Mobilní aplikace

v obraze

google-play-downloadapp-store-download

Kde nás najdete

mapa

V NAŠÍ OBCI PLATÍ ZÁKAZ PODOMNÍHO PRODEJE A NABÍZENÍ SLUŽEB

Kontaktní informace

Obecní úřad ve Vlčnově
Vlčnov 124
68761 Vlčnov

GPS souřadnice místa:
49°0'37.58"N,17°34'55.01"E

 


Telefon: 572675112
E-mail: obec@vlcnov.cz
WWW: www.vlcnov.cz/
ID Datové schránky: nx3bqjq

Pracovní doba:
Po 7:00 - 17:00 hod. úřední den
Ut 7:00 - 11:30 hod. neúřední den
St 7:00 - 17:00 hod. úřední den
Čt 7:00 - 15:00 hod.
Pa 7:00 - 14:00 hod.

polední přestávka
11:30 - 12:00 hod.


 

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Statistické údaje o obci

Obec Vlčnov
ZUJ:
592820
ID obce: 18389
Statut: Obec
Počet částí: 1
Katastrální výměra: 2130 ha
Počet obyvatel: 3047
Pošta: Ano
Škola: Ano
Zdravotnické zařízení: Ano
Policie: Ne
Kanalizace (ČOV): Ano
Vodovod: Ano
Plynofikace: Ano

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

TOPlist

TOPlist

Obsah

Rok 1959

I. POLITICKÝ A VEŘEJNÝ ŽIVOT

Ve složení rady MNV nastaly změny k 1. dubnu 1959. Předsedou zemědělské komise a nám. předsedy MNV zvolen po dlouhém jednání a vykrucování Jan Králíček, předsedou finanční komise Šimon Kužela, předsedou komise pro výstavbu Frant. Staroba, před. školské a kulturní komise Jaroslav Strnad a před. bezpečnostní komise Václav Dostál. Jejich práce však byla málo aktivní. Stěžoval si na ni sám předseda MNV, který k nim pravil: „Jednou ze zásadních nedostatků je, že se nekonají besedy s voliči. Asi se nekonají proto, že se členové MNV bojí před voliče vystoupit, že by museli hovořit o socializaci vesnice, dále proto, že se schůzí MNV sami nezúčastňují, a proto nevědí, co se na MNV děje. Také komise nepracují. Vpravdě se někdy říká, že MNV je předseda, tajemník a zaměstnanci MNV. Dva nebo čtyři lidé nemohou udělat tolik práce jako 33 lidí“.

Místního rozhlasu se po celý rok využívá jaksepatří. V době zvýšeného náboru do JZD je v provozu celý den. Hlásí se i 15-20 krát denně. Dříve musel policajt obíhat celou dědinu, přičemž jedna pochůzka mu trvala 3 hodiny na 36 zastávkách. Tak na to vzpomíná starý policajt a bubeník Josef Zlínský. To však už patří minulosti, dnes nás rozhlas spojí ihned s celou obcí. Když byl týden pokažený, nevěděli jsme ničeho, ale bubnovat nechtěl už nikdo.

Neděle 1. února byla agitační. Agitační dvojice (člen MNV a člen masové organizace s učitelem) chodily dům od domu a přesvědčovaly občany o upsání brigádnických hodin zdarma na nadstavbě MNV, regulaci potoka a nabízeli členské přihlášky do Svazu čsl.-sovětského přátelství a k odběru tiskovin. Celkem se toho moc nesehnalo. Upsalo se sice 3.600 brigádnických hodin, ale lidé to nebrali odpovědně. Upsali, ale neprovedli.

V neděli 21. června uspořádala Komunistická strana Československa v sále kina veřejnou schůzí s přednáškou řed. Stanislava Zlomka na téma „Za další sepětí školy se životem“. K očekávané debatě ani nedošlo, poněvadž sál zel prázdnotou, z 32 přítomných byla přes polovina učitelů. Snad to pořadatele ani nepřekvapilo, protože dosud všechny politicko-kulturní přednášky skončily neúspěchem. Mezi pořadateli se moc mluvilo o tom, jak přivést lidi na tyto přednášky. A lidé pro určité přednášky skutečně jsou. Tak když měla Jednota schůzi a oznámeno, že se na ní bude přidělovat cement, byl sál přeplněn a zájemců „o schůzi“ bylo přemnoho.

Stejně tak ztroskotala veřejná přednáška, kterou pořádal MNV 18. prosince na téma „Zajištění úkolů v zemědělství, ve 3. pětiletce“. Kromě členů MNV došlo jen 5 občanů, takže k diskusi nedošlo.

Větší zájem byl o besedu s důchodci, kterou odbor soc. zabezpečení ONV pořádal v kinosále 5. května. Vedoucí odboru Chramosta rozvinul plánovitou péči o přestárlé a poukázal na dům pro přestárlé na Žítkové, kde je o staré lidi vzorně postaráno. Diskuse byla tentokráte bohatá. Staří lidé se domáhali veřejného stravování a vyřešení osobních bolestí při zajištění na stáří.

Občané se zajímali o úspěchy sovětských a amerických raket do Vesmíru a všude v rodinách se o tom mluvilo. Dokonce i staří lidé kroutili hlavami, lety nepodceňovali a připustili, že se na ten Měsíc lidé přece jen dostanou. Stejně se i kladně hodnotí návrhy sovětského předsedy Chruščova na odzbrojení a rozpuštění armád. Všichni vědí, že by se uvolnili obrovské miliardy k prospěchu lidových mas.

Z USA nadále přijíždějí do staré vlasti vlčnovští rodáci. Tak letos v březnu přijela příbuzná rodiny Mošťkové z čís. 287, aby se podívala na rodnou obec a zavzpomínala si na své mládí.

Zajišťují se peníze pro návštěvníky Světového festivalu mládeže ve Vídni. Učitelé odevzdali na tento „Fond solidarity“ 1% měsíčního platu.

Na celookresní konferenci Pomocné stráže veřejné bezpečnosti byli vyhodnoceni nejlepší členové, kteří se obětavě podíleli na výstavbě socialismu. Z Vlčnova jsou mezi nimi Frant. Gavalec a O. Majíček. Z nich Fr. Gavalec byl na celostátní konferenci Pomocné stráže veřejné bezpečnosti v Praze odměněn odznakem čestného uznání.

O ovocnářství a vinařství v obci se již dříve starala Vinařská besídka. Vlivem politických poměrů zanikla a o ovocné stromoví se organizovaně prakticky nestaral nikdo. Teprve v tomto roce se ve Vlčnově ustavila místní pobočka Svazu zahrádkářů a ovocnářů. Dne 1. května odpoledne sešla se ve staré škole 5členná skupina milovníků přírody a ovocného stromoví a ustavila pobočku. Předsedou zvolen kronikář Josef Kukulka, učitel, jednatelem Jan Prchlík, hospodářem Ladislav Moštěk, instruktorem zahradník Frant. Kadlčík. Nábor členů kráčel pomalu, protože většina rolníků prodělávala kvas kolektivizace, a proto se ke všemu novému stavěla zády. Chuť k práci je však v pobočce veliká. Ovocnáři se zajímají o nové výsadby, postřiky proti škůdcům, stavěné rekreačních chat, o strojená hnojiva, o vinice a bez zahrad i o kolektivní sady.

