Mohou vypadat jako opilí, jde jim ale o život

„Šly jsme na koupaliště a najednou jsme viděly, jak se v parku sesunula k zemi jedna starší paní," popsala událost jedna ze studentek Klára Vozárová. Všechny dívky ani chvíli nezaváhaly a rozběhly se jí na pomoc. „Paní nekomunikovala a ztrácela vědomí, zřejmě měla kvůli pádu i otřes mozku, dělalo se jí špatně," doplnila sestra Kláry Dominika.
 
Příběhy se šťastnými konci
 
Další z děvčat Martina Vitásková volala ihned záchranku a komunikovala s operátorkou, která dívkám radila, co mají udělat. Dívky tak bezprostředně poskytly starší ženě první pomoc, udržovaly s ní kontakt, aby neupadla do bezvědomí. Měly také štěstí, okolo jela právě sanitka, kterou další dívka Darina Chvilíčková zastavila. Postižené paní se tak dostalo ještě dříve lékařského ošetření, než přijela na základě telefonátu vyslaná sanitka. Příběh s dobrým koncem a není ojedinělý.
 
Není to tak dávno, co také ve Zlíně vyjeli strážníci městské policie k nemocnému muži. „Dne 24. května jsme obdrželi hlášení, že v průchodu z ulice Potoky na třídu Tomáše Bati leží na zemi muž, který krátce před tím dostal diabetický záchvat," přiblížila mluvčí zlínských strážníků Šárka Škubalová. Strážníci na místě zjistili, že se jedná o jednapadesá­tiletého muže ze Zlína. „Byl při vědomí, komunikoval, strážníci jej stabilizovali a poté mu podali dva balíčky cukru," doplnila Škubalová. Přivolaná sanitka pak muže převezla do nemocnice.
 
Stává se to denně
 
„Tyto situace se stávají prakticky denně. Většinou se ukáže, že jde o opilého občana, který si udělal odpočinkové místo na veřejném prostranství. Potom jsou ale situace, kdy jde skutečně dotyčnému o život," uvedl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Petr Olšan, který je zároveň i záchranář. Podle něj jde také o to, že mnohdy kolemjdoucí těmto postiženým lidem nepomohou, neboť mají strach, například že jsou pod vlivem alkoholu či omamných látek.
 
Přesto, jak uvedl, je rozdíl, když je potenciální zachránce sám, nebo je to skupinka lidí, kteří si pomohou a překonají prvotní obavy, lhostejnost či neochotu. „Pokud lidé překonají strach a obavy, tak mohou skutečně pomoci zachránit něčí život. Už když zavolají na tísňovou linku 155, tak operátorka podává telefonicky instrukce a rady, co mají dotyční dělat, až do příjezdu lékaře, což je pro laické zachránce důležitá podpora," vysvětlil Olšan.
 
Lidé by měli podle něj sledovat hlavně příznaky.
 
„Například může jít pouze o krátkodobou příhodu, chvilkovou ztrátu vědomí," uvedl Olšan. Podle něj právě v horkých dnech většinou starší lidé přecení pobyt na slunci, mají nedostatek tekutin anebo se zbytečně vyčerpávají. Potom zkolabují, dýchání je zachováno, srdeční činnost taktéž a po pár vteřinách či minutě se proberou.
 
„Na druhé straně u náhlého kolapsu jsou přímo ohrožující stavy, jako je srdeční zástava a zástava dýchání, kde bez okamžité pomoci dotyčný nemá šanci na přežití. Dále jsou to křečové stavy projevující se například u epilepsie či diabetického kómatu. Dalším vážným ohrožením mohou být úrazy po pádu (hlava, končetiny) a jiné," připomněl mluvčí záchranářů.
 
Podle něj je nejdůležitější správně zhodnotit situaci hned v počátku. „Pokud chtějí lidé pomoci, měli by zhodnotit stav vědomí, jestli můžou s dotyčným komunikovat, nebo jestli se u postiženého projevují známky zmatenosti a poruchy vědomí," radí záchranář.
 
Masáž a dýchání
 
„V případě bezvědomí musíme zjistit, jestli dotyčný dýchá a má zachovanou srdeční činnost," vysvětlil. Podle něj v případě ztráty dýchání a srdeční činnosti je nutné dotyčného položit na záda, zaklonit mu hlavu a odstranit mu překážky v ústech (protézy, předměty).
 
Pokud se neobnoví dýchání, je nutné zahájit nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání, poměr 30:2. A to buď do obnovení životních funkcí, nebo do příjezdu lékaře. Pro všechny ty, kteří chtějí být připraveni na tyto nenadálé situace, nabízejí také záchranáři na stanici ukázky první pomoci pro laiky v rámci dnů otevřených dveří a prezentací pro veřejnost.

Slovácký deník, 17.7.2013, Jana Zavadilová