Navigace

Obsah

Výstava lidových staveb i košt vdolečků ve Vlčnově očima Olgy Floriánové

 

Slovácký deník, 28.9.2013, Pavel Bohun

Vlčnov /ROZHOVOR/ - Vernisáž v Galerii na Měšťance ve Vlčnově s názvem Lidové stavby známé, neznámé – Zlínský kraj, zahájila v pátek 20. září program, jímž se Slovácko připojilo k letošnímu Roku lidové architektury Čech, Moravy a Slezska.

 

V jeho rámci pořádala o víkendu obec jízdy králů i další zajímavé akce, s jejichž podrobnostmi seznámila čtenáře Slováckého deníku ředitelka Klubu sportu a kultury Olga Floriánová.

Galerie Na Měšťance pořádá od pátku výstavu s názvem Lidové stavby známé, neznámé – Zlínský kraj. Tím také začaly ve Vlčnově Dny Lidových staveb a lidové kultury. Jaké nejvýznamnější osobnosti, se vernisáže zúčastnily?

Výstava, která potrvá do 30. září, se koná pod záštitou hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka, generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové, Asociace krajů ČR, České komise pro UNESCO a Jana Pijáčka, starosty obce Vlčnov a zástupce České komise pro UNESCO.

Vernisáž zahájil odborným slovem ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti Ivo Frolec a komentovali ji její autoři ředitelka Národního památkového ústavu, územně odborného pracoviště v Kroměříži Jana Spathová, Jaroslav Novosad z téže instituce, Věra Kovářů, etnografka Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Alena Prudká a vy. Hostů však bylo podstatně víc…

K výstavě promluvili také hlavní iniciátoři Roku lidové architektury Čech, Moravy a Slezska – Oldřich Janota a Eva Henkrichová ze společnosti Foibos Praha a Pavel Bureš, zástupce Národního památkového ústavu v Praze. Pozvání na výstavu přijali vzácní hosté, například Hana Doupovcová, senátorka ČR, ing. Ladislav Kryštof, člen Rady Zlínského kraje pro kulturu a cestovní ruch, Alena Pospíšilová, zástupkyně vedoucího odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje, Antonín Sobek, ředitel Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Pavel Popelka, ředitel Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě a další hosté.

Jakým způsobem vlastně výstava představuje ony stavby a s kolika se tam návštěvník seznámí?

Výstava prezentuje především do současnosti dochované doklady lidového stavitelství z různého časového období, například stavby z 19. století i z poloviny 20. století ve fotografiích s doprovodným odborným textem. Výstava je instalována na jednotlivých panelech, které prezentují oblasti či výrazné obce Zlínského kraje s osobitými projevy tradičního lidového stavitelství, je to například prezentace domu z Uherskohradišťska a Uherskobrodska, domu z Moravských Kopanic,vinoh­radnických staveb, stavitelství z obce Vlčnova, z oblasti Luhačovického Zálesí, Zlínska, Holešovska, představuje oblast valašského roubeného domu, oblasti jížního Kroměřížska, včetně prezentace tradičních technologií lidového stavitelství apod. Výstava chce ukázat nejen známé, památkově chráněné objekty tradičního stavitelství, ale i ty méně známé, které nepožívají památkové ochrany, ale přesto jsou velmi hodnotné a zájem a pozornost zasluhující. Fyzické panely pak doplňuje ukázka fotodokumentace v elektronické podobě, kterou si lze prohlédnout v galerii na velkoplošné obrazovce.

Dokumentace staveb prezentovaných ve výstavě vychází z výzkumu tradičního lidového stavitelství ve Zlínském kraji, kterou autoři výstavy realizovali pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti v rámci několikaletého grantového projektu, jež je v této instituci realizován od roku 2007, a v jehož rámci byly vydány čtyři publikace podobného názvu jako výstava Lidové stavby známé neznámé Zlínský kraj – Uherskohradišťko, Zlínsko, Vsetínsko a Kroměřížsko. Tedy publikace prezentující každý z okresů Zlínského kraje v dílčích výsledcích tohoto plošného terénního výzkumu lidového stavitelství ve všech obcích Zlínského kraje.

Vyjmenujte alespoň několik prezentovaných staveb z kategorie těch známější i nějakou neznámou.

Ze známých staveb nebo souboru staveb je to například Soubor lidových staveb v Rymicích u Holešova, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. Radhoštěm, Evangelický kostel ve Velké Lhotě, národní kulturní památka; památkové usedlosti čp. 57 a čp.65 z Vlčnova, Muzeum zvěrokleštiče a komora v Komni apod. Z těch méně známých je to množství staveb, například z Moravských Kopanic je to usedlost čp. 1, čp. 79 z obce Žítková nebo čp. 68 z obce Vápenice, z jižního Kroměřížska jsou to široké objekty gruntů z obce Roštín, štukový dům z Dřínova, valašské roubené domy z Velkých Karlovic, rekonstruovaný roubený dům čp. 16 v Hošťálkové, zástavba z Holešovska, ze Zlínska, štukové domy od stavitele Jana Beneše z Vlčnova a mnohé jiné.