V pátek 17. dubna uspořádal Akční výbor Národní fronty v sále kina veřejnou besedu k otázkám socialistické kultury. Byla to příprava ke sjezdu soc. kultury v Praze. Otázky soc. kultury objasnil přítomným universitní docent Jiří Kotalík, ředitel Gottwaldovských filmových ateliérů Aleš Bosák z řed. Divadla pracujících z Gottwaldova Skopal. Jejich úkolem bylo zjistit stav kultury v obci, chtěli vědět, jak jsou lidé s dnešní kulturou spokojeni a co by chtěli zlepšit, aby se kultura stala majetkem lidu. Od diskuse si řečníci hodně slibovali. A byla bohatá. Místní učitelé žádají zlepšení učebnic pro žáky a vydávání vhodné literatury pro mládež. Divadelníci by chtěli hodnotné hry upravené i pro vesnické jeviště. Vedoucí kina Jos. Koníček mluvě o filmu podotkl, že mládež žádá filmy pro zábavu a nikoliv pro školení. Předseda MNV Janča postrádá tiskopisy, gramofonové desky a literaturu k občanským záležitostem (svatby, vítání novorozeňátek). Četní občané žádají, aby umělci přišli mezi lid častěji, aby v rozhlase přibylo lidové hudby. Hosté ujistili asi 100 přítomných, že o dotazech budou jednat, konstatovali, že zájem o kulturu u Vlčnovjanů je a vyzvali přítomné, aby nerezavěla vlčnovská lidová tradice a krásné vlčnovské kraje.

K 31. prosinci 1959 čítá Vlčnov celkem 3.447 obyvatel. V průmyslu pracuje z toho 1.185 lidí, JZD má 602 členy. Narodilo se 51 dětí, zemřelo 29 osob, uzavřeny 43 sňatky. Počet obyvatelstva má stále tendenci stoupající.

II. HOSPODÁŘSKÝ ŽIVOT, ZEMĚDĚLSTVÍ

Tento rok byl pro vývoj JZD ve Vlčnově historickým mezníkem, neboť nastal důležitý přelom od menšinového družstva k družstevnímu hospodaření obce. Nebylo to ovšem tak lehké. Sedláci i kovozemědělci se křečovitě drželi soukromého vlastnictví, jakékoliv přesvědčování bylo hrachem na stěnu házeným. Ani dvojnásobně zvýšené dodávky v tomto roce, propuštění kovozemědělců z továrem, jejich dětí i ze studií, likvidace špatných plničů - to vše nepomohlo. Bylo třeba přesvědčování důmyslnějšího a přesněji organizovaného. Organizovala to KSČ a trvalo prakticky od začátku roku zvýšenou měrou od 15. června do konce září, kdy byl poslední odpor definitivně zlomen a socializace i ve Vlčnově skončena.

Hned na začátku bylo jasné, že vlčnovští lidé, třebas dobří straníci a schopní agitátoři tento úkol sami nezvládnou a nedokončí. Mnozí z nich se ohlédli na příbuzenské svazky a místní poměry, které jim bránily v důslednosti. Proto museli přijet agitátoři z továren, okresu i kraje.

Organizovaný nábor se provádí od začátku roku na MNV a v závodech, kde jsou kovozemědělci zaměstnání. Vybraní straničtí agitátoři přicházejí z továren do obce a navštěvují své zaměstnance v domě neb je volají na MNV. Děje se tak soustavně dvakrát, později čtyřikrát týdně a od 15. června každodenně nepřetržitě. Tak z Uh. Brodu nepřetržitě přijíždějí ze Závodu Říjnové revoluce, od soudu a prokuratury, ze Slováckých strojíren, z Restaurací a jídelen, z Pivovaru, dále z Uh. Hradiště a konzerváren a silniční zaměstnanci, z Gottwaldova ze Svitu, z Hodonína z cihelen a z jiných i z menších závodů, kde mají vlčnovské zaměstnance držitele půdy nad 0,50 ha.

Zvláště skvěle byli promyšleně organizováni agitátoři ze Závodu Říjnové revoluce z Uh. Brodu. Pro přesvědčování bylo ustaveno 10 čtyřčlenných skupin a ještě náhradníci . Skupiny 1- 5 v úterý a čtvrtek, skupiny 6-10 ve středu a pátek, ze závodu odjížděly do Vlčnova osobními auty v 15,30 hod. Každé skupině byl přidělen znalec vlčnovských poměrů. Všechny skupiny řídil dr. Žmolík. O průběhu pohovoru se zemědělcem se vedly přesné zápisy z toho vyvozovány důsledky, zemědělec znovu volán třeba 10 i vícekrát, až byl přesvědčeno výhodách kolektivního hospodářství a přihlášku do JZD podepsal. Uvádím jména známých agitátorů ze ZŘR: řed. Švec, Šišpera, Křenek, Švehla, Majer, Jurásek, Pokorný, Roubíček, Zuska, Vávra, Těthal, Vítek, ing. Sokol, ing. Neoustil, Pastyřík, Kalina, Brejcha, Škrabal, Bulín, Maršík, Slinták, Sailer, Josefík, Pražan, Turek, Šlechta, Lukaštík, kpt. Bláha, ing. Michlík, Dostál, Verner, Vrága, Havránek, Matuška, Weis, Essender, ing. Jedlička, Jurčík, Hnitka, Sýkora a dalších 15 náhradníků.

Od soudu a prokuratury se osvědčili dr. Hába, dr. Minaří, dr. Kulka, dr. Gajdoš.

Z agitátorů ONV se od 15. června do konce září trvale usadila na MNV 10členná skupina s vedoucím Ant. Valíčkem, z ostatních známí Kment, Maršálek, Plocek, Michalčík. Z agitátorů KNV z Gottwaldova od srpna do 15. září trval sídlí na MNV 9členná skupina, z nich známá svou výřečností Emilie Hucková, Ant. Rychlík, Frant. Uřičář. Všichni byli ubytováni v zadních místnostech MNV, stravovali ve školní jídelně. Ke konci náborové akce jezdil do Vlčnova denně z Uh. Brodu prokurátor dr. Václav Šaňo.

Rolníci ovšem i po 5. a případně dalším přesvědčování vytrvale odmítali vstup do JZD. Důvodů měli mnoho. Většinou uvádějí, že se v JZD neuživí, staří lidé prý nenadělají jednotek, že pro tolik lidí není v JZD místa. Všechny důvody byly většinou zastřeným pláštíkem, pod nímž se skrýval zásadní odpor ke kolektivizaci. Když už nebylo únikové cesty, tak se snažili vytěžit alespoň, co se dá. Dávali si podmínku, že manžel nebo děti budou v zaměstnáni v továrně, v učení, chtěli důchod pro sebe neb staré rodiče, lehčí práci v JZD, ještě sklidit úrodu pro sebe, někteří si kladli podmínku, že nebudou pracovat v neděli a o svátcích a různé jiné často osobní důvody.
Tak například dostavila se před komisi na MNV několikrát Františka Koníčková a postupně uváděla: 21/8 - „Vemte si moje rola, já pujdu dělat do družstva za peníze, ale nepodepíšu.“ 22/8 - „Sestra (tj. z čís. 603) podepsala a až to ona pochválí, půjdu aj já“. 24/8 - „Pusťte mňa do zaměstnání a na poli ať dělá, kdo chce“. 24/8 - večer - Dostavila se a vstup do JZD odmítá. 25/8 - „Nějaké peníze kdybyste mě dali, tak bych šla do družstva“. 25/8, večer - Odmítá, chce soukromě hospodařit. 4/9 - Přišla i s bratrem Karlem Křapou a podepsala přihlášku do JZD bez další řečí.

