Mobilní aplikace

v obraze

google-play-downloadapp-store-download

Kde nás najdete

mapa

V NAŠÍ OBCI PLATÍ ZÁKAZ PODOMNÍHO PRODEJE A NABÍZENÍ SLUŽEB

Kontaktní informace

Obecní úřad ve Vlčnově
Vlčnov 124
68761 Vlčnov

GPS souřadnice místa:
49°0'37.58"N,17°34'55.01"E

 


Telefon: 572675112
E-mail: obec@vlcnov.cz
WWW: www.vlcnov.cz/
ID Datové schránky: nx3bqjq

Pracovní doba:
Po 7:00 - 17:00 hod. úřední den
Ut 7:00 - 11:30 hod. neúřední den
St 7:00 - 17:00 hod. úřední den
Čt 7:00 - 15:00 hod.
Pa 7:00 - 14:00 hod.

polední přestávka
11:30 - 12:00 hod.


 

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Statistické údaje o obci

Obec Vlčnov
ZUJ:
592820
ID obce: 18389
Statut: Obec
Počet částí: 1
Katastrální výměra: 2130 ha
Počet obyvatel: 3047
Pošta: Ano
Škola: Ano
Zdravotnické zařízení: Ano
Policie: Ne
Kanalizace (ČOV): Ano
Vodovod: Ano
Plynofikace: Ano

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

TOPlist

TOPlist

Obsah

Období mezi léty 1930 - 1935

 

1930

Při sčítání lidu bylo napočteno ve zdejší obci 2 786 obyvatel.

 

 
Obecní rozpočet pro rok 1930 :
Řádný   
Mimořádný
Potřeba
208 231 Kčs
21 000 Kčs
Úhrada
158 847 Kčs
0 Kčs
Schodek
49 384 Kč
21 000 Kčs = 70 384 Kč.

 

Schodek se uhradí obecními přirážkami: k domovní 126%, k ostatním ve výši 200%, mimořádný 80% přirážek ke všem daním kromě domovní.

Starosta měl od 1/1 ročně 1800 Kčs, tajemník 1600 Kčs, náměstci 150 Kčs a radní 75 Kčs.

1/1 započato s promítáním němého širokého filmu. Promítá se v orlovně, kinooperatér Jan Beneš. Návštěvy byly slabé, již je znatelná nastávající krize, též měly vliv na návštěvu politické poměry.

MŠ RADA. 29/10 1929 byla ustavena místní školní rada. Do ní byli zvoleni zástupci obce: Frant. Knotek, rolník 126, Šimon Zemek, rolník 436, Šimon Pešl, rolník 424, Jan Vozár, rolník 137, Josef Zemek, cestář 498, Antonín Čevela, farář, Jan Zemek, rolník 76, Frant. Ondrůšek, 104, Jan Zemek, dělník 262, Josef Zemek, zedník 286 a zástupci škol: Josef Jindra, ředitel, Tomáš Sedláček, ř. uč., Jan Pásek, učitel, Vlad. Matěj, učitel, M. Řezníčková, uč.. Předsedou zvolen František Knotek, náměstkem Jan Zemek, rolník 76.

80 TGM. V předvečer 80. narozenin presidenta republiky T. G. Masaryka byla velkolepá slavnost za účasti škol, korporací a četných občanů. 7/3 1930 bylo při téže příležitosti slavnostní sezení obec. zastupitelstva s proslovem starosty Františka Zemka 486.

ELEKTRIZACE OBCE. 18/3 usneseno 12 hlasy pro el. obce, ač I. náměstek prohlásil, že „obec spěje elektrizací ke zkáze.” Přesto, že byly některé hlasy proti elektrizaci a jiní se vzdali hlasování, byla vyzvána Správou západomoravských elektráren, aby vyslala svého zástupce na den 6. dubna ke ujednání smlouvy se zavedením elektřiny.

Podmínky byly následující: (obec. prot. 6/4 1930):

 

1. zakoupení 255 kusů akcií á 300 Kč = 76.500 Kč,

2. zakoupení 5% dílčích úpisů ZME při kurzu 95 = 306.375 Kčs

3. pořízení transf. stanice a rozv. sítě 293.000 Kčs

Celkem 675.875 Kčs

 

K úhradě mělo býti použito obec. přirážek. To byly hlavní podmínky, jež byly přijaty 15 hlasy, 5 členů bylo proti a 4 nehlasovali. Obnos 600.000 Kčs, splatný ve 32 letech, byl vypůjčen u Hypoteční a zemědělské banky v Brně, zbytek se měl uhradit z kmenového jmění.

DIVADLO. Na květnovou neděli sehrál DČČK divadelní hru „Junák, slunečko jasné”. Ačkoliv byly pozvány všechny spolky v obci, obec. zastupitelstvo a místní školní rada, přišel pouze pan farář, předseda místní škol. rady, pan starosta a několik členů a několik občanů. Návštěva dospělých velmi malá.

29. dubna byl u Františka Koníčka, zámečníka, zachycen řemenicí při práci na stroji tovaryš Karel Chovánek a tak nebezpečně zraněn, že ihned po převozu do nemocnice smrtelnému zranění podlehl.

NOVÉ VARHANY. Před posvěcením kostela byly pořízeny nové varhany o 17 rejstřících s el. pohonem fy Bratří Riegrové z Krnova za 73.000 Kčs. Novým varhaníkem se stal zdejší rodák Josef Kolek, z čís. 149. Zprvu měl těžkou pozici, poněvadž lidé byli zvyklí na starého varhaníka, který nedbal tak důsledně na rytmus písní a dost dlouho trvalo, než si lidé zvykli, že mají zpívat tak, jak hrají varhany. Velké těžkosti též měl tento varhaník s chrámovým sborem, poněvadž lidé byli zvyklí zpívat při celé mši svaté. Aby celou zpíval sbor, to byla novota, o němž ti mudrci se vyjádřili, že se jim to nelíbí proto, „že ti jedni furt utěkají, a ti druzí jich nemožú dohnat.” Dokonce musel býti udělán kompromis, sbor a lid se střídají, je to velmi krásné a lidem se to dokonce i líbí, poněvadž sbor je opravdu vybraný a škoda těch některých hlasů, že mohly býti odborně hudebně vzdělány.

