Prasečí mor je na postupu. Domácí chovy čeká vybití

„První ránou bylo vyhnání zabijaček z veřejných ploch, druhou pak chystané vybíjení kvůli prasečímu moru,“ říká jeden z chovatelů, jehož jméno redakce zná. „Jsem už poslední v naší slovácké vesnici, kdo má doma pašíka. Jeho porážka bude zcela jistě tou poslední, kterou v životě uskutečním,“ dodává.

Chovatel přesně vystihl situaci. Mezi snižováním počtu zabijaček a výčtem domácích malochovů platí už delší čas přímá úměra. „A vůbec se tomu nemůžeme divit. Vepřového masa je dlouhodobě nadbytek, k dostání je všude v dobré kvalitě a za přijatelné ceny, takže domácí chov se zemědělcům vůbec nevyplácí. V obci už osobně neznám nikoho, kdo by měl doma prase,“ říká Jiří Matušík, starosta Vlčnova. Podobně se vyjádřili také další oslovení starostové. „Dříve doma zemědělci prasata měli, ale doba se změnila. Dnes nevím o nikom, kdo by měl doma alespoň jedno prase,“ doplňuje Vlastimil Řezníček, starosta Pašovic. Právě v jeho obci dříve fungovaly dva velké vepříny. Dnes zejí prázdnotou. „Lidé si prase už nepořizují na zabijačky. Raději nakoupí čerstvé maso, které si pak doma zpracují,“ shrnul starosta Řezníček.

Africký mor, jehož vir má pro domácí prasata fatální následky, se na Zlínsku potvrdil u 198 uhynulých divočáků. Sedm mrtvých zvířat leželo daleko za ohradníky. A právě z toho mají veterináři nyní strach. Podle poslankyně a radní Zlínského kraje Margity Balaštíkové může dalšímu šíření nákazy pomoci jediné - respektovat zákaz vstupu do vymezené oblasti. „Avšak to je, bohužel, z pohledu zákona nevymahatelné,“ upozornila.

Šíření choroby přirozenou cestou migrace divokých prasat postupuje podle informací ministerstva zemědělství rychlostí zhruba 50 kilometrů za rok. Tento postup by mohli přibrzdit myslivci. Odhaduje se, že lov by mohl populaci divočáků snížit na pět až deset kusů na jeden tisíc hektarů.

 
Autor: JAROSLAV CHUDARA