Obec Vlčnov
rozšířené vyhledávání
rozšířené vyhledávání

Končící Olga Floriánová: Při první jízdě králů dělali největší problém indiáni

Slovácký deník,
ROZHOVOR / Když v roce 2012 nastupovala dnes třiapadesátiletá Olga Floriánová na post ředitele Klubu sportu a kultury ve Vlčnově, netušila, jak moc pro ni bude náročné se po šesti letech s kolegy rozloučit. 

 

Po šesti letech v pozici vedoucí Klubu sportu a kultury ve Vlčnově končí Olga Floriánová. Jejím dalším působištěm bude domovská Strážnice.


Původním zaměřením etnografka si jinak náročnou pořadatelskou a organizační práci v obci proslavené jízdou králů oblíbila. Dokonce natolik, že o sobě prohlašuje, že už zůstane navždy napůl Vlčnovjankou. Začátky však neměla lehké, a to zvláště ve chvíli, kdy se hned při první jízdě králů musela vypořádat s indiány. 

Jak považujete své pětileté působení ve Vlčnově a v Klubu sportu a kultury (KSK) za úspěšné? Jaký na Vás samotná obec zanechala dojem? 

Dojem si budu odnášet jen dobrý, jak jsem již říkala i mým kolegům, napůl Vlčnovjankou už zůstanu asi navždy. Ten charakteristický osobitý přístup lidí ve Vlčnově lze ukázat třeba na tom, že i mimo plánované akce a nutnou komunikaci k nám často zavítají naši místní spolupracovníci a lidé, kteří se kolem Klubu pohybují, třeba i jenom na cestě z pošty či obchodu. Prostě se jenom podívat co je nového nebo se zeptat, jak se máme, co chystáme. To je velmi milé a tyto osobní, blízké vztahy mi budou asi nejvíce chybět. 

Zaujalo mě, že se považujete způli za Vlčnovjanku, ale třeba za Hradišťanku ne. Přitom i v Hradišti jste strávila několik let, konkrétně ve Slováckém muzeu. Až takový dojem na Vás udělal Vlčnov? 

Každá práce a setkání s dobrými lidmi a dobrým kolektivem v člověku něco zanechá. I Uherské Hradiště a kolegové ze Slováckého muzea, kde jsem působila ve svém původním oboru, tedy jako etnografka, kterou jsem dodnes, v mém životě vždycky zůstanou. Ještě nyní spolupracujeme s kolegy z muzea na projektu, který před deseti lety začínal a věnuje se lidovým stavbám. Zrovna nedávno z těchto výzkumů vyšlo nové rozšířené a aktualizované vydání publikace Lidové stavby známé neznámé. Zlínský kraj – Uherskohradišťsko.


Jeden z důvodů, proč jste nakonec místo vedoucí KSK opustila, byla dojezdová vzdálenost od Vašeho bydliště ve Strážnici. Jak dlouho cestujete do práce?

To záleží na dopravní situaci, ale obvykle kolem třiceti až čtyřiceti minut. 

Kdy tedy musíte vstávat do práce a kdy se z ní vracíte? Je vůbec praktické se například v průběhu jízdy králů vracet domů? 

Bohužel v Klubu nemáme inspekční místnost na přespání, a také si lépe odpočinu ve svém soukromí, takže jsem se vždy vracela domů. Je pravda, že ty návraty bývaly někdy opravdu velmi pozdní, někdy až nad ránem, a to samozřejmě v době přípravy jízdy králů nebo i dalších akcí, například instalací výstav apod. 

Kolik musí člověk například do půl čtvrté ráno vypít kafé, aby ještě mohl řídit domů? 

Tak je pravda, že já piji hodně kávy, která mně pomáhá překonávat únavu, takže když potřebuji vydržet do nočních hodin v pracovním nasazení, tak je to několik káv denně, nepočítám je, a myslím si, že to ani pro nikoho není důležité vědět.


Když ještě zůstaneme u jízdy králů. Měla jste za tu dobu, co ji organizujete, vůbec čas si prohlédnout jeden z jejích pořadů do konce? 