Už v únoru bylo získáno 110 ha půdy. Do JZD vstoupili dobří rolníci jako Josef Kašpařík 535, Jan Bařina 133, Frant. Mudrák 119, Josef Kučera 148, Josef Zábrana 427, Jan Zemek 668 a řada dalších. Hlavní vstup přichází však až po 15. červnu. K 28. květnu je 36,5% půdy v JZD, 14. srpna je už JZD s 52% většinové už přišla řada i na uč. Často čekal jeden na druhého, aby byl mezi posledními. Mnozí se rozhodli až tehdy, když jim rada MNV přidělila k obdělávání podle zákona čís. 50/55 Sb. 5 - 10 ha dispoziční půdy. S půdou byly ovšem spojeny dodávky, před kterými se jim už točila hlava. Nově vstoupivším družstevníkům se místním rozhlasem vesele vyhrává, právě slyším píseň „Já už to políčko nedoorám“, kterou vyhrávají novému družstevníku Frant. Kovářovi 309, veliteli požárníků s přáním, aby ho ostatní požárníci následovali.

Našli se však i takoví, kteří před politickou brigádou prohlásili, že s usnesením strany a vlády nesouhlasí a do družstva nevstoupí jako např., Cyril Zemek z čísla 509. Když byl volán 28. července k přesvědčování na MNV Jiří Pavelčík čís. 7, došlo mezi ním a okresním prokurátorem k ostré výměně názorů, až prokurátor uznal za vhodné Pavelčíka zajistit. Za půl hodiny přijela kriminální policie, která Pavelčíka odvezla do vyšetřovací vazby do Uh. Brodu, kde zůstal 10 dní. Přihlášku do JZD však nepodepsal. Byl volán jeho syn Josef, který do družstva vstoupil. Otec mu však majetek dosud papírově nepřepsal.

K náboru pomáhá i břitká satira Jiskry, vesnických novin z Uh. Brodu. Uvádím některé příklady: „Pan Kužela z čís. 141 všechno ví, se vším souhlasí pro socialismus je všemi čtyřmi, až na ten vstup do JZD - o tom nechce ani slyšet. Na co tehdy čeká?“ „Plachý Antonín, č. 816, je v Uh. Hradišti hradlařem. Domnívá se, že spuštěním závor lze zastavit i postup socializace z Veletin na Vlčnov? Nepomohlo by kdyby náčelník stanice v Uh. Hradišti spustil za takovým zaměstnancem závor?“ „Vlčnovský kostelník Klabačka Karel 225 nevstoupí do JZD z obavy, že by neuživil svých 6 dětí. Z čeho je živ nyní, když na MNV je znám jako neplnič? Nebo z něčeho kape?“ „Mikulec 125 prohlásil, že v JZD nebude otročit. Nebylo by správné prozkoumat, zda nesdílí jeho názor i synové: lékař, inženýr a důstojník čs. armády?“ Paní Chvilíčková 686 a pan Mařica 83 mají strach z hladu v JZD. Nespekulují náhodou s tím, že „až“ vymřou hlady družstevníci ve Vlčnově, zbude jim celý vlčnovský katastr?“ „Nejsem sám“ - zajásal záhumenkový kůň ve Veletinách. Po zjištění, že u družstevníka Knotka ve Vlčnově 150 je taktéž záhumenkový kůň, se mu nedivíme“.

Koncem srpna a začátkem září podepisují vstup do JZD denně po desítkách, neboť vědí, že jiné cesty nezbývá. Názorově se ovšem do rána nezměnili. Mezi sebou stále hovoří o tom, že „všechno už ztratili, teď že bude teprve žebrota na světě“. Celá řada sténá, že nepřežije okamžik, jak povede krávy z vlastního chléva do prostorných stájí družstva. Za necelý měsíc však chodí denně do kanceláře JZD, aby si už konečně krávy odvedli, že není nadbytečného krmiva. Hlavně výřečné agitátorce z KNV Emilii Huckové dlouho po odchodu nemohli přijít na jméno. Při skončení náboru poděkoval MNV závodům a KSČ dopisem ze dne 16. září 1959: „Vážení soudruzi, v době od 15. června do 15. září 1959 probíhala v naší obci akce získávání rolníků do místního JZD. Díky usilovné práci všech složek byl úkol splněn, takže k dnešnímu dni je naše obec socialistickou na 94 %. Žádáme Vás, abyste všem pracovníkům, kteří se této akce zúčastnili, vyslovili naše soudružské poděkování“. Podepsáni: Ant. Valíček, vedoucí politické brigády, Miroslav Knotek, tajemník MNV a Josef Dostál, za Vesnickou organizaci KSČ.

Po skončení náboru zbylo v obci 20 soukromě hospodařících rolníků o celkové výměře 81 ha. Jsou to většinou lidé přestárlí a byla jim přidělena půda hroší bonity (Jaští, Vinohrady, Topolov, Černá hora na Havřicku a Brodsku). Uvádím jejich jména: Skupina nad 10 ha: 1. Machálek Jakub 719 - 12 ha 33 a 84 m2, Skupina od 5,01 ha - 10 ha: celkem 42 ha 01 a 24 m2, 1. Kovář Jan 35, 2. Tykal František 86, 3. Klabačka Karel 225, 4. Machálek František 365, 5. Zemek Cyril 509, 6. Zemek František 628, Skupina od 2,01 ha - 5 ha (celkem 12 ha 45 a 29 m2): 1. Jančová Marie 283, 2. Zemek Josef 402, 3. Koníček J. 549, 4. Pavelčík Jan 773, 5. Mařica Karel 790, 6. Chovánek Jan 791, Skupina od 0,51 ha - 2 ha (celkem 11 ha 60 a 72 m2): 1. Staroba Jan 69, 2. Pavelčík František 97, 3. Moštěk Metoděj 237, 4. Mařice Jakub 384, 5. Solík František 564, 6. Moštěk František 632, 7. Bařina Josef 843.

Pak jsou tady ještě zahrádkáři, troškaři, kterých je 229 a vlastní celkem 57 ha půdy. K této půdě patří humna a zahrádky při domcích, mimo vesnici Vinohrady, Staré hory a Bočky.

Je pochopitelné, že v důsledku socializace vesnice se život v JZD mění. K 31/12 1959 čítá JZD 602 členy (z toho 576 záhumenkářů). Do představenstva JZD v r. 1959 byli zvoleni: 1. Klabačka František 817, předseda, 2. Koníček František 452, místopředseda, 3. Podškubka Jan 896, ved. živočišné výroby, 4. Chvilíček Jan 48, ved. rostlinné výroba, 5. Kovář Jan 846, skupinář rostlinné výroby, 6. Kašpařík Josef 666, člen představenstva, 7. Sylva Beňová 627, člen představenstva, 8. Matošková Jiřina 19, člen představenstva, 9. Eliáš Antonín 832, člen představenstva, Účetní Eliáš František 302, pomocná účetní Šuláková Marie 247, pokladník Malaník Josef 607, skladník Koníček Frant. 452. V JZD byli zaměstnání za plat: 1 řidič auta, 1 traktorista a ve stavební skupině 13 zedníků.