SV. BIŘMOVÁNÍ. 28. června bylo ve Vlčnově sv. biřmování biřmovanců z Vlčnova, z Hluku, z Dol. a Hor. Němčí a Prakšic. Biřmoval p. arcibiskup Dr. L. Prečan.

DELEGACE. 20. července navštívil Vlčnov kurs malířek z Ameriky za vedení pí. Železné. Na jejich počest byla uspořádána Jízda králů.

MYŠI. V Rovných a Topolovech bylo mnoho myší, jež byly tráveny slámkami namáčenými ve fosforových preparátech. Výskyt myší vlivem katastrofálního sucha.

LETECKÝ DEN. 3/8 byl u nivnického dvora letecký den. Byla tam 4 letadla o výkonu 100 až­ 260 HP. Na programu byly letecké výkony, shození zatíženého padáku figurou, návštěvu z Vlčnova velká.

Ke konci srpna (22/8 + 46°C) a začátkem září byla velká vedra.

MOŘIDLO OBILÍ. Na 1 q pšenice se připraví následovně: 25 dkg skalice modré se rozvaří ve vodě, hašené vápno se rozmíchá v 10 až 12 l čisté moče a pak se to smíchá. Ve směsi pak se obilí moří.

POŽÁR. 17/10 vypukl požár u Martina Křapy, rolníka č. 74. Shořela střecha nad obydlím i nad chlévy. Příčina požáru neznáma, snad od komína.

Ke konci měsíce října se velmi ochladilo, silně pršelo, mnoho zemáků a řepy ještě v poli.

STRAVOVÁNÍ. Okresní péče o mládež v Uh. Brodě zřídila ve Vlčnově vaření polévek pro chudé školní dítky. Ze všech škol bylo stravováno zdarma celkem 70 žáků. Obec propůjčila místnost a přispěla otopem. Akci vedl říd. učitel Tomáš Sedláček. Vařilo se 3x týdně, při rozdávání pomáhaly učitelky obou škol. Blíží se světová krize a nezaměstnanost.

PŘEDVÍDÁNÍ POČASÍ. Dle místní pranostiky počasí 12 dní od Lucie, odpovídá počasí 12 měsíců. Začíná se od Luce 13. prosince až do Boží hodu vánočního. Jaké je počasí 13. prosince, takové je v lednu 14. prosinec určuje počasí na únor atd.

ČARODĚJNICE. Vypráví se též, že kdo chce vidět čarodějnice, ten musí započati s děláním dřevěné stoličky na Lucu a každý den až do Štědrého dne musí na ní něco udělat. Nesmí býti na ní ani 1 hřebíček. Na jitřní mši sv. musel si na ni při pozdvihování sednout a pak všechny čarodějnice uviděl klečet zády k oltáři. Cestou z kostela musel rozsýpat mák, aby ho čarodějnice nedohonily a opovážlivci se nepomstily.

PŘEHLED 1930. Rok 1930 byl více špatný než dobrý, katastrofální sucho, jaké bylo asi r. 1917. Mnohé obilí se nic nevysypalo, úroda byla špatná, byla velmi mnoho myší, které byly tráveny. Na podzim lidé zprvu ani neseli, pak přišly deště, za velkých obtíží se vybíraly zemáky a řepa.

Nastává snížení cen hospodářských výrobků, počíná nezaměstnanost, nezaměstnaní počínají brát podporu v nezaměstnanosti.

 

1931

Strážník měl ročně 2.000 Kčs, z ošetřování býků 1 Kčs za1 připouštění, z prodejů volně dle dohody a za 1 bubnování 5 Kčs.


Obecní rozpočet:

 

 
Řádný  
Mimořádný
Potřeba
211.639 Kčs
750.275 Kčs
Úhrada
182.060 Kčs
707.800 Kčs
Schodek
29.579 Kčs
42.475 Kčs

 

Schodek 72.054 Kčs uhrazen obec. přirážkami k činžovní dani domovní 126%, k daním ve výši 100%, ku krytí mimo řádného rozpočtu 180% ku všem přímým daním.

Kostelní rozpočet obnášel 56.178 Kčs. Schodek uhrazen 200% přirážkou ku všem přímým daním. Základna přímých daní: 28 166,80 Kčs.

NOVINÁŘI. 25/5 na svatodušní pondělí byl podniknut do Vlčnova zájezd č. žurnalistů z Luhačovic při příležitosti jejich sjezdu. Výpravu vedl syndik Pichl Jiří. Slavnostní uvítání bylo obec. zastupitelstvem a členy spolků sv. Jakuba. (Viz zápis na str. 80 orig.)

ELEKTRIZACE. Na jaře započato s elektrizací obce. Provedena výpůjčka 100.000 Kč na doplacení elektrizace použitím kmenového jmění. Elektrizace vesnice dokončena dne 9. června a téhož dne po prvé ocenili občané dobrodiní elektřiny. Z finančních důvodů se jen málo lidí na síť připojilo.

POŽÁR. V noci ze dne 10. na 11. července vyhořel Jan Koníček, č. 409. On sám spal na hůře, pak skočil z pater na mlatevnu, při čemž se velice poranil. Shořela střecha, jež zčásti uhrazena pojištěním.

BLESK. Dne 28/7 odpoledne, kolem 5. hod., přihnala se od západu bouře s vichrem, který nasečené obilí rozmrvil a mandele rozválel. Při této bouři zabil blesk 2 koně Frant. Pavelčíkovi, č. 114 na Bařině, hospodáři se kromě leknutí ničeho nestalo. Škoda asi 10.000 Kčs.

