

Čtvrtlánící byli dle urbáře povinni 1 den v týdnu s koněm, 2 dni pěšky robotovat. Čtvrtláníci bez koní a domkaři museli zbývati robotu 3 dny týdně ruční.

Hofeři byli povinni každý dle možnosti domkařům v robotě býti nápomocni. Robota se určovala na celý týden předem, to v sobotu na panské kanceláři u přítomnosti rychtáře a někoho z úřadu z dotyčné obce.

Poddaní od případu k případu mohli se roboty zprostiti výkupem: za jetou robotu hradilo se v důchodě 12 zl., za pěší 6 zl.

Marie Terezie rozhodla se uveřejnit patent ze dne 7. září 1775, jenž znamená první pokus v zlepšení stavu poddaných. Novým řádem upravena robotní povinnost dle výše kontribuce a to na základě vypsání r. 1773; nejnižší ruční robota u domkaře činila 13 dní, nejvyšší pak (u toho kdo platil 9 zl. daně) 3 dni týdně. Úleva velká nebyla, patent ponechával volnost robotovat dle zásad dosavadních nebo podrobit se robotě nové.

Z panství knížete Václava z Kounic z 31 obcí prohlásili se pro novou robotu všechny, kromě Olšovce.                   

Obec vlčnovská poslala toto prohlášení na panství.

Martin Chvilíček (fojt) a Martin Koníček (pudmistr) za celou obec Vlčnovskou prohlašují, že z domluvou celé obce při nové robotě pozůstávají. Přitiskli obecní pečeť s vinným hroznem, palankou a vinařským knýpem z r. 1700.

Z archivu knížat z Kouniců

U panského dvora bylo chováno ovcí v počtu asi 200 kusů, které se pásali od sv. Jiří až po svátky Všech Svatých. Panské ovce se pásly též na selských rolích, strniskách a úhorech - dovoloval to dvorní dekret z r. 1781.

Tohoto roku nemínili Vlčnovjané trpět pasení panských ovcí na svých polích, poněvadž bylo sucho a ovce zkazily, takže dobytek hovězí nebudou mít kde pást.

Tak se stalo, že v neděli dne 1. září 1811 syn Jurákův Martin z Vlčnova vyháněl jako obvykle ovce na pastvu do rovné. O poledni pak je napájel u říčky, která dělí na jižní straně kotár Vlčnovský od Dolněmčanského. Ke druhé hodině počal stádo shánět, ale uviděl zástup Vlčnovjanů s holemi, kteří mířili rovnou k němu. Z daleka viděl, že zdvihají hole proti němu a klnou, tak utekl směrem ke Slavkovu, halenu a tatar nechal tam, bál se, aby mu nevybili. Vlčnovjané zajali ovce a dohnali je do dědiny a dali je do hospody na dvůr a vrata zamkli. V hospodě hrála muzika, starý Moštěk na gajdy a dva k tomu pískali. Zástup lidí zůstal až do večera před hospodou a rozešli se teprve, když na kočáře dojel vrchní s justiciárem. Hned byla zakázána muzika a starosta musel objasňovat proč sedláci takové opovážlivosti se dopustili. Ovce hned po výslechu byly odehnány zpět do dvora do maštale.

Byl sepsán protokol, doslov jeho zněl takto:

Toto podlé jednání, nehledě k tomu, že den nedělní znesvětili, obsahuje zločin shluknutí, kterýž oznámen bude slavnému hrdelnímu soudu s tou prosbou, aby on tento případ vzal za svůj. Další vyšetřování jest v proudu. Při tom se jen zatím uvádí, že Jiří Salvet jest hlavním strůjcem a štváčem. Z jeho hlavy pošlo, aby vnikli do domu ovčáka Juráka a tam vzali do fantu šatstvo za pokutu, že jím jmenovaný po polích panské ovce vodí. Krajský úřad však odmítl toto udání, že není příčiny, by vlčnovská individua k útrpnému právu byla potahována.