Součástí víkendových akcí ve Vlčnově byl také košt vdolečků… Kolik se jich koštovalo, a které byly nejchutnější…?

O akci byl velký zájem, především z návštěvníků z blízkého, ale i vzdáleného okolí se jich sešlo celkem na dvě stovky. Vdolečky byly zastoupeny především od místních výrobkyň z Vlčnova, ale i z dalších slováckých obcí či měst, například z Kněžpole, Častkova, Suchova, z Polešovic, Tvarožné Lhoty, Veselí nad Moravou či z Luhačovic. Celkem se na koštu sešlo 1 650 vdolečků, ale další se daly koupit, podobně jako místní víno či burčák.

Jak košt probíhal a s ním související soutěž?

Letos, podobně jako v minulém roce, se nesoutěžilo o nejlepší vdoleček, protože lze říct, že všechny vdolečky jsou chutné a výtečné. Soutěž jsme proto modifikovali, a místo výrobkyň nyní soutěží návštěvníci. Koštují vdolečky anonymně, pod čísly a ty se pak snaží přiřadit k jednotlivým výrobkyním, tedy hádají, kdo které vdolečky vyrobil. Vyhrává ten, kdo uhodne nejvíce výrobkyň. Letos to byl pan Kaisler z Nivnice, který uhodl sedm výrobkyň z jedenácti a vyhrál – samozřejmě, že krabici vdolečků. K výborné náladě přispěla i cimbálová muzika Čardáš, Vlčnovské búdové umělkyně a Mužský sbor z Vlčnova.

Kolik objektů celkem bylo v neděli ve Vlčnově otevřeno, a o který byl největší zájem?

Záměrem bylo především široké veřejnosti zpřístupnit památky lidového stavitelství v obci, a to památkově chráněnou usedlost čp. 65 a její stodolu, kde je situované Muzeum lidových pálenic, expozice Slováckého muzea v Uh. Hradišti, dále pak čp. 739, tzv. Slováckou jizbu pod kostelem a rolnický domek čp. 57, jenž spravuje Muzea J. A. Komenského v Uh. Brodě či areál vinohradnických búd. K tomu si mohli návštěvníci prohlédnout výstavu v Galerii Na Měšťance i další zajímavé objekty v obci, jako například kostel sv. Jakuba Staršího, hasičskou zbrojnici, čistírnu odpadních vod nebo zpracovnu ovoce místního zahrádkářského svazu. Největší zájem byl o památkové objekty, především o čp. 65, kde se zároveň i vařily trnky.

Kde se trnky vařily, jaké množství, jakým způsobem se míchaly, kolik povidel a za jak dlouho se uvařila.

Trnky vařila v usedlosti čp. 65 Zdenka Brandysová. Ve dvoře domku se měl odehrávat i košt vdolečků, ale kvůli špatné předpovědi počasí byl letos přesunut do sálu Klubu sportu a kultury. Trnky se vařily tradičním způsobem, tedy v kotlině zabudované pro tento účel v černé kuchyni stavení za stálého míchání speciálním dřevěným míchadlem, jemuž se ve Vlčnově říká měsíc a jenž je součástí kotliny. Z přibližně 50 kilo durancií se uvařilo za zhruba osm hodin deset litrů povidel.

V čem vy osobně vidíte největší přínos této víkendové akce?

Hlavní přínos spočívá především v upozornění široké veřejnosti i zastupců státní správy i územně správních celků, obcí, kraje na hodnoty a vysoké kvality objektů tradičního lidového stavitelství ve Zlínském kraji a jejich využití i přínos pro obce i regiony. Dále rovněž v upozornění na mnohé negativní jevy a problémy, které přináší péče a snaha o údržbu a záchranu těchto často opomíjených, ale přitom pro zachování charakteristického rázu našich sídel, krajiny i odkazu minulých generací a vlastní identity nepostradatelných staveb. Zároveň bylo cílem a smyslem poukázat i na velké množství hodnotných lidových staveb, které nepožívají památkové ochrany, a přesto si pozornost pro své kvality zaslouží a které jsou nejvíce ohroženy zánikem. Doprovodné aktivity také chtěly prezentovat možnost využití těchto objektů pro širokou veřejnost v ukázkách a prezentaci tradičních činností v konkrétně pro budoucí generace ve Vlčnově zachráněných a jako místní muzea provozovaných tradičních stavbách. Návštěvníci se mohli mnohé nejen dovědět, poučit se, zamyslet se nad hodnotami tradičních vesnických staveb, ale se i společně setkat, pobavit a ochutnat místní speciality.

 

Stránka

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Rosťa Pijáček

Košt vdolečků
foto: Zdenek Koníček

Košt vdolečků
foto: Zdenek Koníček


Stránka