NEZAMĚSTNANOST. Světová krize postihla též naši republiku. Nezaměstnaných vůčihledě přibývalo, práce ubývalo a s tím spojena špatná koupěchtivost postižených. Obchody byly plné, ale nebylo kupujících. Rádi by kupovali, ale nebylo zač. Marně chodili otcové rodin denně pěšky do Brodě o skývě chleba, aby hledali práci. S nepořízenou a zahanbeni, že o jejich zdravé ruce žádný nestojí, se vraceli smutně domů. Žilo se bídně a často se hladovělo, zatím co kapitalistický svět pálil přebytky obilí a házel do moře žoky kávy, aby nemuseli snížit ceny a sebe připravit o tučné zisky. Špatně chápali tito lásku k bližnímu, jen když se měli oni sami dobře. V prosinci 1930 bylo 239.564 nezaměstnaných, 1931 bylo 486.363 nezaměstnaných, 1932 bylo 764.311 nezaměstnaných a v únoru 1933 bylo 910.182 nezaměstnaných (nejvyšší číslo). To jsou jen oficiální čísla úředně hlášených plně nezaměstnaných osob. Nejméně dvojnásobný byl počet těch, kteří byli hlášeni, anebo pracovali pouze část týdne. Tak téměř tři miliony lidí bylo odkázáno na hladné podpory a ty dostávala jenom menší část. Nezaměstnaností nebyli postiženy jen dělníci. Mezi nezaměstnanými byly desetitisíce pracující inteligence. Také ostatní složky národa trpěly krizí. Jen v českých zemích přišlo v roce 1933 na buben na 161.000 rolnických usedlostí, které byly zadluženy 244 miliony Kč a do roku 1935 počet exekvovaných rolníků vystoupil dokonce na 600 tisíc. Zadlužení rolníků bylo odhadnuto na 30 miliard Kč. Nejinak tomu bylo s živnostníky a řemeslníky. Bylo zničeno přes 50 tisíc obuvníků, 20 tisíc samostatných krejčovských existencí. Za pouhých pět let (1930-1935) bylo 7.309 konkurzů a předlužení činilo 908 milionů korun. Vyrovnání bylo vyhlášeno v té době 22.552 živnostníkům. V naší obci všechny zjevy krize byly.

Poněvadž nezaměstnaní se nezaviněně ocitli v nouzi, musela sáhnout vláda k nutným opatřením výživy dělnictva a zavedla 1. zvláštní stravovací akci. Podle zákona byly ustaveny stravovací komise, jež se staraly o nezaměstnané. V čele komise byl starosta obce nebo jeho náměstek, jež byli osobně odpovědni za řádné přidělení stravovacích lístků. Dále byli v komisi zástupci všech politických stran. Komise: Josef Hruboš, soc. dem., předseda, Frant. Kavalec, 318, strana lidová, Vincenc Moštěk, 682, strana agrární, Josef Zemek, 285, strana nár. social., Frant. Kavalec, 606, soc. dem., Antonín Janča, 369, křesť. soc. (Čuříkovci), Josef Přikryl, holič, živnostníci.

Stav nezaměstnaných se pohyboval v naší obci kolem 180 až­ 200. Každý nezaměstnaný obdržel poukázku na 10 Kč týdně. Za tuto si vybral v některém obchodě zboží, obchodník pak dostal poukázky proplaceny okresním úřadem v Uh. Brodě. Podobně se postupovalo při mimořádném přidělování chleba a mouky. Pekaři obdrželi určité množství mouky na pečení chleba, ten se pak v obec. kanceláři přiděloval podle počtu členů rodiny nezaměstnaných od 5 až ­10 kg, mouka pšeničná též od 5 až ­10 kg.

27/1 nezaměstnaní obdrželi 250 poukázek na poživatiny v hodnotě 2.500 Kčs. Kromě toho bylo vydáno 50 poukázek na mléko, jež byly přiděleny 39 rodinám. O každém rozdělování musel býti napsán protokol a seznam podělených byl vystaven na obec. tabuli k veřejnému nahlédnutí. Později byl nařízeno stravovací lístky odpracovat obecními pracemi. V rámci stravovací akce byl upraven potok, vysázeny stromky na obec. pozemcích, upravena alej od hostince „Budoucnost” a obecní cesty. Ostatní nezaměstnaní se pustili do rigolování vinohradů, jež byly značně rozšířeny a zvelebeny.

VOLBY. 27. září konány volby do obecního zastupitelstva. Kandidovaly následující strany:
 

 

1. strana lidová 13 mandátů (v roce 1927 měla 15)
2. strana agrární 5 mandátů (dtto 8)
3. strana čes. nár. social. 4 mandátů (6)
4. strana nepolitická 5 mandátů (–)
5. strana soc. dem. 1 mandát (–)
6. strana křesť. soc. 1 mandát (–)
7. stran živnostenská 1 mandát (1)

 

Poprvé kandidovaly: strana nepolitická (směr agrární), soc. demokratická a křesťansko sociální, tzv. Čuříkovci. Do užších voleb se spojily strany 2. až 7. proti straně lidové: Jan Plesl, rolník 146, starosta (č. 4), Šimon Bařina, rolník, 133, 1. náměstek (1), Josef Hruboš, dělník 431, 2. náměstek (5), Josef Bařina, dělník 448, pokladník (3), Josef Mikuláštík, rolník 117, obec. hospodář (2). Volební agitace byla dost rušná.

ODKUP PRÁV. Dle protokolu ze dne 7/12 1931 sepsaného na farním úřadě vykoupil patron /hraběnka Kounicová/ Jos. Palffy všechna patronátní práva vůči zdejšímu kostelu pro sebe i své nástupce dnem 31/12 1931. Jednou pro vždy zaplatil hotově 40.000 Kčs. Dne 17/3 1933 zaplatil ještě velkostatek na opravu vnitřního zařízení kostela jednou pro vždy obnos 21.500 Kčs.