K 31. prosinci 1959 hospodaří JZD: 1.716,93 ha - celková výměra včetně zastav. ploch, z toho 1.694,68 ha - zemědělská plocha, z toho 1.610,- ha - orná půda, 15,28 ha – les.

Záhumenkáři nadto vlastní: 301,- ha - celková výměra včetně zastavěné plochy, z toho 278,- ha - zemědělská plocha, z toho 198,- ha - orná půda.

Pracovní jednotka byla naplánována 19 Kčs a 2 kg obilí na PJ. Vyplácelo se 18 Kčs a 1,5 kg obilí.

Bylo odpracováno 64.896 PJ, plánováno však jen 50.000 PJ, překročení PJ představuje částku 258.128 Kčs žádnou PJ neodpracovalo 7 členů. Družstvo vlastní 5,142.479 Kčs základních prostředků, majetek činil 6,878.810 Kčs, investičního dluhu má JZD koncem roku 2,942.725 Kčs.

Ze sociálního fondu proplácelo JZD rodinné přídavky ve výši po 30 Kčs na 1. a 2. dítě, na 3. dítě 50 Kčs, na čtvrté a další 70 Kčs za předpokladu, že jeden člen rodiny odpracoval za měsíc 40 jednotek. V nemoci proplácelo 60 % ušlého výdělku v Kčs, vojenské cvičení též 60 % výdělku, v mateřství dostala družstevnice 12 % celoročního výdělku.

JZD se staralo i o kulturu svých členů. Uspořádalo zájezd na Vranovskou přehradu, na výstavu do Brna a předplatilo 32 vstupenek na 8 představení Slováckého divadla. V místě probíhala družstevní škola práce, celkem s malou účastí. Speciální školení pro rostlinnou výrobu prodělalo 5 mužů a 2 lidé pro živočišnou výrobu, nyní pracují jako vedoucí úseků v rostl. a živ. výrobě.

Je možno říci, že doposud se v JZD projevují tři druhy lidí. K první skupině početně slabé patří ti, kteří se zapojili plně do práce a vidí ve společné práci v JZD hlavní zdroj své obživy a výdělku, chovají se k majetku JZD jako k majetku vlastnímu a stávají se hospodáři na svém pracovišti. K nim možno počítat Jos. Kašpaříka 666, Jos. Dacíka 42, Frant. Zemka 720, Jana Chvilíčka 99, Václ. Chvilíčka 529, J. Mikulce 64, Jos. Dacíka 45, Jana Kučeru 580, Jana Kuželu 141 a málo dalších. K druhé skupině, kterých je moc přes polovinu patří ti, kteří nejsou rozhodnuti, dají se strhnout, s družstvem ještě necítí. Vyskytuje se i třetí poměrně početně skupina, která stojí záporně k JZD, do práce se nezapojila, ba dokonce někteří posílají anonymní dopisy těm, kteří pracují v JZD a navádějí je, aby nepracovali a kde mohou, tam narušují pracovní morálku.

 

Místní JZD hospodařilo v r. 1959 na 460 ha zemědělské půdy mimo záhumenek. V rostlinné výrobě hospodařilo JZD následovně:

 

Druh

ha

plán celkem q

skutečnost q

z 1 ha

Pšenice

69,07

1550

1884

 

Rež

54

587

661

27,5

Ječmen

57

1473

1379

24,10

Směs jar.

50

1157

774

15,40

Vika zim.

2

 

34

17

Vika jar.

1

 

15

15

Ječmen oz.

5

125

140

28

Hrách

3

85

23,50

7,80

Proso

2

36

29

14,50

Řepka

7,10

110,50

134

19,10

Mák

2

10

13,03

6,50

Brambory r.

1,40

 

203,90

152,10

Brambory pozd.

11,70

 

1147

98

Seno

65

 

3242

49,70

Sláma kr.

 

 

2780

 

Sláma stel.

 

 

4384

 

Kukuřice

5

 

250

50

Zelí

1,40

444

733,54

543

Okurky

0,50

 

50

100

Fazole

1,40

 

50

35,80

Mrkev

0,20

 

35

175

Cibule

1,80

100

150

83,50

Řepné sem.

1

12

12

12

Cukrovka

62

18600

10746

281

Skrajky

 

 

krmení

 

Řízky

 

 

krmení

 

Mrkev kr.

2

 

370

185

Řepa kr.

10

 

3000

300

 

V plánu pracovních jednotek v rostl. výrobě bylo počítáno 22.775 PJ a vyčerpáno bylo 26.619 PJ, což je více o 3.844 PJ, násobeno 18 Kčs dává 69.162 Kčs více proti předpokladu. Přečerpání nastalo hlavně o žních, kdy se musela velká část obilí sklízet ručně a také podzimním setím, které bylo ztíženo nebývalým suchem.

Práce po celý rok se zhruba zvládla v agrotechnických lhůtách. K jaru má JZD naoráno jen dobré pozemky. Pozemky horší bonity nechce STS orat, aby splnila plán. Když však u nás byl traktor „Stalinec“, mohl tyto špatné pozemky poorat, ale byl mu přidělen místní STS takový pluh, že s ním neudělal žádný výkon. Za jediný den musel vyměňovat asi 24 šroubů.

Mlátičky pro zemědělce mlátily venku do 15. srpna, pak cestovaly po vesnici po stodolách. Mlátilo se ve dne v noci. 24. srpna splnilo JZD výkup obilovin na 110%, okresní průměr činí 75,8%.

Seno se vykupuje v červnu a červenci a na místní váze je živo. Místní rozhlas ustavičně napomíná zemědělce, aby splnili svou povinnost v dodávce sena. Rolníci však s dodávkou moc nespěchají. K 7/7 dodalo JZD sena na 106%, soukromý sektor na 82,9%.

Na podzim za nebývalého sucha byla orba ztížena i pro traktory. JZD osévalo na nových pozemcích, celkem přes 500 ha ozimů. Pracovalo se ve dne v noci, v neděli 18. října zaseli traktoristé ve Vlčnově 20 ha ozimů.

Pšenice se velmi dobře povedla, rovněž réž - Ječmen v Rovných a Podkojiny sliboval po celý rok velmi dobrý výnos. V Podkojinech po sečení samovazem nastaly dlouhé deště a zde byly velké ztráty. Dnes je třeba říci, že kdyby se ječmen v Podkojinech sklízel kombajnem, nebylo by 94 q méně proti plánu, ale ještě zvýšení nad plán alespoň o 1000 q, což představuje ztrátu v penězích nejméně 30.000 Kčs. Směska v Rovné byla postižena krupobitím a výnos 15,40 q z 1 ha a hrazené škody pojišťovnou nedaly očekávaný příjem. Poměrně dobře se vydařily v Podkojinech mák a mrkev a za Hajkem brambory rané a polorané. To však nelze říci o bramborách pozdních, které i přes neúrodu nebyly ještě dobře vybrány. Nejhůře ohrozila plán cukrovka, která pro velké sucho dávala celostátně menší výnos. Při pozornější sklizni mohlo však být o nějaký vagón více. Podobně jako brambory i řepa se paběrkovala. Při výroční schůzi si rostlinář stěžoval, že si při kontrole připadal jako hotař. Tento zlozvyk chodit na společné pole před úplným dokončením sklizně je pro družstvo ztrátový. Je nutno říci, že rostlináři při kontrole nebyli důslední , lidé toho využili, cukrovku neokopali, ale výplatu za neprovedenou práci dostali. Jedná se o 2 případy ve Dřinku a 3 případy na Havřicku. Dobře je třeba hodnotit výnos u zelí, výnos u papriky byl zase slabý. Zelenina dala celkem dobrý výnos, nedostatek byl v organizace práce, pracovalo se na hodiny a ne podle norem.

