Vlčnovjanka chce pěstovat speciální medonosné stromy

„Vyrostou už po šesti letech, kdy se z nich poprvé těží dřevo, a během čtyř let zase obrostou. Dožívají se zhruba sedmdesát až sto let," přibližuje čínské císařské stromy Lenka Lukášová.

„Paulovnie, které chci vysadit, jsou speciálně vyšlechtěné k tomu, aby měly jednak obrovské a rychlé přírůstky dřevní hmoty a při květu také hodně nektaru pro včely, které jsou schopné z jediného hektaru vyrobit až sedm set kilogramů medu," vysvětluje Lenka Lukášová dvojí využití stromu.

Paulovnie je strom původem z Číny. „Obecně bývá pěstována pro kvalitní rovné a lehké dřevo bez suků s krásnou kresbou využívané v řezbářství, ve stavebnictví a také na produkci biomasy a pro sklizeň dřeva na topení," informoval botanik Jan Rajčok. Doplnil, že si získává velkou oblibu mezi včelaři. Paulovnie je podle něj nenáročná a velmi ochotně roste v různých druzích půd. „Její med má typickou chuť, je lehký, průhledný, velmi chutný a voňavý. Pomáhá při respiračních onemocněních, napomáhá správné funkci jater, trávicího ústrojí a imunitního systému," doplnil Jan Rajčok.

Na Slovácku zatím mezi medonosnými stromy dominuje lípa. „Paulovnie se mezi včelaři na Slovácku vysazují jen sporadicky. Osobně s nimi zkušenost nemám, ale pro včelstvo je výhodné, když má k dispozici množství podobných stromů. Pokud tedy nejsou ošetřené chemickými postřiky, které včelám nesvědčí," uvedl Karel Hladiš, předseda Okresního výboru včelařů Uherské Hradiště.

Lenka Lukášová momentálně hledá vhodný pozemek, který by měl mít rozlohu minimálně dva hektary. Mimo hru nejsou ani místa se zeminou, která je pro pěstování běžných plodin zcela nevhodná.

„Inspirovala mě k tomu procházka vlčnovskými vinohrady, jichž spousta z různých důvodů leží ladem. A nejen vinohrady jsou v takovém stavu," říká Lenka Lukášová.

Ačkoliv čerpala inspiraci ve vlčnovských vinohradech, starosta Vlčnova Jan Pijáček by podobné výsadbě příliš nakloněn nebyl. Raději by uvítal dřeviny, které do slováckých vesnic historicky patří. „Do krajiny by se podle mého měly vysazovat původní odrůdy, jako jsou v našem případě dubohabřiny. Také se obávám, že v oněch neobhospodařovaných vinohradech by stínily vedlejším pozemkům, o které se majitelé starají," nechal se slyšet Jan Pijáček.

Nekontrolované přemnožení paulovnií ale neohrozí. Jsou totiž stoprocentně neinvazivní a nemohou se běžným způsobem rozmnožovat. V opačném případě by totiž extrémně rychle rostoucí strom mohl na přírodě napáchat více škody než užitku. „V naší republice jsou tyto výsadby velmi přísně kontrolovány zákony," doplnila Lenka Lukášová.