Ceny: 1 q slámy 30 Kčs, 1 kráva březí 2.150 Kčs, nájem z 1 ha 1.350 Kčs, 1 fůra písku 32 Kčs, usedlost č. 19 ­ (Živnůstek) 21.500 Kčs, 1 svetr 20 Kčs, 1 vlňáček 34 Kčs, 1 ponožky 4,80 Kčs, 1 spodky 9,80 Kčs.

V únoru rozděleno 350 poukázek na potraviny 155 osobám. Náklad na obec. práce činil okrouhle 29.013 Kčs, tj. 1.728 pracovních dnů po 15 Kčs. Práce tato měla trvat asi 24 dnů po 72 dělnících.

1932

7/1 byl obecním zastupitelstvem schválen na žádost včelařského spolku ve Vlčnově: Okrašlovací spolek ve Vlčnově. Úkolem spolku bylo zkrášlení obce úpravou a výsadbou okrasných stromů. Ustavující schůze byla dne 14/2 a zvoleni byli: předseda Jan Plesl, rolník - starosta 146, místopředseda Jan Pavelka, rolník 720, jednatel Josef Přikryl, holič, pokladník Josef Jindra, ředitel měšť. školy. Okrašlovací spolek dostal do vínku od obec. zastupitelstva obnos 1.000 Kčs.

PAPÍRNICTVÍ. V tomto roce zřídil ve zdejší obci živnost papírnickou Jan Handlíř. Též vázal knihy.

REGULACE. V rámci nouzových prací byla provedena regulace potoka od nové školy až po Gavalcův most.

V této době velmi mnoho občanů prodalo Zadní Dřínky občanům hluckým a ucházeli se o půdu při parcelaci velkostatku.

V tomto roce otevřel si Jan Moštěk č. 360 živnost vetešnickou s prodejem prádla.

Dne 12. července 1932 zabil se při pádu letadla za mlhy T. Baťa u Otrokovic. Pilot též zahynul. Tento podnikavý „švec” učinil ze Zlína velkoměsto, sídlo rozsáhlého průmyslu obuvnického se všemi složkami. Zásluhou Baťovou zlevnily neobyčejně boty, takže byly svou lácí přístupny ve větším měřítku i nejširším vrstvám. Baťa byl králem botů, neboť síť výroben a prodejen se rozprostírala po celém světě. Od nás tam jezdilo mnoho lidí, vydělali si velmi slušné peníze, což se také obráželo v hospodářském povznesení občanů a zvýšení jejich životní úrovně.

1/10 shořela na Žlebě Janu Mlýnkovi č. 119 sušárna a pálenice úplně.

Ceny: 1 sele 16 kg 210 Kč, 1 q durancií 50 Kč, 1.000 cihel vč. dovozu 500 Kč, 1 ráf 60/15 mm 36,70 Kč, 1q žita 90 Kč, 1q pšenice 145 Kč, 1q ječmene 70 Kč, 1q řepy 10 Kč, 1q jablek 64 Kč, 1q sečkovice 700 Kč, 1 triko 15 Kč, 1 kg medu 16 Kč, 1 kg telete 4 Kč, pacht z 1 měřice Dřínku 320 Kč.

POČASÍ. Leden byl zprvu deštivý, pak ochlazování, v první polovině února silná suchá zima, pak chladno, zvláště v březnu, duben celkem teplý, květen teplý s velkými vedry ke konci, červen ­ srpen s normálním letním počasím, v září teplo a sucho až do poloviny října, druhá polovina října deštivá pak chladná, listopad zprvu teplý, pak ochlazení s mrazíky, po nichž deštivo, v prosinci mírná zima, ke konci napadlo mnoho sněhu.

Úroda normální, nezaměstnanost stoupá a tato se obráží ve špatném zpeněžování hospodářských produktů.

1933

V lednu tohoto roku byla velmi tuhá zima (14/1 ­ minus 17° C). Byly silné vánice při nichž byly zaváty silnice, sníh musel býti odhazován, poněvadž autobus nemohl jezdit.

Ve mlýně se též platilo obilí a sice: z 1 q pšenice se platilo 8 kg + 2 Kčs, ze žita 10 kg + 2 Kčs.

JÍZDA KRÁLŮ-ROZHLAS. O svatodušním pondělí 5. června byla vysílána z Vlčnova Jízda králů, za pomoci zdejšího rodáka Jana Křapy z č. 155.

POŽÁR. Dne 20. července asi o 1. hod. v noci vypukl požár ve spolku „Rolník” u mlékárny a vrch celý shořel. Snad byla vada v el. vedení. Při hašení spadl do hořících trosek hasič Cyril Křapa, č. 47, těžce si pochroumal nohu a musel býti odvezen do nemocnice. Hašení bylo znemožněno nedostatkem vody pro velké sucho.

REIFFERISENKA. Velký vliv na povznesení obce, státu mají úspory. Tyto jsou hybnou pákou průmyslu a obchodu. Prozíraví národohospodáři dali podnět k zakládání peněžních ústavů. Byly to zvláště Raiffeisenky a Kampeličky, jež jsouce rozesety po venkově, splnili úplně své poslání (Raiffeisen byl pruský národohospodář, Dr. Frant. Kampelík, lékař v Kuklenách u Pardubic.) Začátkem XX. stol. r. 1900 byla též ve Vlčnově, zásluhou vlčnovského p. faráře ­ P. Františka Chudáčka založen Spořitelní a záloženský spolek, zapsané společenstvo s ručením neomezeným. Spolek vyšel ze skrovných začátků, jeho činnost směřovala k hospodářskému a mravnímu povznesení venkova, přispět ke kulturnímu a hmotnému povznesení rolnického stavu a jeho řemeslníků. Jeho nástupcem byl P. Jan Křtitel Flašar, farář, 16 let ji vedl, velmi Raiffeisenku povznesl, zač byl zvolen - po vzdání se, čestným starostou a byl poctěn čestným diplomem. P. Chudáček a P. Flašar patří u nás mezi kněží - buditele, kteří pracovali nejen na vinici Páně, ale též „na národa roli dědičné.” K nim nutno počítat i P. Lovečka, který položil základy ke spolku „Rolník”. Vlastní činnost byla zahájena11/3 1901. Zprvu se úřadovalo v místnosti spolku Rolník, č. 371. Později v obecním hostinci (knihovna vedle pošty) a nakonec v Lid. domě. Po 25 letech svého trvání čítala 513 členů a vklady dosáhly výše 370.000 Kčs. Tyto rapidně stouply po 1. světové válce, neboť jen z Ameriky bylo sem zasláno Vlčnovjany příbuzným asi 1/4 mil. Kčs. Činnost spolku se neomezovala pouze na peněžnictví. Spolek objednával občanům též umělá hnojiva, ušlechtilá osiva, brambory, uhlí, dříví aj. Zavádění cizích zdravých odrůd polních plodin prospělo našemu zemědělství.

