Počátky a založení fotbalového oddílu.

    Celospolečenské podmínky v 1.republice nebyly vhodné pro normální život a tím méně pro provozování sportovní činnosti. Mladí lidé, převážně ze zemědělství, byli zainteresováni na obživě rodina od svítání do soumraku, nebylo vhodných prostor ke sportování, nebylo peněz, byly problémy se zaměstnaností a hodně mladých dojíždělo za prací celotýdně, přesto neutuchající zájem o sport byl hlavně mezi vlčnovskými chlapci. Byla to činnost živelná a neřízená. Pochopitelně největší popularitě se těšila kopaná, která se již několik let hrála v Uherském brodě a na kterou se místní mládež chodila dívat.
    Jako začátek organizované kopané bychom mohli pokládat rok 1930. Zásluhou Karla Šenka, který hrával fotbal během vojenské služby, se začala mládež scházet na dolním konci na louce (později zde bylo vybudováno hřiště, na kterém Vlčnov získal největší úspěchy). Mezi další zakladatele patřili Vincenc Knotek, Jan Klabačka, učitelé Adolf Wolf, František Podzemný a hospodský Cenek. Uskutečnila se sbírka na míč, na který mimo hráčů přispěli i někteří občané. Do soutěže bylo mužstvo přihlášeno až po výstavbě hřiště "Pod bočky", které sloužilo až do roku 1968.
    Hřiště pomáhalo budovat hodně lidí. Práce se dělaly zdarma, neboť byl velký nedostatek financí. Místo trubek na odvodnění se do výkopů pokládalo křoví. Výstroj si musel každý koupit sám a tak nebylo žádnou vzácností, když hráč nastoupil ve vysokých botách od kroje. Jednotné byly jenom košile.
    Podle pamětníka Jana Vaculy byla první registrovaná jedenáctka SK Vlčnov v tomto složení: František Hrbáček, Jakub Vaculík, Jan Daněk, Vincenc Chovánek, Josef Prachař, Karel Šenk, Josef Zábrana, Jan Vacula, Antonín Volf, Karel Klabačka, Jan Klabačka, Václav Jiříčka.
Mužstvo hrálo v Hanácké župě Hameleho. Utkalo se s Bojkovicemi, Havřicemi, Kostelany, Hlukem, Kunovicemi a se Stráním.
    Kromě cvičení v Sokole a Orlu byla kopaná jediným sportem v obci. Na utkání chodilo až 200 diváků, většinou jen z dolního konce. Oddíl stále zápasil s nedostatkem peněz. Za dluh 300Kč bylo mužstvo vyřazeno ze soutěže. Přihlásilo se znovu pod novým názvem AFK Vlčnov. Tradiční dresy byly modré barvy s bílým límečkem, označené na prsou velkým V kombinovaným s nápisem SK. Před hlavním zápasem hrávala rezerva, B mužstvo, ovšem mimo soutěž. Dorostenecká nebo žákovská mužstva v té době nepřicházela do úvahy, neboť nejen že nesměla hrát a dokonce měla zákaz vstup na hřiště. Na zápasy se jezdilo na kolech nebo vozech, v blízkosti se chodilo pěšky. Soupeři v roce 1934-1939 byly Bojkovice, Luhačovice, Kostelany, Strání, Staré Město, O.N.Ves, Dolní Němčí, Slavičín, Traplice a Uherský Ostroh.

SK Vlčnov v roce 1932: Zleva: Antonín Volf, Jan Vacula, Josef Zábrana, Karel Šenk, Karel Klabačka, František Beňa, Jan Klabačka, Vincenc Chovánek, Josef Prachař, Jan Daněk a Augustin Hrbáček

SK Vlčnov v roce 1934: Zleva ležící: Vincenc Chovánek, Jakub Vaculík, Josef Beňa, v pokleku: Miroslav Kokeš, František Bařina, Josef Koníček stojící: předseda oddílu Bohumil Klabačka, František Gála, Jan Daněk, Antonín Volf, Karel Klabačka, Jan Klabačka, František Pavelka, Jiří Kokeš, a pokladník Jan Ulčík