Po nevyřízení podali rekurs k apelačnímu soudu do Brna. Leč i z Brna došlo odmítnutí. Vrchní se chtěl všemožně na Vlčnovjanech vymstít (měli u něho vroubek), tak je soudil sám proti přestupku shluknutí, za pomoci přísedících, pudmistra Vragy a fojta Cahla z Havřic. Obvinění byli: Tomáš Pavelka, Jan Kučera, Vavřín Kadlčík, Tomáš Zemek, Antonín Klabačka, Josef Mokrý, Matěj Mokrý, Jakub Bednařík, Josef Jindra a Jiří Salvet. Tomáš Pavelka byl odsouzen na 3 měsíce do vězení, ostatní na 2 měsíce.

Že by odsouzení nemohli: 1. Obdělat hospodářství, 2. konat vojenskou přípřež, 3. robotovat, 4. vymlouvali by se, že nemohou platit daní, 5. že by rodiny uvedli do nepořádku, bylo vězení změněno v trest tělesný. Tomáš Pavelka 30 ran holí na zadní část těla, ostatní po 20 ranách. Po lékařské prohlídce, kterou krajský úřad nařídil, nebyli schopni Tomáš Zemek a Jan Kučera trestu vydržet. Rozsudek na ostatních byl vykonán.

Na panství Uh. Brodském bylo zvykem, že pudmistři, aby jednání ze škody polním pychem vzniklé nebyli obtěžováni, přenášeli na dospělejší chasu část trestající své pravomoci.

Když pastva počala, tu obecní úřad ustanovil z chasy vrchního „purkrabího” „profusa” a uhlaře. Roku 1843 titul „vrchního” náležel Jurovi Mošťkovi.

Při pasení pod „bočky" chlapci šli na třešně a dobytek jím vlezl do žita. Z toho byl soud a vrchní Jura Moštěk vyplatil špatně Janka Koníčkového, že ho to uvedlo na lůžko. Koníčena šli na kancelář do Brodu žalovat a vrchní, jak se dozvěděl, že na obcích mají takové názvy pasáci, na úkor pánů, zle se rozčilil. Moštěk byl zavřen v Uh. Hradišti, snad více za titul vrchního, než za pobití Koníčka.

Na den 28. XI. 1843 byli všichni starostové svoláni na kancelář do Uh. Brodu, kdež jím vytýkáno, že takový zlořád se ujímá na vesnici. Byl sepsán protokol.

Protokol založený při vrchnostenském úřadě v Uh. Brodě 28. Nov. 1843. Přítomní podepsaní.

Zjistilo se, že ve vesnicích pod zdejším panstvím příslušných, se strany pudmistrů, dozor nad pasáky svobodným chasníkům se ponechává, kteří pak dle charakterů panských úředníků jmény vrchní, purkrabí atd. se titulovat dají, a to nejen od pasáků, ale i od usedlých. Poněvadž toto zneužití rozhodně se trpět nesmí, ježto tím vznešenost úředníků na ceně tratí, proto uznáno za nutné, aby na příště dozor nad pastvami svěřili mužům dospělým, a tím aby zlořád přestal. Ti, kteří by nepřístojnosti dále trpěli, budou přísně potrestáni. Na důkaz, že všichni to vzali k vědomosti, připojeny k protokolu vlastnoruční podpisy.

Za Vlčnov byl Georg Kučera. V osmi případech neuměli psát, dělali jenom křížky, jména podpisoval aktuár.

Roku 1834 byl mladý sedlák Jakub Hýbl č. 88 když dojel na robotu pobit od fojta Macháče, též sedláka, který dělal pánům dobrý karabáč. Jakub Hýbl, po domluvách mu učiněných, dal se přehlédnout od městského ranhojiče Schönveitze, který mu vystavil obšírné Visum repertum. V nálezu mu konstatoval, že byl uhozen do spánku, na rameni a na zádech, že má krevní podlitiny a zlomené žebro. Při tom byla horečka, bolestný kašel a krev v moči. K soudu bylo předvoláno pět svědků, kteří svědčili, že byl Hýbl obětí násilí. Matěj Macháč byl odsouzen k osmidennímu žaláři.