Letos byly celkem sklizeny všechny plodiny v pořádku až na 1 ha kukuřičné slámy za kravínem a to pro poruchu silážního kombajnu a řezaček u kravínů. Část byla dána do siláže a škoda, že se úplná sklizeň neprovedla třebas ručně. Velká část mrkve v krechtu shnila vlivem suchého zrání a snad i špatným uložením.

Podle skupin dobytka k 31/12 1959 bylo v obci celkem: skotu 1.421 ks (z toho 730 dojnic), koní 169, prasat 1.849 (z toho 211 prasnic), koz 363 (z toho 286 záhumenkáři), ovcí 17, slepic 7.879, husí 101. Z tohoto počtu mělo JZD k témuž dni: 980 ks skotu (z toho 410 krav), koní 155, prasat 936 (z toho 186 prasnic), slepic 2.624. Záhumenkáři vlastnili: skotu 370 (z toho 281 krav), prasat 796 (z toho 20 prasnic), slepic 4.231, husí 79. Soukromý sektor (tj. zbytek soukromě hospodařících rolníků a zemědělci) k témuž dni vlastnili: skotu 71 (z toho 39 dojnic), koní 14, prasat 117 (z toho 5 prasnic), 1024 slepic, husí 22.

Soupis dobytka koncem 1. čtvrtletí ukázal, že mnozí záhumenkáři chovají nadměrné stavy hospodářského zvířectva, čímž hrubě porušují stanovy JZD a je to hlavní příčina zaostávání JZD v našem okrese.

Loňského roku byla prováděna v JZD tuberkulinace dojnic v nově postaveném kravíně, kde bylo zjištěno, že 24 krav má tuberkulózu. Družstevníkům bylo doporučeno, aby tyto krávy ihned oddělili od krav zdravých a ustájili je ve zvláštní stáji. Družstevníci však této dobré rady neuposlechli. I v letošním roce doporučoval obvodní veterinář družstevníkům vyřešení této věci, neuposlechli, a při dalším průzkumu zjištěno, že tuberkulózu má již 70 krav. Ani nyní nechtěli družstevníci pochopit, jakou škodu zavinili a požádali akademii zemědělských věd, aby do Vlčnova poslala zástupce a přezkoušela, zda jsou krávy opravdu tuberkulózní. Zástupce přijel a konstatoval, že zatím onemocnělo tuberkulózou dalších 23 dalších kusů a tak dnes již téměř všechny dojnice ve vlčnovském kravíně mají tuberkulózu. Léčení nyní bude velmi nákladné a to jen proto, že družstevníci nechtěli pochopit dobře míněné rady odborníků, veterinářů.

JZD přes velké potíže organizační plán výroby živočišné splnilo.  Pro splnění dodávkových úkolů hovězího masa muselo dodat 70 ks býčků a jalovic, 45 ks vyřazených krav. Hynutí dobytka bylo celkem značné. Při porodu a při změně krmiv uhynulo 35 ks telat a 12 ks krav bylo dovezeno na nutnou porážku. Na dodávku prasat se dalo včetně nutek 508 prasat. Nákup kuřat na odchov činil 5.000 kusů, z toho 480 uhynulo. Na výrobu mléka bylo plánováno 250 tisíc litrů a skutečně splněno 230 tisíc litrů, u hovězího masa plán 299 q, splněno 467 q. U vepřového plán 490 q, splněno 494 q. Plánovaný počet kusů vajec byl 81.000, splněno 86.378 ks.

Byl tedy plán povinných dodávek včetně státního nákupu v JZD u většiny produktů splněn. Je nutno si všimnout pracovních jednotek. Plán byl 17.565 PJ a byl překročen o 3.021 PJ v důsledku rychlého vzestupu členstva. Roztříštěné skupinové ustájení dobytka si muselo vyžádat značného množství PJ, se kterými se na začátku roku nepočítalo. Přesto však je nutno stále se učit nové technologii živ. výroby, která se u nás zavádí. Je to volné ustájení mladého dobytka a drůbeže na hluboké podestýlce. Na špatnou dojivost působilo i střídání dojiček. Z toho všeho je nutno si vzít ponaučení pro další léta.

Státní traktorová stanice (STS) ve Vlčnově byla v rámci celostátního nařízení k 1. dubnu 1959 předána místnímu JZD na dlouhodobý investiční kapitál. Předtím mělo JZD strojní park celkem nepatrný. U srovnání uvádím: K 31/12 1958 vlastnilo JZD: 3 traktory kolové, 2 nákladní auta 6 malých mlátiček, 8 elektromotorů, 1 zrnomet celkem v hodnotě včetně drobného nářadí 299.034 Kčs.

Po přebrání strojního parku od STS vlastnilo JZD k 31/12 1959 celkem: 13 traktorů (z toho 2 pásové DT 54), 2 nákladní auta, 5 mlátiček malých, 1 mlátičku 40 colů, 1 mlátičku - automat MA - 90, 2 senomety, 3 zrnomety, 1 elevátor, 16 elektromotorů, 1 Diesel - motor a jiný drobnější materiál v celkové hodnotě 2,217.424 Kčs.

Strojní park JZD je nadále umístěn v objektech bývalé STS za kinem. Vedoucí nové strojní stanice je Josef Koníček čís. 299. Umístění strojního parku nevyhovuje, ale zatím není lepšího řešení.

OBCHOD

V obchodním životě se stále více uplatňují samoobsluhy, kde si zákazník sám zboží vybere a u pokladny zaplatí. Tato novinka se vžívá i ve Vlčnově. Samoobsluha byla otevřena 2. listopadu z adaptovaného obchodu Jednoty vedle pošty. Při otevření čekali zákazníci před obchodem v dlouhé frontě v domnění, že nakoupí něco, čeho v jiných obchodech není. Je zajímavé, že největší zájem byl o luštěniny, které se do dvou hodin rozprodaly. Také žáci školy si hromadně samoobsluhu prohlédli a zacvičili se instruktivně ve způsobu nového prodeje. Přítomný zástupce Jednoty z Uh. Brodu Brammer připomněl, že prodavači důvěřují zákazníkům a věří, že nedojde k odcizení zboží. Staří lidé se však stále nemohou zvyknout na nový způsob prodeje. Nedovedou se smířit s pravidlem, že kupující si musí hned na začátku převzít košíček, s kterým jdou po obchodě a vybrané zboží do něho odkládá. Tak Cahlová 499 když byla vyzvána, aby si sebrala košíček, udeřila zbožím o pult se slovy: „Když mě nevěříte, tak já si pujdu kúpit inde“, a s rozčilením odešla. A jeden dědeček zase: „Tak si ten chleba zeste, já nejsu žádný zloděj, abych si ho dával do koše“, a šel pro chleba do normálního obchodu.