LETADLO. 4/9 přistálo nouzově letadlo za dvorskými maštalemi. Velmi mnoho zvědavců se naň přišlo zblízka podívat, neboť to byla pro mnohé 1. prohlídka skutečného letadla.

SMRT. 4/9 na večer byl nalezen na Žlebě u pálenice Ant. Mošťka ve stohu slámy † Josef Chvílíček, bývalý majitel č. 99. Ve stohu přespával a tam ho i zastihla smrt.

V měsíci září 9. a 10. byly silné mrazy, přes den bylo horko jako o žních, horko se stupňuje, není toho pamětníka.Pro sucho se nedalo orat a set, Rybáři netekla voda od začátku července.

ODHALENÍ DESKY. 15/10 1933 byla slavnost odhalení pamětní desky zdejšímu rodáku Janu Jančovi, novináři a spisovateli. Před válkou byl šéfredaktorem Vídeňských novin, časopisu to vídeňských Čechů, po r. 1918 redaktorem Ruchu v Brně. Napsal též romány z tohoto kraje a to: U nás pod Karpaty, Ve vichřici. Pamětní deska byla odhalena zásluhou Klubu moravských spisovatelů. Je na ní napsáno: „1866­-1928, 3/9 narodil se v tomto domě Jan Janča, český novinář a spisovatel, zemřel v Brně 21/1 1928“.

POŽÁR. 22/10 1933 vyhořela Cyrilu Křapovi, rolníku 47 stodola. Nedalo se nic zachránit, kromě zásoby slámy a píce shořela mu mlátička, fukar a sečkovice.

CENY: 1 kabát 90 Kčs, gatě 60 Kčs, obšité papuče 120 Kčs.

V roce 1933 bylo katastrofální sucho, bylo málo píce, slámy dosti, zrna méně, ale jakostné, velmi špatná snůška medu.

POVĚST O KOTÁRU. Vlčnovský kotár je velmi rozsáhlý (2.149,984.8 ha), ale Vlčnov neleží uprostřed něho. Severní hranice blíží se mu nejvíce. Proč se tak stalo, vypravuje následující pověst: Při určování hranic tohoto kotáru vznikly veliké spory a úřady si nevěděly s Vlčnovjany rady. I předstoupila před úřad dívka (tanečnice) a navrhla, aby Vlčnovu připadlo tolik země, kolik jí ona obtančí od slunka východu do západu. Úřad svolil a dívka začala tančit. Začala u Havřic, tančila k Nivnici přes Čupy k Slavkovu a Dol. Němčí, k Hluku, pak chtěla do Míkovic, ale v tom začala slábnou, takže musela již rovno kolem Veletin a opět k Havřicím, tak se stalo, že Vlčnov neleží uprostřed svého kotáru.

 

1934
 

 

Obecní rozpočet:          Řádný Mimořádný
Potřeba
187.136 Kčs
0
Úhrada
75.302 Kčs  
0
Schodek 
111.834 Kčs
0

 

Schodek se uhradí 200% k domovní dani činžovní, jež vynese 3.158 Kčs a 300% přirážkami k ostatním daním, jež vynese 75.792 Kčs. V případě potřeby zajistí se nedostatek ve výši 32.704 Kčs výpůjčkou.

Místní školní rada ustavena dne 31/1 1934. Zástupci obce: Frant. Knotek 126, Šimon Pešl 424, Šimon Zemek 644, Jan Vozár 137, Josef Přikryl 144, Josef Dacík 42, Jan Mikulec 125, Ant. Šuránský 258, Frant. Moštěk 6, Jos. Knotek 481, Jakub Mikuláštík 498, Josef Mikuláštík 129, Jan Zemek 76. Zástupci školy: Josef Jindra, ředitel, Tomáš Sedláček, říd. učitel, H. Švehlová, odb. učitelka, M. Řezníčková, učitelka, M. Pásková, učitelka. Předseda místní škol. rady zvolen Frant. Knotek, rolník 126.

LÍPY. 10. března vysázeno po vesnici od č. 84 přes Rybáře a Ploty zásluhou členů Včelařského spolku asi 200 kusů lipek z Hajka.

KONCERT. 6/5 uspořádán na počest B. Smetany a A. Dvořáka hudební koncert, při němž účinkovaly děti ze Stání. Předneseny byly skladby Smetanovy a Dvořákovy a zazpívány kopaničářské písničky.

SVÁTEK MATEK. 3/6 uspořádal Místní odbor ochrany matek a kojenců za spoluúčinkování školních dítek z obou škol Svátek matek. Slavnost zahájena velkým průvodem s hudbou od staré školy na hřiště Pod bočky. Po proslovu p. říd. Hauerlanda z Uh. Brodu o významu Svátku matek, následovaly přiléhavé výstupy. Účast byla velká, slavnost se všem líbila.

1. prosince byla přednáška ve spolku Rolník na téma : „Nemoci a ošetřování stromů”, kterou měl zahradník Hřebřina z Uh. Brodu. Přednáška byla doprovázena světelnými obrazy.Účast byla dobrá.