Do roku 1760 učila vlčnovské děti stará Břízková na obecní radnici otčenáš a růženec.

Roku 1771 utloukla si obec školní chatrč pod č. 184 z hlíny a pokryla jí dochem. Tohoto roku byla též postavena ke kostelu věž.

Před rokem 1868 patřilo k obci 296 ha. 29 ar. 68 m2.

Před r. 1868 bylo:

Velkostatku náleželo celkem 239 ha. 71 ar. 25 m2 pole, lesa 19 ha. 60 ar.

Obyvatel bylo celkem 1427, čísel 266.

Roku 1880 bylo ve Vlčnově v 332 domech 1660 obyvatel. Z toho bylo 809 mužských a 851 ženských.

V obecním hostinci "Koplánce" č. 167 povstala občanská záložna „Rolník” s nálevem i krámem. Předsedou byl Mikulec Frant., čtvrtník č. 79, pokladníkem kaplan Josef Loveček rozený z Charvát a prodavačem Šimon Pavelčík č. 36.

Zima 1881 byla slabá, léto mokré, včelám nepříznivé, obilí a vína bylo však dosti.

Ceny. Hektolitr vína byl za 12 zl., pšenice 8,40 zl., ječmen 5,60 zl., žito 6,- zl., oves 3,40 zl.

R.1880 založen spolek vojenských vysloužilců.

Od 3. 10. 1881 do 4. 3. 1882 zemřelo ve Vlčnově na hrubé a drobné osýpky 35 dětí.
Roku 1882 byly postaveny kříže na obecní náklad: 1. za uličkou kamenný v ceně 270 zl.,
2. u panského dvora dřevěný v ceně 50 zl..

11. února 1882 zabil v záložně záloženský řezník Fr. Pavelčík chalupník č. 90 ve Vlčnově Josefa Knotka, čtvrtníka č. 60, který byl v záložně výborem, pro upomínání 100 zl. záloženského dluhu o 4 hod. odpoledne nožem. Pavelčík byl odsouzen k 5letému žaláři na Mírov. Oba byli ve věku 30 let.

Od roku 1879 do roku 1882 byli při pravidelných rvačkách při zábavách tanečních čtyři vraždy, jedna samovražda břitvou a jedna kořalkou. Tehdy i z okolních vesnic nosil skoro každý nůž za halenkou, ale přesto Vlčnovjanům přezdívali "vrahů".

1883

Tohoto roku byl postaven kříž u pravých kostelních dveří v ceně 50 zl.

Nákladem Jana Hýbla, čtvrtníka č. 88 byl postaven kříž „V podhájčí ” dřevěný v ceně 50 zl.

Pak byl postaven kříž na dolním konci „Pod bočky” v ceně 100 zl. na místě, kde byl snad omylem - vínem uspaný četník ze stanice z Uh. Brodu Jakub Kundrata, 28letý ze Svatobořic u Kyjova, svou vlastní šavlí na kusy rozsekán.

1. dubna 1883 byla odevzdána dráha z Uh. Hradiště do Uh. Brodu veřejné dopravě. Stavbu dráhy vedli podnikatelé Schön a Veselý z Prahy, technické práce prováděl inženýr Herlinger.

Zima byla mírná s bezedným blátem mezi 0°a +8°R.

31. srpna oběsil se doma na žebři 36letý opilý podruh Josef Knotek z č. 113, poněvadž byl odsouzen na 14 dní do vězení pro špatné nakládání se ženou*.