III. VÝSTAVBA OBCE

Na pozemcích za hřbitovem byla v jarních měsících dokončena stavba stolařských dílen Dřevodělu, družstva z Uh. Brodu a začátkem července zahájena práce. Celkem zde pracuje 9 stolařských mistrů s vedoucím Lad. Kubišem, rodákem ze Suché Lozi.

Překotný růst JZD v tomto roce si vyžádal neodkladně rychlého budování ustajovacího prostoru pro dobytek. Celá padesátka za starým dvorem se hemží lidmi při stavbě kravínů, vepřínů a po celé dědině se k tomu účelu narychlo adaptují bývalé selské chlévy a stodoly. Koncem roku už stojí za starým dvorem dva kravíny pro 200 ks krav, hotové adaptace u Frant. Kučery 580 pro 46 ks a další adaptace pro 26 ks krav u Koníčka 584. Zbytek umístěn ve stájích v číslech 720, 73, 102, 146, 133, 131, 508, 119, 147. Mladý skot - odchovna podle nové technologie hluboké podestýlky a samovýkrmu umístěn v druhém kravíně. Jinak mladý skot je rozházen po celé vesnici v číslech 58, 75, 76, 83, 88, 114, 134, 535, 731, 449, 571, 169, 718, 7, 90, 341, 150, 160, 726, 115, 119, 148, 746, 67, 486, 638. Prasnice: Porodna je ve starém dvoře pro 40 ks, provizorní stáj pro 20 ks u Mošťkové 159, dále v číslech 370, 622, 727, 82, 782, 497, 466, 22, 125, 664, 710, 84, 160, 776, 502. Prasata pro výkrm: 1 vepřín pro 300 ks a v loňské adaptaci u Karla Kužely 826 pro 80 ks.
Drůbež: Hlavní drůbežárny jsou dvojí: Na Padělkách dva objekty pro 500 slepic a nově postavených 5 objektů na Žlebě pro 1.000 slepic. Slepice jsou též v adaptovaných stodolách v číslech 906, 46, 149, pro 1.000 slepic. Koně: Konírna je ve starém dvoře pro 10 koní, jinak jsou koně ustájeni po dědině do té doby, než se postaví prostornější stáje. Vlivem motorizace počítá se však s citelným omezením chovu koní. Podle roztříštěného ustájení je vidět, že na výstavbě bude nutno v příštích letech udělat ještě mnoho, aby užitkovost byla produktivnější, neboť zásobování krmivy a kontrola užitkovosti jsou značně ztíženy a zdražují se . Ve stavbě nových objektů JZD se pokračuje.

Rada MNV pod vedením předsedy Frant. Janči se odhodlala k provedení nadstavby MNV. Dosavadní místnosti totiž nestačí, rovněž se pociťuje potřeba nové pošty a shromažďovacích místností. V agitační neděli 1. února upsali občané na nadstavbu 36 tisíc hodin. Zahájení stavby, kterou MNV prováděl ve své režii, bylo stále oddalováno pro nedostatek materiálu, hlavně železo se těžko shánělo. Na nadstavbu bylo uvolněno 70 tisíc Kčs z akce „Z“ (brigádnické práce) a 20 tisíc z doplňkového rozpočtu. Počítalo se s tím, že většina prací se provede brigádnicky. Konečně s nadstavbou započato opožděně až 6. října po předběžných rozhlasových relacích, které vyzývaly občany, aby se sami o práci hlásili. Ale tady občané zklamali předpoklady MNV a do značné míry znechuceni agitací do JZD upsané závazky neplnili, takže stavba několikrát stála. Do konce roku odpracováno pouze 2.900 brigádnických hodin. Aby se mohlo ve stavbě pokračovat, byli najati za peníze řemeslníci i dělníci, takže investiční kapitál na materiál se značně proplatil za mzdy. Také bylo velikým štěstím, že se suchý podzim protáhl až do konce listopadu, kdy byla budova už pod střechou. Byla tak ušetřena velikých škod a nových finančních nákladů, který by nastaly v případě dešťů. Ve stavbě se pokračuje. Rada MNV shání peníze i brigádníky k dokončení.

Jednota, spotřební družstvo v Uh. Brodě, adaptovala dosavadní obchod vedle pošty nákladem 45 tisíc a s vnitřním zařízením dalších 30 tisíc Kčs. Pro novou samoobsluhu zřízena prostorná hala se skladištěm, s velkými výkladními skříněmi, vše osvětleno zářivkami. K otevření samoobsluhy 2. listopadu se nejvíce zasloužil člen představenstva Karel Křapa, pokladník MNV.

Na venkovní záchody u staré školy si Rybářané stále stěžovali, neboť odtékaly do potoka. Proto přikročeno k stavbě splachovacích záchodů uvnitř školy, jímka k nim byla vybudována již roku minulého. Záchody instalovala firma Kovoděl, ved. Frant. Koníček. V nové škole se provedla přestavba vodovodu s darlingem a nautilou. Původně jednala škola o napojení na skupinový vodovod vedoucí z Lonců na Cigánku. Členové žádali 10 tisíc jako náhradu za investice, ale školští činitelé k tomu nepřistoupili. Oprava vodovodu stála tak 15 tisíc, záchody ve staré škole 25 tisíc Kčs.

Koupaliště na Žlebě vloni vybudované bylo třeba adaptovat, jelikož beton na dně popraskal a propouštěl vodu. Adaptace si vyžádala nových 28 tisíc.

Požárníci zdokonalují svůj motorový park. Dostali auto Tatra, terénní vůz, vybavený motorovou stříkačkou pro požární službu. Vůbec se požárníci starají, aby byli po technické stránce co nejmoderněji vybaveni.

U mladých lidí se projevuje živelná snaha k postavení krásného rodinného domku. Letos se desítky domků adaptovalo, 9 postavilo nových, takže Vlčnov má 920 popisných čísel.

IV. HMOTNÁ ÚROVEŇ OBYVATELSTVA

Vládním usnesením byly sníženy maloobchodní ceny potravin a některého průmyslového zboží od 8. března. Tak 1 kg kostkového cukru stojí 9,60 Kčs (dříve 11 Kčs), sádlo 38 Kčs (42), rýže 6,00 Kčs (7,20), mouka hrubá 3,80 Kčs (4,40), dále obuv s kož. podešví 55 Kčs (87), el. vysavač „Esa“ bez brašny 660 Kčs (780) apod. Současně se zcela uvolňuje prodej hnědého uhlí, zvyšuje se přídavek na 3. a další dítě. Tímto snížením dán další krok k vyšší životní úrovni. Bylo to vidět i ve Vlčnově, kde o velikonocích byl největší zájem o drahé čokoládové cukrovinky, vel. vajíčka v ceně 19-31 Kčs, zatím co podřadnější lacinější zboží nešlo na odbyt. Nákupní hodnota stále stoupá. Lidé se nesnaží nějak se omezovat. O pole a hospodářské zařízení není zájmu a tak vedle zlepšování rodinných domků (koupelna, prádelna, druhý pokoj), kupují lidé zvýšenou měrou pračky, televize, ložnice, koupelny. Jen prodejna potrav. a průmysl. zboží Jednoty, ved. Kužela, překročila roční plán o půl milionu Kčs, když docílila ročního obratu 2,880.000 Kčs.