VÝROČÍ STÁTNÍ HYMNY. 21. prosince byla oslava 100. výročí dne, kdy poprvé zazněla z jeviště Stavovského divadla v Praze píseň „Kde domov můj”, která se stala čsl. národní hymnou. Členové obecního zastupitelstva, místní školní rady a četní občané se účastnili této oslavy.

POČASÍ. Leden zprvu blátivý, pak zima – sníh. 9/2 prolet včel, 20/2 se přehnala bouře za hřmění a silného blýskání. Březen chladný s mrazíky, začátek setí 13/3. Duben krásný, teplý, v polovině kvetou peckoviny, pak jadernaté, ke konci hodně deště. Květen teplý až horký, ale dosti sucha i v červnu. Déšť ke konci června. Sucho uspíšilo žně. Srpen suchý, konec srpna a 1. polovina září deštivá. Úroda brambor slabá. Říjen a první třetina listopadu pěkně. Konec XI. sychravý a deštivý. Prosinec neobyčejně krásně, teplo až horko, na trávníku kvetou sedmikrásky, na mezích mateřídouška, na lukách blatouchy, kvete líska - zvláštní to úkazy v prosinci. Na Štědrý den teplo jako v září, vánoc bez mrazů, lítají i včely. Teprve ke konci roku ochlazení, sníh, mrazy.

Ceny: 1 kg suché hrušky 2,50 Kč, 1 kg jetelové semínko 14,- Kč, 1 q řepy 11,50 Kč, 1 kosa 8,- Kč, 1 q cementu 20,- Kč, 1 q červené soli 76,- Kč, 1 sodovka 0,70 Kč, 1 kg benzinu 3,85 Kč, 1 kopa zelí 48,- Kč, 1 kg mýdla 3,10 Kč, 1 kořenkový-rýžový kartáč 1,- Kč, 1 vnitřek baterky 2,60 Kč, 12 litrová konev 15,- Kč, 1 kg medu 16,- Kč, 1 papuče 30,- Kč, 1 sele 85,- Kč, 1 kg vepře 55 až 120 kg resp. 6,20 až 7,15 Kč (nad 120 kg 5,- Kč), 1 q slad. květu 70,- Kč, 1 q vikve 145,- Kč, 1 brávek 15 a 1/2 kg 115,- Kč, 1 q pšenice 79 hl za 159,15 Kč, 1 q žita 121,45 Kč, 1 q ječmen slad. 122,- Kč, 1 q fosfátu 61,10 Kč, 1 q draselná sůl 86,- Kč, 1 q vápno dusík 148,- Kč,1 q plm obláků - buk 32,- Kč, 1 býček 10 měsíců 1.150,- Kč, 1 fůra štěrku 7,- Kč, 1 fůra slámy 100,- Kč, 1 kg telete 3,50 Kč, 1 q sadba zemáky 20,- Kč, 1 ženské polobotky 29,- Kč, 1 m plátna na košile 3,- Kč, 1 klobouk 15,- Kč, 1/4  hl piva 60,- Kč, 1000 ks tažené falcovky 304,- Kč, 1 roura ø 30 cm 12,50 Kč, zasetí 1 měřice 35,- Kč, 1000 kusů cihel s dovozem 220,- Kč, 1 plm dřeva-krovy 200,- Kč. Dělník u sedláka denně 10 Kčs + strava, dělník u sedláka o žních 20 Kčs + strava.

 

1935

PŘIJETÍ DO OBCE. V roce 1934 byli přijati za vlčnovské občany: Cyril Smýkal, č. 244 rodem z Vel. Ořechova, Josef Hruboš, č. 431, rodem z Hradčovice. Dle zákonných předpisů, mají příslušníci obce v obci domovské právo. Toto zaručuje občanu, že nemůže býti z obce vypovězen a v případě chudoby a nemoci je obec povinna starat se o něho na své útraty. Domovského práva se nabude po 10letém nepřetržitém pobytu v obci, nepožíval-li občan chudinské podpory a vedl-li život bezúhonný. V tom případě podá občan písemnou žádost obecnímu zastupitelstvu za udělení domovského práva. Žena má domovské právo, kde její muž, děti tam, kde jejich otec a veřejně postavení úředníci mají domovské právo tam, kde jsou trvale ­ definitivně ustanoveni. O domovském právu vydává obecní úřad veřejnou listinu, jíž dosvědčuje jmenované osobě občanství. Jsou-li přistěhovalci (bydlí v obci trvale bez dom. práva) a cizinci (zdržují se v obci přechodně) obci na obtíž, nebo dopustí se nějakých činů na škodu a pohoršení obce, mohou býti z obci vypovězeni do své domovské obce tzv. postrkem. O takové nové příslušníky obec nestála. Někdy se stalo, že se obec bránila přijetí nových občanů a před uplynutím 10 letého pobytu je obec vypověděla na 14 dní z obce, čímž jejich pobyt byl přerušen a jeho nároky zmařeny.

Pro zchudlé občany je zřízena pastuška - vulgo - pastýrně, v níž bydlí chudí nebo často vlastní i nevlastní vinou zchudlí občané. Smutný byl jejich život, kdy byli odkázáni pro svou pracovní neschopnost zaviněnou nemocí neb stářím na milosrdenství obce a jejích občanů.

ŽEBRÁCI. Často se stalo, že pro starého výměnkáře zůstala jen „žebráčka”, kdy na své stáří museli vzít na záda putnu a modlíce se sv. růženec putovali každého měsíce dům od domu po celé vesnici a prosili o almužnu. O vyžebranou mouku a peníze se všichni rozdělili. Jmenovaní se též chodí modlit k zemřelým do domu smutku (jsou za to obdarováni) a do márnice v den pohřbu a ve všední dny se modlí v kostele před mší svatou. Dobří lidé však na ně nezapomínali, zvláště o svatbách, kdy novomanželé den po zdavkách dle staré tradice jim zanesli koš koláčů.

