15.11.2015- Vzpomínka na Patrika Kuželu
15.11.2015- Vzpomínka na Patrika Kuželu
Kardinál Duka vzpomínal s Vlčnovjany na kněze umučeného v Osvětimi
Slovácký deník, 15.11.2015, Pavel Bohun
Vlčnov – Kardinál Dominik Duka, členové dominikánského řádu, řeholnice a několik stovek věřících, ti všichni si v neděli 15. listopadu ve Vlčnově připomněli nedožitých sto let od narození tamního rodáka Patrika Františka Kužely umučeného nacisty 15. února 1942 v koncentračním táboře Osvětim.
Věřící zaplnili při dopolední bohoslužbě tamní kostel Svatého Jakuba Staršího, po ní následovala pobožnost u symbolického hrobu Patrika Františka Kužely a odpoledne mu pak v jeho rodném domě odhalili pamětní desku. Kardinál Duka i starosta obce Jan Pijáček také vzpomněli oběti krvavého útoku v Paříži. Jako připomínkou na tento ohavný čin se úderem poledne ve vlčnovském kostele, tak jako v chrámech dalších katolických farností v Čechách a na Moravě, rozezněly zvony.
„Tento člověk byl umučen rukama fanatických fašistů a zemřel v koncentračním táboře Osvětim. Spolu s ním dalších šest milionů nevinných lidí. Symbolikou je to, že před dvěma dny v Evropě umírali také nevinní lidé. My všichni budeme dnes v pravé poledne hledat odpověď na otázku, komu zvoní hrana," nechal se slyšet první muž Vlčnova Jan Pijáček. Kardinál Dominik Duka připomněl Patrika Františka Kuželu v historických souvislostech.
„Jsem rád, že mohu vzpomínku na něj slavit s vámi. Narodil se v roce 1915, což byl rok, kdy už v Evropě zuřila První světová válka. Byl to také rok, kdy se půldruhého milionu lidí arménské národnosti vydalo na cestu, kterou nazýváme genocidou. A když si připomínáme našeho rodáka Patrika, tak nám nezbývá než poděkovat jeho rodičům a celému společenství obce za to, že dokázalo zformovat člověka, o kterém s hrdostí můžeme říct, nezradil, dodržel slovo, slovo, které dal Bohu, slovo, které dal sám sobě," uvedl kardinál Dominik Duka, jenž přiznal, že katolická církev připravuje proces blahořečení Patrika Františka Kužely, ten ale zatím nezačal.
Kužela se narodil v rolnické rodině jako nejmladší z osmi dětí. V jedenácti letech odešel do Prahy na arcibiskupské gymnázium, ve 20 letech vstoupil k dominikánům a přijal jméno Patrik. Představení ho poslali na studia do Belgie, měl se stát profesorem teologie. O prázdninách 1940 se vrátil a v Olomouci přijal jáhenské svěcení. Po vzniku protektorátu podpořil žádost Čechů v zahraničí, aby jim ve francouzském vysílání byla umožněna čtvrthodinová relace.
V lednu 1941 pro něj proto přišlo gestapo a po kruté vyšetřovací vazbě byl poslán do Osvětimi s poznámkou návrat nežádoucí. V osvětimské úmrtní knize je uveden k datu 15. února 1942, jako příčina úmrtí je zde napsán zápal plic. Dochovalo se však svědectví spoluvězně o tom, že jeho smrt byla způsobena krutým mučením, protože nacisty podle něj dráždila jeho neochvějná pevnost, pokora a víra, s nimiž povzbuzoval své spoluvězně.
Foto: Zdenek Koníček
Datum poslední aktualizace: 16. 11. 2015 11:20