tělovýchovA

Počátky tělovýchovy ve Vlčnově
    Počátky vzniku tělovýchovy ve Vlčnově jsou úzce spjaty s tělovýchovou brodskou, kde v roce 1891 byl dr. Karlem Večeřou a učitelem Františkem Nejezchlebou založen Sokol. Do Sokola v Uh.Brodě chodili cvičit někteří Vlčnovjané, kteří od roku 1909 usilovali o založení Sokola ve Vlčnově. K tomuto došlo o rok později, v roce 1910. Zásluhu na tom má především náčelník Sokola v Uh. Brodě a člen České obce sokolské dr. František Kožík, otec spisovatel Františka Kožíka.
Přihlásilo se 21 členů. Na samostatnou jednotu nebylo tehdy ani pomyšlení a tak místní Sokol byl založen pod ochranou brodského Sokola a nesl název "Odbor tělocvičné jednoty Sokol ve Vlčnově." Prvním starostou Sokola byl zvolen poštmistr Josef Zemek, místostarostou František Zemek, jednatelem Josef Ondrůšek, pokladníkem František Knotek, náčelníkem učitel František Bulík a cvičitelem Svatopluk Neischl. Nová tělovýchovná činnost byla uvedena v život. Protože nebylo nářadí, docházeli Vlčnovjané pěšky na cvičení do Uh. Brodu, jen prostná cvičili pravidelně dvakrát týdně v místnosti hostince "U pošty."
Obětavé úsilí mladých nadšenců dovolilo Vlčnovským, že již v prvním roce založení Sokola mohli uspořádat, za pomoci Brozanů, první veřejné vystoupení v Oboře a v tom samém roce cvičili Vlčnovjané ještě v Luhačovicích a zúčastnili se otevření sokolovny v Uh. Hradišti.
Ve Vlčnově nebylo zatím tělocvičny, protože nebylo finančních prostředků. Jediným zajištěním činnosti byly příspěvky a výtěžky z pořádání zábav a divadel. Cesta do Uh.Brodu za nepříznivého počasí nebyla příjemná a také bez tělocvičny se nenaskýtal další slibný rozvoj tělovýchovy. proto už v dalším roce si upravili tělocvičnu v sále dolní prodejny spolku Rolník, kterou pak postupně vybavovali nářadím. Cvičilo se třikrát týdně neboť se připravovali na Všesokolský slet v Praze, který se konal v roce 1912. Zúčastnilo se ho 7 cvičících. V krátké době vyrostli ve Vlčnově dobří cvičenci na hrazdě a bradlech a již v roce 1911 byli za své výkony vyznamenáni Vincenc Chvílíček, Karel Zemek a Vincenc Moštěk.
Za jakých finančních podmínek se tehdy cvičilo osvětlí následující údaj: na konci roku 1913 byla podle výpisu z pokladního deníku celková hotovost 6,06 Kčs. V letech 1914 až 1918 byl Sokol rakousko-uherskými úřady zakázán. Dne 2.srpna 1914 byla vyhlášena mobilizace a mnoho vlčnovských spoluobčanů narukovalo. Během 1.světové války to bylo celkem 430, z nichž se 45 již nikdy nevrátilo.
Činnost Sokola byla obnovena v roce 1918 už ve svobodném Československu. Sokol měl tehdy 76 členů. Sokolskému v roce 1920 se zúčastnilo již 23 členů.
Veřejná cvičení se každoročně pořádala v zahradě u Koníčků č.55, později ve dvoře. Ročně se hrálo 2-5 divadelních her. V roce 1920 je ve Veletinách založena odbočka.
V roce 1925 je vybudována sokolovna při horním budově spolku Rolník. Schůzovalo se jednou za měsíc v hostinci "U pošty". Činnost byla zaměřena na cvičení prostných a na nářadí. Je založen ženský odbor a vedením pověřena Marie Kovářová. V roce 1931 je zakoupeno hřiště na Rybníčku, které je upraveno na letní koupaliště. Odhalení pamětní desky dělnického spisovatele Jana Janče se kromě místních Sokolů zúčastnili i  vídenští Češi-Sokolové. O finanční situaci v době krize je možné si udělat obrázek ze zápisu v pokladní knize z roku 1937. Josef Buráň z Havřic, který přijel na sokolský slet z Ameriky, daroval Sokolu Vlčnov 1 dolar...
V roce 1939 dochází k vyvrcholení zrady domácí buržoazie a k obsazení naší vlasti fašistickými německými vojsky. Z Československé republiky se stává Protektorát Čechy a Morava a Slovenský klerikální štát. Tím končí veškerá spolupráce se slovenskými obcemi, která v minulosti byla tak plodná.
Činnost Sokola však nekončí a je jistě raritou, že i když byl Sokol úředně protektorátní vládou zakázán, Vlčnovjané cvičí a schází se až do roku 1942 pod vedením starosty Vincence Mošťka.
Po osvobození dne 7.června 1945 začíná nová tělovýchovná činnost pod názvem Sokolská jednota. Bylo uspořádáno velké veřejné cvičení za účasti 346 cvičenců. Obnovuje se družba se slovenskými přáteli z Moravského Lieskového, Bošáce a Pobedimi. V průvodu bylo podle kroniky 1040 lidí! Přítomen byl i starosta vídeňského Sokola bratr Čížek.
Na dění v dalších létech vzpomíná Josef Vozár: " Začal jsem cvičit jako žák Sokola v roce 1938 a hned toho roku jsem se zúčastnil prvního žákovského sletu. Sportovalo se u Mikuláštíků v humně, přecvičoval nám František Pavelčík, který byl později za 2.světové války umučen v Mauthausenu fašisty. V roce 1946 jsem byl náčelníkem. Sletu v roce 1948 jsem se nezúčastnil, byl jsem na vojně v Praze, kde jsem se setkal s Vlčnovjany, kteří na sletu cvičili.
Po skončení socializace vesnice se také konsolidovaly poměry v sjednocené tělovýchově. Utvořil se kádr mladých cvičenců: František Chvílíček, Josef Zemek, Václav Klabačka, Josef Mikulec,..
Vrchol rozkvětu základní tělovýchovy nastává v období před 1.celostátní spartakiádou. Této se zúčastnili muži i ženy a doposud žádnou CS nevynechali. Předsedou tělovýchovy ZT se stává obětavý pracovník Zdeněk Králíček. 