ODBOROVÉ ORGANIZACE. Při politických stranách vznikaly odbočky odborové organizace, jež sdružovaly členy téhož pracovního odboru, o něž se pak staraly, zvláště v době nezaměstnanosti. Tak při straně národních socialistů založena dne 15/5 1931 Odborová organizace - odbočka keramiků. Založil ji Josef Zemek, zedník 286 a Josef Pechal, 259. Zvoleni tito funkcionáři: Alois Chladnůch, 216, předseda, Josef Zemek, 286, jednatel, Jan Zemek, 262, pokladník. Členové platili týdně 3,50 Kčs příspěvků a při nezaměstnanosti pobírali týdenní podporu 36 Kčs po dobu 12 týdnů; tato doba řádné podpory byla i prodlužována.

CENY. Nájem z ha pronajaté půdy činí 1.750 Kčs, z měřice 300 – 350 Kčs.

85. VÝROČÍ TGM. 6/3 byla slavnostní schůze obecního zastupitelstva na počest 85. narozenin pres. T. G. Masaryka. Starosta obce, Jan Plesl, promluvil o zásluhách pana presidenta v době války i po válce a v současné době o republiku Československou. Ku konci, po prosloveném přání panu prezidentovi ještě mnoha let zdraví a blahodárného působení, provolána všemi přítomnými panu presidentu 3x „sláva!”  V neděli dne 10/3 uspořádaly učit. sbory obou škol veřejnou oslavu narozenin pres. T. G. M. pod záštitou obecního zastupitelstva. O T. G. M. promluvil učitel Ludvík Válek. Účast občanstva byla velmi četná. Zástupce obce poděkoval učit. sborům za uspořádání tak zdařilé slavnosti.

Začátkem dubna sehráli žáci měšť. školy divadelní hru „Honza v zakletém zámku” a koncem dubna hru „Krakonoš”.

6/3 přiděleno místním nezaměstnaným 10 t uhlí. Dopravu zaplatila obec, obdarovaní to však oddělali v rámci obecních nouzových prací.

1/5 velmi chladno, celý den padal sníh s deštěm, na poli 2 cm sněhu, do rána 2/5 velmi silný mráz, všechen strom i nerozvitý zmrzl, též hrozny i vojtěška zmrzla na „tabák.”

NÁRODNÍ SJEDNOCENÍ. 31/3 byla veřejná schůze ve spolku Rolník nové strany Národního sjednocení s fašistickým programem. Byla krátká: řečníci i s pořadateli dostali a byli vyhozeni, jiní utekli.

OBILNÍ MONOPOL. V minulém roce zaveden obilní monopol, který měl na starost řádné zpeněžování zemědělských produktů. Tyto odkupovala hospodářská družstva, jež budovala pro uskladnění velká skladiště na obilí -­ sila. Cena obilí 120 až 150 Kčs.

VOLBY. 19/5 konány volby do poslanecké sněmovny a do senátu. 26/5 konány volby do okresního i zemského zastupitelstva. Do okresu kandidovali z Vlčnova za stranu nár. socialistů Frant. Hauerland, č. 210 a stranu lidovou v okrese vedl František Zemek, rolník z č. 486. Oba byli zvoleni. Do sněmovny a senátu kandidovalo 22 stran.

Dle ústavy z 29/2 1920 vykonává veškerou zákonodárnou moc v ČSR Národní shromáždění, které se skládá ze sněmovny poslanecké a ze senátu. Sněmovna poslanecká má 300 členů (poslanců), senát 150 členů (senátorů). Volební období trvá 6 let. Volby do NS se konají dle všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasovacího práva. Do poslanecké sněmovny volí každý občan a občanka, který má 21 roků, zvolen může být občan v 30 letech. Do senátu volí občané od 26 let, zvoleni mohou býti od 45 let. Celé území republiky je rozděleno na 23 volebních krajů, Čechy a Morava 14, Slovensko 9. Každý kraj má přidělen určitý počet poslanců. Vlčnov leží ve XIII. volebním kraji ­- Uh. Hradiště (8 poslanců). Plat poslance měs. 5.000 Kčs. Výsledek voleb ve Vlčnově:

 

 
sněmovna
senát
země        
okres
1. strana agrární
563
498
409
398
2. strana soc. demokratická
150
122
133
119
3. strana nár. socialistická
117
106
129
125
4. strana komunistická
38
30
31
34
5. strana lidová
558
496
513
541
10. strana živnostenská 
59
44
51
36
13. fašisté
16
13
16. nár. sjednocení
39
29
30
28
22. křesť. sociální
128
134

 

 

 

Volby do poslanecké sněmovny a do senátu konané 19/5 1935 v celé ČSR.

 

 
1935
1929
Poslanců
Strana agrární
1,175.517
1,105.429
-1
45
Strana soc. dem. 
1,030.804
963.462  
-1
38
Strana nár. soc. 
755.931
767.328
-4
28
Strana komunistická 
849.485
753.220
+  
30
Strana lidová
615.851
623.340
-3
22
Strana lidová (Hlinka)
564.267
425.051
+3
22
Strana živnostenská
448.004
291.209
+5
17
Strana nár. sjednocení
456.358
430.397
-1
17
Strana fašisté (Gajda)
167.440
+6
6
Strana sudetoněm.
1,249.497
+44
44
Strana něm. soc. dem. 
299.925
506.761
-10
11
Strana něm. křesť. soc.
162.797
348.066
-8
 6
Strana něm. agrární
142.388
396.454
-10
6
Strana Wahlblock
291.828
257.372
+
9