*Byl veliký opilec a člověk velice proklnutý. Napřed ho vlastně probodl želenými vidlemi jeho vlastní otec a pak ho pověsil na hambálek. Lidé to věděli, ale soudu toho neudali, poněvadž se otce vraha a dareby báli. (Dle farní kroniky, str. 24).

Ceny

1885 - 1886

Po oba roky byla tuhá zima bez sněhu a v létě málo vody. Pastvy pro dobytek bylo málo, ale pro včely dosti.

1888

V zimě nesmírně mnoho sněhu a v studeném létě ustavičný déšť. Vína bylo málo, ale dobré. Včely nenanesly nic ani se nerojily.

Dvoutřídní škola z roku 1861 byla roku 1888 rozšířena na čtyřtřídní. Zastavená plocha školní budovy obnáší 1321.69 m2, stavební náklad činil 21.000 zl.

14. října odevzdala rak. uher. spol. státní dráhy hotovou trať mor. transversální dráhy z Brna přes Uher. Brod do Trenčanských Teplic zatím jen dopravě nákladní.

Do roku 1880 musil si každý Vlčnovjan chodit na poštu do Uh. Brodu sám. Od roku 1880 až do roku 1893 chodil obecní posel každou neděli, úterý a čtvrtek na poštu. Od roku 1893 přijde poštovní posel z Uh. Brodu každodenně kromě neděle přes Havřice, Drslavice, Lhotku, Hradčovice a Veletiny do Vlčnova.

1894 Založení dobrovolného hasičského sboru L. Horákem. Počet členů 26.

25. února 1895 v pondělí masopustní, jak se pod zamrzlými záchody ve škole topilo, chytil se v noci strop nad záchody, který se za 138 zl. pojistného zase opravil.

1897 Dne 30. dubna odevzdala místní školní rada nadučiteli Janu Matzenaurovi školní zahradu v břehu za školou u potoka.

1902 V listopadu započato se stavbou silnice na horní a dolní konec. Dostavěna byla v měsíci červenci 1903. Okresní silniční výbor přispěl na stavbu 3000 Kč. Ustavení Rolnického mlékařského družstva. Počet členů byl 25. Byla upravena zatímní mlékárna v č. 136. Po dvou letech, když družstvo dobře pokračovalo, přistoupilo 165 členů.

V prosinci roku 1903 dostavěna mlékárna, nákladem mlékařského družstva za 24.000 Kč. Pohon zařízen benzínový. Stavbu prováděl Karel Málek, stavitel z Uh. Brodu. Stavební místo postoupila obec za 400 Kč.

V lednu 1904 počalo se v nové mlékárně pracovat. V prosinci postavena zdejším spořitelním záloženským spolkem mostní váha za vesnicí v ceně 1200 Kč. Dne 1. srpna zřízen samostatný úřad poštovní. Prvním výpravčím poštovním jmenován Jos. Zemek č. 109.

1905, dne 20. června v poledne, stižena byla naše obec povodní, povstalou průtrží mračen nad Černou horou. Voda zaplavila náves v Rybářích a na dolním konci. Pobořeno bylo 5 domů, 2 stáje, 2 komory, stodola a kuchyně. Tři domy a 4 stáje pobořeny částečně. Devět domů, 9 stájí a kovárna poškozeny. Zničeno 6 mostů. Množství stavebního a palivového dříví odplaveno. Zásoby mouky a obilí zaplaveny. Mnoho plotů a ohrad okolo studní úplně zničeno. Škoda byla odhadnuta na 60.000 Kč.

1906 V měsíci listopadu počato rigolováním pozemku na vzorný vinohrad ve trati „Stará Hora”. Obec zakoupila 60 ar pozemků a zemědělská rada zřídila na nich nákladem země a státu (2000 Kč) vzorný vinohrad. Správu a užívání vinohradu svěřeno hospodářskému družstvu v Uh. Brodě na dobu 15let. Po uplynutí připadne vinohrad obci.

Dlouhým suchem v r. 1908 na podzim zasetá pšenice a réž nesklíčila, proto mnoho na jaře 1909 zaorávali.