Je to obvykle sobotní pořad Předávání vlády králů, kterého se účastním také v roli pracovně společenské s našimi čestnými hosty a partnery jízdy králů. Zčásti mám také možnost vidět páteční pořad Verbíři z Uherskobrodska, avšak přerušovanými organizačními povinnostmi. Pak jsem samozřejmě mohla shlédnout program, kterého jsem byla sama i autorkou, takže zase z pozice pracovní, a to byl v neděli dětský pořad v amfiteátru, dnes už jsem ho předala následovnici. Snažím se také vždy projít jarmark a ukázky v památkových domcích, které také připravuji. Ale především se moje pozornost soustředí na samotnou jízdu králů a řešení případných problémů. Jednotlivé pořady v jejich celistvosti tak mám možnost vidět obvykle až z videozáznamů. 

Jsou nějaké komplikace, co se vyskytují každou jízdu králů? Byl za tu dobu na jízdě králů nějaký problém, na nějž ještě dnes vzpomínáte? 

Těmi klasickými jsou problémy s parkovacími místy a byly to různé pokusy komerčních stánkařů proniknout do obce blíž hlavnímu dění. S tím souvisí i jedna historka hned z mé první jízdy králů. Stalo se, že když se právě do středu obce blížila jízda králů, zjistila jsem, že přímo sem, naproti obecnímu úřadu, kde již na balkóně čekali na krále s jezdci čestní hosté, pronikli se svým stánkem peruánští indiáni a prostor zaplnili svou poměrně hlasitou hudební produkcí. Vedle nich se navíc objevil stánek ověšený dámským prádlem, tedy hlavně jeho horními součástkami. To se mně opravdu udělalo nedobře, při představě, že krále s družinou uvítá indiánská hudba a pohled na řadu dámského prádla nadměrných velikostí. Běžela jsem rychle pro pořadatele, muže, ale ti je nedokázali vykázat, rychle jsem tedy sháněla policii, ale ta se pohybovala někde v obci, a nebyla hned k dispozici. Tak jsem šla rázně zakročit sama, a to natolik rázně, že se nechtění prodejci i se svou produkcí nakonec sbalili. Mezitím přišla policie, která je doprovodila ven z obce. Velmi se mně ulevilo, důstojnost jízdy králů byla zachráněná a přihlížející hosté můj výkon i náležitě oceňovali. V dalších ročnících jsme již provedli taková opatření, aby se komerční prodejci do obce vůbec nedostali.


Jak se za tu dobu proměnilo Vaše vnímání jízdy králů? Jak rozdílné jsou pohledy diváka a hlavního pořadatele? 

Jízdu králů jsem jako divák znala ještě, než jsem do Vlčnova nastoupila. Byl to pro mě velký zážitek. Vadila mi však určitá komercializace a snaha stánkařů vetřít se do prostor kolem hlavních programů. I proto mé snahy již v roli hlavního pořadatele směřovaly, jak už jsem uvedla, k eliminaci těchto prodejců, tak aby nerušili dojem z této vzácné kulturní tradice. 

A jak vnímáte budoucnost jízdy králů? Brojila jste proti tomu, aby se z ní stala komerční akce. Není to však jedna z cest, kterou by se nakonec v budoucnu mohla vydat? Koneckonců už dnes se hodně diskutuje právě o složení stánkařů či o vstupném, které se již několik let vybírá. 

Pevně věřím, že si Vlčnovjané svou jízdu králů uchovají a budou se chtít držet toho, co jim předali jejich předkové. Faktem je, že jízda králů ve Vlčnově již dlouho přitahuje zájem široké veřejnosti, a to již od dob vzniku slavného obrazu Joži Uprky. Vlčnov přitahoval stále větší počet návštěvníků samozřejmě kvůli jízdě samé, kráse kroje, koní, charakteru zvyku a navíc, jen ve Vlčnově se jízda králů konala a koná každoročně, to rovněž návštěvnost ovlivňuje. Proto se kolem samotného zvyku vyvinuly také dnes již třídenní folklorní slavnosti s mnoha doprovodnými programy. Samozřejmě, že vysoká návštěvnost ovlivňuje organizaci jízdy králů. Musí se řešit parkování množství aut, bezpečnost i další služby – občerstvení, sociální zařízení apod. S tím bude potřeba jistě počítat i do budoucna. Co se týče vstupného, to se vybíralo již od 60 let 20. století. Já nerozumím tomu, proč až poslední roky to začalo vadit, a to především některým místním obyvatelům, když oni, a dnes už ani jejich hosté, žádné vstupné neplatí. Přitom návštěvníci z jiných koutů naší země i ze zahraničí s tím žádný problém nemají, jak nám také ukázala v minulém roce provedená jednoduchá anketa. Jízda králů je velmi náročná i po stránce finančního zajištění. To je potřeba řešit každoročně. Vlčnov nemá tak velký rozpočet, aby si mohl dovolit každoročně vydávat vysoké náklady na její organizaci. Zdroje nacházíme samozřejmě v různých dotacích, ale velmi také pomůže, když alespoň část nákladů dokáže pokrýt vstupné. Rozhodně jízda králů není výdělečný podnik, tudíž o komercionalizaci po této stránce nelze vůbec mluvit.