FILMOVÁNÍ „MARYŠE“. V létě tohoto roku bylo zde barevně filmováno drama bratří Mrštíků „Maryša.” Vysoce dramatický děj filmu vložen do Vlčnova, střediska nejkrásnějšího folkloru kraje mistra Jože Uprky. Režii vedl Josef Rovenský. V hlavních úlohách hráli: Maryša - Jiřina Štěpničková, mlynář - Jaroslav Vojta a Franta Vladimír Borský. Účinkovali též někteří Vlčnovjané v menších rolích a mnoho jiných i s dětmi v masových scénách. Pokládali si to za čest, že hrají ve filmu. Některé scény filmovány pak v Praze na Barrandově a mnozí shlédli poprvé stověžatou matičku Prahu. Filmaři bydleli po sedlácích, stravovali u Rousů - spolek Rolník. Od vypůjčení kroje platili 50 Kčs, zdejším účinkujícím platili denně 20 Kč, lidé byli ochotni, poněvadž byla hospodářská krize a byli rádi, že si nějaké peníze vydělali. Mlýn byl filmován ve Veletinách, hospodou byla upravená obecní pastuška. Tento film velmi proslavil krásu našeho kroje nejen u nás, ale i za hranicemi. Zvláště bylo velké obdivování, když byl film zde promítán a všichni chtěli shlédnout zdejší „herce.”

KURS. Včelařský spolek uspořádal v červenci pro ženy včelařů i „nevčelařů“ kurs medového pečiva v místnostech býv. obecního hostince. Kurs byl ohlášen roznesením letáků, účastnic bylo hodně a splnil plně své poslání.

5/7 oslavila Jednota čsl. Orla ve Vlčnově 25. výročí svého založení okrskovým veřejným cvičením u br. Frant. Mošťka, 159. Počasí bylo pěkné, účast velká, veřejné se zdařilo. Tohoto dne bylo také mnoho Vlčnovjanů na posv. Velehradě, kam zavítal též papežský legát, arcibiskup pařížský, kardinál Verdier, velký přítel našeho národa.

V Lidovém domě bylo pořízeno jeviště za obnos 3.400 Kčs, staré prodáno dříve za 200 Kčs.

ODHALENÍ POMNÍKU. 1/9 bylo slavnost odhalení pomníku Dr. Ant. Švehlovi, vůdci agrární strany. Projev měl vlčnovský rodák František Ondrůšek. Marie Pavelčíková 130 a Josef Zemek 109 přednesli báseň Rozsévač. Kromě jmenovaného měl projev senátor Měchma, poslanec Slíva ze Šumic aj. Slavnost byla velmi navštívena. Pomník byl zbudován péčí agrární strany a Republikánského dorostu. Tento sdružuje mládež agrární strany.

KROUPY. 27/8 po poledni při bouřce padaly kroupy s kusy ledu, bylo jich hodně; řepy, brambory a semenice byly potlučeny.

NOVÍ OBČANÉ. Do obce přijati: Josef Šťukavec, 326 z Hradčovic, František Šťukavec, 14 z Hradčovic, Pavel Hruboš, 434 z Hradčovice, Jan Sedlačík, 337 ze Žítkové, Josef Belko, 344 ze Žítkové.

TGM ODSTUPUJE. V roce 1934 propukla u T. G. M. nemoc (mrtvice), jež v tomto roce jeho zdravotní stav vážně zhoršila. Proto se 85 letý president vzdává těžkého a odpovědného presidentského úřadu dne 14/12 1935. Odstupující „president Osvoboditel“ pronesl poslední poselství k národu, jímž se s ním loučil děkuje mu za všecku lásku a důvěru, kterou ho po celou dobu jeho úřadování zahrnoval. Pohnutým hlasem řekl : „Rád bych Vám ještě řekl, že za svého nástupce doporučuji dr. Ed. Beneše. Pracoval jsem s ním za hranicemi i doma a znám ho!“

VOLBA PREZIDENTA. Do týdne nato, sešlo se Národní shromáždění a zvolilo jednomyslně presidentem republiky dosavadního ministra zahraničních věcí dr. Edvarda Beneše. Za protikandidáta byl vyhlédnut i universitní profesor Josef Němec, ale ten pak v poslední chvíli odstoupil. Z jednoty při volbě byla veliká radost, neboť se v čele státu dostává muž, jenž svým politickým rozhledem se řadí mezi přední politiky světa.

POČASÍ. Leden velmi studený, mnoho sněhu. Začátkem února zima trochu polevila, pak přitužila. 18/2 prášení včel, pak déšť a oteplení. Začátkem března velmi chladno, 6/3 ­ minus 20°C, hodně sněhu a velmi tuhá zima. V polovině března zima polevuje,mlhy, po 20/3 setí jařin. V dubnu krásně, teplo, 8/4 hřmí, ke konci kvetou peckoviny. 1. května sníh, 2/5 silný mráz, zmrzlo všechno ovoce, zprvu sucho, pak déšť, pěkně až horko. V červnu neprší, vražedné horko, 25/6 + 43°C, úroda „hoří”. Žně započaly 15/7, deštivo, úrodu nutno uchýtat. V srpnu horko, v září dosti deště, 11/9 první mráz, v říjnu pěkně, 1/11 krásně a teplo jako v máji. V 1. polovině listopadu neobyčejně teplo a krásně, 2. polovina deštivo, ale ne zima. V prosinci hodně prší, 18/12 hodně mete, mnoho sněhu, který do rána na Boží hod roztál. Vánoce jsou zelené a velikonoce budou dle místní pranostiky bílé  zasněžené. 27/12 prolet včel, pěkně a teplo do konce roku, dny se podobají prvním listopadovým.

V rámci přeložení všech členů učitelského sboru střední školy od 1. února 1951 jsem přeložen i já, který jsem byl pověřen napsáním obecní kroniky za léta 1924 a další. Proto ukončuji psaní kroniky těmito řádky a je mně velmi líto, že jako vlčnovský rodák nemohu pokračovat v další práci, kterou jsem konal s opravdovou láskou ke svému rodišti. Svému nástupci přeji hodně zdraví!

Ve Vlčnově dne 15. února 1951. 

Antonín Kužela.