Spartakiáda 1980
stojící: Mikulec, ?,Kovář Laďa, Kohutič Jan, Králíček Zdeněk, Králíček Jiří, Podškubka Luboš, Vozár František, Zemek Pavel, Zemek František,  prostřední řada: spodní řada:

Kulturistika ve Vlčnově
Oddíl kulturistiky má 10 členů. Trénují v sále Sokolovny 3x týdně a to v pondělí, středu a pátek. Většina cvičících trénuje kondičně. Jen jeden se zúčastňuje soutěží, a to ve vzpírání. Letos na mistrovství Moravy ve vzpírání Masters /veteránů/, které se konalo v Brně 1.března, obsadil J.Kohutič 1.místo ve své věkové a hmotnostní kategorii. Taktéž na mistrovství ČR Masters, které se uskutečnilo 12.dubna v Příboře, obsadil první místo ve své kategorii. V dalších závodech startoval dvakrát v II.lize vzpírání v družstvu Zlína, a to 8.března v Brně a 11.října v Příboře. Je členem družstva, které v lize Masters obsadilo 3.místo. V sále Sokolovny nejsou nejvhodnější podmínky na trénování, neboť bývá trénink často přerušován různými prodejními akcemi a to se pak týden nebo i měsíc necvičí vůbec nebo omezeně. S velkou nadějí očekáváme otevření fitcentra v hasičské zbrojnici, kde určitě budou dobré podmínky a důstojnější prostředí.
/Vlčnovský zpravodaj prosinec 2003/