Komentované prohlídky Rolnického domu a hospodářsví
Komentované prohlídky Rolnického domu a hospodářsví
Vlčnov - V rámci každoroční Jízdy králů ve Vlčnově Muzeum JAK přibližuje návštěvníkům této události také svou stálou expozici Rolnický dům a hospodářství čp. 57 ve Vlčnově.
V současné době se jedná o poslední typické stavení s patrovou komorou, černou kuchyní a doškovou střechou, jak bylo užíváno na moravském Slovácku ještě na přelomu 19. a 20. století. Tento poslední cenný doklad slováckého stavení v původním prostředí přibližuje návštěvníkům nejen dnes již zaniklý způsob života vesnického obyvatelstva na Slovácku, ale také sváteční a běžné činnosti spjaté s hospodářským provozem zemědělské usedlosti.
Expozice dává nahlédnout do dřívějšího každodenního života na vesnici, a přispívá tak k poznání staré agrární kultury obce Vlčnov, s níž je nerozlučně spjat i cyklus výročních obyčejů, včetně tradičně proslavené jízdy králů.
V usedlosti je vystaven úplný inventář vlčnovské jizby včetně lidových oděvů a jejich součástek, síně, komory a černé kuchyně. V přilehlých hospodářských objektech, které tvoří součást stavení jsou instalovány ukázky drobného hospodářského nářadí, zemědělských strojů, kovářských výrobků a nářadí, postroje a předměty související s chovem dobytka a orbou, v nádvorním přístřešku pak nevelká expozice vztahující se ke včelařství.
Vystavované předměty jsou z velké části etnografickými sbírkami muzea, z menší části pocházejí z darů obyvatel obce Vlčnov, nepatrnou část tvoří i předměty z pozůstalosti rodiny Ryšavých, původních majitelů stavení. Autorem celého projektu expozice je etnograf Pavel Popelka, z jehož iniciativy byla rovněž v roce 1993 nově provedena částečná rekonstrukce celého stavení a v roce 2004 bylo podle dobových fotografií dobudováno podvrátí a uskutečněna výměna doškové střešní krytiny včetně rekonstrukce krovů.
Letos bude návštěvníkům usedlost zpřístupněna v sobotu 28. května od 10 do 17 hodin a v neděli 29. května od 8 do 16 hodin. Pro zájemce jsou připraveny komentované prohlídky této vzácné lidové architektury.
Alena Kučerová