I nás překvapil, že klukům kývl...

Letadélka se dědí z generace na generaci

Ondřej Mikulec pochází z rodiny, která je aktivně zapojena do vlčnovského kulturního dění. Maminka Sabina pochází ze Šardic, kde aktivně tancovala ve slováckém krúžku. Ve Vlčnově však zapustila kořeny. Narodili se jí tady dva synové - desetiletý Ondřej a devítiletý Petr. Pracuje na programovém oddělení Klubu sportu a kultury Vlčnov, takže je jí Jízda králů z organizační stránky velmi blízká. 

Tatínek Petr, povoláním montér Slováckých vodáren, je vedoucím mužského sboru Vlčnov, takže i on má k nejslavnější květnové události na dědině co říct. Už několik let je v rámci Jízdy králů autorem pořadu Zpívá celá dědina. 

Budoucí král, žák čtvrté třídy, folklor ochutnal v dětských souborech Čerešničky a Vlčnovjánek. Nyní se věnuje kreslení, modelování historických letadélek a stará se o domácí zvířata. A že jich mají! Kromě německé ovčačky Zory a border kolie Saši také ovce, čínská prasata, morky, husy, kačeny, kočky, andulky a rybičky. „Kluci mají na zahradě postavený bunkr s rozhlednou, kde tráví s bratranci a kamarády hodně času. „Ondra je nejšťastnější, když si může kreslit nebo lepit letadélka,“ říká maminka Sabina Mikulcová. Lásku k modelování zdědil po otci. Letadélka lepí i strejda, takže si chlapi mají pořád o čem povídat. Rodina se často a ráda schází při nejrůznějších příležitostech. A když se všichni Šardičané a Vlčnovjané setkají, jejich úzký rodinný kruh čítá jednadvacet lidí. Petr vytáhne kytaru a dlouho do noci se zpívá...

I nás překvapil, že klukům kývl...

Ondřej je introvert a tam, kde si není jistý, drží se raději zpátky. „Když se k nám po loňském odmítnutí opět nahlásili kluci z družiny, do ničeho jsme ho nenutili. Nemělo by to smysl,“ popisuje maminka osudný okamžik. „Nejprve se tvářil odmítavě, ale když si s ním kluci začali povídat o letadlech, změnil názor,“ doplňuje maminka. Díky zájmu o modelování odcházeli legrůti se jménem nového krále. A v rodině Mikulcových se začala psát historie letošní Jízdy králů...

Ondra vstává i usíná s tím, že se těší na Jízdu králů

Pochybnosti o tom, jestli Ondra necukne a jestli velkou psychickou zátěž zvládne, rozptýlila návštěva stájí. „Těsně po Vánocích jsme se byli u pana Konečného v Milokošti podívat na koně. Věděli jsme, že dříve neměl k dispozici bělouše, proto jsme doufali alespoň v šedáka. K našemu údivu nás tam však čekala sněhobílá kobylka, do které se Ondra zamiloval,“ popisuje šťastně maminka. Od té doby vstává i usíná s tím, že se těší na Jízdu králů.

V „mužském sboru“ snížil věkový průměr

Petr Mikulec je nezaměnitelnou tváří mužského sboru. Od dětství byl svéhlavička. Když chodil do druhé třídy, rodičům se v poště z ničeho nic začaly objevovat složenky. Přišla první, druhá - nikdo se k nim nehlásil, tak si mysleli, že je to nějaký omyl. Až když dorazila třetí, pod tlakem maminčina vyšetřování z malého Petra vylezlo, že se sám od sebe přihlásil na tenor do dechovky. Vydržel tam až do patnácti let. Kvůli častému vystupování s dechovkou si vytvořil averzi vůči kroji, a proto ani „svoji“ Jízdu králů coby legrůt nejel, stejně jako oba jeho bratři. Ke kroji se vrátil až z lásky ke své budoucí ženě, když s ní šel v šardické chase na hody. V té době už zpíval ve vlčnovském kostelním sboru, odkud jej Jan Moštěk přivedl do Mužského sboru Vlčnov. „Po první zkoušce přišel vysmátý. Prý si hned spočítali, že jim snížil věkový průměr na dvaapadesát roků. Bylo mu mezi nimi dobře, proto u nich zůstal a přivedl i pár dalších kamarádů,“ dodává manželka.

Poprvé ve vlčnovském kroji

Maminka Sabina na sebe v sobotu oblékne vlčnovský kroj. Poprvé v životě. Svůj svatební jí věnovala manželova maminka, která si krojovou přípravu celé rodiny vzala na starost. „Moc si její pomoci vážíme. Nedokážu si představit, že bychom babičku neměli. Velmi nám pomáhá jak s hlídáním kluků, tak s přípravami na jízdu. Na sobotu nažehlila košele všem chlapům z rodiny a nachystala kroje pro mne, pro švagrovou a neteře,“ chválí Ludmilu Mikulcovou snacha, která se kromě počasí trochu obává také své nervozity. „Když totiž nestíhám, dokážu kolem sebe šířit zbytečnou paniku,“ prozrazuje na sebe maminka, která díky práci v KSK částečně ví, do čeho jde. Raduje se, že kromě spousty zařizování se konečně dočká opravy fasády ve dvoře.

„Všichni příbuzní se těší, až Ondra vysedne do sedla s růží v puse,“ dodává maminka, která už teď plánuje, že si po „jízdokrálovém“ mumraji pojede s rodinou odpočinout na některý z hradů či zámků v republice. „Já jsem blázen do hradů a zámků. Klidně bych za den udělala tři až čtyři památky, manželovi a klukům stačí nanejvýš jedna. Proto naše dovolené po republice z jedné strany dýchají historií a na straně druhé musí být plné zážitků, aby byli spokojeni všichni,“ uzavírá povídání maminka Sabina Mikulcová.

„Velmi nás těší, že si vybrali syna našich blízkých spolupracovníků, kteří jsou aktivně zapojeni do života obce. Trochu nám sice zkomplikovali přípravy - Sabina bude chybět při organizaci a Petr jako autor pořadu Zpívání po dědině bude muset autorské povinnosti rozdělit na kamarády. Budeme však doufat, že to vše společně zvládneme a oni se svým synkem prožijí nezapomenutelné okamžiky,“ říká Olga Floriánová, ředitelka Klubu sportu a kultury Vlčnov.

Jízda králů je od 27. listopadu 2011 zapsaná do reprezentativního seznamu  nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Kromě Vlčnova se jezdí i na dalších třech místech Slovácka - v Kunovicích, Hluku a Skoronicích. Příští rok se pojede jediná, právě ve Vlčnově, kde se koná každoročně.