Když se vrátíme ještě na začátek Vašeho působení ve Vlčnově, tedy do roku 2012, vaše vize byly poměrně jasné. Chtěla jste uchovat úspěšnou spolupráci mezi místními spolky a klubem, stejně jako jste chtěla pokračovat v pořádání Krojového a Dětského krojového plesu. Co se týká změn, chtěla jste oživit místní lidové usedlosti či přinést více akcí přes léto do upraveného prostranství Vlčnova. Co všechno z toho se Vám povedlo? 

Myslím, že se vize podařilo naplnit. Krojový i Dětský krojový ples stále pokračuje na, doufám že, velmi dobré úrovni, ceníme si také dobré spolupráce s místními spolky. Došlo také k oživení lidových staveb, zvláště v době vánoční v programu Tradiční Vánoce ve Vlčnově. Je to jedinečná akce svého druhu, která si již našla své místo v životě obce a je o ni značný zájem i z širokého okolí. Začal se i nově využívat přírodní amfiteátr či místní park nad ním, a to nejen na programy v rámci jízdy králů, ale i v létě v rámci Vlčnovského kulturního léta, které jsme také začali nově pořádat. Programy bývají tematicky zaměřené tak, aby si zde dle svého zájmu dokázaly vybrat různé věkové skupiny obyvatelstva. 

A naopak, co necháváte jako dluh svému nástupci. Jinými slovy, co považujete za největší úkol, který se Vám nepodařilo dotáhnout do konce a příští vedoucí klubu jej bude muset řešit? 

Přes veškerou snahu a dílčí opravy, které se nám povedly z rozpočtu vyčleněného pro KSK, čeká mého nástupce důležitý úkol v podobě zásadních oprav samotného objektu Klubu sportu a kultury. Technické zázemí máme u nás už poměrně zastaralé a podmínky na realizaci kulturních programů, na tož jízdy králů, jsou již nedostatečné z hlediska dnešního standardu a nutí nás improvizovat či hledat alternativní řešení. V tom nám do určité míry pomohl nově otevřený vstupní prostor, ale přesto neřeší celkovou komplikovanou situaci. Proto považuji investici do celkové rekonstrukce budovy KSK pro kulturní i sportovní zázemí Vlčnova do budoucna za nezbytnou.


Co Vás samotnou čeká v nové vedoucí pozici, tentokrát Domu kultury ve Strážnici? 

Už dnes třeba vím, že bude potřeba řešit klubový prostor, který v kulturním domě velmi dobře fungoval v rámci provozu Green Baru. Ten však bude končit, a bude potřeba hledat možnosti, jak dál pokračovat. A jak to je s většími akcemi? Zůstane vlčnovská jízda králů největší události, kterou jste jako hlavní pořadatel zařizovala? I ve Strážnici mě budou čekat velké pořadatelské akce, jako například dnes již dost známé a hojně navštěvované strážnické vinobraní, ale domnívám se, že jízd králů v té náročnosti na organizaci zřejmě nepředčí. 

A co se týká Vašeho rozloučení s Vlčnovem? Bude před Vaším odchodem ještě nějaká akce, kterou svoji pořadatelskou činnost v obci zakončíte? 

Asi symbolicky se dá říct, že skončím tam, kde jsem začala. První dva pořady, které jsem měla na starosti při nástupu do vedoucí pozice KSK, byly Krojový ples a Dětský krojový ples. Než čtrnáctého února odejdu, právě tyto dva plesy budou tím posledním, co se pod mojí taktovkou ve Vlčnově uskuteční. Přeji tedy hodně úspěchů nejen v posledních týdnech s Klubem sportu a kultury, ale i ve Strážnici. 

Děkuji za rozhovor.

Autor: Vojtěch Trubačík
 

Datum vložení: 26. 1. 2018 0:00
Datum poslední aktualizace: 26. 1. 2018 0:00
Autor:

Zpravodaj

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Mobilní aplikace

v obraze

google-play-downloadapp-store-download