Na jaře 1909 započato se stavbou okresní silnice druhé třídy z naší obce do Veletin. Stavbu prováděl okresní silniční výbor, obec přispěla částkou 11.500 Kč.

Ceny

O píci byla také nouze, jetele vymrzly, 1q sena i jetele 9 -10 K.

V roce 1909 dne 17. ledna založen odbor tělocvičné jednoty „Sokol” ve Vlčnově. Počet členů 25.

V roce 1910 postavena nová pětitřídní škola za humny. Stavbu prováděl stavitel Josef Horák z Uh. Hradiště. Stavba stála 55.000 K. Drahota jako roku předešlého. Krmiva pro dobytek bylo daleko více jako roku předešlého. Následkem toho stoupl každý kus o 100 - 150 K. Kráva prostřední velikosti byla až za 500 K., 1 kg hovězího masa za 1.36 - 1.60 K., 1 kg telecího nebo vepřového za 1.60 - 2.K. Píce pro dobytek bylo dosti, jenom při špatné pohodě při sušení mnoho zkaženo. Pšenice, oves částečně i ječmen poškozeny hmyzem zelenuškou, která od vrchního kolínka stébla poškodila, takže klasy na straně té zůstaly prázdné. Zemáky mnoho mokrem hnily.

Podle sčítání lidu dne 31. prosince 1910 bylo u nás napočítáno 546 domů, 537 rodin, 2447 obyvatelů, z nichž byli: 4 kováři, 4 koláři, 3 bednáři, 1 barvíř, 13 tesařů, 14 zedníků, 2 mlynáři, 2 stoláři, 5 krejčích, 16 obuvníků, 1 sedlář, 2 pekaři, 7 obchodníků. Dobytka bylo 280 koní, 937 hovězího, 109 koz, 904 vepřů, 117 psů, 515 koček, 5341 slepic, 385 hus, 75 kachen, 59 úlů. Veřejné hostince 3, nálevů v uzavřených láhvích 5, 3 mlékárny, 1 cihelna, 1 pálenice a jeden kotel přenosný na pálení slivovice.

V tomto roce založena dobytčí pojišťovna, počet členů 132.

1912 Potok zregulován nákladem obce, podpora žádná. Úroda v tomto roce byla dobrá, ale přes celé žně pršávalo. Bylo též mnoho trnek. Zemáků narůstlo velmi mnoho.

1913 Počasí. Tento rok byl pro rolnictvo špatný, jaro bylo moc chladné, léto zase deštivé, obilí bylo velmi řídké. Koncem června počalo pršet a pršelo až do září. Následkem tolika dešťů žně byly špatné, obilí mnoho prorůstalo. Ještě koncem září bylo vidět v poli mandele. Zemáky mnoho hnily a tak se špatně kopaly, neb byla země prudkými dešti sražena. Řepa dala úrodu prostřední.

Ceny

Výměr. Výměr k obci náležejících pozemků činí v roce 1914:

Před rokem 1868 patřilo k obci 296 ha, 29 ar. 68 m2. Odprodala 133 ha, 20 ar, 53 m2.

Soukromníkům patří:

Velkostatku náleželo celkem 239 ha, 71 ar, 25 m2, lesa 19 ha, 60 ar.

Majetkové roztřídění obyvatelstva 1913:
 

Půlláníci, čtvrtníci a podsedníci již nejsou jak původně byli, kdy k jistým účelům patřili též původní pozemky, které tvořili ten či onen půllán, čtvrtlán nebo podsedek. Následkem přírůstku obyvatelstva byli tyto pozemky rozděleny, že z mnohých zůstali jenom čísla tj. domy. Zde se rozumí, že tito mají pozemků tolik, jako dřívější půllán, čtvrt. nebo podsed.. Výška obecních přirážek 150%, před 10 lety 18%, před 20 lety 25%, před 30 lety 45%.