7.12.2013 - Tradiční Vánoce ve Vlčnově

Štědrovečerní koledu ve Vlčnově zahajoval pastýř s bičem

Vlčnov – Staré vánoční tradice v sobotu ožily ve Vlčnově. Vesnici po obchůzce křižovaly skupiny mládeže v krojích, tajemných postav „Lucek", cikánů a nechyběla ani mikulášská družina. Ve třech selských staveních s původním interiérem bylo možné poznat staré zvyky jako lití olova či vyřezávání Betlému.

vanoce

Odpoledne nazvané Tradiční Vánoce ve Vlčnově uspořádal spolu s folklorními skupinami místní Klub sportu a kultury.

„Chtěli jsme, aby lidé poznali, jak tady dříve Vánoce slavily. Vybrali jsme si období od 19. do poloviny 20. století. Čerpali jsme z odborné literatury i od pamětníků," prohlásila ředitelka Klubu sportu a kultury Olga Floriánová.

Velké pozornosti se od návštěvníků těšila přichystaná štědrovečerní tabule. Její hojnost nespočívala v tom, aby se tehdejší lidé dosyta najedli. Věřilo se však, že co se na stole objeví, toho se v příštím roce dostatek urodí. Nesměla tedy chybět ošatka s obilím a zeleninou, potom také ovoce, chleba nebo oplatky s medem. Podávala se i speciální obřadní jídla, která se jindy nevařila.

„K těm patřily kousky kynutého těsta sypané hustě mletým makem, někdy se k nim přidávaly trnky. U nás se jim říkalo vrany, jinde také bobálky nebo pupáky," řekla Olga Floriánová. Na stole o štědrém večeru nesměla chybět ani kyselice, tu příchozí mohli ochutnat.

Ke Štědrému dni neodmyslitelně patřila obchůzka koledníků. Ve Vlčnově ji s východem první hvězdy zahajoval pastýř, když po ulicích práskal bičem. Kdo přišel do domácnosti s koledou, dával tím najevo přání hojnosti, zdraví a štěstí. Příležitosti využívali i sociálně slabší lidé.

„Do Vlčnova pravidelně chodili havřičtí cikáni. Přicházeli s tradiční koledou Doma ste doma, náš pane gazda. Pamětníci na to vzpomínají jako na velmi silný zážitek," dodala ředitelka Floriánová.

Do zajímavé přehlídky tradic se zapojila řada vlčnovských hospodyň. Třeba Marie Majíčková s Marií Gavalcovou v jedné z usedlostí lisovaly oplatky – hostie ze směsi mouky a vody. Technika přípravy pomocí jakýchsi kleští položených na pánvi je podle nich stará alespoň dvě stě let.

„Vánoční oplatky se jedly často s medem. Dávaly se i dobytku jako štědrodenní pokrm, v tom případě se k nim přidala petržel nebo celer," upřesnily ženy podobu zvyku.

Jen kousek opodál odléval starosta obce Jan Pijáček do lavoru s vodou roztavené olovo. Ochlazený kov se ve vodě tvaroval do obrazců, jež popisoval jako anděly sedící i stojící, květiny nebo i strom s jablky. Tedy symboly dobrých věcí, které mají toho kterého člověka v příštím roce potkat.

„Tvrdí se, že má-li být toto věštění pravdivé, musí být provedeno výhradně na Štědrý den. Dnes je tedy jen orientační," konstatoval starosta Pijáček s úsměvem.