Maso zlevněno nebylo, protože se ho málo vyrobí. Proto fronty před oběma Masnami se stále rozrůstají. V létě stojí fronty v sobotu už od 1/2 3 hod. ráno, řady jsou v nepořádku, lidé se tam hádají, nadávají na poměry, jiní zase z omrzelosti obveselují davy kořeněnými „masnými“ vtipy, aby dlouhé hodiny čekání SNB i dohlížecí výbory Jednoty. Celkem to málo pomohlo, protože po mase je zvýšená poptávka - zatím ho není.

Na zimu se v celém okrese pociťoval nedostatek vajíček. Strana a všechny organizace prováděly přesvědčovací akce u rolníků a záhumenkářů, aby dodávky zvýšili. Ani škola nezůstala stranou. Učitelé vykupovali vajíčka od žáků a odnášeli je do obchodu. K tomu se obrátilo ředitelství k rodičům prostřednictvím žáků tímto dopisem z 28/11 1959: „Milí rodiče, v nynějším období se objevil na trhu nedostatek vajec. Podílejí se na tom někteří dodavatelé, kteří svoje úkoly nesplnili. V zájmu zdraví všech dětí obracíme se na Vás, abyste odevzdali od každé nosnice 4 vejce, kterými by byl obohacen náš trh. Skutečnost, že dodavatelé v naší obci dluží 36.592 vajec, je jistě velmi vážná. Věříme, že naši výzvu pochopíte a pomůžete našemu národnímu hospodářství plnit úkoly. Zato Vám srdečně děkujeme“. Váš syn (dcera) … podpis žáka.

Také psů je v obci poměrně dost. Zvláště místní myslivci si potrpí na čistokrevnou rasu, jinak v domácnostech jsou psi všelijací. Celkem vedeno v obci 159, dávka ze psů činí 20 Kčs ročně.

V měsíci únoru a březnu probíhala epidemie chřipková. Většinou onemocněli lidé starší 18 let, kteří dojíždějí do práce a přišli s chorobou do styku v autobusech. Na děti přišla pohroma černého kašle, který byl přenesen z Veletin, zvláštních komplikací nebylo. A nemocí by bylo ještě méně, kdyby rodiče znali nejzákladnější hygienická opatření nechodili s dětmi na návštěvu a nepouštěli je mezi děti zdravé. Aktivní tuberkulózy bylo 44, inaktivní 93. I když se již velmi zlepšila otázka bydlení a výživy, je to stále ještě mnoho. Denní průchod na Zdravotním středisku činí průměrně 70 lidí.

Zatím co v dřívějších letech zůstávaly rodičky většinou doma, zvýšená péče a důvěra v lékařskou službu dosáhly toho, že z 51 dětí pouze 1 se narodilo v obci, ostatní v nemocnici v Uh. Hradišti, žádné do roka nezemřelo. Z nemocí už nestraší tuberkulóza, zato řádí nové, hlavně nervové, srdeční a rakovina. Na poslední jen v měsíci září zemřelo 10 z celkového počtu 12 mrtvých. Lékařská věda je v léčení rakoviny stále bezradná.

V. KULTURA

Osmiletá střední škola zahájila letošní rok se 17 třídami, s 22 učiteli (z toho 17 žen) a s 554 žáky (z toho 254 dívek). Zástupce ředitele přebrala po uč. Jos. Krčmářovi uč. Vlasta Hofmanová. Pionýrů přibývá, je jich od 3. tř. 220, rodičové celkem už nekladou překážky. V prvních dvou měsících se organizovalo 84 členů Jisker. Práce pionýrů se vybíjí ve 12 kroužcích: Mladých techniků, radioamatérský, fotografický, pěstitelský, písní a tanců, recitační, dramatický, turistický, kopané, požárnický, zdravotnický a pěvecký. Každý si najde koutek svého zájmu, schází však odbornější vedení, neboť mnohé kroužky řídí starší žáci sotva škole odrostlí. Pásmo písní a tanců vedené uč. Kuželovou se dobře uvedlo na XIV. roč. Strážnických národopisných slavností a děti 1. třídy v neděli 21. června při přehlídce dětských souborů pásmo her „Na návsi“, zahrály si na kuličky, na hastrmana, na „kohúty“, na „rychtářa“ a na zamazanou kaču. přispěly k vyvrcholení oslav 10. výročí založení Pionýrské organizace ČSM.

Divadelní činnost se soustřeďuje nadále jen v dramatickém kroužku Sokola. Na Nový rok sehrál Sokol operetu „Perly paní Serafínky“ s režií i hudbou Frant. Pavelky 254, k velikonocům se představil s Dobřičanovou veselohrou „Společný byt“ a o vánocích uvedli na scénu komedii J. K. Tyla „Tvrdohlavá žena“, tenkráte s režií uč. Mir. Kapinuse. Úroveň ochotníků je dobrá. Svědčí o tom čestná uznání a 1. místo v okresní soutěži větších divadelních souborů, které dostali v květnu 1959 za scénu Dobřičanovu „Společný byt“. Do Vlčnova zavítala státní zájezdová scéna Vesnické divadlo z Prahy a uvedla 15. ledna pro děti „Kouzelná lampa Aladinova“, večer hru Dobrozyho „Podzimní bouře“. Byla poměrně slušně navštívena.

V neděli 17. května se pořádala tradiční Jízda Králů. Je nutno poznamenat, že tato krásná lidová slavnost upadá. Dříve se regrúti předbíhali a o krále nebylo nouze. Letos se králové dávali těžko dohromady a MNV musel mládence několikrát pobízet. Autobusové spojení od vlaků bylo sice zajištěno, ale dávný lesk a elán byly ten tam. Zato týž den se Jízda králů pořádala v Hluku s nadšením. Byla zde skvělá organizace, která u nás schází. Slavnost spojili s vystoupením národopisného kroužku Hradišťan a pozvali také Čs. státní film. Inu, dovedou to lépe, je tam více chuti, říká se, že chtějí z Hluku udělat „Malou Strážnici“.

Při stavbě hospodářských budov JZD „U dvora“ narazili pracující při kopání základů na pravěké jámy, které obsahovaly zbytky starých nádob a zvířecích kostí. Muzeu v Uh. Brodě to oznámil Josef Vozár 329. Naleziště bylo prozkoumáno a zjištěni, že jde o sídliště s kulturou galskou (keltskou) z období kolem začátku našeho letopočtu.

Mnoho úsilí se v tomto věnovalo přípravám ke II. celostátní spartakiádě. Celkem se výcviku zúčastňuje 155 cvičenců. Největší účastí se podílejí žáci a dorost. Ženy necvičí vůbec, protože není cvičitelů..

Na hřišti Pod Bočky se hraje hokej v době, kdy se v Praze rozhoduje o mistrovství světa v ledním hokeji, které obsadila Kanada. Lidé mají o tyto zápasy neobyčejný zájem a to i starší. Domy, kde mají televizi, jsou obléhány zájemci, kteří vydrží sledovat hru dlouho do noci. Na druhý den se po celé dědině nemluví o ničem jiném, než o hokeji, nejvíce to slyšíme v autobusech.

Cyklistika se stále těší pozornosti Vlčnovjanů. V neděli 8. června jel už sedmý ročník cykl. závodu o velkou cenu MNV a VI. roč. dorosteneckého závoru o putovní pohár Jiskry, vesnických novin z Uh. Brodu. Trasa závodu vedla z Vlčnova, přes Nivnici, Uh. Brod, Hradčovice, Veletiny, zpět do Vlčnova. Muži jeli 4 okruhy 100 km, starší dorostenci dva okruhy, mladší jeden. Velkou cenu MNV vyhrál M. Prášil z Gottwaldova 1,49:34 hod. Putovní pohár Jiskry vybojoval Jos. Mrázek z Tatranu Ostrava, který na trati dlouhé 50 km dosáhl času 1,35:07 hod.

Opravdu nejaktivnější zůstává stále oddíl kopané. Fotbalisté sehráli řadu úspěšných zápasů, jimiž si upevnili postavení v I. A třídě. Vlčnovjané porazili Duklu Uh. Hradiště 4:0, kteréžto vítězství bylo nejkrásnějším úspěchem k 30. výročí vlčnovské kopané. Dále nejkrásnějším úspěchem k 30. výročí vlčnovské kopané. Dále porazili Slávii Kroměříž a Sokol Dolní Němčí. Tím si zajistili 2. místo v I. A třídě a i nadále mají naději na postup do divize.

Na schůzování si však Sokol nepotrpí. Na výroční členské schůzi Sokola se sešlo kolem 20 členů, zatím co na výroční schůzi odboru kopané téměř 100. Bylo třeba novinářské důtky, aby se nová výr. členská schůze plně obsadila. Pověst vlčnovského fotbalu je skvělá. Členové Spartaku Uh. Brod získávali fotbalisty z Vlčnova různými sliby jako zaměstnání manželek apod. Ukazuje to, že brodský fotbal je zřejmě slabší a pomáhá si i způsobem pro sportovce nečestným.

V přátelském utkání sehrál Vlčnov doma zápas s Baníkem Karviná. Horníci přijeli z domu 1. máje Karviná u příležitosti symbolického předávání hornického kahanu rodině Jeglové 695, jejichž syn Josef, horník, nešťastně zahynul ve Vltavě, kam odjel s horníky na rekreační výlet. Horníci byli před MNV přivítání krojovanou školní mládeží. Na hřbitově položili věnec na hrob svého kamaráda. Po přátelském zápase byl na hřišti zapálen olympijský oheň k zahájení II. celostátní spartakiády. Horníkům se ve Vlčnově líbilo a odjeli na černé Ostravsko s milým vzpomínkami na domov svého mrtvého spolupracovníka.

VI. RŮZNÉ

Leden začal mírnou zimou, napadlo mnoho sněhu, takže děti se daly do sáňkování. Sníh již koncem ledna natrvalo roztál. Zima byla velmi mírná, jedenkrát sotva - 18 °C. Už začátkem března začalo překrásné počasí, které vylákalo do přírody mládež s motocykly. Kolem 1. jarního dne je ve dne přes 20 °C, stromy nalévají, je poměrně sucho. Je nebezpečí, že stromy předčasně vyraší a zmrznou. A vskutku stačilo - 5 °C 21. dubna a úplně zamrzly květy ořechů, většinou třešně a meruňky a namrzla réva.

Teplé letní počasí a hodně vláhy značně popohnaly přírodu. Ukazovaly se pěkné vyhlídky na žně, byly to však radosti předčasné, neboť v době žní nastalo období vytrvalých dešťů s bouřkami, obilí porůstalo, práce ve žních byla ztížená. JZD, které stálo připraveno s kombajny, musilo narychlo organizovat sečení kosami.

Období vytrvalých dešťů vyvrcholilo 18. srpna, kdy se přihnala na okolní obce povodeň, které není pamětníka. Voda se hnala od Komně, Bojkovic, kde zatopila množství bytů a odnesla zásoby dřeva na pile a máslo z mlékárny. Ve Veletinách byly zatopeny louky u Olšavy, vody stála těsně pod mostem, ale do dědiny se nevylila. Veleťané byli nápadně klidní tvrdíce, že se vody od Uh. Brodu nebojí, horší prý by byla od Vlčnova. Ve Vlčnově to zatím nebylo tak zlé, voda však na dolním konci stála u vrchu břehů. Vlčnovští hasiči stáli i ve Veletinách v pohotovosti, u mostu chytali mandele plné myší, koroptví i zajíců.

Za ten povodňový den 16. srpna napršelo ve Vlčnově 76 mm. Ale už následujícího dne nastal obrat, přestalo pršet a nepršelo téměř do vánoc.

Od 17/8 do 1/12 napršelo, lépe řečeno nakapalo 3 mm vody. Vyplnila se stará pranostika, která říká: Když se vylije Olšava, pak dlouho neprší. A tentokráte se pořádně vylila a také nastalo pořádné sucho. Tak suchého podzimu staří lidé nepamatují. S podzimním veselím to bylo katastrofální. Po žních se neoralo vůbec, plevel po celém kotáře bujela. Koňskými potahy se orat nedalo, ani kolové traktory nestačily. Doba však pokročila a tak JZD organizuje orání pásovými traktory. Oře se ve dne v noci, hned se seje a tak to trvalo skoro do vánoc. Zaseté obilí nevzklíčilo, nadto se objevilo nebývalé množství myší, takže rolníci, kteří ještě k tomu přecházejí do JZD s hrůzou čekají, co bude s úrodou příštího jara.

Požárníci zabraňují preventivním poučováním. Přece však hořelo v tomto roce dvakrát. Způsobily to zápalky v rukou dětí. Jednou to byl stoh řepkové slámy zapálený dětmi Jana Mošťka 299, podruhé stodola Frant. Maráška 105, v níž bylo 100 q sena a nějaké stroje JZD. Zapálily ji 5. října děti Jos. Ondrůška 104 a Kašpaříka 102. Pro rodiče z toho plyne jistě varovné poučení.

Rozvíjející se motorismus přináší stále více smrtelných úrazů, jmenovitě na motocyklech u mládeže. Večer 18. září se u Slováckých strojíren zabil na motocyklu Frant. Pavelčík 287, který narazil na motocyklistu Botlíka z Nivnice. Druhý taktak že unikl smrti.

Těžký úraz z nerozumu s přivolal 11letý Pavel Ryšavý 459, který se zavěsil na rozjíždějící auto. Za jízdy se snažil s auta odskočit, ale spadl na silnici tak nešťastně, že utrpěl těžké zranění v obličeji a poranění lebeční kosti. Také varovný případ pro mnohé děti, jež podobným nešvarům stále holdují.


Ve Vlčnově 15. března 1960.


str. 168 - text + podpisy: Dne 19. ledna 1961 zasedalo v oddavkové síni MNV ve Vlčnově byro Okresního výboru KSČ z Uh. Hradiště s vesnickou organizací KSČ ve Vlčnově a členové představenstva JZD. Řešilo hospodářsko-politické úkoly obce a JZD a úkoly 3. pětiletky ve Vlčnově. K tomuto památnému dni připojují účastníci své podpisy: